Zhodnocení průběhu národního ozdravovacího programu (NOP) od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) v České republice k 31. 12. 2009

V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR čtyři roky.

Úvod

Nákazová situace u IBR zůstala v roce 2009 beze změny. Žádný stát ani region se neposunul do kategorie úředně prostých, tedy nebyl zařazen do přílohy č. 2 rozhodnutí Komise ES 2004/558. Proto nedošlo ani k teritoriálnímu rozšíření dodatečných garancí podle článku 10 směrnice Rady 64/432/EHS. V tomto období se nerozšířil ani počet států či regionů, kterým by Evropská komise schválila ozdravovací program. To znamená, že se nezměnila ani příloha č. 1 RK 2004/558, v níž je uvedena SRN, ČR a dvě autonomní oblasti Itálie.

Výše uvedené státy (regiony) jsou uvedeny v příloze č. 1 rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Obdržely od Evropské komise dodatečné garance podle článku 9 směrnice Rady 64/432/EHS.

V ČR probíhá k 31. 12. 2009 program ozdravování od IBR čtyři roky. Za tuto dobu se podařilo převést do cílové kategorie, tzn. úředně prostých hospodářství, velkou část těch, u nichž byla zjištěna v prvním roce ozdravování příznivější nákazová situace To znamená, že se buď jednalo o hospodářství, v nichž nebyla zjištěna sérologicky pozitivní zvířata, nebo nízký počet pozitivních zvířat umožnil zavést rychlé ozdravení eliminační metodou bez vakcinace.

Pozornost v následujících letech bude zaměřena na hospodářství ozdravující dlouhodobě, tedy eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. V této skupině bude nutné, zejména v hospodářstvích méně zamořených, postupně program dokončovat.

Hospodářství s chovem skotu – počty skotu

Při hodnocení průběhu NOP se vychází z registrovaných hospodářství v IZR, v nichž je k datu uzávěrky chován skot, tedy hospodářství aktivních. Počet aktivních hospodářství byl k 31. 12. 2009 – 18 872. Počet registrovaných hospodářství je zhruba o 30 % vyšší. V celkovém počtu hospodářství jsou registrována hospodářství sezónní, kdy jedno stádo pobývá v průběhu roku na dvou místech (stáj – zimní období; pastvina, letní salaš – letní období). Bohužel, ojediněle zůstávají registrována i hospodářství, v nichž skot i několik roků není chován a chovatel je opomenutím či záměrně neodhlásil. V počtu aktivních hospodářství dochází průběžně k poklesu. Pokles se dříve týkal zejména drobných chovatelů, ale v roce 2009 ukončili chov skotu i chovatelé větší. V roce 2009, zejména ve 2. pololetí, došlo k výraznému poklesu i v kategorii hospodářství, která chovají 50–200 kusů skotu. S chovem skotu skončilo v roce 2009 i 92 (z toho ve 2. pololetí 76) chovatelů chovající 200–500 kusů skotu. Trend od r. 2006 (zahájení NOP) ukazuje následující přehled:

Pokud jde o početní stavy skotu, tak rok 2008 a první pololetí 2009 znamenaly zvyšování. K 30. 6. 2009 bylo v ČR chováno podle údajů IZR 1 403 908 kusů skotu. Ve druhém pololetí 2009 však došlo k poklesu na 1 345 030, tzn. stavy poklesly o 58 878 ks.

Dosavadní průběh a výsledky NOP

Čtyři roky průběhu NOP znamenaly vzestup procenta IBR prostých hospodářství z 19,02 % na 59,90 %. To znamená, že procento prostých hospodářství se zvýšilo o 40,88 %. Průměrný roční přírůstek více než 10 % lze považovat za příznivý. Přispělo k tomu komplexní pojetí programu ozdravování s přesně vymezenými zásadami postupu a zejména zakotvení programu jakožto povinnosti pro všechny chovatele skotu.

Základem pro zahájení NOP bylo na samém začátku defi nování nákazové situace v ČR na základě výsledků vstupního sérologického vyšetření. Zcela přesná nákazová situace do té doby nebyla známa. Bylo odhaleno, která hospodářství jsou infi kována, ale také intenzita zamoření v jednotlivých stádech skotu. Do současné doby byla převedena do skupiny prostých hospodářství většina z těch, v nichž byla vstupním sérologickým vyšetřením zjištěna lepší nákazová situace, resp. bylo zde méně pozitivních zvířat. Přírůstek v kategorii úředně prostých/ ozdravených hospodářství má klesající tendenci. Je to logické, neboť tím, jak v NOP ubývá hospodářství ozdravujících bez vakcinace a převahu nabývá skupina s dlouhodobým programem ozdravující vakcinací, je přírůstek do skupiny úředně prostých pozvolnější. Procento prostých hospodářství by bylo určitě vyšší, kdyby nedocházelo k enormnímu poklesu počtu chovatelů skotu v ČR. K poklesu počtu hospodářství dochází zejména v kategoriích, v nichž byla již převaha prostých hospodářství. Tento trend nepříznivě ovlivňuje zejména kraje (Plzeňský, Královéhradecký, Vysočina i další), v nichž je procento prostých hospodářství nejvyšší.

