Poradce odpovídá

Poradce odpovídá

Dotaz:

Zvažuji, zda pro mě nebude v budoucnu výhodnější uplatňovat výdaje paušálem, namísto skutečných výdajů. Jaký bude rozdíl ve vedení daňové evidence?

Odpověď:

Poplatník (podnikatel), který uplatňuje výdaje v prokázané výši, je povinen vést tzv. daňovou evidenci dle § 7 odst. b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP).

Ten poplatník, který se rozhodne uplatnit výdaje procentem z dosažených příjmů, vede dle § 7 odst. 10 ZDP, pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Rozdíl lze znázornit pro větší přehlednost v tabulce, z které je zřejmé, že při uplatňování výdajů paušálem se nevede evidence výdajů, závazků ani majetku.

Dotaz:

V letošním roce dokončím stavbu veterinární kliniky. Tu hodlám zařadit do podnikání. Stavbu jsem prováděl většinou svépomocí a za pomoci rodinných příslušníků. Z jaké ceny budu uplatňovat daňové odpisy? Hodnota stavby je totiž podstatně vyšší než doklady na materiál a odborné práce, které mám k dispozici, a to právě z důvodů pomoci rodinných příslušníků a známých.

Odpověď:

Problematiku vstupní cena pro účely daňových odpisů řeší § 29 ZDP. Je jí především pořizovací cena byl-li hmotný majetek pořízen úplatně, a vlastní náklady byl-li pořízen ve vlastní režii. Pokud byla nemovitost pořízena v době delší než pět let před zařazením do obchodního majetku, lze použít reprodukční pořizovací cenu.

Ve Vašem případě to tedy znamená, že vstupní cenou pro daňové odepisování budou vlastní náklady (což se pro vás, dle formulace dotazu, jeví jako nevýhodné) zařadíte-li nemovitost do podnikání ihned po dokončení. Pokud nemovitost zařadíte do podnikání až po pěti létech, bude vstupní cenou pro daňové odepisování reprodukční pořizovací cena, tj. cena stanovená znaleckým posudkem.

Dotaz:

Za jakých podmínek mohu jako reklamní a propagační předmět poskytnout tzv. ”tiché víno”, aby se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Odpověď:

Zákonem č.441 ze dne 21.září 2005, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo mj. i ke změně § 25 odst 1 písm t, zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který nyní v platném znění zní:

t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není, s výjimkou tichého vína, předmětem spotřební daně.

Pojem tiché víno vymezuje § 93 odst 3 zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

Pokud tedy budete v rámci Vaší podnikatelské činnosti poskytovat svým obchodním partnerům jako reklamní či propagační předmět, opatřený obchodním jménem nebo Vaší obchodní známkou mj. i tiché víno splňující shora uvedené zákonné podmínky, bude se jednat o daňově uznatelný náklad.

Dotaz:

Vedu daňovou evidenci. Jak dlouho musím doklady archivovat?

Odpověď:

Obecně po celou dobu, po kterou neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů, nebo zákonem o správě daní a poplatků.

Základní lhůta pro vyměření daně je tři roky po uplynutí roku, v němž vznikla daňová povinnost.

Prodloužená lhůta platí např. při uplatňování ztráty z minulých let (prodloužení o pět let od roku vzniku ztráty).

Maximální lhůta je deset let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, teoreticky při uplatnění daňové ztráty 16 let.

Podle zákona 589/1992 Sb. o sociálním zabezpečení je povinnost uchovávat údaje potřebné pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Daňová evidence nepodléhá režimu zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě.

Ing. František Elis
daňový poradce č. 0056