Porovnání provozování privátních veterinárních praxí formou fyzické osoby nebo formou právnické osoby Ekonomický a daňový pohled Zpracováno dle právního stavu ke dni 30. 6. 2007 Úvod V současné době sice naprostá většina privátních veterinárních lékařů vykonává svoji činnost jako fyzické osoby, množí se však stále více úvahy o tom, zda by nebylo výhodnější provozovat praxi jako právnická osoba. Toto pojednání se zabývá výhradně ekonomickými dopady případné změny formy podnikání z fyzické osoby na právnickou osobu. Nejsnazší a nejnázornější se jeví porovnat obě formy na schematickém případě. Fyzická osoba Předpokládejme, že provozovatel praxe dosahuje následujících ekonomických výsledků (v Kč):
(Tento rozdíl mezi příjmy a výdaji je ročním základem daně fyzické osoby. Zároveň se z něj vychází pro stanovení základu pro výpočet odvodu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění)
Výpočet daně z příjmů předpokládá pouze základní snížení (slevu) daně a nepočítá s případným odpočtem na manželku (manžela), vyživované dítě či se snížením základu daně za platby životního pojištění a penzijního připojištění. Právnická osoba Z právnických osob přichází teoreticky v úvahu forma obchodní společnosti či družstva. Obchodní společností může být akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost. Stručná charakteristika jednotlivých forem právnických osob: Akciová společnost Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Společnost může být založena jedním zakladatelem, jeli zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 000 000 Kč. Společnost s ručením omezeným Je to kapitálová společnost, společníci nemohou řídit společnost přímo, ručí za její závazky pouze omezeně. Může ji založit nejméně jeden a nejvíce 50 společníků a musí nést označení “společnost s ručením omezeným“, případně zkratku “s. r. o.“ nebo “s. s r. o.“ Společnost je právnickou osobou s povinností zápisu do obchodního rejstříku, která musí vytvářet základní jmění ve výši min. 200 000 Kč, přičemž jeden společník musí přinést vklad nejméně 20 000 Kč. Za své závazky odpovídá společnost celým svým majetkem, společník však pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno 30 % základního kapitálu. Jeli pouze jeden zakladatel, musí být zaplacen základní kapitál v celé výši. Veřejná obchodní společnost Ve veřejné obchodní společnosti alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Komanditní společnost V komanditní společnosti jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komplementářem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a u níž není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5000 Kč. Družstvo Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsouli jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňujeli družstvo podmínky předcházející věty. Stanovy určují výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že jako nejvhodnější lze doporučit formu společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Vycházíme-li ze stejného schématu jako v předchozím případě fyzické osoby a zároveň předpokládáme, že s. r. o. bude založena pouze jedním společníkem (v Kč):
(15 000 Kč x 1,35 x 12)
(303 975 x 24 %) Tato konstrukce předpokládá úsporu na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění oproti podnikání fyzické osoby, ale naopak navýšení nákladů o mzdu provozovatele praxe v měsíční hrubé výši 15 000 Kč. Z dosud uvedeného vyplývá, že čistý příjem provozovatele veterinární praxe formou s. r. o. je 143 088 Kč (12 x 11 924 Kč), který je představován jeho mzdou jako zaměstnance. Zůstává zisk s. r. o. po zdanění 231 021 Kč (hrubý zisk 303 975 Kč – daň 72 954 Kč). Pokud jej chce provozovatel praxe použít pro svoji osobní spotřebu formou podílu na zisku, musí jej dále zdanit srážkovou daní ve výši 15 %, tj. částkou 34 653 Kč, a zůstane mu k osobnímu použití 196 368 Kč. (zisk po zdanění 231 021 Kč – srážková daň 34 653 Kč). Osobní příjem představovaný čistou mzdou ze závislé činnosti 143 088 Kč a podílem na zisku s. r. o. 196 368 Kč dosahuje konečné výši 339 456 Kč. Z uvedených jednotlivých propočtů vyplývá, že konečný roční čistý příjem provozovatele veterinární praxe je v tomto případě 18 516 Kč ve prospěch podnikání formou fyzické osoby. To však neznamená, že se jedná o pravidlo. Záleží vždy na konkrétních podmínkách a situaci. Nelze než doporučit provést před konečným rozhodnutím, zda přejít z podnikání formou fyzické osoby na podnikání formou právnické osoby, podrobný propočet ekonomické výhodnosti uvažované změny. Závěrečné poznámky 1) Fyzická osoba ručí celým svým majetkem, s. r. o. majetkem společnosti. 2) Fyzická osoba vede daňovou evidenci, právnická osoba (s. r. o.) účetnictví. 2) Fyzická osoba vede daňovou evidenci, právnická osoba (s.r.o.) účetnictví. 3) Fyzická osoba může využít daňových optimalizací, jakou je například “společné zdanění manželů“ či rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby. 4) Případná novela zákona o daních z příjmů může výhodnost té či oné formy podnikání výrazně ovlivnit. Závěrečná rekapitulace
Přílohy Příloha č. 1 Platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Vyměřovací základ se odvíjí od § 5a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti od roku 2006 částka 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
Příloha č. 2 Platby zdravotního pojištění Vyměřovací základ se odvíjí od § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
Příloha č. 3 Náklady zaměstnavatele při hrubé měsíční mzdě 15 000 Kč Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Příloha č. 4 Výpočet čisté mzdy zaměstnance při hrubé měsíční mzdě 15 000 Kč Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnancem Ing. František Elis |