V menším rozsahu dochází ke spojování hospodářství, ale častěji větší hospodářství, ozdravující vak-cinační metodou, odkoupí skot z hospodářství menších, vesměs již úředně prostých. Splynutí znamená rovněž úbytek z nákazově nejlepší skupiny.

K 31. 12. 2009 zbývá ještě 406 hospodářství, v nichž vstupní sérologické vyšetření neprokázalo pozitivní zvířata a chovatelé dosud otálejí s provedením závěrečných vyšetření a převedením mezi prostá hospodářství. Ve všech těchto hospodářstvích bude v prvním čtvrtletí 2010 provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření z jednoho krevního vzorku společně s vyšetřením na brucelózu. Budou-li obě závěrečná vyšetření negativní, budou hospodářství prohlášena za úředně prostá a zveřejněna na webových stránkách SVS ČR.

Vývoj nákazové situace v průběhu NOP charakterizuje následující přehled:

Situace v jednotlivých krajích

Při zahájení NOP byla nejpříznivější nákazová situace v krajích Plzeňském, Vysočina a Královéhradeckém. Po čtyřletém ozdravování si tyto kraje udržují před ostatními stále určitý náskok. V těchto krajích zůstává k dokončení NOP již menší část hospodářství, proto také roční přírůstek v kategorii úředně prostých je pozvolnější ve srovnání s ostatními kraji. Hodnotíme-li jednotlivé kraje podle přírůstku v kategorii prostých a ozdravených hospodářství za celé období ozdravování, pak lze nejpříznivěji hodnotit Zlínský, Moravskoslezský, Ústecký, Pardubický, Karlovarský i Středočeský kraj. Obecně došlo k příznivému posunu ve všech krajích.

Jednotlivé kraje je také nutno hodnotit podle toho, jak úspěšně převádějí skupinu nejsnáze ozdravitelnou, tzn. hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, do úředně prostých. V tomto směru je nejpříznivější situace v Plzeňském kraji, Karlovarském kraji, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina. Naproti tomu nejhorší situace je ve Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji. O všech hospodářstvích této skupiny bude rozhodnuto podle výsledků závěrečných vyšetření v roce 2010, neboť ve všech bude provedeno první (druhé) závěrečné sérologické vyšetření spolu s vyšetřením na brucelózu skotu nejpozději do 31. března 2010.

Kromě hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1, je nezbytné dokončit NOP v hospodářstvích, která ozdravují eliminační metodou bez vakcinace. V této skupině se vyskytují u některých krajů minusové hodnoty v počtu hospodářství. To může mít subjektivní i objektivní důvody. Subjektivním důvodem může být především to, že ne všechna hospodářství, v nichž byl BHV-1 pozitivní skot, resp. hospodářství nevyšetřovaná v rámci vstupního sérologického vyšetření (vakcinovalo se zde monovalentními či polyvalentními vakcínami obsahujícími BHV-1, samostatné výkrmny registrované jako samostatná hospodářství apod.) byla zaznamenána do tabulky 3 sl. 19 „hospodářství s pozitivními výsledky“. Objektivních důvodů minusových hodnot bude více. KVS obdrží seznamy hospodářství v tab. 3 sl. 19 a tab. 4 sl. 24 a seznamy rozdílových hospodářství při porovnání v obou sloupců, aby bylo možné subjektivní nepřesnosti odstranit.

Závěr

Infekční rinotracheitida skotu je první z chovatelsky významných (ekonomických) nákaz skotu, u které byl v ČR zaveden cílený ozdravovací program. Přírůstek IBR prostých a ozdravených hospodářství za čtyři roky průběhu NOP na úrovni téměř 41 % je příznivý a potvrdil správnost rozhodnutí o zavedení programu, ke kterému došlo v roce 2004.

Je bezpodmínečně nutné co nejdříve v roce 2010 ukončit ozdravování zbývajících hospodářství, v nichž nebyla prokázána infekce BHV-1 (původcem IBR) a ve skupině hospodářství, ozdravujících bez vakcinace. K tomu je nutno připomenout, že chovatel má zákonem stanovenou povinnost plnit v rámci NOP své povinnosti, viz § 5, odst. (2), písm. d) veterinárního zákona.

Rokem 2010 musí začít fi nalizace NOP, tzn. provést kontrolu plnění KVS schválených ozdravovacích plánů jednotlivých hospodářství ozdravujících eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami. Za tím účelem je nezbytné rozdělit úkoly v okresních pracovních skupinách, využít součinnosti zejména se zemědělskými agenturami ministerstva zemědělství v okresech. Řada hospodářství ze skupiny ozdravující vakcinací, která byla méně zamořená, by měla proces ozdravování končit. S chovateli je třeba průběh ozdravování konzultovat. V případě, že v hospodářství zůstává již jen několik pozitivních zvířat, doporučit jejich jednorázové vyřazení, ukončit vakcinování a proces závěrečnými vyšetřeními fi nalizovat. Vzhledem k tomu, že se vyskytují případy nových infekcí v úředně prostých hospodářstvích terénním, ale v roce 2009 častěji vakcinačním kmenem BHV-1, poučit chovatele, soukromé veterinární lékaře a případně další osoby, aby se počet případů zavlečení původce IBR do IBR prostých stád minimalizoval, nejlépe zcela vyloučil.