Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Chovatelé ušetří veterinární náklady

  INFORMACE, ZPRÁVY, VÝZVY

(převzato z časopisu Náš chov 11/2009)

Českomoravská společnost chovatelů, a. s., jako chovatelské zařízení, zřídila ve svém areálu v Hradištku nový distribuční sklad veterinárních léčiv. Chovatelům tento sklad nabízí možnost stát se přímým plátcem léčiv bez jakýchkoli dalších mezičlánků. Vzhledem k častým dotazům ze strany chovatelů jsme požádali o rozhovor vedoucího odboru obchodu ČMSCH, a. s., Ing. Petra Pytlouna.

Aby chovatel mohl využít možnost přímé platby za léčiva, je nezbytné uzavřít tzv. trojstrannou dohodu mezi distributorem (ČMSCH, a. s.), chovatelem a veterinárním lékařem, který v chovu zajišťuje veterinární službu.

Text této smlouvy i pravidla využívání distribučního skladu jsou k dispozici na http://www.cmsch.cz/cz/aktualita.php?page=aktu_veterinarni-leciva.

Kdy vznikl distribuční sklad veterinárních léčiv? Jak dosud funguje?

ČMSCH, a. s., zareagoval na požadavek zástupců chovatelů a již v pololetí roku 2008 obdržel od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv povolení k distribuci veterinárních léčivých přípravků. Poté jsme dali široké odborné veřejnosti k dispozici ceník námi nabízených léčiv a zaznamenali poměrně živý zájem ze strany chovatelů. Současně s tím se však zvedla vlna nevole ze strany veterinárních lékařů, z nichž mnozí jsou dosud zvyklí žít především z marží a bonusů získaných právě prodejem veterinárních léčiv chovatelům.

 

Ing. Petr Pytloun

Není se tedy čemu divit, že v současné době distribuujeme léčiva jen velmi malému okruhu chovatelů, kteří se dokázali se svým veterinárním lékařem dohodnout na podmínkách spolupráce akceptovatelných pro obě strany.

Můžete jmenovat výhody distribučního skladu pro chovatele?

Distribuce veterinárních léčiv v rukou chovatelů má hned několik výhod. V dnešní, pro chovatele nelehké době, je myslím nejdůležitější jmenovat ekonomické efekty. V prvé řadě je to snaha o udržení nízké pořizovací ceny léčiv – distribuční sklad nabízí léčiva s minimální marží a veškeré odběratelské bonusy poskytované výrobci zahrnuje do ceníku. Chovatel může být, díky trojstranné dohodě (distributor – chovatel – veterinární lékař), přímým plátcem léčiv a má tak přímou kontrolu výdajů za léčiva.

Druhým, a podle mého názoru v dlouhodobém horizontu i mnohem větším ekonomickým efektem může být právě přímá platba léčiv chovatelem. Veterinární lékař se v tomto případě stává finančně nezávislým na množství léčiv spotřebovaných v chovu, avšak ani v nejmenším není popírán nárok na odpovídající odměnu za jeho práci. Chovatel pak spolu s veterinářem mohou účinněji hledat cestu ke snižování celkové spotřeby léčiv a k zavádění preventivních zooveterinárních opatření vedoucích k žádanému dobrému zdravotnímu stavu stáda. Dominantní činností veterináře je pak preventivní medicína aplikovaná plošně, která může být honorována např. paušálně, v předem dohodnuté výši.

Jaké jsou hlavní předpoklady, aby celý projekt fungoval?

Prvního ekonomického efektu, tj. nízké ceny veterinárních léčiv, může být dosaženo jen tehdy, když si chovatelé uvědomí existenci vlastního distribučního skladu veterinárních léčiv, přesvědčí své veterinární lékaře, že zde mají objednávat léčiva, a distribuční sklad následně tuto odbytovou sílu využije pro získání množstevních rabatů, které promítne do ceny léčiv. Chovatel by, jako majitel zvířat a koncový plátce léčiv i veterinární služby, měl mít právo spolurozhodovat o tom, komu své peníze za zboží a službu zaplatí.

Druhý ekonomický efekt, tak jak byl popsán, bude v chovu vždy realizován dlouhodobě. Základním úskalím při jeho realizaci se v současné době jeví dosažení dohody mezi chovatelem a veterinářem, kterou by byla upravena odměna veterináře. Ta nemůže být žádným způsobem závislá na množství aplikovaných léčiv. Chovatel si však musí uvědomit, že dobrý zdravotní stav jeho stáda je jeho ekonomickou výhodou a tu musí umět ocenit právě v odměně veterináři.

Co z toho vyplývá pro samotné veterinární lékaře, mají také nějaké výhody?

Podle mého názoru je tento způsob distribuce cestou k narovnání mnohdy pokřivených vztahů. Je bez jakýchkoli diskusí, že veterinární lékař je pro chovatele službou, která má být odpovídajícím způsobem oceněna. Není tedy žádný důvod, aby veterinář byl zároveň překupníkem léčiv.

Veterinární lékaři by si měli uvědomit, že chov dojeného skotu je momentálně v situaci, kdy jakékoli snížení nákladů je pro chovatele cestou k přežití. Mnozí z chovatelů již tuto cestu najít nedokázali a své chovy ruší. A pokud se chovatelé dostanou do bezvýchodné finanční situace, bude to následně problém i pro veterináře, z nichž mnozí pak budou pravděpodobně muset hledat uplatnění mimo sektor zemědělství. Trend snižování nákladů na veterinární péči je celosvětový a nelze předpokládat, že by se českému chovatelství měl nějakým způsobem vyhnout.

Máte ohlasy od veterinářů? Věřím, že se najdou tací, kteří tento systém vítají.

Máte pravdu, jsou tací PÁNI doktoři, kteří ani v minulosti neměli potřebu živit se, vedle své profese, také distribucí léků. Mnozí z veterinářů vidí i za hranice naší země, a proto mají velmi dobrý přehled o tom, jakým způsobem pracují jejich kolegové v zahraničí. Trendem je výrazně větší podíl chovatele na běžných rutinních úkonech, které jsou dělány pod zodpovědností, avšak bez přítomnosti veterinárního lékaře. Tím chovatel ušetří za veterinářovo cestovné a jeho službu využívá především v oblasti preventivní medicíny anebo v případě specializovaných zákroků.

Když se chci jako chovatel zapojit do tohoto systému, jak mám začít, co pro to mohu udělat jako první?

Na http://www.cmsch.cz/cz/cenikveterinarnich-leciv.php lze získat přístup k ceníku, zhodnotit, zda nabízený sortiment a ceny léčiv jsou vyhovující a následně oslovit svého veterináře, že jako ten, kdo celou záležitost platí, mám zájem o léčiva z chovatelského distribučního skladu. Uzavřít tzv. trojstrannou dohodu a požádat svého veterináře, aby další objednávku léčiv směřoval na Hradištko.

Zájemci o informace k projektu mohou kontaktovat přímo mou osobu – petr.pytloun@cmsch.cz, tel.: 602 627 905.

 
Lukáš Rytina