Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška 245/1996 Sb. K provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993


245/96 Sb.

VYHLÁŠKA

Vyhláška k provedení §5 odst. 3 zákona ČNR č. 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/93 Sb.

PŘÍLOHA č. 1 – Nákresy a popis stanovených míst na hlavě zvířete pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje

PŘÍLOHA č. 2 – Způsob omračování elektrickým proudem

PŘÍLOHA č. 3 – Podmínky přechovávání živých ryb v kádích a příručních nádržích

INFORMACE

§ 1

Podmínky ochrany zvířat při přemisťování na jatka a na jatkách

(1) K naložení a vyložení zvířete z dopravního prostředku se používají jen místa a zařízení k tomu určená, můstky, rampy, lávky nebo pohyblivé nakládací a vykládací plošiny, jejichž sklon nepřesahuje 20 stupňů, výškové nerovnosti nepřesahují 20 cm a mezery v podlaze nebo dvěma podlahami znemožňují vsunutí končetiny při nakládání či vykládání zvířete; tato zařízení jsou opatřena protiskluznou podlahou a bočním hrazením zabraňujícími pádu zvířete nebo kontejneru se zvířaty.

(2) Ohrazené prostory pro vykládání, přeháněcí chodby a uličky pro přehánění zvířat před porážkou jsou uzpůsobeny tak, aby jimi zvířata mohla volně procházet a nezranila se.

(3) Zvířata se přehánějí s využitím jejich stádového chování, případně i jednotlivě tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení, rozrušení nebo zranění zvířat. Zejména nelze k přehánění použít

    a) kopání nebo bití zvířete údery do hlavy, břicha, pohlavních orgánů a jiných bolestivých míst nebo působení tlaku na tato místa,

    b) drcení, kroucení nebo lámání ocasu zvířete,

    c) vedení zvířete za očnice nebo uši,

    d) zvedání zvířete za hlavu, končetiny nebo ocas způsobem vyvolávajícím bolest nebo poranění,

    e) pohánění nebo částečné znehybnění zvířete za použití elektrického omračovacího přístroje.

(4) Poháněcí přístroje využívající přerušovaný elektrický výboj se používají pouze u prasat a u skotu staršího šest měsíců krátkodobým přiložením na osvalené části těla tak, že výboje netrvají déle než dvě sekundy a nevyvolávají zjevná klinická poranění, a jen tehdy, pokud zvíře má možnost volného prostoru k průchodu.

(5) Zvířata nebo kontejnery se zvířaty na nákladních plochách dopravních prostředků a při příhonu či jiném přemisťování na jatkách nelze

    a) vystavovat extrémním klimatickým vlivům,

    b) shazovat z ložné plochy dopravního prostředku nebo z jiného vyvýšeného místa,

    c) přepravovat v převrácené poloze.

§ 2

Ochrana zvířat v době před porážkou

Jestliže se zvířata neporážejí bezprostředně po jejich příhonu, tj. nejpozději do osmi hodin po vyložení, pohlíží se na ně jako na zvířata v chovu a poskytuje se jim péče podle zákona a zvláštních předpisů. 1) 2)

§ 3

Péče o zvířata před porážkou

K zamezení bolesti, strádání, rozrušení nebo zranění se zvířata před porážkou znehybňují. Za nepřiměřené způsoby znehybnění se považuje

    a) svazování pánevních končetin zvířete,

    b) zavěšování před omráčením s výjimkou drůbeže a králíků, pokud budou nejpozději do 45 sekund po zavěšení omráčeni.

§ 4

Porážka na jatkách

(1) Omračování hospodářských zvířat na jatkách se provádí omračovacími přístroji a zařízeními, schválenými podle zvláštního zákona, 1) podle druhu a věkové kategorie tak, aby bylo zajištěno jejich bezvědomí až do doby usmrcení. Omračování se provádí

    a) mechanickým omračovacím přístrojem úderem do lebky zvířete nebo mechanickým omračovacím přístrojem, který upoutaným projektilem proráží lebku zvířete na místě stanoveném v příloze č. 1,

    b) elektrickým omračovacím přístrojem způsobem uvedeným v příloze č. 2,

    c) plynným oxidem uhličitým (CO2), při minimální koncentraci 70 objemových procent do doby ztráty vědomí.

