Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Obraz na titulce Pastýřská scéna

  SPOLEČENSKÁ RUBRIKA

Obraz na titulce Pastýřská scéna

 

Takovouto, až romantickou scénu už dnes těžko někdo namaluje a ani ji neuvidíme ve skutečnosti. Autor této malby Jacopo da Ponte, nazývaný také Basano, se narodil roku1510 v Bassano del Grappa, kde také o osmdesát dva let později zemřel. Místo jeho narození a života leží asi 60 kilometrů od Benátek a bylo v období renesance součástí Benátské republiky. Jeho otec Francesco da Ponte se narodil v Benátkách a byl také malíř. Vzorem mu byl Giovanni Bellini a maloval především život okolo sebe a pro své bezprostřední bližní. Jacopo Bassano ovšem mířil výše. Malovat se učil v Benátkách podle malířů Bonifacia a Tiziana a zpočátku maloval obrazy s náboženskou tematikou na zakázku, jako jeho otec. Používal ale jiné barvy, a tak jeho obrazy přímo zářily. Celý trik spočíval v tom, že do své červené přidával na prášek rozemletý rubín smíchaný s pigmentem, s rumělkou. V porovnání s takto připravenou červenou ostatní barvy zdánlivě velmi vybledly, a tak byly později některé jeho obrazy v 19. století od jiných umělců “opraveny”, přemalovány. Současní restaurátoři dnes vracejí některá jeho díla do původního, zářivého stavu.

Do svých obrazů velmi rád a často vkomponoval obyčejné venkovany, různé zemědělské nářadí či zvířata. Ve své době, tedy v 16. století, patřil k vlivným benátským malířům a zvláště jeho portréty v Tintoretově stylu se těšily velké oblibě.

Měl čtyři syny, všichni se vyučili malíři a čile se přímo podíleli na jeho obrazech. Nejznámější jsou Leandro a Francesco, kteří po otcově smrti pokračovali nejen v jeho malířském stylu, ale mnohá díla malovali v několika verzích, jako na běžícím pásu, takže dnes je u některých děl obtížné zjistit, který obraz byl první, tedy orginál a který jenom další kopie.

Pokud byste chtěli nějaký obraz vidět, nemusíte jezdit až do Benátek. Ve Vídni je k vidění jeho autoportrét.

Otec malíře z titulní strany dubnového čísla (Stubbs George) zemřel o sto let dříve, tedy 1741 a nikoliv 1841. Za překlep se omlouváme. Redakce