Ptačí chřipka – už je tady?

Ptačí chřipka – už je tady?

Je velmi pravděpodobné, že aviární influenza se dříve nebo později objeví na území ČR. Je rovněž velmi pravděpodobné, že na menším území, např. jednoho kraje, může být vymezeno více ohnisek. Za těchto okolností je rovněž velmi pravděpodobné, že na prosazování a realizaci mimořádných veterinárních opatření na tomto území nebudou stačit síly veterinárních lékařů zaměstnanců Krajských veterinárních správ. Soukromý veterinární sektor bezpochyby disponuje kapacitou, která může významně pomoci při případném zdolávání této nákazy v terénu. Tak tomu bylo při zdolávání KMP v Německu a Holandsku a tak tomu bylo i při obrovské vlně SLAKu ve Velké Británii v roce 2001.

Evropské odměny

V těchto případech byla účast praktických veterinárních lékařů zajištěna smluvně statutem tzv. TVI (temporary veterinary inspector), s dočasnými pravomocemi úředního veterinárního lékaře (OVS; official veterinary surgeon). Jen pro srovnání v Německu je při této činnosti soukromého veterinárního lékaře pro stát přiznávána odměna 300,- (E) denně pokud tento pracuje méně než 8 hodin, a 500,- (E) denně, pokud pracuje déle než 8 hodin denně. Denní plat TVI ve Velké Británii byl v roce 2001 250,- GBP denně bez kilometráže a ubytování, které byly hrazeny zvlášť. I za těchto podmínek (r. 2001 -1 GBP = cca 45 CZK) se zdolávání SLAKu účastnilo velmi omezené množství britských soukromých veterinárních lékařů a při většině “obtížných” opatření asistovali veterinární lékaři odjinud.

České představy

V českých podmínkách si dovedu představit hodinovou úhradu za činnost při zdolávání nákazy podstatně přesahující 500,- Kč/hod. Tato úhrada musí reflektovat ušlý příjem (nikoliv zisk!), odbornou činnost při zdolávání nákazy, pokrytí rizika soukromého veterinárního lékaře vycházejícího z potenciálního narušení zákaznicko-dodavatelských vztahů s pravidelnými zákazníky (ať již z nepřítomnosti pro běžnou činnost ve vlastní praxi či pro prosazování z hlediska lokálních chovatelů “nepopulárních” opatření).

Z těchto důvodů pohlížím na možné snahy o využití dikce § 49, odst. 1 d) Zákona o veterinární péči jako na okrajovou možnost v naprosto výjimečných případech, kdy je např. soukromý veterinární lékař fyzicky přítomen v daném chovu s potvrzeným výskytem AI v době vyhlášení mimořádných veterinárních opatření, apod. Nedovedu si představit snahu o širší či plošné zapojení soukromých veterinárních lékařů ve smyslu “vojenského povolání na rozkaz” s odkazem na citovaný paragraf.

Moje stanovisko při případných jednáních v tomto smyslu shrnuji následovně:

Komora veterinárních lékařů nemůže svým členům nařídit účast či odmítnutí participace na zdolávání nákazy ptačí chřipkou, budou-li k této Krajskou veterinární správou vyzváni.

Soukromý veterinární sektor disponuje kapacitou, která může významně ovlivnit rychlost a důraz prosazování mimořádných veterinárních opatření při případném zdolávání nákazy ptačí chřipkou.

Jednotliví soukromí veterinární lékaři se v rámci smluvní volnosti rozhodnou k zapojení podle výhodnosti smluvních podmínek nabídnutých Krajskou veterinární správou.

Myšlenku uložení povinnosti soukromým veterinárním lékařům podle § 49 odst. 1 d) lze akceptovat pouze ve výjimečných a ojedinělých případech a v žádném případě jako plošné rozhodnutí.

MVDr. Karel Daniel
prezident KVL ČR