Dotaz k ustanovení profesního řádu s diskuzí
Vážené kolegyně a kolegové,
zveřejňuji zde diskusi, aby bylo možné zjistit rozložení názorů a postojů mezi našimi členy k dané problematice. Uvítám i diskuzní příspěvky lidí z “vně”.
MVDr. Ondřej Rychlík
předseda LK KVL ČR
From: “Miroslav Hrdlička”
To: “Karel Daniel”
Sent: Tuesday, December 02, 2008 10:52 PM
Subject: Žádost o objasnění
Dobrý den, pane presidente.
Jelikož jsem členem KVL pouze krátkou dobu (absolvent 2008), obracím se na Vás s žádostí o objasnění, pro mě zatím stále nepochopených, paragrafů z profesního řádu KVL. Jedná se mi především o tyto dva:
1. § 2 – odst.2
Povinnosti veterinárního lékaře
2) Pokud veterinární lékař vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako činnost závislou, pak pouze jako zaměstnanec jiného veterinárního lékaře – držitele osvědčení. Tímto není zbaven povinnosti být sám držitelem osvědčení. Výkon léčebné a preventivní činnosti veterinárním lékařem, který je v zaměstnaneckém poměru či ve vztahu dle obchodního zákona (např. mandátní smlouva aj.) u právnické či fyzické osoby, zabývající se chovem zvířat, je u zvířat chovaných stejnou právnickou či fyzickou osobou nepřípustný.
Proč nemůže být vet. lékař zaměstnán nikým jiným než veterinárním lékařem? Proč nemůže veterinárního lékaře zaměstnat zemědělský podnik? (Nejjednodušší vysvětlení, které mě napadlo bylo, že by veterinární lékař mohl být závislý na chovateli a tudíž by mohl hrozit střet zájmů, chovatel by ho mohl nutit k tomu či onomu… Ale když jsem se nad tím zamyslel, řekl jsem si, že to určitě nemůže být tento důvod. Vždyť veterinář je přece vždy závislý na chovateli. Chovatel si přece v případě pochybností, nespokojeností či z jiného důvodu může ze dne na den začít zvát jiného veterináře a nikterak to tomu předchozímu nemusí zdůvodňovat. Ale svého zaměstnance se jen tak nemůžete zbavit, když se mu něco nepovede… Zaměstnancům je v práci prominuto podstatně více prohřešků, odborných pochybeních i obecných nedorozuměních ze špatné komunikace než “živnostníkovi”. Známe to všichni osobně i z ostatních odvětvích, které poskytují služby.) Takže mě teď žádné zdůvodnění nenapadá, proto se na vás obracím s žádostí o vysvětlení
2. § 8
Označování vozidel
Vozidla sloužící pro výkon praxe je možno označit následujícím způsobem:
c) nápisem Veterinární služba na boku vozidla, výška písmen nesmí přesahovat 10 cm
d) názvem firmy nebo jménem veterinárního lékaře, adresou a telefonním číslem nepřesahujícím rozměr 50 x 30 cm.
I u tohoto paragrafu jsem si lámal hlavu, zkusil jsem diskutovat s několika kamarády i příbuznými, avšak žádné zdůvodnění, proč bych si na svoje auto nemohl nalepit nápis VETERINÁRNÍ LÉKAŘ písmeny o velikosti 20 cm (aby to alespoň někdo přečetl) jsme nevymysleli. Proto se na Vás, jakožto presidenta KVL, obracím s žádostí o vysvětlení.
Děkuji za Váš čas, Vaše odpovědi,
S pozdravem Miroslav Hrdlička
Od: Karel Daniel
Předmět: Re: Žádost o objasnění
Datum: 03.12.2008 22:22:51
Vážený kolego,
nejdříve k bodu 2 Vašeho mailu viz níže:
Regulaci velikosti označení vozidla atd. změnil (zrušil) svým usnesením 17. Sněm KVL. Tyto změny Profesního řádu odhlasované Sněmem budou postupně uvedeny ve Zvěrokruhu a kompletní novely řádů rozeslány na CD.
dále k bodu 1:
Tento řád – stejně jako ostatní řády KVL – mají velmi všeobecně řečeno dva hlavní a jeden vedlejší účel:
a) poskytnout radu a vodítko pro ty, kteří by se v určitém bodě souvisejícím s výkonem povolání ocitli na pochybách;
b) poskytnout mantinely pro rozhodování disciplinárních orgánů KVL a
c) poskytnout argumentační oporu členům při jejich jednání s třetími stranami (zákazníky, atd.).
