Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

XV Sněm – Výroční zpráva prezidenta KVL ČR

XV. sněm Komory veterinárních lékařů ČR
14. října 2006, ve 12.00 hodin • Praha – Kongresové centrum
Informace k projednávanému programu

Výroční zpráva prezidenta KVL ČR

Vážení kolegové,

bilancování komorového dění v mé výroční zprávě vychází z role prezidenta KVL v kontextu vymezených funkcí i autonomie prezidenta, jako orgánu KVL.

Prezident zastupuje Komoru navenek, ale řešení jednotlivých problémů a tvorba a formulace závěrů jsou rozhodně věcí představenstva – “rady starších” – která za normálních okolností poskytuje prezidentovi rámec a vodítko pro jeho výstupy.

Neočekávejte proto zprávu prezidenta jako osoby, neočekávejte soukromé názory, které nemusí vždy být totožné s většinovým míněním představenstva jako sboru, neočekávejte zprávu typu “viděno očima prezidenta”. Takový přístup byl opakovaně v minulosti zdrojem různic a problémů v obrovském a různorodém tělese, kterým Komora veterinárních lékařů ČR bezesporu je.

Z těchto důvodů je zpráva daleko více shrnutím dílčích zpráv jednotlivých komisí představenstva a podtržením hlavních bodů agendy představenstva Komory; bodů, které já sám považuji z toho nebo onoho důvodu za nejpodstatnější.

Ekonomika

Z ekonomického hlediska považuji za velmi podstatné částečné omezení výdajů s důrazem na tvorbu rezerv, které by v ideálním případě měly být udržovány na hladině jednoho ročního obratu Komory.

Dosavadní čerpání letošního rozpočtu dává k tomuto rozumné předpoklady. Ekonomická i rozpočtová komise navrhují zachování členských příspěvků na stávající úrovni, byť pro variabilní výši příspěvků hovoří rovněž celá řada přijatelných argumentů.

Děkuji kolegovi Mráčkovi za jeho práci v čele ekonomické komise představenstva.

Komunikace

Mediální oblast Komory je tvořena komunikací dovnitř – vůči vlastním členům – časopis Zvěrokruh, elektronické Komorové novinky; i komunikací vně – tiskové konference pořádané Komorou k aktuálním tématům (tlumení IBR, bakaláři atd.).

V průběhu devadesátých let bylo možno financovat komorový časopis čistě z inzerce. Tato doba se pravděpodobně již těžko vrátí. V současnosti je Zvěrokruh ze značné části financován z členských příspěvků, proto je správné, aby členové KVL na sněmu dali sami svými hlasy vodítko mediální komisi představenstva, jakou budoucnost komorového časopisu upřednostňují. Tištěný? Elektronický? Měsíčník? Čtvrtletník? Kombinaci?

Děkuji kolegovi Rejnkovi za jeho práci ve vedení mediální komise. Mimo to rovněž kolegovi Rychlíkovi za přípravu elektronické podoby časopisu Zvěrokruh a kolegovi Matušinovi za dosavadní přípravu Almanachu Komory, který by měl spatřit světlo světa před koncem tohoto roku.

Legislativa

Práce legislativní komise Komory tradičně zahrnovala připomínkování (bohužel vesměs velmi kvapné), navrhovaných legislativních norem, které jsou Komoře předkládány, některé vlastní legislativní návrhy (evidence petpassportů), i nutné reakce na externí podněty (UOHS, tlaky na “distorze” distribučních cest veterinárních léčiv, či spolupráce se SVS při vzniklé potřebě pomoci soukromých subjektů při eventuální likvidaci ptačí chřipky).

Děkuji kolegovi Černému za jeho práci v čele legislativní komise a zejména jeho pro-aktivní spíše než reaktivní přístup.