(2) Zvířata se přivádějí na omračovací místo bezprostředně před omráčením.

(3) Vykrvení se provádí po omráčení podle odstavce 1 písm. a) nejdéle do 60 sekund, po omráčení podle odstavce 1 písm. b) nejdéle do 20 sekund a po omráčení podle odstavce 1 písm. c) nejdéle do 30 sekund.

(4) Úkony související s jatečným zpracováním zvířete se provádějí nejdříve 30 sekund po vykrvení.

(5) Používání zbraně s volným projektilem, špičáku, kladiva, sekery a palice k omračování na jatkách je považováno za metodu vyvolávající nepřiměřenou bolest a utrpení podle §5 odst. 7 písm. c) zákona.

(6) Pro případ chybného nebo neúčinného omráčení je nutné zabezpečit na jatkách na místě, které je dostupné pro osoby provádějící porážku, náhradní účinné zařízení k omráčení zvířat.

§ 5

Domácí porážky

Domácí porážku je možné provádět

    a) jen u druhů zvířat uvedených ve zvláštním předpise 2) a při dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou,

    b) u hrabavé a vodní drůbeže podle §5 odst. 3 zákona též odtětím jejich hlavy.

§ 6

Nutná porážka

Bylo-li by další přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s bolestí nebo utrpením, poráží se na místě, kde k jeho zranění, vyčerpání nebo k zjištění jeho nemoci došlo, a to za podmínek stanovených zvláštními předpisy. 1) 2) 3)

§ 7

Usmrcování ryb

(1) Ryby lze v místech jejich pravidelného zpracování omračovat zařízením využívajícím pulzující elektrický proud o napětí 220 V, plynný oxid uhličitý (CO2) nebo jiný plyn, schválený podle zvláštního předpisu, 1) s následným vykrvením.

(2) Při usmrcování ryb při prodeji a pro vlastní potřeby občanů se ryby omráčí silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy. Takto omráčeným rybám se přetne mícha a cévy řezem bezprostředně za hlavou nebo se přetnou žeberní oblouky a provede vykrvení.

(3) Při manipulaci s živými rybami se za úkony způsobující nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození považuje zejména

    a) vsouvat prsty pod skřele na žábry,

    b) vtlačovat jim prsty do očnic,

    c) násilně vytlačovat při prodeji jikry za účelem zjištění, zda se jedná o jikernačku,

    d) zbavovat ryby za živa šupin,

    e) omračovat a vykrvovat ryby jiným způsobem, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

(4) Živé tržní ryby v kádích a příručních nádržích se přechovávají při neustálé výměně a přítoku zdravotně nezávadné vody, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody.

(5) Poměr hmotnosti živých tržních ryb a vody (hustota obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, je uveden v příloze č. 3.

§ 8

Odborně způsobilé osoby

(1) Odborně způsobilé osoby k porážení velkých hospodářských zvířat omráčením a vykrvením jsou

    a) osoby s výučním listem nebo osvědčením vydaným podle zvláštních předpisů, 4) 5)

    b) absolventi středních odborných škol oboru zpracování masa,

    c) absolventi středních a vysokých škol veterinárních.

(2) U osob, které provádějí domácí porážku za podmínek stanovených zvláštními předpisy, 1) 2) 3) se nevyžaduje odborná způsobilost podle odstavce 1 písm. a) až c).

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou v průběhu odborného vzdělávání provádět porážení zvířat jen na jatkách za přímého dozoru osoby odborně způsobilé, která dbá na to, aby bylo zamezeno týrání zvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu omráčení zvířete byla neprodleně zjednána náprava.

