Brusel: Hygienicky od stáje až po vidličku Delegáti FVE lobují za 180 tisíc evropských veterinářů Vyšší početní zastoupení českých státních veterinárních lékařů a veterinárních hygieniků v evropských profesních strukturách, to byl hlavní cíl návštěvy prezidenta Evropské veterinární federace. Holanďan Tjeerd Jorna přijel na pozvání Komory veterinárních lékařů do Prahy ve dnech 19. a 20. ledna. Se zástupci SVS jednal o plném zapojení státních veterinárních lékařů: Komora veterinárních lékařů, která participuje na dění v FVE od roku 1995 a Asociace veterinárních lékařů. Podle slov prezidenta Tjeerda Jorny Evropské veterinární federace zahrnuje všechny profesní veterinární skupiny a representuje 180 tisíc veterinárních lékařů z 35 evropských zemí. Je nevládní organizací sdružující národní asociace členských zemí (veterinární komory) a oborové asociace jako Unie praktických veterinárních lékařů Evropy (UEVP), Evropská unie veterinárních hygieniků (UEVH), Evropskou asociaci státních veterinárních lékařů (EASVO) a Evropské sdružení veterinárních lékařů ve školství, průmyslu a výzkumu (EVERI). “FVE plně věří v kooperaci všech skupin veterinárních lékařů v jakémkoliv politickém zřízení a za jakýchkoliv podmínek. Konkrétně to znamená úzkou spolupráci soukromého a veřejného sektoru veterinární medicíny,” řekl Tjeerd Jorna. Dodal, že od 1. ledna 2006 vešel v platnost Soubor předpisů a nařízení EU, takzvaný hygienický balíček, kde je zahrnuta zásada spolupráce veřejného a soukromého sektoru od stáje až po vidličku. V praxi to znamená, že úředníci a členové FVE využijí svých kontaktů k lobování na evropské i globální úrovni a to za účelem úpravy evropské legislativy vznikající nebo stávající. Působit může například na jednotlivých direktorátech Evropské komise, nebo na Mezinárodním úřadu pro nákazy, který se nyní zabývá současným velkým tématem aviární chřipky. Stejně důležitým partnerem je i Světová veterinární asociace, sdružující profesní kolegy na americkém kontinentu, v Austrálii a Oceánii. Partnerem je také Světová zdravotní organizace. FVE má stálou kancelář v Bruselu. Pořádá každoročně 2 všeobecná shromáždění, první v Bruselu, druhé vždy v jedné z členských zemí, aby delegáti udržovali kontakt se členskými asociacemi. Hlavním cílem FVE je ochrana zdraví zvířat, ochrana lidského zdraví. Aby veterinární profese mohla splnit povinnosti, musí dohlížet na pregraduální i kontinuální vzdělávání. Komunikace s členskými organizacemi se odehrává pomocí novin – EVE News, které jsou rozesílány každé dva měsíce a dvakrát ročně tištěná i elektronická EVE News Letter, noviny. Kontaktní adresa: www.worldvet.org. Poučte se z cizích zkušeností, říká prezident FVE Tjeerd Jorna Jsou doporučení, která FVE vyšle směrem k našim veterinářům, pro nás závazná? Nevydáváme nařízení, ale pouze doporučení. Jedním z nich je například kodex správné veterinární praxe, dále profesní řády, systém profesního chování a nakonec oblasti vzdělávání magisterského a bakalářského studia. Dalším úkolem je shromažďování informací o podmínkách, za kterých mohou čeští veterinární lékaři migrovat do jednotlivých členských zemí a pracovat tam. A také naopak: aby holandský veterinář mohl pracovat v Česku. Při tvorbě evropské legislativy usnadňujeme práci při připomínkování, při vzniku direktiv, protože veterináři z různých zemí nemohou ani s takovým cílem osobně vstupovat do evropských institucí komise parlamentu. Jsme tou koordinující organizací, která toto lobování dělá za ně. Výhodou členství je diskuze českých veterinářů s ostatními členskými zeměmi a sdílení zkušeností, takže například nemusí objevovat již objevené. Například Holandsko mělo dlouhá léta systém tlumení IBR, na kterém se Česko může poučit. Jaký význam má FVE pro obyčejné farmáře, mají se bát, že z vaší strany přijdou tvrdé předpisy? Z Bruselu přichází direktivy a směrnice, které určují cíl, a česká legislativa určuje sama, jak toho cíle dosáhne. A tady se objevuje ta tvrdost. Když vezmeme směrnici, tak její interpretace může být v různých zemích velmi rozdílná, především pokud se týká toho, co jednotlivý subjekt musí nebo nemusí udělat. Podle typu, jestli jde o směrnici nebo nařízení, můžeme odpovědět, zda FVE může změkčit některá nesmyslná nařízení. Co říkáte na opatření, která se týkají ptačí chřipky, ta nejsou nesmyslná? Například v Holandsku jsme měli ptačí chřipku v roce 2003, proto vloni na podzim, když jsme se obávali, že influenza může přijít s migrujícími ptáky, náš ministr přikázal, že všechny venkovní chovy musí být okamžitě uzavřeny. Bruselská administrativa s tím nesouhlasila, ale pravidla jsou stanovena členskou zemí. A je velký rozdíl mezi tím, jak reaguje členská země, která zažila epidemii ptačí chřipky, a která ne. Pokud se podíváme na webové stránky holandské, francouzské, či bruselské, které se týkají ptačí chřipky, tak jsou ve svých opatřeních velmi podobné. Na druhé straně média mnoho informací zkreslují, a to je také velké nebezpečí. Otázka je, co je reálné riziko a co je riziko, způsobované emocemi čtenářů novin. Co bychom měli proti tomu dělat? To je složité, suchá správná informace nemusí být atraktivní pro noviny. Je dobré, když veterináři pořádají tiskovky a více mluví k veřejnosti, aby uváděli věci na správnou míru, ale média to nechtějí. Rolí FVE je vydávat informace, ale zda uděláme kolem ohniska ochranné pásmo 3 nebo 10 km, o tom můžeme diskutovat. Naší nejlepší zkušeností bylo utratit všechna infikovaná zvířata, a všechny ostatní ptáky v okruhu 1 km a pak vakcinace v okruhu 3 km, to dalo nejlepší výsledky. Jaký máte názor na vybíjení ptáků v rezervaci, ke kterému docházelo na podzim v deltě Dunaje? V Česku vzbudilo u čtenářů novin nevoli. Připomněl bych jeden nesmyslný nápad jistého ruského politika, který přikázal postřílet všechny ptáky, kteří přiletěli z Turecka. Zděsili jsme se, ale pak jsme se dozvěděli, že se střílí pouze vzorky tažných ptáků. A mezi nimi se nenašel ani jeden pozitivní kus. Také čteme o tom, jak se rychle šíří tato nemoc z Turecka, ale ta země má 90 milionů lidí, ale dosud jich onemocnělo jen 14. To není velká rychlost. Pavla Hobstová |