Dále opět zprvu velmi všeobecně: veterinární lékařství je – nebo mělo by být – svobodným povoláním. Míra těchto svobod je celkem různá podle ekonomicko-sociálně-politických podmínek v geografickém místě či politickém státě výkonu povolání. U nás v době brzy po privatizaci veterinární služby panovala – a do jisté míry zvláště mezi veterinárními lékaři faremních zvířat panuje stále – obava z nadměrně silné pozice zemědělských výrobců vůči svým dodavatelům veterinárních služeb – veterinárním lékařům. Tyto problémy jsou typické zejména v oblasti intenzívní zemědělské velkovýroby. Je iluzorní si myslet, že veterinární lékař, jehož zákazníky jsou jeden či dva zemědělští prvovýrobci, na kterých závisí 95% jeho výkonů a jeho obratu, jsou v praktické (nikoliv formální) rovině něco jiného, než jeho zaměstnavatelé (fakturuje jim zpravidla fixně dohodnutou paušální částku, občas se i zaváže, že nebude “z nákazových důvodů pochopitelně” vykonávat veterinární péči jinde, atd.atd.). Přesto je stále velké množství veterinárních lékařů, kteří mají upřímnou snahu vykonávat svoje povolání relativně svobodně, bez nepřiměřených zásahů – ať již zaměstnavatele nebo velkého zákazníka – do oblasti klinického úsudku, preskripce a ochrany zvířete či skupiny zvířat. A těmto – občas – pomáhá odkaz na zmíněné ustanovení Profesního řádu.
Hlavním důvodem pro zachování tohoto ustanovení tedy – podle mého názoru – je: zachování integrity veterinárního lékařství jako svobodně vykonávaného povolání; tj. pokud možno bez významnějšího vlivu laických osob na klinický úsudek a klinická rozhodnutí veterinárního lékaře, na rozhodování o preskripci, výdeji a použití veterinárních léčiv, na úroveň a věrohodnost certifikace (osvědčování) a na profesionální úsudek o welfare pacientů – zvířat v péči veterinárního lékaře, člena KVL.
A že je zaměstnancům v pracovním poměru zpravidla promíjeno více prohřešků a pochybení než dodavateli, u něhož je snadnější jeho výměna? Vždyť toto je kardinálním zdůvodněním samo o sobě: Komora má podle svých sil a možností kladně ovlivňovat úroveň výkonu profese; není (ani Zákonem o Komoře) definována jako odborová organizace svých členů.
Myslím, že slyším Vaše námitky, že nežijeme v ideálním světě, v praktické rovině jsou často věci jinak, atd. Nic to však nemění na mé odpovědi.
Zdraví srdečně
MVDr. K. Daniel
Prezident KVL ČR
Svoji odpověď posílám na vědomí Mgr. Rexovi (právník KVL) a Dr. Rychlíkovi (předseda legislativní komise představenstva KVL), pro případ, že by chtěli přispět k této výměně názorů. A rovněž Dr. Rejnkovi (předsedovi Redakční rady Zvěrokruhu), pro případ, že by shledal tuto komunikaci zajímavou z hlediska čtenářů komorového periodika.
From: “Miroslav Hrdlička”
To: “Karel Daniel”
Cc: “Daniel Rexa”, “Ondřej Rychlík”, “Vladimír Rejnek”
Sent: Saturday, December 06, 2008 5:31 PM
Subject: Re: Žádost o objasnění
Vážený pane prezidente.
Děkuji za Vaši odpověď. Jsem rád, že XVII. sněm zrušil trochu nelogické označování vozidel. Je to určitě krok správným směrem.
Co se týče druhého bodu, dovolím si oponovat či přinést názor čerstvého absolventa a zatím ještě praxí nezatíženého veterináře.
