Věc: Kontrola účinnosti dezinfekce Vážení kolegové, s platností od 1. 9. 2010 se bude používat revidovaná verze metodiky provádění a hodnocení kontroly účinnosti dezinfekce, kterou vám zasílám v příloze. KÚD bude nadále hodnocena metodou stanovení celkového počtu mikroorganismů s následujícími změnami: 1. Při odběru stěrů může být jako vlhčící roztok použit pouze fyziologický roztok. 2. Dochází ke změně interpretace výsledků. Dezinfekce je považována za účinnou, pokud počet kolonií tvořících jednotek (KTJ) je menší nebo roven 5 x 105 KTJ na 100 cm2. K navýšení maximální vyhovující hodnoty počtu KTJ o dva řády dochází v souvislosti s tím, že výsledná hodnota KTJ nově nebude přepočítávána na 1 cm2. Dezinfekce bude hodnocena jako účinná i případě, že ve stěrech nebude zjištěn žádný bakteriální nárůst. Pokud budou ve stěrech ke KÚD z jednoho hospodářství opakovaně stanoven minimální bakteriální nárůst (méně než 10 KTJ/100 cm2), provede KVS v chovu kontrolu provádění odběru vzorku ke KÚD, a to zejména na hospodářstvích, kde je kromě problematických výsledků KÚD současně opakovaně zjištěna přítomnost salmonel. S pozdravem
Přílohy: Metodika provádění a hodnocení kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce v rámci Národních programů tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže Za správnost vyhotovení: Anna Mrázková
Metodika provádění a hodnocení kontroly účinnosti závěrečné (ohniskové)dezinfekce v rámci Národních programů tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže. 1. Cíl metodiky Cílem je stanovit přesná pravidla a hodnotící kriteria při provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce (dále KÚD) v chovech drůbeže metodou stanovení celkového počtu mikroorganizmů (dále CPM). 2. Materiálové vybavení Pro provádění KUD je nutné toto minimální materiálové vybavení:
Pro účely hodnocení KÚD se odebere šest stěrů z prostoru, ve kterém bylo umístěno hejno, a po vyskladnění ptáků provedena mechanická očista a závěrečná dezinfekce. Odběr musí být uskutečněn po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem ve vlhčícím roztoku a pro jeden vzorek stíráme plochu 100 cm2 uvnitř šablony na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s. 3. 1. Místa odběru vzorků Rozmístění odběrových míst musí být reprezentativní s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Vzhledem k rozdílnosti technologií použitých při chovu jednotlivých druhů a kategorií drůbeže jsou doporučena tato odběrová místa: Kuřata a krůty chované na maso:
V Příloze č. 1 jsou doporučená odběrová místa graficky znázorněna. V průběhu odběru vzorů a před jejich odesláním do zkušební laboratoře je třeba u odběrových tamponů zajistit nezpochybnitelnou identifikaci a přiřaditelnost odebraných vzorků k průvodní žádance uvedením registračního čísla hospodářství a pořadového čísla atd. 3. 2 Transport a uchování Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře. 3. 3 Objednávka vyšetření Pro účely KÚD je použita žádanka pro Národní program pro tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže. 4. Metoda vyšetření Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda průkazu Celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech. 4. 1 Postup vyšetření Stěry jsou přijaty a do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými Státní veterinární správou České republiky. Stěry jsou vyšetřeny jako jednotlivé vzorky. Kultivace a následné počítání vykultivovaných kolonií je provedeno podle ČSN EN ISO 4833:2003 (Mikrobiologie potravin a krmiv – Horizontální metoda pro stanovení celkového počtu mikroorganizmů-Technika počítání kolonií vykultivovaných při 30oC). 4.2 Vyhodnocení vyšetření Konečný výsledek použitý pro interpretaci účinnosti závěrečné dezinfekce je vypočítán jako aritmetický průměr jednotlivých dílčích hodnot KTJ/100 cm2 zjištěných v jednotlivých stěrech podle bodu 4. 1 metodiky dosazením do následujícího vzorce:
Revidovaná verze metodika provádění a hodnocení KÚD bude použita ve všech programech pro tlumení salmonel od 1. 9. 2010. 7. Schválené laboratoře Vzorky, odebrané v rámci Národních programů pro tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže za účelem hodnocení KÚD, je možné vyšetřovat pouze v laboratořích státních veterinárních ústavů, které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře, a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS: 1. SVÚ Praha – NRL, Sídlištní 136/24, 2. SVÚ Jihlava, Rantířovská 93, 586 05 Jihlava 3. SVÚ Olomouc, Jakoubka ze Stříbra 1, 4. SVÚ České Budějovice, Dolní 2, 370 04, České Budějovice 5. SVÚ Hradec Králové, Wonkova 343, 500 02, Hradec Králové Příloha č. 1. MÍSTA VHODNÁ PRO ODBĚRU STĚRU PŘI PROVEDENÍ KONTROLY ÚČINNOSTI ZÁVĚREČNÉ DEZINFEKCE: Haly pro kuřata a krůty chované na maso:
Haly nosnic klecové chovy etážové:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