Vzdělávání

Dohled či vliv na vzdělávání je bezesporu jednou z hlavních rolí Komory. Oceňuji, že po delší době váhání se VK s vervou pustila do řešení poměrně naléhavé otázky “praktického využití čerstvého absolventa” poté, co opustí alma mater. Oživení konceptu učebních praxí, vymezení minimálních dovedností čerstvých absolventů obou fakult, stejně jako absolventů středních veterinárních škol, jsou obrovské úkoly, které budou náplní činnosti vzdělávací komise dozajista ještě pár měsíců či let. Kontinuální vzdělávání je dalším mamutím úkolem VK; přičemž míra “pozitivní diskriminace” účastníků nepovinného kontinuálního vzdělávání, či na druhé straně míra “negativní diskriminace” neúčastníků kontinuálního vzdělávání v případě povinného systému, je otázkou dlouhodobé diskuse a mohu říct, že přes všeobecné či sebechvalné proklamace některých dalších komor v ČR či v zahraničí, není tato otázka vyřešena uspokojivě doposud nikde.

Zvláštní kapitolou agendy VK je problém “bakalář”. A to tím více v českém právním vymezení “osoby odborně způsobilé”. Obávám se, že tito – v zahraničí občas nazývaní “bonsai veterináři” – mohou v našem právním a ekonomickém kontextu znamenat erozi veterinárního lékařství jako oboru, obávám se, že v praxi mohou být ještě méně použitelní než současní čerství absolventi pěti a víceletého studia, a mrzí mne, že s vedením Veterinární a farmaceutické univerzity těžko nacházíme společné stanovisko ve vztahu k “drahé výrobě nepoužitelného produktu”.

Děkuji kolegovi Hoškovi za jeho neúnavnou práci ve vedení vzdělávací komise i kolegovi Kyllarovi, který působí jako styčný bod vzdělávací komise s komisí zahraniční a je schopen koordinace vzdělávací agendy na mezinárodní úrovni.

Zahraniční vztahy

Zmíněná spolupráce zahraniční komise s ostatními komisemi, a to komisemi vzdělávací a legislativní zejména, je dozajista osou činnosti zahraniční komise. Argumentace pro legislativní i vzdělávací témata, stejně jako témata veterinární lékové politiky, je vesměs všeobecně použitelná.

A některé problémy jsou bohužel nakažlivé. Stejně jako virová onemocnění i témata jako “veterinární bakaláři” překračují bryskně státní hranice a argumentace jedné či druhé strany – škol či profesních asociací – má velmi často “zemi původu” společnou a přesně lokalizovanou. Tento přenos a přebírání argumentů pro formulaci profesní politiky je zapotřebí mít na paměti, stejně jako nutnost mezinárodní verifikace některých administrativních postupů – typickým příkladem je mechanismus přijímání absolventů ze třetích zemí.

Děkuji kolegovi Kyllarovi za jeho činnost předsedy zahraniční komise představenstva.

Pojištění

Nemohu rovněž nezmínit opakovaná jednání ve věci profesního pojištění členů Komory. Letos končící smlouva se společností Kooperativa přiměla představenstvo podívat se blíže na podmínky pojištění členů, míru pojistného plnění v uplynulých letech, plnění požadovaná a plnění opravdu kompenzovaná. Z rozboru situace vyplynul stále se zvyšující počet stížností na členy KVL i zvyšující se počet žádostí o odškodnění. Tento trend či spíše “circulus viciosus” je nutno do budoucna řešit, chceme-li zabrzdit prudký nárůst ceny pojištění členů Komory do budoucna.

Pravděpodobnými východisky jsou víceletá smlouva s vybranou pojišťovnou, systematická spolupráce profesního orgánu s likvidátory – vyvinutí snahy o snížení škodního průběhu pod hranici pro přiznání bonusu atd.

Všechny výše zmíněné agendy se promítly do opakovaných jednání prezidenta s vedením VFU, Unie chovatelů, SVS, či makléřskou společností Komory a také jejími právními zástupci.

Rád bych rovněž poděkoval sekretariátu za administrativní podporu práce představenstva, jednotlivých pracovních komisí i mého výkonu funkce. Jmenovitě si dovoluji před sněmem vyslovit pochvalu dvěma zaměstnancům sekretariátu Komory. Těmi jsou p. Sylva Dostálová a p. mgr. Dan Rexa.

MVDr. K. Daniel
prezident KVL ČR