Vymezení provozovatele veterinární praxe – fyzické osoby V dalším textu jsou FO provozovatelé veterinárních praxí chápáni jako: – fyzické osoby, nezapsané v obchodním ani živnostenském rejstříku, podnikající na základě zvláštních předpisů a zaměstnávající v rámci svého podnikání jiné osoby, – fyzické osoby, nezapsané v obchodním ani živnostenském rejstříku, podnikající na základě zvláštních předpisů, které nezaměstnávají v rámci svého podnikání jiné osoby a pracují na vlastní účet. Nepatří sem podnikatelé, kteří pouze vlastní veterinární zařízení, ale nepracují v něm. Základní ekonomická a daňová charakteristika veterinární praxe provozované fyzickou osobou Daňová evidence Fyzická osoba vede zpravidla daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato daňová evidence, jejíž forma není závazně stanovena, zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a závazcích. Zdanitelný příjem v daňové evidenci vzniká okamžikem připsání finanční částky na účet poplatníka nebo jejím přijetím do pokladny a daňový výdaj v okamžiku uhrazení faktury, nikoliv v okamžiku vlastní spotřeby. Tato skutečnost dává prostor pro různé daňové optimalizace, které jsou v praxích privátních veterinárních lékařů realizovány především předzásobením spotřebním a zdravotním materiálem před koncem zdaňovacího období, kdy vlastní spotřeba tohoto materiálu se odehraje až ve zdaňovacím období následujícím. Nesleduje se časová souvislost. Např. nájem zaplacený v roce 2009 za rok 2010 je daňovým výdajem roku 2009. Nevylučuje se však možnost, aby fyzická osoba na základě vlastního uvážení vedla účetnictví (účtovala podvojnými zápisy), pokud se to pro ni jeví z jakéhokoliv důvodu jako výhodnější. Zdanění
Ručení Fyzická osoba ručí veškerým svým majetkem, tedy i osobním majetkem, který není zařazen do obchodního majetku provozovatele veterinární praxe. V případě neúspěchu v podnikání hrozí i možnost ztráty osobního majetku. Tato skutečnost se v poslední době stává hlavním argumentem při rozhodování provozovatelů veterinárních praxí – fyzických osob, k přeměně podnikatelského subjektu na právnickou osobu, to je na obchodní společnost, v naprosté většině případů na společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Dědění Veterinární praxe vedená fyzickou osobou je předmětem dědického řízení. Prodej Veterinární praxi lze prodat. Prodeje se nejčastěji realizují jako prodej podniku. Získaný příjem podléhá dani z příjmů podle běžných pravidel pro zdaňování příjmů fyzických osob. Pro rok 2009 je tato sazba daně 15 %. Tento příjem z prodeje podléhá platbám sociálního a zdravotního pojištění. Výdaj realizovaný u kupujícího na nákup ordinace (koupě podniku) je při dodržení podmínek stanovených zákonem o dani z příjmů daňově uznatelným výdajem kupujícího. Vyřazení majetku Fyzická osoba může na základě svého uvážení vyřadit z obchodního majetku majetek do osobního užívání (např. osobní automobil, který bude nadále používat již jen pro soukromé účely). Takto vyřazený majetek může po čase např. darovat nebo prodat. Pokud se darování uskuteční mezi osobami zařazenými pro účely daně darovací do I. nebo II. skupiny, je darování tohoto majetku osvobozeno od daně darovací. Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s dárcem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na dárce. V případě prodeje v době kratší než pět let od vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka, je příjem získaný prodejem z tohoto majetku zdanitelným příjmem, pokud mezi vyřazením a prodejem uplyne doba delší než pět let, je příjem z prodeje od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Lékařská praxe provozovaná právnickou osobou (PO) Účetnictví (účtování podvojnými zápisy) V účetnictví je výnosem (zjednodušeně) to, co bylo vyfakturováno a to bez ohledu na to, zda bylo skutečně zaplaceno. Daňovým nákladem je pak každá nákladová faktura, bez ohledu na to, zda byla uhrazena, tedy i závazek. Účetnictví sleduje časovou souvislost. Nájem zaplacený v roce 2009 za rok 2010 není daňovým nákladem roku 2009, ale nákladem příštího období, tedy roku 2010. Oproti daňové evidenci se sice jedná z pohledu provozovatele veterinární praxe o komplikaci, ale z pohledu autora tohoto textu o komplikaci, kterou nelze charakterizovat jako podstatnou. Je však třeba konstatovat, že vedení účetnictví je časově i odborně náročnější než vedení daňové evidence a z toho vyplývají i vyšší finanční částky, které jsou za vedení účetnictví zpracovatelem