|
MVDr. Oto Huml, VEDILAB s. r. o., Plzeň
Na koleně, vlastníma rukama a od píky.
|
…takovou provozovnu lze postavit už jen na zelené louce. Tato je v Heřmanicích
|
|
V roce 1973 začal VAU (Veterinární asanační ústav) České Budějovice v provozu Veselí nad Lužnicí vymýšlet technologii pro výrobu konzerv pro psy a kočky. Své znalosti spojili veterináři a specialisti na konzervaci z VŠCHT, aby se posléze podařilo zkompletovat funkční linku na výrobu krmných konzerv. Byla sestavena z vyřazené technologie. Kotel na výrobu páry byl smontován z trubek z lokomotiv, ale sloužil relativně spolehlivě až do roku 1985. Jako mrazicí box byl použit mrazicí návěs z jatek z Orličanu a používal se jako vstupní i jako výstupní komora, z čehož by dnešní hygienická služba dostala záchvat nepříčetnosti.
Další součástí výrobní linky byl drtič a mělnič Carl Schnell, který zpracovovával surovinu na pastu, která se následně pytlovala. Když mělnič nefungoval, pytlovala se nerozmělněná surovina. Pytle s výrobkem se dávaly zchladit (nebo také ne, když nešla chladírna, což nebylo až tak vzácné).
|
|
Kotel na výrobu páry byl smontován z trubek z lokomotiv, ale sloužil relativně spolehlivě až do roku 1985
|
Tato technologie nebyla ani při nejlepší vůli optimální, surovina byla zpracována poměrně nahrubo, což s sebou neslo řadu problémů. Proto byla dokoupena drtička surovin DS1, ale ani ta nepředstavovala optimální řešení.
Konzervy se plnily ručně na narážečce párků a zavařovaly se v autoklávech (AV M2). Tato technologie se využívala až do roku 1989.
Začátkem 80. let se u nás začala vyrábět Darka – sušenky pro psy – v Tišnově.
Sušenky se vyráběly i na Slovensku. Jako surovina se používala masokostní moučka s moukou, vodou a vitamíny, peklo se to v troubě.
|
Nikdo nevyráběl granulovaná krmiva pro psy a kočky. V 60. letech minulého století byly vyvinuty první extrudéry. Byly jednošnekovnicové a využívaly suché teplo. Původně sloužily k recyklaci zbytků pro krmivářství (jatečné odpady, peří, kadávery apod.). Poté byly vyvinuty systémy vlhké extruze, kde bylo dosaženo vysokých teplot nejen mechanicky, ale i pomocí páry. Později byly vyvíjeny dvoušnekovnicové extrudéry, které umožnily vyšší koncentraci živin (až 60 % dusíkatých látek a 25 % tuku) ve fi nálním výrobku, než dovolovaly konvenční granulátory. Tuto technologii výroby proto převzaly fi rmy, zabývající se hlavně výrobou krmiv pro psy a kočky. Extruze patří mezi tzv. HTST (high temperature- short time) metody tepelných úprav, které jsou založeny na použití vysokých teplot (až 160 °C) a tlaku po velmi krátkou dobu. Principem extruze je zahřátí materiálu na vysokou teplotu. Dochází k hlubokým biochemickým změnám a plastifi kaci materiálu (mazovatění škrobu). Extruzí (na rozdíl od granulace) je dosaženo vyššího stupně zmazovatění škrobu, pozitivní denaturace bílkovin (částečný rozklad dlouhých bílkovinných řetězců), zvýšení podílu rozpustných neškrobových polysacharidů, uvolnění oleje z buněk a inaktivace lipolytických enzymů a v neposlední řadě zlepšení chutnosti krmiva.
Na extrudéry, tedy hlavní součást výrobní linky granulovaných krmiv, bylo na země RVHP uvaleno embargo.
Šlo o vyspělou technologii kontinuálního vaření a tu jsme tehdy neuměli vyrobit. (Pro mladší – zkratka RVHP znamenala Rada vzájemné hospodářské pomoci. To bylo hospodářské uskupení, které sdružovalo téměř všechny země socialistického tábora.)
|
|
… požadavky trhu a zahraniční konkurence nutí výrobce k inovacím
|
Výrobny nativních krmiv u nás za socialismu fungovaly ve Veselí nad Lužnicí, v Praze-Holešovicích, Biřkově, Uničově a v Jihlavě. V Jihlavě se ale vyrábělo jen mražené maso a to jen tehdy, pokud fungovala mrazírna.
Neexistoval import. Režim trpěl nedostatkem devizových prostředků a rozhodně je nehodlal utrácet za takové zbytečnosti, jako jsou psi a kočky. I distribuce u nás vyráběných krmiv měla svá pravidla. Přednostní právo na odběr měla ministerstva obrany a vnitra, pokud něco zbylo, pak Svazarm a myslivecká sdružení a nakonec ČSCHDZ (Český svaz chovatelů drobného zvířectva). Do volného prodeje se tato krmiva dostávala minimálně a hlavně nepravidelně.