Jestli to chápu správně, tak vlastně zákaz zaměstnání veterináře někým jiným než veterinářem, je vlastně pouze snaha přihrát argument do rukou veterinářů, kteří se bojí, že by jim nic jiného nezbylo, než být zaměstnanci zemědělských podniků. Ale jak sám píšete, mnohde se to tak prakticky děje, i když ne formálně. Argument, že toto ustanovení slouží k zachování integrity veterinárního lékařství jako svobodně vykonávaného povolání; tj. pokud možno bez významnějšího vlivu laických osob na klinický úsudek a klinická rozhodnutí veterinárního lékaře, na rozhodování o preskripci, výdeji a použití veterinárních léčiv, na úroveň a věrohodnost certifikace (osvědčování) a na profesionální úsudek o welfare pacientů – zvířat v péči veterinárního lékaře, člena KVL. O jaké svobodě vykonávání povolání se zde hovoří, když veterinární lékař je vždy “pouze” požádán o vykonání objednané služby (kterou může nebo nemusí akceptovat), a pokud chovatel nebude souhlasit se stanoveným způsobem léčby čí výběru medikamentů pro stanovenou diagnózu, nemůže nikdo a nic chovatele nutit k tomu, aby (byť odborně sebesprávnější medicínský postup) akceptoval (vyjma výjimek podle Zákona na ochranu zvířat proti týrání). Podle mého názoru tedy zrušením tohoto ustanovení nebude dotčena, oproti stávající situaci, možnost vykonávat veterinární lékařství jako celek svobodně. A jelikož si myslím, že tento paragraf chránící “svobodu vykonávání veterinárního lékařství” často navozuje nesvobodu podnikání pro řadu veterinárních lékařů, kteří v zaměstnaneckém poměru od neveterinární osoby (chovatele) vidí budoucnost našeho povolání (alespoň v oblasti chovu hospodářských zvířat, kdy přestaneme být prodejci léčiv a stanou se z nás odborníci a za tuto odbornost budeme placeni), budu navrhovat při nejbližší příležitosti zrušení tohoto ustanovení.
A na závěr bych se ještě rád zeptal, zda diskutovaný paragraf již někdy řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a jestli ne, jaké vyjádření byste očekával?
S pozdravem a poděkováním za podnětnou diskuzi
MVDr. Miroslav Hrdlička
From: “Karel Daniel”
To: “Miroslav Hrdlička”
Cc: “Daniel Rexa”, “Ondřej Rychlík”, “Vladimír Rejnek”
Sent: Monday, December 08, 2008 10:15 AM
Subject: Re: Žádost o objasnění
Vážený kolego,
chápu, že pro určité množství kolegů – možná i pro Vás osobně – se může zdát zaměstnání u chovatelského subjektu v daný okamžik nejvýhodnější.
Musím však trvat na tom, že jak dohoda o paušální odměně, tak zaměstnanecký poměr vedou v konečném důsledku k postupnému umrtvení iniciativy, “předstírání péče do výše stanovené odměny” a postupné erozi prvotních předsevzetí týkajících se potřebných standartů veterinární péče. Které tu více tu méně úspěšně prosazuje v rámci svých pravomocí Komora veterinárních lékařů.
V posledních letech vykonávám poměrně pravidelně konzultační činnost na Ukrajině. Tamější kolegové ve faremní praxi působí jako zaměstnanci bývalých kolchozů; nyní zemědělských prvovýrobních komplexů, vlastněných investičními fondy, bankami, průmyslovými aglomeráty nebo fyzickými osobami s kapitálem pocházejícím z jiného druhu podnikání.
Tyto bývalé kolchozy zaměstnávají veterinární lékaře – zpravidla více než jednoho – takový kolchoz posléze má “specialistu na paznehty”, “specialistu na přesunuté slezy” nebo “specialistu na mastitidy”.
Kolegové jsou fixně mizerně placeni, postupně je umrtvena veškerá iniciativa, dělá se co nejméně – pokud možno jen to, co může uvidět vrchní manažer. Léčiva jsou nakupována nákupčím kolchozu spolu s hadicemi na dojení a zeleninou do kuchyně. Rozhodnutí o nákupu vychází z ceny a nabídky provizí sekundárních distributorů nákupčímu nebo přímo vedení kolchozů.
Léčba mastitidy tak vesměs končí paušální aplikací jednoho injekčního roztoku do všech vemen jednou injekční stříkačkou.
Rozumím i tomu, že řada představitelů a mluvčích zemědělské prvovýroby u nás vyšla ze zmíněného modelu, který byl také v Čechách po několik desetiletí zaveden, a mentálně vlastně nikdy nepřekročila hranici do systému volného trhu vycházejícího z hry tržních sil, poptávky a
nabídky služeb.
Přejete-li si kolego přispět jakkoliv k vývoji modelu popsaného na příkladě Ukrajiny u nás, bude mi ctí obhajoba svobodného povolání ať již u ÚHOSu nebo kdekoliv jinde, kde bude případně zapotřebí.
