Obraz na titulce – Francisco Goya, Chlapci se psem

Francisco de Goya ve svém realistickém vidění světa nikoho nešetřil, ani členy královské rodiny. Jeden dobový kritik o jeho portrétu královské rodiny v roce 1800 prohlásil, že král s královnou na obraze vypadají jako pekař se svou manželkou po výhře v lotynce.

Otec se živil výnosným pozlacováním, které v té době už pomalu upadalo, a tak naděje, že by mohl pracovat v otcově dílně, byla pramalá. Nastoupil do učení u barokního malíře José Luzán v Saragoze a po vyučení působil hlavně v Madridu. V letech 1775–76 zde navrhoval modely pro královskou manufakturu na výrobu koberců, byl jmenován profesorem na zdejší akademii a o dva roky později se stal dvorním malířem Karla III., španělského krále a později i Karla IV. Jeho cesta nahoru nebyla jednoduchá. Spory se zdejší akademií a jinými dvorními malíři o zakázky mu průběžně ztrpčovaly život. Po těžké nemoci Goya v roce 1792 ohluchl a zůstal hluchým až do konce života.

Pro jeho údajný milostný poměr s hraběnkou z Alby, kterou několikrát portrétoval, chybí věrohodné prameny. Tento příběh, jak se zdá, si Lion Feuchtwanger ve svém románě vymyslel. K nejznámějším obrazům patří nahá a oblečená Maja, kvůli kterým se Goya dokonce ocitl před španělskou inkvizicí. Obrazy byly v době svého vzniku spojeny a nahou Maju mohl člověk vidět po odsunutí oblečené verze.