– PAUŠÁLNÍ VÝDAJE NA DOPRAVU Další, opět z pohledu privátních veterinárních lékařů velmi zajímavou a významnou změnou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, je změna v § 24 odstavce 2 zmíněného zákona, který se mění takto: V § 24 se na konci odst. 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zt), které zní:
Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za tři vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.“. V § 25 se na konci odst. 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zp), které zní: ,,zp) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla 23d), u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu. U silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty.“. V § 28 se na konci odst. 6 doplňují slova „Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.“. Čl. III Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt), § 25 odst. 1 písm. zp) a § 28 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2009. Praktický význam schválené úpravy pro privátní veterinární lékaře Tato změna byla v médiích zjednodušeně prezentována jako „zrušení knihy jízd“. Jedná se o možnost uplatnit za nejvýše tři vlastní (tzn. ve vlastnictví poplatníka nebo jím najatá) silniční motorová vozidla používaná k dosahování zdanitelných příjmů místo prokázaných nákladů na pohonné hmoty a parkovné výdajový paušál ve výši 5000 Kč za měsíc. Poplatník se tak může vyhnout vedení knihy jízd nebo prokazování cestovních náhrad v případě, že vozidlo není zahrnuto v obchodním majetku poplatníka – fyzické osoby. Povinnost vést knihu jízd zákon o dani z příjmu neukládá, ale správce daně přesto její předložení při daňových kontrolách často požaduje k prokázání výše nákladů na spotřebu PHM. Je zřejmé, že výdajový paušál nebude výhodný pro všechny, ale zejména pro ty poplatníky, kteří s daným vozidlem najezdí relativně méně kilometrů. Limit kilometrů lze vypočítat v závislosti na spotřebě vozidla a ceně PHM. Výdajový paušál, daňové odpisy vozidla i ostatní náklady na provoz vozidla bude také nutné krátit o 20 % v případě, že vozidlo bude používáno i pro soukromé účely. Přesto může být uplatnění paušálu pro provozovatele privátních veterinárních praxí velmi zajímavé. Je jisté, že kolem uplatňování paušálu na motorová vozidla vznikne ještě řada otázek, jako jednu z prvních bude nutné vyřešit, zda paušál na vozidlo může uplatnit pouze fyzická nebo i právnická osoba. Navíc pokud je veterinární lékař plátcem DPH bude nutno vyřešit způsob prokazování nároku na odpočet daně u spotřebovaných pohonných hmot, nebude-li vedena ona „nenáviděná“ kniha jízd. NOVÉ MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ VÝDAJŮ PROCENTEM Z DOSAŽENÝCH PŘÍJMŮ Další z pohledu privátních veterinárních lékařů zajímavou a významnou změnou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů je novelizace § 7 odstavce 7 zmíněného zákona, který je nově formulován následovně: „(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ve výši a. 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a) a písm. b) z příjmů ze živností řemeslných, b. 60 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, a odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d). Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“. Čl. IV Ustanovení čl. III se použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009. Praktický význam schválené úpravy pro privátní veterinární lékaře podnikající jako fyzické osoby Fyzické osoby provozující privátní veterinární zařízení mají příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů, tedy dle § 7 odstavce 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Dle dosavadní právní úpravy mohly, pokud se rozhodly, že nebudou uplatňovat výdaje ve skutečné (prokázané) výši, uplatnit výdaje ve výši 40 % z dosažených zdanitelných příjmů. Nově se toto procento zvyšuje na 60 %. Je možné, že bude pro některé privátní veterinární lékaře výhodnější uplatnit výdaje procentem z dosažených příjmů než výdaje ve skutečné výši, neboť skutečné výdaje nedosáhnou zákonem stanoveného procenta. Protože tento postup již uplatňovala řada privátních veterinárních lékařů i při procentické výši 40 %, vyčíslíme dosaženou daňovou úsporu na jednoduchém příkladě. Příklad (stávající stav dle daňového přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2008)
(nový stav dle předpokládaného daňového přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2009)
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