požadovány. Zveřejňování ekonomických výsledků Naprostá většina provozovatelů veterinárních praxí se snaží uchovat ekonomické výsledky své podnikatelské činnosti v anonymitě. V případě vedení daňové evidence jsou ekonomické výsledky provozování praxe neveřejné a objevují se pouze v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, přičemž správce daně je vázán zákonnou mlčenlivostí. V případě provozování praxe formou právnické osoby (s. r. o.) platí povinnost zasílat krajskému soudu, u kterého je obchodní společnost vedena, za jednotlivá zdańovací období výkaz zisku a ztrát, rozvahu a přílohu k účetní uzávěrce. Přesto, že praxe provozované formou právnické osoby nepodléhají v absolutní většině z důvodu dosahovaného obratu povinnému auditu a předkládají tak zmiňované výdaje pouze ve zjednodušeném rozsahu, lze z nich vyčíst minimálně dosažené roční tržby, vyplacené mzdy, uhrazenou daň z příjmů, uplatněné odpisy hmotného majetku, dosažený roční zisk, stav dlouhodobého hmotného majetku a mnoho dalších zajímavých ekonomických údajů. Zdanění Sazba daně z dosaženého zisku před zdaněním činí u právnických osob pro rok 2009 20 %. Nákladem daňově uznatelným je i mzda vyplacená lékaři, jedinému společníku a jednateli za jeho účast na provozu praxe. Zisk po zdanění je ziskem společnosti a je nutno rozhodnout o jeho dalším použití. V případě, že bude použit např. na nákup zdravotnické techniky nebo převeden do fondů, z kterých budou kryty finanční potřeby praxe v budoucnu, bude zdanění ve výši 20 % konečné. Pokud se však rozhodne provozovatel veterinární praxe použít zisk po zdanění nebo jeho část pro svoji osobní spotřebu formou vyplacení podílu na dosaženém čistém zisku, pak výplata tohoto podílu podléhá další 15% tzv. srážkové dani. Pro snadnější pochopení je dále uveden jednoduchý ilustrativní příklad:
Z uvedeného příkladu je zřejmé, že při dosaženém hrubém zisku 1 000 000 Kč a jeho použití po zdanění pro osobní spotřebu provozovatele praxe dosáhne konečné zdanění 32 %. Ručení Právnická osoba, v našem případě předpokládané s. r. o., ručí výhradně majetkem společnosti. Nepřichází proto v naprosté většině případů v úvahu možnost ztráty osobního majetku při neúspěchu v podnikání. Tato skutečnost se v posledních letech stává v mnoha případech jediným a rozhodujícím důvodem pro přeměnu provozování praxe formou fyzické osoby na provozování veterinární praxe formou společnosti s ručením omezeným. Důvody pro takováto rozhodnutí by si jistě zasloužily podrobnější rozbor, v našem případě se však již jedná o problematiku nad vymezený rámec. Dědění V případě úmrtí společníka s. r. o. je jeho obchodní podíl na společnosti, který v našem případě představuje 100 %, předmětem dědického řízení. Dědicové mohou proto s. r. o. prodat nebo ji dále provozovat prostřednictvím odborného zástupce (veterinárního lékaře jako zaměstnance). Prodej Přesto, že případné převody veterinárních praxí se v naprosté většině realizují mezi fyzickými osobami, přibývá stále více případů, kdy fyzická osoba kupuje veterinární praxi, která funguje jako právnická osoba (kapitálová společnost – nejčastěji s. r. o.). Ve své podstatě tento postup znamená, že prodávající prodává svůj stoprocentní obchodní podíl ve společnosti a kupující tento obchodní podíl kupuje. Pokud prodávající vlastnil před prodejem obchodní podíl po dobu delší než pět let, je prodej od daně z příjmů osvobozen. Pokud není pětiletá doba dodržena, podléhá příjem z prodeje dani z příjmů. Jedná se o tzv. ostatní příjem, který podle stávající legislativy nepodléhá platbám sociálního a zdravotního pojištění. Tento relativně velmi příznivý stav z pohledu prodávajícího však přináší jednu významnou nevýhodu pro kupujícího. Výdaj realizovaný fyzickou osobou na nákup obchodního podílu je výdajem daňově neuznatelným. Náklady na koupi obchodního podílu lze uplatnit jedině proti příjmům ze zpeněžení tohoto podílu, pokud by se nejednalo o příjem od daně osvobozený. Vyřazení majetku Oproti situaci, kdy praxi provozuje fyzická osoba, je vyřazení majetku v případě právnické osoby ekonomicky méně výhodné. Pokud použijeme stejný příklad, jako byl uváděn u fyzické osoby, pak s. r. o. by musela zmiňovaný osobní automobil veterinárnímu – lékaři jednateli prodat. Protože by se jednalo o prodej mezi spojenými osobami, muselo by se jednat o cenu obvyklou (stanovenou znaleckým posudkem). Příjem z prodeje by s. r. o. zdanila běžnou sazbou daně z příjmů.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
