Plzeňská předvánoční besídka

Tentokrát jsme pro konání naší předvánoční veterinární besídky zvolili místo, které se nezapomenutelně zapsalo do historie pivovarnictví v Čechách – Restauraci u Salzmannů. Historie pohostinství v restauraci a penzionu U Salzmannů se začala psát již v 17. století. Původně zájezdní hostinec koupil v 19. století bývalý forman Martin Salzmann (ano, ten, díky němuž vlastně vznikla i slavná pražská restaurace U Pinkasů, když svému známému, pražskému krejčímu Pinkasovi, přivezl na ochutnání sud piva z nového plzeňského Měšťanského pivovaru a to krejčímu zachutnalo tak, že pověsil jehlu a nitě na hřebík a otevřel si hospodu) a vbrzku dosáhl velké vážnosti a respektu Plzeňáků i „přespolních“ návštěvníků. Provoz hostince byl přerušen na dlouhá léta v období komunismu, kdy nebyl zájem opravovat zanedbávaný objekt. Naštěstí po roce 1989 zvítězil zdravý rozum a po dlouhé a náročné kompletní rekonstrukci došlo před deseti lety ke znovuotevření podniku. Citlivě rekonstruovaný dům i interiér evokují dobu počátku století, kdy byla restaurace oblíbeným místem setkávání plzeňských měšťanů a jejich hostů.

S předvánoční nabídkou se prezentoval Dr. Kočí z firmy Novartis v době, kdy na nás útočí poplašné zprávy z celého světa a ze všech stran o celosvětové ekonomické krizi. Jeho nabídka přišla zajisté včas, neboť mnoho z nás potřebuje snížit daňový základ a posílit portofolio používaných léčiv.

Z diskutovaných nabídek byla i možnost uspořádat jednání představenstva KVL ČR v Plzeňském kraji. Smyslem těchto jednání je přiblížit činnost orgánů KVL ČR svým členům. Prodiskutovali jsme tuto nabídku, ale z našeho pohledu necítíme nutnost pořádat zasedání představenstva v našem kraji. Určitě by to znamenalo zvýšení nákladů a organizační problémy našeho komorového rozpočtu. Probrali jsme i variantu uspořádání tohoto jednání i v termínu 21. 2. 2009, kdy se koná plzeňský pohodový ples, ale i tato varianta se nám zdá nepřínosná pro členy našeho kraje po zkušenosti s konáním komorového semináře letos v Plzni. Spíše bychom přivítali zorganizování diskuzního fóra se zástupci KVS, kterému se ředitel naší KVS nebrání, spíše naopak.

Ostrá diskuse se strhla okolo změny legislativy v oblasti předepisování veterinárních léčiv. V době tvorby tohoto sdělení nenabyla právní moci vyhláška č. 405/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. Co pro nás, praktické veterinární lékaře, znamená? Jedná se především o recepty, které vystavuje veterinář pro chovatele, jenž si zajistí tyto předepsané léky na své náklady bez účasti a odpovědnosti veterinárního lékaře. Tyto recepty ovšem nelze použít pro opakovaný výdej. Ve smyslu novelizovené vyhlášky bude moci tento tzv. recept pro distribuci chovateli vystavovat ošetřující veterinární lékař, který bude smět předepsat pouze veterinární léčivý přípravek:

a) není přípravkem obsahujícím antibiotika nebo chemoterapeutika, který je rozhodnutím o registraci určen k injekční cestě podání (to znamená volný přístup chovatelů k antibiotikům vyjma injekčních),

b) není omezen pouze pro jeho použití veterinárním lékařem podle § 40 odst. 5 zákona o léčivech (do této skupiny osobně řadím léky typu „vitamín T61“, který získal nesmírnou popularitu mezi českými sebevrahy),

c) není omezen v uvádění do oběhu nebo v jeho použití podle jiného právního předpisu,

d) není imunologickým veterinárním léčivým přípravkem, který obsahuje živé původce nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířete na člověka nebo přípravkem pro preventivní očkování zvířat proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka, jež jsou uvedeny na seznamu nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována,

e) neobsahují návykovou látku nebo prekurzor podle jiného právního předpisu,

f) má v rozhodnutí o registraci uveden druh zvířete, pro který je předepisován.

Krom jiných náležitostí v souladu se zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o léčivech) musí tento recept obsahovat:

a) adresu a registrační číslo hospodářství, pro které je veterinární léčivý přípravek určen,
b) lékařskou diagnózu nebo důvod předepsání,
c) počet a identifikaci zvířat.

Při předepisování veterinárních léčivých přípravků na recept pro distribuci chovateli vyplní ošetřující veterinární lékař tzv. první list a dva průpisy. První list a první průpis předá předepisující veterinární lékař chovateli. Druhý průpis si ponechá veterinární lékař. Chovatel si první list ponechá a průpis předá distributorovi při dodávce veterinárních léčivých přípravků. Chovatel, veterinární lékař a distributor uchovávají recept nebo jeho průpis v souladu s požadavky zákona o léčivech. Tento zákon stanovuje osobám, které léčivé přípravky předepisují, vydávají nebo používají, povinnost o předepsání, výdeji nebo použití léčivých přípravků při poskytování veterinární péče vést záznamy a uchovávat je po dobu nejméně pěti let. Recept pro chovatele platí pouze tři pracovní dny počínaje dnem jeho vystavení. Na tento recept lze předepsat nejvýše množství, které odpovídá potřebné léčebné kůře stanovené ošetřujícím veterinárním lékařem, a to na dobu nepřesahující 28 dnů. Pro potřebu nouzového ošetření lze předepsat množství nepřesahující průměrnou týdenní potřebu v příslušném hospodářství.

Proto se nám jeví velice přinosné téma naší další veterinární besídky v roce 2009 „Dopad novely zákona o léčivech z pohledu veterinárního dozoru a veterinární praxe“. Ředitel naší KVS přislíbil na našem jednání účast jednoho z pověřených inspektorů veterinární správy, aby nám objasnil systém a kontrolní mechanismy související s prescripcí veterinárních léčiv chovatelům praktickými veterinárními lékaři.

Dalším bodem diskuse byla nová mimořádná veterinární opatření související s katarální horečkou ovcí ve světle nových zkušeností veterinárního dozoru, neboť území naší republiky je v uzavřeném pásmu katarální horečky ovcí. Nová nařízení KVS ČR stanovují pravidla, kterými se řídí přesuny přežvýkavců. Ta jsou uvedena na webových stránkách www: svscr.cz. Zde se mohou nejen veterináři, ale i chovatelé dozvědět aktuální informace o této nebezpečné nákaze. O dalších opatřeních jednotlivých KVS je možno se dočíst tamtéž v menu: Krajské veterinární správy > příslušná KVS – Úřední deska KVS.

Organizátoři našeho pohodového plesu operativně zajistili možnost rezervace a prodeje vstupenek na našem setkání, což s povděkem přijalo několik našich členů. Po vyčerpávající diskusi jsme konečně mohli vychutnat v klidu pravý plzeňský guláš, který byl snad tím správným motivačním činitelem, jenž docílil 24% účasti členské základny. Pro příští setkání připravujeme tatarákovou párty, na kterou srdečně zveme ostatní členy KVL ČR. Bude se jednat o z pohledu veterinární medicíny jednu z nejbezpečnějších tatarákových oslav v našem regionu, neboť historie tohoto pokrmu snad nepamatuje tak vysokou koncentraci dozorujících veterinářů.