Jednota by pomohla: Zpráva o jednáních při 13. sněmu AVL ČR

Jednota by pomohla
Zpráva o jednáních při 13. sněmu AVL ČR

Zástupci AVL ČR chtějí pozvednout prestiž celého veterinárního stavu, což se podle nich dá učinit upevněním vnitřní soudržnosti a angažovanosti. “Veterinární obec” jako celek by pak byla více funkční, což se zatím daří pouze na některých okresních úrovních.

Diskutovaným tématem sněmu byla také vzájemná spolupráce AVL a KVL ČR. Členové AVL reagovali na polemický komentář ve Zvěrokruhu č.5/2006 v souvislosti s “Deklarací o vzájemné spolupráci AVL a KVL”. Tuto deklaraci Asociace odsouhlasila, stejně jako představenstvo Komory, což všichni dohromady hodnotí jako první krůček pro rozvoj další spolupráce. Její náplň je obecná a měla by vyjádřit, že chceme něco změnit, případně rozvíjet a upřesňovat dle vzájemné potřeby.

Způsoby a důvody

Předseda AVL Dr. Kurfürst na sněmu nesouhlasil s některými tvrzeními Dr. Daniela ze zmíněného komentáře (o odštěpení AVL v minulosti, o těžkém hledání důvodů existence AVL a o tom, že by státní veterinární lékaři očekávali od Komory hlavně odborovou roli).

“Asociace odborovou roli od KVL ČR nepotřebuje,” tvrdí Dr. Kurfürst. Přesto dodává, že i státní vet. lékaři mají možnost vstoupit do KVL. Tím by se sjednotil a posílil celý veterinární stav a stoupla by prestiž vůči veřejnosti. Tomu však brání kromě jiného – např. podle Dr. Kolomazníkové – některé překážky v komorové legislativě (disciplinární řád je šitý na míru jen pro lékaře vykonávající soukromou praxi).

Mnohé státní veterinární lékaře od vstupu do KVL odrazuje snaha Komory jednat s Asociací veterinárních lékařů z pozice síly a snaha vyvyšovat se na ni. Upozorňují na to členové Asociace Dr. Náplava a Kopečný. Zároveň dodávají, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Předseda Kurfürst dosavadní práci AVL ČR hodnotí pozitivně, ale s návrhem na větší angažovanost souhlasí. Na rozdíl od prezidenta KVL ČR Karla Daniela se nedomnívá, že by prestiž soukromých veterinárních lékařů u chovatelů či ochránců zvířat byla zvlášť vysoká. Podle něj soukromí veterinární lékaři, ve snaze vycházet chovatelům vstříc, zavírají oči a certifikují na jatka i zvířata, před tím léčená antibiotiky, a tak se sami znevažují vůči veřejnosti.

První společné

Dle názorů prezidenta Komory Dr. Daniela a Dr. Borkovce byla v minulosti lobby zemědělců vnímána členy Komory jako lepší partner pro státní veterinární lékaře než Komora. Z toho vyplývá nevole podstatné části členů KVL k organizačnímu sloučení s AVL. Rovněž k tomu přispěla obava z možné nekalé konkurence, či zneužívání pravomocí a klientelismu u státních veterinárních lékařů, zároveň vykonávajících svou praxi.

Přes toto “NE” organizačnímu slučování z r. 2004, pokračovaly od jara 2005 společné snahy o překonání nedorozumění. Východiskem je oběma organizacemi odsouhlasená základní deklarace o spolupráci. Dosavadní činností již dochází k jejímu naplňování (společné pořádání semináře o aviární influenze ve Větrném Jeníkově, vzájemná účast při zasedáních představenstva, respektive předsednictva, účast na tiskové konferenci a narovnání podílu při financování čl. příspěvků do FVE). Prezident KVL Dr. Daniel rovněž nabídl AVL další rychlou pomoc ve využití elektronického Informačního zpravodaje KVL i pro AVL – k lepší a rychlejší vzájemné informovanosti členů AVL i KVL.

Budoucí další upřesnění a rozšíření spolupráce, jak je uvedeno v dosavadní deklaraci, je samozřejmě možné a oběma stranami vítané.

Jednání ve Větrném Jeníkově se za SVS zúčastnil ústřední ředitel SVS Dr. M. Malena, za Komoru byli na tento sněm AVL pozváni prezident KVL Dr. Daniel a Dr. Borkovec.

Asociace veterinárních lékařů (curicullum)

AVL ČR je stejně jako Komora organizací otevřenou všem veterinářům. Vznikla o něco později jak KVL – v roce 1992, převážně proto, že sdružování státních veterinárních lékařů bylo v KVL příliš finančně náročné.

AVL byla založena zcela dobrovolně pro lepší odborné a společenské uplatnění veterinárních lékařů a k ochraně profesních, ekonomických a sociální práv a zájmů svých členů.

V současné době má AVL 20 regionálních organizací a v hlavním seznamu je zapsáno 350 členů. Většina členů je zaměstnána ve Státní veterinární správě ČR.

Zasedání předsednictva AVL se zúčastňují delegáti zvolení zpravidla dle klíče 1/10, může se však zúčastnit každý člen. Po Dr. Lacinovi a Dr. Kopečném je v současnosti předsedou AVL Dr. Kurfürst.

MVDr. L. Borkovec