MVDr. K. Daniel
Prezident KVL ČR
From: ” MVDr. Ondřej Rychlík”
To: “Miroslav Hrdlička”
Cc: “Daniel Rexa”, “MVDr. K. Daniel”, “Vladimír Rejnek”
Vážený kolego,
předmětné ustanovení profesního řádu stanovila komora za základě zmocnění zákona 318/2004 Sb., §2, odst. (2), písm. b:
…”Komora je oprávněna…
….b) stanovovat podmínky pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti svých členů,…
Z mé zkušenosti – jen málo co má obecně tak vysokou podporu mezi členy naší stavovské organizace, jako právě toto ustanovení. “Veterinární lékař” (praktický veterinární lékař) je obecně chápán jako profese, patřící mezi tzv. “svobodná povolání” a proto také byla zákonem ustanovená KVL ČR. Obdobně jako daňový poradce, advokát, notář, autorizovaný architekt, atp. S těmito profesemi se také setkáte jako se svobodnými. Předmětné ustanovení de facto chrání veterináře, aby nebyl nucen vzdát se své “podnikatelské svobody” a vykonávat svou činnost jako námezdní práci. Možná se situace mění a bude více kolegů, kteří chtějí vyměnit svou, byť ekonomicky částečně omezenou, svobodu za jistotu pravidelné výplaty. Je-li tomu tak, budu rád, když vznikne diskuse na toto téma uvnitř komory. Naopak bych nevítal, pokud by se místo prvotní diskuse uvnitř naší stavovské organizace, objevily protesty ze strany chovatelských svazů, podporované našimi členy, že bráníme chovatelům v jejich činnosti blokováním přijímání pro ně potřebných pracovních sil.
S pozdravem
MVDr. Ondřej Rychlík
předseda LK KVL ČR
Aktualizováno 09.12.2008, 17:20 – admin
Od: Karel Daniel
Předmět: Re: Žádost o objasnění
Datum: 08.12.2008 10:16:01
Vážený kolego,
chápu, že pro určité množství kolegů – možná i pro Vás osobně – se může zdát zaměstnání u chovatelského subjektu v daný okamžik nejvýhodnější.
Musím však trvat na tom, že jak dohoda o paušální odměně, tak zaměstnanecký poměr vedou v konečném důsledku k postupnému umrtvení iniciativy, “předstírání péče do výše stanovené odměny” a postupné erozi prvotních předsevzetí týkajících se potřebných standartů veterinární péče. Které tu více tu méně úspěšně prosazuje v rámci svých pravomocí Komora veterinárních lékařů.
V posledních letech vykonávám poměrně pravidelně konzultační činnost na Ukrajině. Tamější kolegové ve faremní praxi působí jako zaměstnanci bývalých kolchozů; nyní zemědělských prvovýrobních komplexů, vlastněných investičními fondy, bankami, průmyslovými aglomeráty nebo fyzickými osobami s kapitálem pocházejícím z jiného druhu podnikání.
Tyto bývalé kolchozy zaměstnávají veterinární lékaře – zpravidla více než jednoho – takový kolchoz posléze má “specialistu na paznehty”, “specialistu na přesunuté slezy” nebo “specialistu na mastitidy”.
Kolegové jsou fixně mizerně placeni, postupně je umrtvena veškerá iniciativa, dělá se co nejméně – pokud možno jen to, co může uvidět vrchní manažer. Léčiva jsou nakupována nákupčím kolchozu spolu s hadicemi na dojení a zeleninou do kuchyně. Rozhodnutí o nákupu vychází z ceny a nabídky provizí sekundárních distributorů nákupčímu nebo přímo vedení kolchozů.
Léčba mastitidy tak vesměs končí paušální aplikací jednoho injekčního roztoku do všech vemen jednou injekční stříkačkou.
Rozumím i tomu, že řada představitelů a mluvčích zemědělské prvovýroby u nás vyšla ze zmíněného modelu, který byl také v Čechách po několik desetiletí zaveden, a mentálně vlastně nikdy nepřekročila hranici do systému volného trhu vycházejícího z hry tržních sil, poptávky a nabídky služeb.
Přejete-li si kolego přispět jakkoliv k vývoji modelu popsaného na příkladě Ukrajiny u nás, bude mi ctí obhajoba svobodného povolání ať již u ÚHOSu nebo kdekoliv jinde, kde bude případně zapotřebí.
MVDr. K. Daniel
Prezident KVL ČR
From: “Miroslav Hrdlička”
To: “Karel Daniel”
Cc: “Daniel Rexa”; “Ondřej Rychlík”; “Vladimír Rejnek”
Sent: Monday, December 08, 2008 6:53 PM
Subject: Re: Žádost o objasnění
Vážený pane prezidente.
