Využití biotechnologických produktů k prevenci infekcí trávící trubice psů

Využití biotechnologických produktů k prevenci infekcí trávící trubice psů

MVDr. Petr Daněk, CSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby Uhříněves, pracoviště Kostelec nad Orlicí

V okamžiku svého narození nemají štěňata ještě plně vyvinut imunitní systém. Vlastní produkce protilátek štěněte je proti produkci dospělého psa zanedbatelná, pasivní imunita je závislá na protilátkách dodávaných matkou. Malé množství sérových protilátek získává štěně již během intrauterinního vývoje, zhruba 90 – 95 % během prvních dvou až tří dnů života. V tomto období se střevní sliznice postupně uzavře a další prostup protilátek již neumožňuje. Fena předává štěněti své vlastní protilátky – tedy protilátky vytvořené po vakcinaci nebo po prodělaném onemocnění. Během dalších týdnů života hladina sérových protilátek štěněte postupně klesá zhruba každých 10 dní na polovinu, dokud nedosáhne hladiny, která umožní aktivní tvorbu vlastních specifických protilátek, jako odpověď na vakcinaci. I při dodržení vakcinačního schématu, doporučeného výrobcem vakcíny, nelze vyloučit, že první vakcinace proběhne v období imunitního okna, kdy hladina protilátek už není dostatečně účinná proti možné infekci, avšak neumožní ještě vznik protilátkové odpovědi. Vlivem individuality štěňat (i dospělých psů) a jejich individuální reakce na vakcinaci, lze předpokládat, že určitá (i když velice malá) část populace nemá nepřetržitě po celou dobu svého života dostačující hladinu sérových specifických protilátek i při dodržování vakcinačního schématu.

Zdravé štěně, pocházející od zdravé matky, je do okamžiku narušení plodových obalů sterilní. Teprve okamžikem narušení plodových obalů nastává mikrobiální kolonizace povrchu kůže a sliznic, včetně sliznice trávící trubice. Štěně aktivně přijímá veškeré mikroorganismy z okolního prostředí, především z povrchu mléčné žlázy a jejího okolí, při hledání struků. Trávící trubice štěněte (stejně jako každého novorozence) je masivně kolonizována všemi mikroorganismy přítomnými v prostředí, nastává dysmikrobie a teprve během několika dní se nastoluje rovnováha mezi konstruktivní složkou (mikroorganismy produkující antibiotika, kyseliny, napomáhající nějakým způsobem trávení) a složkou destruktivní (škodící minimálně tím, že spotřebovává část živin, které proto nemůže využít štěně). Rovnováha střevní mikroflóry, na jejímž vytvoření se podílí i protilátky dodávané štěněti po celou dobu výživy mateřským mlékem feny (laktogenní imunita), je charakteristická pro daný druh, krmnou dávku a dané prostředí. To znamená, že k dalším změnám skladby střevní mikroflóry dochází započetím přikrmování zvířat, dále odstavem resp. ukončením výživy mateřským mlékem, každou změnou krmiva, změnou prostředí, perorální léčbou apod. Probíhající změny struktury střevní mikroflóry se mohou projevit různým způsobem – od prakticky nezjistitelného horšího využití krmiva po průjmové stavy. Staří praktikové doporučují začínajícím vystavovatelům, aby si s sebou na výstavy brali pro psy i pitnou vodu, na kterou jsou zvyklí z domova – i změna vody v souvislosti s přepravou (a možná i “předstartovní horečkou” vystavovatele) se může projevit nadměrnou produkcí výkalů řidší konzistence právě v nežádoucím momentě.

Momentální stav trávící trubice se projevuje na využití krmiva, trávící trubice je vstupní branou nebo místem působení pro některé infekce. Přirozené obranné funkce (kyselina chlorovodíková, pH, sekreční protilátky, trávící šťávy apod.) lze v rizikových momentech podpořit, zesílit, resp. doplnit pomocí biotechnologických produktů.

Pro urychlení přestavby střevní mikroflóry v souvislosti se změnami, které je způsobují, to je v období prvotního osídlování po narození, při začátku podávání příkrmu, při odstavu, při změně prostředí, při změně skladby krmné dávky, ale i při perorálním podávání léčiv, lze doporučit použití probiotik. Jedná se o definované mikroorganismy, řadící se právě do skupiny konstruktivní mikroflóry, které jsou schopny rychlého množení. Posílením konstruktivní složky se proces přeměny usměrní a urychlí.

V rizikovém období a situacích, kdy nelze zcela vyloučit možnost, že pes nemá vlastní dostatečnou odolnost a nedostane se do styku s patogenem, je vhodné použít žloutkové protilátky (produkt nosnice, vakcinované proti příslušnému patogenu specifickému pro psy). Komerčně se vyrábí a jsou dostupné přípravky s obsahem žloutkových protilátek proti parvoviróze v kombinaci s probiotikem. Jejich použití lze doporučit u štěňat v chovech, ve kterých se parvoviróza dříve vyskytovala, při výskytu tohoto onemocnění v nejbližším okolí, při odběru štěňat a jejich přesunu k novému majiteli. I u starších zvířat je jeho použití vhodné při svodech, honech, výstavách, soutěžích, delších přesunech, při dovolené apod. Je doloženo, že žloutkové protilátky proti parvoviróze dokáží potlačit nebo alespoň snížit klinické projevy po přirozené i po experimentální infekci.

Probiotika i žloutkové protilátky je možné použít jako součást léčby, výhodnější je však jejich preventivní použití, kdy první dávka je podána co nejdříve, nejlépe ještě před nástupem krizové situace, kterou mají napomoci zvládnout a dále aplikaci několikrát opakovat.

Ani u probiotik nebo žloutkových protilátek nelze předem garantovat stoprocentní efekt – příroda je mocná. Lze však předem vyloučit vznik nežádoucích vedlejších reakcí, vznik reziduí nebo rezistencí.

PR článek