Ing. František Elis Kdo šetří, má za tři, má ještě druhou část, ve které se praví, že kdo šetří víc, nemusí mít nic Možnost rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osoby byla v letech, kdy podléhali podnikatelé – fyzické osoby, progresivnímu zdanění, hojně využívána. V okamžiku zavedení jednotné 15% sazby daně z příjmů fyzických osob význam tohoto institutu poklesl. Přesto může v některých případech významně přispět k daňové optimalizaci provozovatele veterinární praxe.
U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani.
Praktická využitelnost V dalším textu se pokusím na praktických příkladech upozornit na možné daňové úspory. Příklad č. 1 Předpokládáme, že provozovatel veterinární praxe, fyzická osoba, dosahuje roční zdanitelné příjmy ve výši 1 600 000 Kč. Oproti těmto příjmům vykazuje daňově uznatelné výdaje ve výši 60 % z dosahovaných příjmů, tedy 960 000 Kč. Roční základ daně z příjmů fyzických osob, který je defi nován jako rozdíl příjmů a výdajů, tak představuje 640 000 Kč. Tento základ daně podléhá pro rok 2010 zdanění ve výši 15 %, čili 96 000 Kč. Každá fyzická osoba, která má příjmy především ze zdrojů v ČR, může od této daně odečíst tzv. základní odpočitatelnou položku ve výši 24 840 Kč. Konečná daň po tomto odpočtu se snižuje na 71 160 Kč. Z uvedeného vyplývá, že čistý příjem provozovatele veterinární praxe po zdanění daní z příjmů fyzických osob je 568 840 Kč.
… tabulka k příkladu 2 Daň z příjmů však není jedinou platbou, ke které je poplatník fyzická osoba povinen. Ze zákona má povinnost platit rovněž sociální a zdravotní pojištění. Toto pojištění není však daňově uznatelným výdajem. Sociální pojištění Vyměřovacím základem pro výpočet sociálního pojištění je 50 % z dílčího daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů. Ten v našem případě představuje částku 320 000 Kč (1 600 000 – 960 000 x 0,5). Koeficient pro platby sociálního pojištění je stanoven na 0,292. Prostým vynásobením koeficientu a vyměřovacího zakladu získáme částku, kterou je poplatník povinen na sociálním pojištění v příslušném roce zaplatit. Zde se jedná o 93 440 Kč. Částka ročního čistého příjmu se po započtení úhrady sociálního pojištění snižuje z 568 840 Kč na 475 400 Kč. Zdravotní pojištění U zdravotního pojištění je situace obdobná jako u pojištění sociálního. Je pouze stanoven jiný koefi cient pro jeho výpočet, a to 0,135. Stejný vyměřovací základ jako v předchozím případě 320 000 Kč vynásobíme koeficientem 0,135 a získáme tak částku povinné platby zdravotního pojištění. Jedná se o 43 200 Kč. Čistý roční příjem provozovatele veterinární praxe se tak dále snižuje z 475 400 Kč na 432 200 Kč. Příklad č. 2 Protože provozovatel veterinární praxe ji provozuje za spolupráce druhého z manželů, rozhodl se uplatnit na spolupracující manželku zákonem umožněných 50 % z dosažených zdanitelných příjmů a vykázaných výdajů. Spolupracující manželka je poživatelem starobního důchodu. Celková úspora 24 840 Kč je tvořena úsporou na dani a je rovna odpočitatelné položce. Protože provozovatel veterinární praxe je rovněž poživatelem starobního důchodu, rozdělení příjmů na spolupracující manželku se již nepromítne do vyměřovacího základu pro jeho výpočet. Dílčí výhodou takto uplatněného postupu je vyhnutí se pololetním zálohám na daň z příjmů, které by činily 28 464 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že z pohledu daňové úspory by rozdělení příjmů na spolupracující manželku postrádalo smysl, pokud by měla např. příjmy ze závislé činnosti a základní odpočet 24 840 Kč by proto uplatnila u těchto příjmů.
… tabulka k příkladu 3
Příklad č. 3 V tomto příkladu budeme vycházet ze stejných čísel jako v příkladech předchozích. Provozovatel praxe však bude v produktivním věku, stejně tak jako spolupracující manželka. Ta bude osobou bez vlastních zdanitelných příjmů, a proto na ni manžel bude uplatňovat slevu, která činí rovněž 24 840 Kč. Z daňového pohledu nemá v tomto případě rozdělení příjmů na spolupracující manželku smysl. Dochází ke snížení vyměřovacího základu pro výpočet výše starobního důchodu u provozovatele NZZ a naopak k jeho zvýšení u spolupracující manželky. Poznámka: V případě doměrku daně v yplývajícího z následné daňové kontroly, by daň včetně příslušenství byla správcem daně doměřena v poměrné výši jak provozovateli praxe, tak osobě spolupracující. Příklad č. 4 Další z možných variant je uplatnění institutu spolupracující osoby např. na syna, který studuje na vysoké škole. Zde je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní syna jako spolupracující osobu nebo jako osobu vyživovanou. Na vyživované dítě může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 11 604 Kč. Syn jako osoba spolupracující 24 840 Kč. Daňová úspora by pak činila 13 236 Kč. Jistě by bylo možné uvést další varianty spolupráce. Domnívám se však, že i z uvedených příkladů jsou zřejmé základní výhody, ale i nevýhody podnikání za spolupráce druhého z manželů, případně ostatních osob žijících s poplatníkem v domácnosti.
… tabulka k příkladu 4
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
