Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Jarní shromáždění Unie praktických veterinárních lékařů a Evropské veterinární federace ve Stockholmu

  Z ČINNOSTI KOMORY
Ve dnech 20. až 23. května se ve švédském Stockholmu konala Všeobecná shromáždění evropské Unie praktických veterinárních lékařů a shromáždění Evropské veterinární federace, paralelně se schůzemi dalších zájmových skupin (EASVO, UEVH, EVERI), schůzkou zástupců registračních institucí (Statutory bodies) a dalšími. Jako čestní hosté se zúčastnili rovněž prezident Americké veterinární asociace (AVMA) a prezident Světové veterinární asociace (WVA).

Za KVL ČR se jednání zúčastnili Dr. Milan Snášil, Dr. Jan Bernardy a Dr. Karel Daniel.

Z hlediska praktických veterinárních lékařů patřila opět k významnějším projednávaným bodům EU Animal Health Strategy, stále široce diskutovaná odborníky i politickými strukturami Evropské unie.

Snahy o novou formulaci strategie zdraví zvířat pod heslem „Prevence lepší než léčba“ zdůrazňují důležitost a nezbytnost opatření již přímo v prvovýrobě, hlavní roli a odpovědnost producenta a nezbytnou součinnost praktických veterinářů v zajištění kvality živočišných produktů i roli úředních veterinářů a pravidelných kontrol.

S intenzifikací a koncentrací živočišné výroby se v posledních letech mění úloha chovatele z role producenta zvířat směrem k producentu potravin. Současná komunitární legislativa proto definuje chovatele jako „dílčího producenta potravin“ (food business operator), který „zajišťuje ve všech stadiích výroby, zpracování a distribuce potravin jejich odpovídající hygienické vlastnosti“ – nařízení EC 852/2004, článek 3 a další.

V tomto smyslu také doporučuje nařízení každému jednotlivému chovateli zpracovat legislativní požadavky do zdravotního plánu farmy.

Zdravotní plán zahrnuje pravidla pro používání veterinárních léčiv, krmných aditiv, preventivních opatření a hygienických schémat podle nařízení EC 2073/2005, a to včetně požadavků na mikrobiologická kritéria.

Systém záznamů v papírové či elektronické formě by měl rovněž zahrnovat dohodu s praktickým veterinárním lékařem o pravidelných návštěvách na farmě (health visitation scheme). Zamýšleným účelem těchto pravidelných návštěv je pomoc a dílčí ověření vedení záznamů prvovýrobcem o:

– krmných aditivech a medikacích,
– používaných veterinárních léčivech,
– výskytu onemocnění se zoonotickým potenciálem nebo narušujících welfare zvířat,
– výsledcích laboratorních vyšetření,
– výsledcích dalších kontrolních šetření – welfare apod.

Tyto „informace potravního řetězce“ (food chain informations) podle nařízení EC 853/2004, příloha II, oddíl III budou shromažďovány při porážce zvířat.

Frekvence pravidelných návštěv praktického veterinárního lékaře podle health visitation scheme by měla v budoucnu záležet na velikosti farmy, druhu zvířat a rizikových faktorech pro zavlečení či rozšíření onemocnění. Plán pravidelných návštěv by měl být podle potřeby ročně revidován.

Z praktického hlediska se pravděpodobně lze s filosofií takového plánu ztotožnit. Nicméně je zcela jistě nutno zmínit jeho slabá či neřešená místa.

Protože financování celého schématu není vůbec zmiňováno, pro praktického veterinárního lékaře je tu bezesporu nebezpečí zavedení neplacené nebo mizerně placené služby navíc – zvláště pokud by bylo podepřeno odpovídajícím zněním legislativního opatření; ze strany zemědělských prvovýrobců lze bezesporu očekávat odpor – pravděpodobně oprávněný – vůči stále narůstající zátěži byrokratických administrativních požadavků, navíc k běžně zavedeným crosscompliance kontrolám.

Z odborného hlediska lze potom namítat, že diskutovaná periodicita pravidelných návštěv – jak navrhováno v průběhu každých čtyř až šesti týdnů – je stejně podstatně delší než inkubační doba naprosté většiny běžných onemocnění; z hlediska prevence reziduálních kontaminací neřeší rovněž nic (nelze očekávat čtyř až šestitýdenní interval před zavedením léčby nebo preventivního zásahu). Lze se tedy obávat, že celé schéma je a zůstane formálním cvičením před očima spotřebitelských skupin, či naopak byrokratickým papírovým tygrem, se kterým máme bohaté zkušenosti již od doby rakousko-uherského mocnářství.

Další podrobnosti a materiály k jednáním lze v případě zájmu nalézt na webových stránkách: www.fve.org a www.uevp.org

– či v následujících informacích o jednáních od ostatních účastníků.

 
MVDr. Karel Daniel