Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Čeští veterinární odborníci ve východní Africe

  SPOLEČENSKÁ RUBRIKA

MVDr. Miloš Štěpán
Pomoc českých veterinárních odborníků v Somálsku

… to byly časy, od dnešního Somálska vzdáleny možná několik světelných let

 

V letech 1977–1980 a 1985–1986 jsem se zúčastnil práce veterinárního projektu ve východní Africe v Somálsku. Somálsko zaujímá asi 600 000 km čtverečních, má asi tři miliony obyvatel, sousedí na severu s Etiopií a na západě a na jihu s Keňou. Na jihu je krajina rovinatá, směrem k Etiopii je hornatá s nejvyšší horou až 2500 m. Celá země je polopoušť porostlá lokálními travinami a ostnatými keři. Divoká zvířena téměř neexistuje, byla vybita lidmi. Přežila pouze prasata bradavičnatá díky islámské víře. Převážná část obyvatel se živila pastevectvím, celkem bylo v zemi asi 30 milionů hospodářských zvířat (skotu, ovcí, koz a velbloudů), prasata se nechovala, jelikož jde o muslimskou zemi.

Veterinární projekty byly organizovány prostřednictvím FAO – organizace pro zemědělsví a výživu se sídlem v Římě a československou organizací Polytechna, která se specializovala na technickou pomoc v zahraničí.

V somálském hlavním městě Mogadishu, které leží na pobřeží Indického oceánu byl v té době téměř nový veterinární institut,vybavený pro virologickou, bakteriologickou, parazitologickou a patologickou diagnostiku.

Plicní nákaza skotu byla velmi rozšířená, prováděla se pravidelná vakcinace

V institutu pracoval tým českých laboratorních veterinárních expertů, terénní tým epizootologů. Já jsem byl členem epizootologického týmu, vedoucím byl MDr. V. Rothbauer, který měl široké odborné a jazykové zkušenosti získané v předešlých zahraničních misích. K našemu týmu byli přiřazeni dva somálští veterináři a dva technici, komunikace mezi námi probíhala v angličtině. Úkolem týmu bylo zajišťovat diagnostiku nákaz v terénu, organizování vakcinačních programů, zácvik somálského personálu a garance za zdravotní stav exportovaného skotu, velbloudů a ovcí a koz, které se vyváželi do Saudské Arábie, Jemenu a Spojených arabských emirátů. Veterinární služba Somálska byla řízena generálním ředitelem a v jednotlivých krajích byli krajští veterináři, kteří měli k dispozici omezené dopravní a léčebné prostředky.

Vakcinační týmy těchto krajů prováděly vakcinaci proti moru skotu, plicní nákaze skotu a ovcí a koz, hem. septikemii a antraxu. Používané vakcíny byly vyráběny ve veterinárním institutu v Mogadishu českými experty. Sérologická diagnostika byla prováděna rovněž ve výše zmíněném ústavu. Incidence BAB byla u vyšetřených vzorků méně než 2 %, což bylo způsobeno pasteveckým způsobem chovu. U brucelózy ovcí a koz byla kolem 10 % a u velbloudů kolem 2 %. Tuberkulinace byla provedena u 1800 kusů skotu a pozitivních bylo zjištěno 20 zvířat na jedné státní farmě. Laboratorně bylo potvrzeno Mycobacterium bovis. Antrax se vyskytoval velmi sporadicky, díky suchému a horkému klimatu, vakcinace probíhala pouze v okolí řek. Plicní nákaza skotu byla velmi rozšířená, prováděla se pravidelná vakcinace. Plicní nákaza ovcí a koz byla rozšířená hlavně v období dešťů, jako prevence se používala vakcinace. Slintavka byla zjištěna klinicky asi v sedmi případech na různých farmách.

 

… V Somálsku jsou kozy dodnes důležitými a mnohdy nepostradatelnými hospodářskými zvířaty. Z českého venkova téměř vymizely a kozí játra vám neudělá ani michelinový kuchař

Dále byly diagnostikovány pasterelóza ovcí, infekční hniloba paznehtů, hemoragická septikemie skotu, příměť pysková, trichofytóza, nokardio ze skotu, IBR a leukóza (tyto dvě nákazy byly diagnostikovány v ČR). Proti vzteklině psů se v omezené míře prováděla vakcinace vakcínou z Biovety.

… na první pohled poslušné zvířátko. Někdy si ovšem ve své tvrdohlavosti nezadá s obyčejným mezkem

 

Komunikace s nomády byla dobrá, odběr vzorků a diagnostiku bylo většinou možné provádět až po předchozím bezplatném ošetření nemocných zvířat. Pracovní cesty týmu byly díky velkým vzdálenostem a špatným místním komunikacím většinou několikadenní až několikatýdenní. Ubytování v terénu bylo na velmi nízké úrovni v lokálních hotelech s minimálním výběrem potravin a s minimální kvalitou. K snídani byla obvykle kozí játra na cibulce a místní kukuřičná placka, čaj, k obědu vařená koza nebo ovce a s rýží a čaj a k večeři špagety s rajčatovou omáčkou. Velkým problémem byl nedostatek pitné vody a permanentní výskyt cholery a humánní tuberkulózy na celém území Somálska. Ubytování pro experty bylo v Mogadishu na evropské úrovni, zásobování kvalitními potravinami bylo velmi nárazové. Z hlediska celého projektu byla nedostatečně řešena otázka lékařského ošetření, hlavně v akutních případech.

Většina expertů byla v Somálsku se svými rodinami s malými dětmi. Komunikace s domorodci na celém území Somálska byla bez problémů, rovněž bezpečnostní situace byla dobrá, náboženskou nesnášenlivost jsem během svého pobytu nezaznamenal.

Přestože celá mise byla velmi náročná hlavně z klimatických důvodů, získali jsme neocenitelné odborné zkušenosti. Po odborné stránce jsme obstáli v konkurenci s veterinárními týmy ze SRN, Itálie, Indie a USA. Somálskou stranou byl náš tým hodnocen na velmi dobré úrovni. Veškeré naše úsilí bohužel bylo devastováno následnou občanskou válkou, která trvá do dnešních dnů a která zanechala tuto chudou zemi totálně rozvrácenou.

   

MVDr. Miloš Štěpán
Předměřická 409, Hradec Králové