Děkuji za odpověď i čas, který tomu věnujete.
Já jsem naopak přesvědčen, že pouze zaměstnanec, člověk ekonomicky zainteresovaný na prosperitě chovu, bude a je schopen poskytnout celkově kvalifikovanější, odbornější a tudíž efektivnější léčbu a především uplatňovat principy produkční a preventivní medicíny.
Budu konkrétní a pokusím se to uvést na reálném případu, se všemi pozitivy i negativy.
Jakožto absolvent, který chce vykonávat svoji praxi v oblasti hospodářských zvířat, mám prakticky jednu, teoreticky dvě možnosti. První je, nechat se zaměstnat u nějakého veterináře, který má natolik velký obvod, že nestíhá a rozhodne se najmout si ? levnou pracovní sílu?. Nechci paušalizovat, ale měl jsem a mám mnoho spolužáků, kteří vědí, o čem vykládám. Zpravidla dělají za plat jen o něco větší než je minimální mzda, musí sloužit většinu pohotovostí a většinou se ke skutečné medicíně ani kolikrát nedostanou. Druhou možností je začít dělat sám, zařídit si obvod. To je ale spíše teoretická možnost. Počáteční investiční náklady jsou sice obrovské (má-li to být skutečně medicína, pouze s fonendoskopem si člověk nevystačí). To je ale věc stále řešitelná a otázkou kuráže se po škole řádně zadlužit. Ale kde onen obvod vzít? Je možno svolat si veterináře působící v dané oblasti a poprosit je, aby se na váš budoucí obvod složili, aby každý přenechal kousek. Mohl by také zrovna někdo jít do důchodu či se odstěhovat. Ano, to jsou vše možnosti, ale co když nic z toho nevyjde? Bohužel (bohudík) nemáme možnost, jak vy píšete, začít podnikat podle systému volného trhu vycházejícího z hry tržních sil, poptávky a nabídky služeb. Kdyby to šlo, podám si několik inzerátů, kde nabídnu svoje služby za takovou a takovou cenu (pochopitelně nižší než má konkurence), zavolám na vedení několika podniků a nabídnu jim svoje služby (nebo alespoň tímto upozorním, ano, jsem tady). To vše mi zakazuje § 9, odst.1, písm. a) Profesního řádu KVL! Bohužel (bohudík) nevidím jinou možnost než se stát zaměstnancem. Přenesme se do imaginární budoucnosti a představme si, že by to bylo možné. Odpovídám na inzerát ředitele zemědělského podniku, který hlásá, že přijmou jako zaměstnance veterinárního lékaře do podniku s chovem 300 dojnic, 200 prasnic, několika koní, stádem koz a ovcí. Vynikající nástupní plat, vybavená laboratoř, bydlení v místě za rozumnou cenu. Ředitel mi popisuje svoje požadavky. Že by chtěli dělat pořádně veterinární medicínu, že jsou ochotni adekvátně zaplatit veterinárního lékaře za odbornou veterinární činnost. Odbornou veterinární činností, že nemá na mysli prodej léků, které si často chovatel musí aplikovat sám (antimastitidní preparáty do vemene, vakcíny, opakované aplikace antibiotik, léky při léčbě nemocí paznehtu). Proto požaduje, aby podnik platil za léčiva přesně tolik, kolik stojí u distributora. Není hloupý a ví, že cena prodejní od předchozích veterinářů, byla minimálně o 25% vyšší než je cena nákupní.
Ale o takhle ušetřené peníze prý nejde. Hlavní argument, proč zaměstnat veterinárního lékaře je, aby byl veterinář v chovu minimálně 6 hodin denně, což zajistí odpovídající čas na důkladné klinické vyšetření pacienta, v případě uvážení také použití jedné z paraklinických vyšetřovacích metod, které má podnik k dispozici a za něž je evidentně ochoten utrácet peníze (biochemický analyzátor, hematologický analyzátor, analyzátor moči, přístroj na počet somatických buněk v mléce, centrifugu, mikroskop). Neméně důležité jsou opakované kontroly pacientů. Po první schůzce je jasné, že se dohodneme a já dostávám první úkol. Mám si vybrat sono, které podnik zakoupí, protože to ještě v podniku chybí a bez něj se prý dnes moderní medicína nedá dělat, zvláště v oblasti reprodukce!