(4) Nutnou porážku může provést jiná než odborně způsobilá osoba k porážení starší než 18 let jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy. 1) 2) 3)

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1996.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.

NÁKRESY A POPIS STANOVENÝCH MÍST NA HLAVĚ ZVÍŘETE PRO VEDENÍ OMRAČOVACÍHO ÚDERU A UMÍSTĚNÍ MECHANICKÉHO OMRAČOVACÍHO NÁSTROJE

Hovězí dobytek (mimo býky a telata)

Míří se v pravém úhlu k čelní kosti v místě průsečíku spojnic od oka k uchu.

Býci

Míří se v pravém úhlu k čelní kosti v průsečíku spojnic oka k uchu, přičemž ústí se přikládá velmi pevně k čelu, maximálně 1 cm od okraje hřbetní brázdy probíhající středem hlavy.

Telata

Míří se v pravém úhlu k čelní kosti tak, aby byl zasažen mozek.

Prasata

Ústí se umístí 5 cm nad spojnicí očí a v pravém úhlu k hlavě.

Kanci

Ústí se umístí 5 cm nad spojnicí očí k jedné straně valu brázdy táhnoucí se středem lebky a v pravém úhlu k povrchu čela.

Ovce

U bezrohých ovcí se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.

U rohatých ovcí se umístí hned za val brázdy probíhající mezi rohy, míří k dutině ústní.

Kozy

U bezrohých koz se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.

U rohatých koz se ústí umístí hned za val brázdy probíhající mezi rohy, míří k dutině ústní.

Koně

Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti nad průsečík spojnice očí a uší, jelikož mozek se nachází v horní části lebky.

Králíci

U králíků se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.

ZPŮSOB OMRAČOVÁNÍ ELEKTRICKÝM PROUDEM

A. Použití elektrod při omračování savců

1. Elektrody se umisťují v krajině spánkové tak, aby sevřely hlavu a umožnily průchod elektrického proudu mozkem. Místo dotyku elektrod s pokožkou zvířete se zvlhčí, u ovcí a u jiných druhů zvířat, kde srst nebo vlna může působit izolačně, se v těchto místech srst nebo vlna odstraní.

2. Pro omráčení se používá střídavý proud o kmitočtu 50 Hertzů v následujících hodnotách

    skot 2,5 A

    telata 1,0 A

    prasata 1,25 A

    ovce a kozy 1,0 A

    králíci 0,3 A.

Ve všech případech tak, aby byla požadovaná hladina proudu dosažena během 1 sekundy a udržena po dobu 1 až 3 sekund.

B. Použití vodní lázně při omračování drůbeže

Při použití omračování drůbeže elektrickým proudem ve vodní lázni, v každé skupině ptáků, je třeba použít střídavý proud o kmitočtu 50 Hertzů, působící 4 sekundy při následujících hodnotách

    brojleři 120 mA/kus

    slepice 90 mA/kus

    krůty 150 mA/kus

    kachny a husy 130 mA/kus.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.

PODMÍNKY PŘECHOVÁVÁNÍ ŽIVÝCH RYB V KÁDÍCH A PŘÍRUČNÍCH NÁDRŽÍCH

Hustota obsádky

Kapr v kg na 1000 l vody
———————————————-
Teplota vody v stupních C kg ryb
———————————————-

0
<
5
1200
5
<
10
1000
10
<
15
800

———————————————-

Lososovité v kg na 1000 l vody
——————————————————————
teplota vody kg ryb v stupních C
——————————————————————
při provzdušňování vody při prokysličování vody

0
<
5
– 70 200
5
<
10
– 60 150
10
<
15
do 25 do 100

——————————————————————

Požadavky na kvalitu vody
——————————————————————

kaprovité lososovité
——————————————————————
léto zima léto zima
——————————————————————
teplota vody 10 < 15 0 < 10 10 < 15 0 < 10
——————————————————————
nejnižší %
nasycení kyslíkem 80 60 80 70
——————————————————————

__________________________________________________________________________

Informace

Právní předpis č. 245/96 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.10.1996.