Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

4. veterinární kongres

  Z ČINNOSTI KOMORY

…zleva za stolem – MVDr. Bernardy, Prof. MVDr. Večerek, Ing. Lukášek, doc. MVDr. Malena, doc. MVDr. Steinhauser

 

Brně 23. března proběhl středoevropský veterinární kongres. Již čtvrtý ročník této prestižní mezinárodní akce se koná pod záštitou Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Komory veterinárních lékařů ČR a SR, Státní veterinární správy ČR a České a Slovenské asociace veterinárních farmaceutických společností.

První ročník Středoevropského veterinárního kongresu, zaměřený na změny spojené se vstupem do EU, se uskutečnil v Brně v roce 2004.

Poslední ročník 2008 se konal za podpory Evropské unie s hlavními tématy: Léková politika a medikace krmiv. Vybrané zoozóny a veterinární činnost v EU. Mimořádný zájem potvrdila účast více než 200 odborníků z 15 států, především z řad veterinárních lékařů. Zúčastnili se jej nejvyšší představitelé veterinárních komor a státních veterinárních správ z Polska, Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a České republiky. Rozhovory s hlavními protagonisty kongresu sledujte na našich internetových stránkách.

 
EURO P. R. s. r. o.

/interview s významným hostem z Velké Británie/

Dr. Ross Tiffi n, majitel společnosti Tartan Business Solutions, která se zabývá managementem a financováním veterinárních praxí

Můžete prozradit, kdy začala vaše spolupráce s českými veterináři?

Setkal jsem se s panem Karlem Danielem v Bruselu na schůzi Evropské veterinární federace. Měl jsem tu prezentaci, která pana Daniela zaujala a on mě tak pozval k vám do Čech.

Můžete popsat základní rozdíly ve veterinární péči ve Velké Británii a u nás? Liší se například nějak veterinární praxe?

Nedokážu nějak autoritativně zhodnotit situaci, která je v České republice. Nicméně nelze říci, že by se veterinární péče a přístup k ní v obou zemích nějak významně lišily. Domnívám se, že základní pozice zájemců a spotřebitelů veterinární péče a nutnost změn, které tento obor potřebuje, je ve Velké Británii i v České republice velmi podobná.

 

…přednáška doktora Tiffi na byla zaměřena čistě na praxi

Jak na profesi veterináře nahlíží ve Velké Británii vláda? Snaží se ji podporovat?

Podobně jako v České republice, i ve Velké Británii je veterinární péče rozdělena na péči zaměřenou na malá domácí zvířata na jedné straně a na péči o velká zvířata na straně druhé. Stát se zajímá o produkci potravin, tedy hlavně o produkci a veterinární péči velkých faremních zvířat. Zájem o veterinární péči v oblasti malých zvířat je velmi malý, tedy pokud nedochází ke stížnostem na vysoké ceny a kvalitu služeb.

Co vás při vašem pobytu v Čechách nejvíc překvapilo?

Co bylo asi největším překvapením, je to, jak si jsou obě země podobné. Životní úroveň v Brně a v Čechách obecně je prakticky stejná jako úroveň ve městech Velké Británie. Stejně tak nevidím žádné zásadnější odlišnosti v chování. Naopak se mi zdá, že Brno je možná ještě kosmopolitnější než mnohá města v Británii.

Existuje něco, co nutně potřebuje profese veterináře v Čechách? Co českým veterinářům chybí?

Podle toho, co jsem zatím viděl, potřebuje tato profese v Čechách úplně to samé jako v Británii. Je nutné najít nové možnosti a příležitosti, jak tuto profesi lépe prodat. Každý jednotlivý veterinář potřebuje lepší marketing. Zákazníci totiž očekávají, že je dokáže nějak zaujmout, prodat se. A pokud se mu to nepodaří, půjdou tito zákazníci samozřejmě za někým jiným.

Jaký je váš názor na semináře a konference, jako je ten v Brně. Mají tyto akce význam pro veterináře?

Záleží samozřejmě na tom, kdo poslouchá a jak je schopen převzít ten vzkaz, ty informace, které mu přinášíme.

A jaké máte zkušenosti? Například právě v předávání informací z oblasti managementu veterinářské profese? Dokáží dnes lidé ty informace, které dostanou například formou přednášky na této konferenci, přebírat a využívat?

Domnívám se, že nyní už ano. Když jsem se asi před deseti lety začal zabývat konzultací, managementem a marketingem veterinářské profese, byl jsem jedním z mála zájemců o tuto problematiku. V současnosti je však situace mnohem lepší. Těmto otázkám se věnuje už celá řada lidí a také okruh těch, kteří dokáží přijímat tyto nové myšlenky, je daleko větší.

Které tři věci potřebuje současná veterinářská profese? A mluvme spíše v celoevropském měřítku…

Tak předně je to vybudování silnějšího vztahu se zákazníkem. Druhým bodem by bylo zřejmě vybudování lepší ceníkové struktury tak, aby existovala i možnost, že zákazník přijde a nebude zpoplatněn. Třetím bodem je potřeba toho, aby se veterinární profese nesoustředila pouze na léčení aktuálních nemocí, ale také na jakýsi celkový management zdraví zvířat. To se dnes děje u velkých faremních zvířat, ale u malých zvířat tomu tak zatím není.

Nedávno byl v Čechách princ Charles, který je známý svým kladným postojem k ochraně životního prostředí. Rád bych se na závěr zeptal na váš pohled na tuto problematiku.

Před třiceti lety bylo moderním trendem hovořit o zelené agendě a ochraně životního prostředí. Byla to však podpora vsedě. Většina lidí vyjadřovala svůj souhlas, ale nijak se nezapojila. Dnes už je ovšem nutné akceptovat a vyřešit zásadní ekologické výzvy, a to i přes některá omezení, která to přináší. Pokud je princ Charles připraven říci v této věci svůj jasný názor, nelze proti tomu vůbec nic namítat.

 
EURO P. R. s. r. o.