…kdo má doma psa, ví velice dobře, jakou radost mu “šištička salámu” udělá. Vybírat je z čeho: kuřecí, králičí, telecí atd. Zkrátka: gurmánské hody
Armáda spotřebovávala asi 80 % vyrobených krmiv, ministerstvo vnitra 10 % a jen 10 % se distribuovalo dál.
V roce 1989 činila produkce konzerv (granulovaná krmiva se nevyráběla) 200 tun ročně (celé Československo), dnes činí roční výroba konzerv a granulovaných krmiv v České republice zhruba 150 000 tun. Velké množství krmiv se dnes navíc dováží z jiných států.
|
Řada výrobků z té doby nesplňovala základní dietetická a dnešní hygienická kritéria
|
Tato data ukazují, jak obrovský nenasycený trh představovalo na počátku 90. let minulého století Československo. V té době vznikla v rámci privatizace a restituce velká řada podniků, které se orientovaly na výrobu krmiv. Vedle prakticky neobsazeného trhu měly tyto podniky dvě velké výhody:
|
… moderní stroje a moderní technologie
|
|
Zahraniční produkce byla pro ČR příliš drahá a neexistovaly dnešní předpisy pro výrobu.
To druhé představovalo výhodu pouze pro výrobce, rozhodně ne pro ty, jimž byla vlastní výroba určena – pro psy a kočky. Část výrobků z té doby byla skutečně pochybné kvality, zejména od malých, dnes bychom řekli garážových výrobců. Nedůvěra části veřejnosti v české výrobky pochází právě z počátku 90. let a je částečně oprávněná. Řada výrobků z té doby nesplňovala základní dietetická a dnešní hygienická kritéria, zoufale chyběli odborníci na technologii a na dietetiku psů a koček, některé podniky si pořídily nevhodnou technologii nebo se s ní pracovníci nenaučili zacházet. Jako v ostatních odvětvích, i zde ale došlo v poměrně rychlé době k pročištění trhu a přežili pouze kapitálově silní výrobci s moderní technologií.
|
Zpřísňující se krmivářské a hygienické předpisy vedly k tlakům státních dozorujících orgánů na kvalitu výroby (Pro ilustraci, zákon o krmivech se začal připravovat na Ministerstvu zemědělství v roce 1990 podle německého vzoru.) a část drobných výrobců raději tuto oblast opustila jen kvůli nemožnosti opatřit si požadované investice.
Výrobu ovlivnila i opatření proti BSE (bovinní spongiformní encefalopatii), nové hygienické předpisy týkající se výroby masokostní moučky a v dnešní době i silně se zmenšující počty hospodářských zvířat jako hlavního zdroje suroviny pro výrobu.
Tím, že u nás nastal hlavní rozvoj v 90. letech, jsme získali jednu výhodu proti zahraniční konkurenci – přežily fi rmy, které měly moderní vybavení a které mohly vyrábět technologicky kvalitnější krmiva než část zahraniční konkurence. Většina fi rem v této době používala k výrobě směsí granulační lisy. Při granulování je směs lisována na požadovaný tvar a velikost protlačováním krmiva otvory v matrici. Mezi základní suroviny používané v této době k výrobě granulí patřilo čerstvé maso a obilné šroty a mouky. K dalším surovinám patřily minerální látky a vitamíny ve formě premixu. Při výrobě granulí musela být použita rovněž pojiva, která udržovala granule pohromadě a snižovala odrol. Touto technologií vyrobené směsi poskytly zvířatům všechny potřebné živiny, byly chuťově atraktivní a snadno skladovatelné. Další výhodou byla snadná manipulace a dávkování pro zvířata.
Mezi základní suroviny používané v dnešní době k výrobě krmiv pro psy a kočky patří: obiloviny, masokostní moučky, rybí moučky, drůbeží moučky, bílkovinné koncentráty, vejce, kvasnice, sušené mléko, syrovátka, oleje a živočišné tuky, vláknina, minerální a vitamínové premixy, aminokyseliny a další doplňkové látky jako chondroitin, mořské řasy, fruktooligosacharidy, zchutňovadla, antioxidanty apod. Tyto suroviny musí být jemně pomleté a dokonale zhomogenizované. Právě velikost částic a homogenita směsi má velký vliv na průběh extruze, výsledný vzhled pelet a jejich kvalitu. Kvalita extrudovaných pelet je ovlivněna i rozdílnými fyzikálními vlastnostmi použitých proteinů (kukuřice, živočišné moučky apod.).
|
Zákon o krmivech se začal připravovat na Ministerstvu zemědělství v roce 1990 podle německého vzoru
|
Použití čerstvého masa je dnes nedílnou součástí receptur krmiv pro psy a kočky. Firmy proto rozšiřují výrobní linky o zařízení na zpracování masa, které musí být rovněž velmi jemně pomleté bez rozdílné velikosti částic. Dalším trendem ve výrobě krmných směsí v současné době je snižování podílu obilovin a celkově zdrojů bílkovin ve směsích a výroba směsí pro senzitivní zvířata.
