Valná hromada Českomoravské kynologické unie

Valná hromada Českomoravské kynologické unie

Pokud by se někdo zamýšlel nad strukturou chovu psů s průkazem původu v České republice, tak zjistí, že do určité míry připomíná jehlan. Jeho širokou základnou jsou chovatelé a majitelé psů a dalším stupněm pak organizace, které je sdružují. Do této kategorie patří chovatelské kluby jednotlivých plemen a samozřejmě také organizace, zabývající se výcvikem psů. To vše zastřešuje Českomoravská kynologická unie, která je běžně označována zkratkou ČMKU.

V úvodu svých stanov má napsáno, že je “ dobrovolným sdružením právnických osob zabývajících se výhradně kynologickou činností na území České republiky.” Do náplně činnosti ČMKU patří celá řada věcí různé důležitosti. Právě ona vypracovává nejzákladnější předpisy, které tvoří jakési mantinely pro chov psů. Mimo to zastupuje českou kynologii jak na půdě domácí, tak vůči zahraničí. Prostřednictvím ČMKU jsme členy mezinárodní kynologické federace FCI a ČMKU je pro ostatní státy garantem za pravost průkazů původu u nás odchovaných psů.

Každoročně se do naší plemenné knihy zapisuje víc než 30 000 štěňat. To je nejen velké množství psů, ale samozřejmě i velké množství lidí okolo nich. Není úplně jednoduché se na všem dohodnout a domluvit a není úplně jednoduché sladit leckdy rozdílné názory. Prostor pro řešení toho nejzákladnějšího poskytuje Valná hromada ČMKU.

Ta poslední se konala 31. března 2007, nesla pořadové číslo IX., pozváno na ní bylo víc než 200 zástupců jednotlivých kynologických organizací a byla celkem rušná. Hovořilo se o celé řadě věcí včetně toho, co spojuje pejskaře a veterináře, tedy o zdraví psů. Mimo to byla na programu jednání i oblast nadmíru důležitá – proběhly volby do vedení ČMKU, konkrétně do předsednictva a dozorčí rady. Předsedou Českomoravské kynologické unie se stal MVDr. Lubomír Široký. Jeho a jeho kolegy a kolegyně čeká dost práce.

Některé problémy se týkají jednotlivých plemen, některé mohou mít daleko širší záběr a některé nezvládnou kynologové samotní. Je nutné hledat společnou řeč s celou řadou dalších organizací a Komora veterinárních lékařů určitě bude stát na jednom z prvních míst.

Vladimíra Tichá