Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Nový zákoník práce: pracovní smlouva

Nový zákoník práce: pracovní smlouva

Pokud jde o obsah pracovní smlouvy, neliší se nový zákoník práce podstatným způsobem od předchozího zákoníku práce a povinnými náležitostmi pracovní smlouvy nadále zůstávají druh vykonávané práce, místo nebo místa vykonávané práce a konečně den nástupu do práce (jako den vzniku pracovního poměru).

V pracovní smlouvě je podle okolností nutno dále také uvést mzdu, pokud není tato stanovena kolektivní smlouvou anebo vnitřním předpisem, a rozsah pracovního úvazku, pokud je pracovní poměr sjednáván na kratší dobu než je týdenní rozsah pracovní doby (40 hod.) při rovnoměrném rozvržení práce.

V tomto ohledu se tedy předchozí a současná právní úprava od sebe prakticky neliší.

Nově je pouze upraveno, pokud jde o místo výkonu práce, že dohodnutých míst výkonu práce může být více, což může mít nezanedbatelnou souvislost s poskytováním cestovních náhrad. Pokud by měl tedy zaměstnanec u nových pracovních poměrů pracovat na více místech (která od sebe nemusí být ani příliš vzdálena), je dobré tato místa do pracovních smluv uvést.

Zcela nově se v zákoníku práce zavádí povinnost zaměstnavatele informovat o obsahu pracovního poměru. Tato povinnost je upravena v § 37 zák. práce, který obsahuje závazný výčet informací, které musí zaměstnanec do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru od zaměstnavatele obdržet. Jedná se:

a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, (de facto se jedná o pracovní náplň ve vztahu k bližšímu označení druhu vykonávané práce)

c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,

d) údaj o výpovědních dobách,

e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,

f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,

g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.

Tyto informace může dostat zaměstnanec již v rámci pracovní smlouvy, dejme tomu ve zvláštní části této smlouvy nebo v závazné příloze, anebo mu budou poskytnuty samostatně. Praktické dozajista bude, když některé tyto informace budou zapracovány do stávajícího rámce pracovních smluv, a to v rozsahu, který bude stejný pro všechny zaměstnance. Ty informace, které se budou lišit podle profesí, rozsahu pracovního úvazku atd., pak budou muset být poskytovány samostatně. Tyto informace nemusí být poskytovány u pracovních poměrů sjednávaných na kratší dobu než je jeden měsíc.

Nadále pak platí, že při nástupu do zaměstnání musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem (pokud jej zaměstnavatel vydal) a s předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, které je zaměstnanec povinen dodržovat. V pracovní smlouvě lze nadále sjednávat i zkušební dobu, která nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu nelze sjednávat dodatečně, když už pracovní poměr vznikl.

JUDr. Jaroslav Klimeš
Advokátní kancelář Bezucha a Klimeš v.o.s.
Wellnerova 1, Olomou
c