Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Přijeli všichni, co chtěli mít přehled

Přijeli všichni, co chtěli mít přehled

Mezinárodní veterinární výstava Vetfair popáté otevřela brány

U stánku se zubařskými vrtačkami se usmívá hosteska, nechává se fotografovat u hrozivého přístroje. Přistupuje šedivý čtyřicátník a klade dívce první otázku. “To je vrtačka pro psy?” Děvče se očividně cítí zaskočeno, ale bojuje statečně. “Nejdůležitější je tohle,” vyhrkla a neurčitě ukazuje na celé zařízení, chodbička před stánkem se naplňuje zvědavci.

Dívce přiskakuje na pomoc muž, asi je zběhlý v zacházení se zubařským náčiním, hbitě otvírá papírové prospekty a v zápětí bere do ruky vrtačku. Na zvědavého tazatele namíří světlo ostré zubařské lampy a stává se pánem situace.

Vím co se děje

Je sobotní dubnové dopoledne a dvě patra kongresového centra Aldis v Hradci Králové zabrala největší veterinární výstava v České republice: VETFAIR 2007.

Plochy v přízemí a prvním poschodí se proměnily v uličky nabité zdravotnickými firmami, mezi nimi se prodírají diváci.

Podle pořadatelů letošní výstavu navštívilo na 1500 lidí, většinou z oboru veterinářství, a minimálně jedna desítka psů. Viděli tu 95 expozic od 130 vystavovatelů. Ti všichni se shodnou na jednom: tvrdí, že Vetfair je největší veterinární výstavou ve střední a východní Evropě. Farmaceutické firmy zde vystavují každým rokem novinky, léky či zdravotnické nástroje.

Výstava byla otevřena již v pátek 13. dubna, na nešťastné datum si ale až na výjimky nikdo nestěžoval, většina zúčastněných našla co hledala. “Jezdím sem každý rok, symbióza funguje. Vezmu si vzorky léků, které mohu ve své praxi vyzkoušet. S některými jsem tak spokojená, že je pak nakoupím. Cena vzorku mi klidně zaplatí výdaje za cestu. Ale nejdůležitější je, že pořád vím, co je v oboru nového,” vysvětluje štíhlá plavovláska Vlasta. Křehká veterinářka pracuje v Čechách na “velkém obvodě”, a tak kvalitu nových léků dokáže dobře ohodnotit.

Pokecáme

Podobně vypovídají i zástupci vystavovatelů: “Už tady vysedávám po sedmé, mám toho někdy plné zuby, ale akce je to dobrá.

Zákazníci vědí, co produkujeme, my zase víme, oč je zájem,” svěřuje se padesátník v červené košili, Milan Růžička.

Lékař je firemním zástupcem: “Nabízím léky jedině veterinářům, ti rozhodují o jejich podávání, alespoň zatím,” vysvětluje, když reaguje na zvěst, o které se letos nejvíc mluví. Pan Růžička zaslechl, že se chystá změna zákona o léku. Nad možností, že by umožnil samotným chovatelům rozhodovat o léčbě zvířat ale vrtí pochybovačně hlavou. “Bylo by to asi špatné pro naši profesi, pro zdraví lidí taky,” krčí rameny urostlý muž.

K rozhovoru se připojuje další veterinář, štíhlý světlovlasý pan Opletal: “To je právě důvod, proč sem jezdím tak rád. Potkám spolužáky, pokecáme a ještě se dozvím všechny novinky,” usmívá se.