Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Čeho se bojí?

  Z REDAKČNÍ POŠTY

Nemám nic proti společným zasedáním slovenské a české KVL, naopak, máme se od našich východních kolegů stále co učit, ale proč se má takové setkání konat až v Novém Smokovci?

Proč se toto poslední zasedání nekonalo někde v příhraniční oblasti, tak jak to proběhlo např. minule v obci Čeladná? Vymlouvat se na to, že to takto zorganizovala slovenská strana je přinejmenším směšné, neboť z naší strany stačilo pouze připomenout původně dohodnuté podmínky. Je přece povinností presidenta Komory, mimo jiné, zabezpečit hospodárné nakládání se svěřenými finančními prostředky. Rozhazovat z cizího zdá se je jednoduché.

Jelikož takové chování považuji za marnotratné, nemorální a trestuhodné, tohoto zasedání představenstva jsem se s omluvou nezúčastnil.

Díky tomu jsem bohudík neabsolvoval horečnou diskusi představenstva a následné tajné hlasování, které rozhodlo o tom, že některé příspěvky členů Komory k aktuálnímu dění v KVL ČR nesmí být v časopise Zvěrokruh otištěny!!! Jinými slovy vyjádřeno – představenstvo Komory cenzuruje příspěvky svých členů do svého časopisu. Kam jsme se to po 20ti letech dostali?! Je to šokující rozhodnutí totalitního charakteru, které nemá s demokracií nic společného. Čeho se protagonisté tohoto rozhodnutí (pro jistotu hlasující tajně) bojí? Vždyť každé zasedání představenstva je veřejné, pro členy Komory přístupné, pokud se ovšem nekoná 400 km za hranicemi tohoto nešťastného státu. Veškerá diskuse s problémy související má být pro členy přístupná. Představenstvo je tu pro členy, ne naopak!!

Dobré věci vznikají z plodné diskuse a součástí diskuse je kritika. Kritika je formou konkurence a tudíž hnací silou pokroku a kvality. Tak v čem je problém? Možná v tom, že kritiku obvykle nesnáší slabí a ti co nemají čisté svědomí. Neměli by protagonisté této bezprecedentní situace vyvodit do budoucna osobní zodpovědnost a důsledky?

 
MVDr. Vladimír Kyllar, CSc.