Dvěstě tisíc není pro velký podnik problém. Po nějaké době přijde na řadu rentgen. Díky tomu, že jsem zaměstnanec, moje mzda závisí také na zdravotním stavu zvířat. V chovu mám tu možnost trávit odpovídající množství času, začínám uplatňovat principy produkční a preventivní medicíny. Mohu ovlivnit a konstruktivně se vyjadřovat k zoohygieně, zootechnice, výživě. Je to dokonce mojí povinností. Mám skutečně čas se věnovat pacientům, nemusím spěchat na další podnik, kde již netrpělivě čeká zootechnik, protože chce jít na oběd či mu dokonce končí pracovní doba. Iniciativě se meze nekladou, proto je v plánu postavit rehabilitační bazén pro krávy, které jsou ulehlé, a dvacetiminutový pobyt dvakrát denně ve vodní lázni jim určitě prospěje nejen při neuropatiích na končetinách.
A na to vše mám čas a podnik peníze. Peníze, které podnik ušetřil na léčivech, jež koupil jimi zaměstnaný lékař přímo od distributora, dále investuje do vybavení, vzdělávání a platu svých pracovníků. Uvědomuje si totiž vážnost situace na zemědělském trhu, kde je třeba cíleně vyhledávat kvalifikované pracovníky a ty dále vzdělávat a adekvátně zaplatit, jinak na tom bude české zemědělství špatně. Prodejní cenu komodit podnik bohužel příliš neovlivní (zemědělský trh EU rozhodně nefunguje jako tržní), proto je nezbytné hledat rezervy v sobě a být lepší než ostatní, abyste přežil. A je třeba se také částečně přizpůsobit. Celý tento model, který jsem popsal, je jednou z možností, jak za stejnou cenu lze pořídit kvalitnější služby. Veterinární služby. A o to by komoře přece mělo jít! Samozřejmě, tento model nemusí fungovat všude. Ale troufnu si tvrdit, že ani dnes za stávající situace to není leckde ideální a kvalita nabízených služeb je, přes snahu KVL, bohužel různá.
A alternativa, že bych dělal jen do výše svého platu? Buďte si jist, že i dnes, když mnoho podniků je ve špatné platební morálce, mnoho veterinářů dělá podlé délky zdržení své faktury. Navíc, přesně podle tržních mechanizmů, když nebudu já spokojen, dám výpověď, ale pozor, samozřejmě také (když se uvolní trh s veterináři) zaměstnavatel může vyměnit mě. A buďte si jist, že tento model je natolik ekonomicky výhodný, že budu oněch 6-8 hodin dělat jak nejlépe budu umět. A ve zbývajícím čase se budu mít možnost věnovat svojim koníčkům, díky čemuž mi moje psychické rozpoložení umožní příští den s entusiasmem pracovat jako odborný veterinární lékař.
Pane prezidente, promiňte, jestli jsem Vás svým dlouhým e-mailem zdržel. Jen jsem se snažil objasnit možnou situaci a poukázat, že ne vždy by se muselo jednat o ukrajinský model.
Vím, že profesní řád může změnit pouze Sněm. Ten by měl být až příští rok v září. Je proto dost času na diskuzi. Musí zaznít všechny argumenty pro i proti. Já osobně jsem přesvědčen, že zrušením tohoto paragrafu nebude nikdo dotčen a někomu to pomůže. Vždyť i bez naší pomoci a podané ruce ke kompromisům by české zemědělství nemuselo přežít vůbec a bude otázka vyřešena definitivně. Zrušením tohoto paragrafu a možností zaměstnat veterinárního lékaře v zemědělském podniku, by se mohlo předejít snaze chovatelů o úplné uvolnění trhu s léčivy, k čemuž to bohužel (i vinou vysokých marží často pouhým dealerstvím léků) spěje.
Veterinární lékaři, při síle svých lobbistů (s porovnáním s chovatelskými svazy) s tím nebudou moct nic udělat. Takhle by alespoň léčiva zůstala v rukou veterinárního lékaře. Jsem přesvědčen, že při změně tohoto paragrafu by se nic nestalo, pouze bychom se přiblížili, také Vámi hlásanému, systému volného trhu vycházejícího z hry tržních sil, poptávky a nabídky služeb. Kdo chtěl, mohl by se nechat zaměstnat, kdo ne, mohl by praktikovat stávající systém.
Děkuji a přeji hezký den.
