Čeněk Červený a Alfred Hera Z historie aktivního kulturního vyžití našich bývalých studentů veterinární medicíny po ukončení studia v praxi.
Bylo však třeba doplnit učitele pro obor Veterinární anatomie, neboť designovaný pokračovatel pana profesora Völkera pro výuku veterinární anatomie MVDr. Jan Babor z ústavu prof. Völkera odešel. Vědecká rada Vysoké školy zvěrolékařské přemluvila MVDr. Jana Koldu, aby se ujal oboru Veterinární anatomie on, a tak se tedy stalo. Asistent Lebduška měl dveře otevřené k dalšímu postupu. Přihlásil se na studijní pobyt do Francie v letech 1927–1928. Zde pilně studoval a vědecky pracoval na ústavech profesora Nikolaje a profesora Maiguina v Alfortu u Paříže. Za pobytu ve Francii publikoval významné vědecké práce a na závěr svého pobytu v roce 1928 složil závěrečné zkoušky a obhájil svoji doktorskou dizertaci u slavného francouzského farmakologa profesora Tiff eneaua. V Alfortu tedy získal další doktorát.
Po návratu do Brna se začal prosazovat jak v oblasti vědecko-výzkumné, tak i přednáškové činnosti nejen ve zvěrolékařských organizacích. Též referoval u nás o vysokých školách zvěrolékařských ve Francii. V roce 1929 obhájil habilitační spis pro obor farmakologie a toxikologie. Od roku 1931 byl pověřen přednáškami a zkoušením farmakologie za onemocnělého profesora Rybáka. Profesor MVDr. Otakar Rybák, přednosta farmakologického ústavu, byl dlouhodobě nemocen. Již od roku 1925 byl často mimo službu, v letech 1931–1932 byl dokonce na zdravotní dovolené a v roce 1934 zemřel. Po jeho smrti byl v roce 1935 vedením farmakologického ústavu pověřen mladý docent Lebduška, a byl ještě v tomto roce ve svých 33 letech jmenován mimořádným profesorem. Uplynulo několik roků a přišla doba fašistické okupace. Vysoké školy byly uzavřeny a v tu dobu profesor Lebduška od roku 1943 pracoval ve výrobně léčiv u fi rmy Frágner v Praze, kde byl pověřen zřízením farmakologické laboratoře.
S tím však dolehla na profesora Lebdušku hlavní tíha při realizaci organizačních snah, neboť byl ustanoven prvním ředitelem tohoto nově budovaného zařízení a organizoval výstavbu. Této situace využili někteří jeho asistenti „kritikové“, které vyprovokovala jeho nadměrná pracovitost, úspěšnost a noblesní jednání, včetně jeho společenské oblíbenosti. Vyprovokovala je možno říci i jejich neschopnost čestně se prosadit svými kvalitami.
Po jeho postupné izolaci, když byli donuceni k odchodu z ústavu četní kvalitní spolupracovníci profesora Lebdušky, byl též k 1. 10. 1961 vedením Veterinární fakulty, samozřejmě na příkaz politických rozhodnutí ve svých 59 letech věku, v plné síle z práce na Veterinární fakultě propuštěn a vypuzen ze svého kvalitního ústavu. Stalo se tak, i když byl u nás ve své době nejlepším veterinárním farmakologem, úspěšným vědcem i vynikajícím vysokoškolským pedagogem. Byl přeložen na již fungující Výzkumný ústav veterinárního lékařství do méně významné funkce vedoucího oddělení pro výzkum léčiv.
Byly to publikace o účinnosti léků, jejich dávkování a indikačních specifi tách, jakož i o vedlejších účincích. Velmi často a rád spolupracoval s farmaceutickými firmami a podle jeho předpisů též byly vyráběny četné léky i pro terénní praxi. Profesor Lebduška byl též vynikající učitel. Přednášel velmi uspořádaně, jasně, s dokonalým přednesem a poutavě. Vydával pro studenty opakovaně skripta a výukové vědecké fi lmy. Pod jeho vedením úspěšně pracovala a vyrůstala řada odborníků jak v oblasti veterinární, tak i humánní medicíny a farmacie. Často byl zván do odborných komisí jak na úrovni ministerstev zdravotnictví, chemického průmyslu a vnitra, tak i do vědeckých rad vysokých škol a výzkumných ústavů. V roce 1969 získal vyznamenání Vynikající pracovník zemědělství a výživy a zlatou medaili Československé akademie zemědělské Za zásluhy o rozvoj vědy v oblasti zemědělství a výživy. Od roku 1949 byl členem lékopisné komise Ministerstva zdravotnictví, kde se zúčastňoval práce na přípravě lékopisu a byl členem farmakologického poradního sboru Ministerstva zemědělství a lesního a vodního hospodářství a řady dalších institucí.
Přes 30 roků úspěšně vedl farmakologický ústav na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, kde vychoval řadu generací zvěrolékařů, vybudoval Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně a podílel se na zřízení tehdejšího Ústavu pro státní kontrolu veterinárních léčiv – odboru kontroly veterinárních léčiv, nejdříve na Veterinární fakultě VŠZ v Brně a později v Brně-Medlánkách. Úspěšně spolupracoval s farmakologickým průmyslem u nás i v zahraničí. V době 2. světové války za svého působení ve firmou Frágner v Praze založené laboratoři se uplatnili a získali obživu četní vědečtí odborníci z fašisty zavřených vysokých škol. Po nástupu do Výzkumného ústavu v Medlánkách neustal ve svých aktivitách a zemřel uprostřed rozpracovaných vědeckých problémů 12. 9. 1972 záhy po dovršení 70 roků svého věku. Vzpomínáme tedy i 40. výročí jeho úmrtí. Profesor Lebduška byl a zůstává vzorem vysokoškolského učitele nejen pro nás, které učil. Svou neúnavnou a zodpovědnou prací přispěl k rozvoji oboru veterinární farmakologie a to jak v oblasti své celoživotní vědecko-výzkumné činnosti, tak i pedagogického působení jako vysokoškolský učitel. Proto jeho curiculum připomínáme a znovu vysoce ceníme jeho kvality. Literatura: •KAŠ, V., PODHRADSKÝ, J., ČAPEK, J., PELÍŠEK, J., NOVOTNÝ, E., MOJŽÍŠ, F.,: 40 let práce Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně 1919–1949. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1960, 516 s. •WILLOMITZER, J.,: K životnímu jubileu prof. MVDr. Jaroslava Lebdušky, Dr.Sc.. Věstník spol. vet. lék. 4, 1972/1; 36-37. •PLHOŇ, M., BUŠ, A.: Kapitola z historie veterinární farmakologie – prof. MVDr. J. Lebduška, DrSc. Plzeň. lék. Sborn., Suppl. 66, 1993:115-116. •HOLUB, A.,: Za prof. MVDr. Jaroslavem Lebduškou (*21. 1. 1902– +12. 9. 1972). Veterinářství …, 1972:526. •NOVOTNÝ, E., BÖHM, R., a spol.: 50 let vysokého veterinárního učení v Brně. Vysoká škola veterinární, Brno 1968, 424 s. •Kolektiv autorů: 75 let vysokého veterinárního učení v Brně. Vysoká škola veterinární a farmaceutická, Brno 1993, 453 s. •VRBA, Č., LEBDUŠKA, J., SEKERA, A.: Studie lokálních anestetik IV. Farmakologická hodnocení účinných bazických esterů substituovaných kyselin karbaminových. Čas. farm., 1, 1952: 554-563.
|