Značnou pozornost výrobci věnují i chutnosti krmiv. I v této oblasti jsou prováděny rozsáhlé studie, jejichž výsledky se odrážejí ve volbě tvarů a velikostí pelet – znaků velmi důležitých pro tzv. palatabilitu (přijímatelnost) krmiva. Samostatnou kategorií je i užití přírodních masových extraktů – jejich nástřik na povrch pelety dotváří charakteristiku krmiva dané řady.
|
Vhodným příkladem pro popis rozvoje krmivářského průmyslu jsou změny ve fi rmách BRIT-VAFO Praha nebo KSK BONO. Společnost BRIT-VAFO Praha vznikla v roce 1994. Na počátku byla produkce formy zaměřena hlavně na tuzemský trh. Firma ale postupně rozšiřovala výrobu a rozšiřovala portfolio svých produktů. Od první řady jménem ASTOR rozšířila společnost nabídku i v oblasti superprémiových krmiv; řada BRIT je distribuována do 32 států na celém světě. Průměrná roční produkce přesahuje 20 000 t vyráběných pod vlastními značkami BRIT CARE, BRIT, ASTOR, ale stávající technologie umožňuje společnosti vyrábět i pro jiné podniky. Firma má nyní 35 zaměstnanců.
V roce 2003 společnost spustila novou výrobní linku, která již byla projektována tak, aby splnila veškeré požadavky EU pro výrobu krmiv pro psy a kočky. Technologie je plně automatizovaná a minimalizuje rizika výrobních chyb.
Od roku 2001 je zaveden systém kontroly kvality podle ISO 9001 a HACCP (certifi kováno TUV Mnichov). Firma minimalizuje výrobní rizika. Nepoužívá sójový extrahovaný šrot a pečlivě vybírá dodavatele bílkovinných surovin.
|
|
… a samozřejmě moderní marketing jsou tajemstvím úspěchu
|
Receptury jsou založeny na surovině z drůbežích střev, která zvyšuje chutnost konečných výrobků. V superprémiových krmivech se používají preparáty z juky, fruktooligosacharidy či beta- -mannany.
Při rozhodování zákazníků má velký vliv i obal. Firma používá moderní obalovou technologii a grafi cké zpracování obalů se vyrovná i výrobkům velkých mezinárodních korporací. Vlastní značky činí v současné době kolem 50 % produkce. Společnost ale nabízí plný výrobní servis i pro jiné zákazníky z celé Evropy, kteří tuto nabídku využívají především při výrobě prémiových a superprémiových krmiv.
|
vývoz českých výrobců přitom představuje přibližně 20 % jejich výroby
|
|
… je samozřejmostí, že i české firmy, vedle již zaběhnutých produktů, pracují na vývoji nových receptur
|
|
Firma si pro výrobu vybírá suroviny z celého světa a její surovinová základna je tak srovnatelná s jinými špičkovými výrobci.
KSK BONO, s. r. o., vznikla jako ryze česká společnost v roce 1990, i když počátky její činnosti lze datovat již od roku 1988. Za tuto dobu se jí postupně podařilo stát se jedním z předních českých výrobců potravy pro psy a kočky a s výrobními řadami BONO, PETTY, JOLY a IMPULS je schopna zajistit kvalitní výživu pro veškerá plemena psů i koček ve všech obdobích jejich života.
V roce 2006 vstoupila společnost BONO na trh s novou prémiovou řadou No1 Premium pro psy a kočky. Moderní výrobní technologie, pečlivě tříděné vstupní suroviny, ověřená receptura a pečlivá výstupní kontrola zajišťují nejvyšší možnou kvalitu výrobku. Vlastní extruze probíhá na americké extruzní lince WENGER, která je plně automatizovaná a umožňuje vyrobit co nejpřesnější a nejjemnější tvary krmiva a také precizní barvy.
|
Dalším nosným výrobním programem společnosti KSK BONO je výroba plnomasových konzerv pro psy a kočky. Výrobní technologie je obdobná technologii na výrobu konzerv pro lidskou výživu.
|
Konzervy se vyrábějí ve dvou variantách – lunchmeatové a s kousky masa, tzv. chunks. Neméně důležitým výrobním programem je výroba „masovek“. Jedná se o plnomasové konzervy, obsahující více než 75 % čerstvého masa, s rozdílem plnění do plastových obalů.
Výrobní proces probíhá pod stálým veterinárním dozorem Státní veterinární správy ČR a pod kontrolou ÚKZÚZ Praha, při dodržování přísných hygienických podmínek.
Firma BONO je držitelem certifikátu jakosti ČSN EN ISO 9001:2000 na vývoj, výrobu a prodej suchých a sterilovaných krmiv pro psy a kočky a jedním ze zakládajících členů Unie výrobců krmiv pro domácí zvířata. Společnost KSK BONO se stala 22. prosince 2009 držitelem certifi kátu mezinárodního potravinářského standardu IFS (International Food Standard). Získání tohoto certifi kátu je pro zákazníka zárukou kvality a zdravotní nezávadnosti produktů uvedených na trh.
Dnes u nás činí podíl české produkce na domácí spotřebě asi 60 %, dovoz tedy představuje zhruba 40 %. Vývoz českých výrobců přitom představuje přibližně 20 % jejich výroby.
|
|
|
|