Miroslav Hrdlička
From: “Karel Daniel”
To: “Borkovec Lubomír”; “Bernardy Jan”; “Hlavová Renáta”; “Hošek Lubomír”; “Huml Oto”; “Kyllar Vladimír CSc.”; “Mašín Radek”; “Matušina Petr”; “Mráček Radomír”; “Novozámská Katka”; “Raška Pavel”; “Rejnek Vladimír”; “Rychlík Ondřej”; “Snášil Milan CSc.”; “Součková Jana”; “Vladimír Tlučhoř”
Cc: “Daniel Rexa”; “Miroslav Hrdlička”
Sent: Monday, December 08, 2008 8:48 PM
Subject: Fw: Žádost o objasnění
Kolegové členové představenstva,
přeposílám poslední nový příspěvek Dr. Hrdličky – pro případ, že by se někdo z členů představenstva chtěl chopit příležitosti a pokračovat v diskuzi o tom krásném novém utopickém světě.
Já sám pro sebe to shledávám nadále celkem bezúčelným. Vírám tohoto druhu jsem nikdy nepřikládal velkou a přiznám se dnes už nepřikládám vůbec žádnou důležitost.
Podle mého názoru by možná kolegovi Hrdličkovi prospěl exkurz do světa reality veterinárního podnikání v oblasti péče o faremní zvířata, do světa reálných nákladů, reálných výnosů, praktické ekonomiky i etologických vzorců lidí kolem chovu hospodářských zvířat a zemědělské prvovýroby.
V tomto smyslu mne skoro mrzí, že se, vzhledem ke své funkci v představenstvu KVL, nemohu otevřeně přimlouvat za výjimku z ustanovení Profesního řádu, jímž se cítí být omezován. Možnost po níž volá, bych mu nejraději dopřál.
Zdraví srdečně
K. Daniel
From: MVDr. Radek Mašín
Sent: Tuesday, December 09, 2008 5:44 AM
To: Karel Daniel; Borkovec Lubomír; Bernardy Jan; Hlavová Renáta; Hošek Lubomír; Huml Oto; Kyllar Vladimír CSc.; Matušina Petr; Mráček Radomír; Novozámská Katka; Raška Pavel; Rejnek Vladimír; Rychlík Ondřej; Snášil Milan CSc.; Součková Jana; Vladimír Tlučhoř
Cc: Daniel Rexa
Subject: Re: Žádost o objasnění
Vážené kolegyně a kolegové !
Po první unáhlené reakci jsem se přeci jen ještě začetl do řádek nového kolegy.
Na jedné straně mě mrazí při představě jaký kvalitní materiál nám produkuje naše milá Alma mater (ale co můžeme očekávat od lidí, kteří z většiny sami neví co praxe představuje ). Byl bych téměř rozhodnut začít činit kroky pro vytvoření pevných vstupních pravidel pro přijímání členů do KVL a udělování licencí. Od prokázání vědomostí až po psychotesty.
Na straně druhé při důkladnějším pročtení dopisů ( a není jednoduché se v toku myšlenek vyznat ) lze do určité míry detekovat zoufalost a nemožnost při uplatnění se v praxi. Nevím, zda někdo z Vás začínal v posledních letech ve velké praxi, ale za situace stále se snižujících stavů dobytka, v současné politické a ekonomické situaci, nemá čerstvý absolvent, který za každou cenu hodlá věnovat svůj život veterině v zemědělství mnoho šancí uplatnění. Skutečně musí čekat na zázrak v podobě sdílného nebo spíš totálně životem vyčerpaného veterináře, který je ochoten se s ním o svůj obvod rozdělit, či mu ho časem přenechat. Neznám ale moc veterinářů, kteří by byli tak vizionářští a zaučovali své nástupce. Každý se spíše svého obvodu drží jak klíště do posledního dechu. Oč jednodušší ( pominu-li ekonomický faktor ) je začínat v malé praxi. Stačí jen zkolaudovat prostory na vhodném místě a čekat až začnou chodit pejskaři.
Jen opravdu nechápu, jak kolega došel na tak zvrácenou představu, že ho spasí zrovna vševědoucí a objektivní zemědělský podnik, který spatřuje nejlepší cestu ke svému zisku ve vybavení veterinárního pracoviště na své farmě a zaměstnání vlastního veterináře.
Jen houšť ! Paštičkáře do praxe, zemědělské inženýry do praxe, zemědělcům, farmaceutům a petshopům distribuci veterinárních léčiv, zaměstnávat nás budou zedníci a jiní odborníci… Ještě by mohly dostat zákonný prostor různé internetové diskuzní kroužky, které dnes a denně propírají, analyzují a “objektivně” kritizují činnost jednotlivých veterinářů. Mohli bychom z nich stvořit jakési všelidové komise, které by určovali, jaký veterinář je dobrý na ten který úkon a onen by mu milostivě a s požehnáním svěřily.
PS : Velmi se omlouvám, ale předchozí stručný příspěvek jsem nechtěně odeslal všem adresátům, které jsem převzal z reakce pana prezidenta, a nyní jsem zjistil, že v nich byla zastoupena i adresa inkriminovaného kolegy.
Ale v podstatě svou poslední reakci mu předtím zaslal i pan prezident ( nevím zda záměrně ). Člověk by měl zkrátka za každé situace nejdříve počítat do deseti, než učiní nějaký krok.
S pozdravem
MVDr. et MVDr. Miroslava a Radek Mašínovi
From: “Jan Bernardy”
To: “‘MVDr. Radek Mašín'”; “‘Karel Daniel”; “‘Borkovec Lubomír”; ‘Hlavová Renáta'”; “‘Hošek Lubomír'”, “‘Huml Oto'”; “‘Kyllar Vladimír CSc.'”; “‘Matušina Petr'”; “‘Mráček Radomír'”; “‘Novozámská Katka'”; “‘Raška Pavel'”; “‘Rejnek Vladimír”; “‘Rychlík Ondřej'”; “‘Snášil Milan CSc.'”; “‘Součková Jana'”; “‘Vladimír Tlučhoř'”
Cc: “‘Daniel Rexa'”
Sent: Tuesday, December 09, 2008 10:40 AM
Jen stručně, neboť jsem v procesu na komisi EU v Bruselu, což je skoro jedno, kde jsem, neboť “v potu tváře vydělávám na chléb svůj vezdejší” (zde i doma, ve stáji i ve škole jako v jednacím sále Komise EU), již drahně let a pár ještě budu. Radek (Mašín) na to kápl nejlépe, když vyhodnotil situaci jako reakci na nemožnost získat práci. Je na místě úvaha, jaká je míra přípravy na praxi ve škole, tentokrát nikoli 10 dovedností absolventa ale jak to v praxi chodí a kde se lze uplatnit.
Rovněž s poznámkou do vlastních řad souhlasím – bylo by mnohdy namístě, aby místo skomírání před odchodem do důchodu kolega přizval mladého nástupce a nenechával praxi skapat. Jenže, ono je s tím fůra starostí a nejistot, staří pánové neradi riskují – možná nějaký podpůrný program komory, nebo dotace z EU fondů na zaměstnanost? Každopádně nemyslím, že to není úkaz zvrácenosti, pokud nový kolega Míra Hrdlička zkoumá zevrubně pracovní “terén”; je to spíše
a) neznalost poměrů v praxi z pohledu veterináře,
b) neznalost nedávné historie veterinární služby,
c) nemožnost získat řádné zaměstnání (s normálním platem) u kolegy.vet. lékaře,
d) nedostatečná průprava na to co ho čeká v praxi a jak získat práci,
e) malá soudržnost se stavem, možná plynoucí z c) a d).
S tím přece můžeme něco udělat, ne? Loučím se, jdu jednat o přímo vykonatelných nařízeních EU pro členské státy, právě se jedná o Welfare na jatkách 🙂
JB
Předmět: Re: Žádost o objasnění
Od: MVDr. Radek Mašín
Datum: 9 Prosinec 2008, 14:06
Komu: “‘Karel Daniel'”; ‘Borkovec Lubomír”; “‘Bernardy Jan'”; ‘Hlavová Renáta’; ‘Hošek Lubomír’; “‘Huml Oto'”; ‘Kyllar Vladimír CSc.’; ‘Matušina Petr’; ‘Mráček Radomír’; ‘Novozámská Katka’; ‘Raška Pavel”; ‘Rejnek Vladimír”; ‘Rychlík Ondřej’; ‘Snášil Milan CSc.’; ‘Součková Jana’; ‘Vladimír Tlučhoř’; “Jan Bernardy”
Kopie: “‘Daniel Rexa’
Pravdou také je i jednoznačné riziko pro jakéhokoliv zkušeného veterináře, který zaměstná mladého dravého veterináře, jenž po okouknutí terénu bez mrknutí oka tuto praxi převezme ( ukradne ), nebo začne s podlou konkurencí opodál využívaje know-how staršího kolegy.
Jak z toho ven !?
MVDr. et MVDr. Miroslava a Radek Mašínovi
