Vývoj brněnské veterinární chirurgie v poválečném období do roku 1960

… Obr. 1: Prof. MVDr. Alois Hanslian byl po skončení války v roce 1945 zastupujícím přednostou Kliniky chirurgie a oftalmologie na VŠV v Brně (archiv VFU)

Prozatímním vedením chirurg ické a oční kliniky byl dočasně v letech 1945–1946 pověřen profesor MVDr. Alois Hanslian. Dr. A. Hanslian (obr. 1) byl absolventem vídeňské školy a patřil k zakládajícím učitelům Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Narodil se v roce 1885 v Hranicích na Moravě. Docentem normální a patologické onychologie se stal v březnu 1921, mimořádným profesorem v prosinci téhož roku a řádným profesorem 31. března 1931. V letech 1933–1935 vykonával funkci rektora. Profesor A. Hanslian zemřel tragickou smrtí v roce 1948.

Po profesoru A. Hanslianovi získal na další tři roky (1946–1949) pověření k vedení kliniky mladý docent MVDr. Emanuel Král (obr. 2). Ten jako dlouholetý asistent kliniky navázal na práci svého učitele profesora Karla Pardubského. Jeho pozici posílil v roce 1949 další zkušený a vynikající vojenský zvěrolékař docent MVDr. František Jurný. Studoval v letech 1914–1918 na vídeňské zvěrolékařské škole. Zde ho chirurgii učil též slavný chirurg profesor dr. Th eodor Schmidt a jeho asistent dr. Karel Pardubský. Z toho vyplývá, že velmi dobrá kvalita oboru chirurgie po roce 1945 se na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně odvíjela stále ještě od slavné vídeňské školy.

Profesor MVDr. František Jurný (obr. 3) se narodil v roce 1895 na Moravském Slovácku v Komni. Pocházel z rodiny příležitostného dělníka a měl sedm sourozenců. Studoval na Zemské reálce v Uherském Brodě, kde byl podporován spolkem pro chudé studenty, a od 14 let si financoval studium sám doučováním studentů.

Po maturitě odešel studovat do Vídně jako stipendista, tzv. vojenský veterinární akademik, na Vojenskou veterinární akademii. Zde získal zvěrolékařský diplom v roce 1918 a jako poručík- -veterinář byl odvelen na frontu do Albánie. Zde působil jako chirurg ve vojenské veterinární nemocnici. Po skončení války byl dále činný v armádě jako důstojník-veterinář. V roce 1922 složil fyzikátní zkoušku s výborným prospěchem a na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně obhájil dizertaci. V únoru 1924 byl promován doktorem veterinární medicíny (MVDr.). V letech 1926 až 1931 působil na Slovensku jako důstojník veterinární služby. Zde rovněž vyučoval zvěrolékařství na Státní hospodářské škole v Nitře. Nato sloužil jako vojenský veterinář v Hodoníně, Bratislavě a Uherském Brodě. V letech německé okupace byl v armádě u 1. vládního praporu jako šéfchirurg v léčebně pro koně. Přitom byl členem partyzánské skupiny Smrt fašismu a na konci války byl odbojovou organizací pověřen osvobozováním německých veterinárních zařízení a jejich spravováním u nás (obr. 4) (obr. 5 ).

Ještě před skončením válečných událostí, v lednu v roce 1945, složil zkoušky a získal titul veterinář pro chirurgii. Působil jako šéfchirurg a velitel vojenských veterinárních nemocnic v Pardubicích a Praze. Neustále hodnotil své praktické poznatky z veterinární chirurgie a bedlivě sledoval její vývoj. Jeho hloubavá povaha mu nedovolila ustrnout. Tak zvané bleskové operování se snažil nahradit modernějšími postupy s využitím anestezie. Mimo jiné zkonstruoval přístroj pro celkovou anestezii koní, který se Zasloustal nezbytnou výbavou specializovaných pracovišť veterinární chirurgie nejen u nás, ale i v zahraničí.

… Obr. 3: Prof. MVDr. František Jurný v době působení ve funkci přednosty Kliniky chirurgie a oftalmologie na VŠV v Brně v letech 1948–1960 (archiv prof. L. Němečka)

Dr. F. Jurný byl v červnu 1947 habilitován pro obor chirurgie a očního zvěrolékařství na Vysoké škole veterinární v Brně. V březnu 1948 se stal externím pracovníkem Vysoké školy veterinární v Brně a jako plukovník–veterinář zde vedl přednášky, cvičení a zkoušel chirurgii. V přednáškách využíval svého vypravěčského umění, především dával k dobru řadu osobních zkušeností ze své bohaté chirurgické praxe. Patřil mezi učitele velmi oblíbené. Rád poseděl se studenty a asistenty a zazpíval si s nimi své oblíbené písničky z rodného Moravského Slovácka. V roce 1949 se stává zaměstnancem školy. Rok na to byla na Vysoké škole veterinární v Brně založena chirurgicko-porodnická katedra v čele s profesorem MVDr. E. Králem. V rámci této katedry byla zachována samostatná Klinika chirurgie a oft almologie s přednostou docentem MVDr. F. Jurným a dále byla zřízena Klinika ortopedie, která zahrnovala onychologii a choroby a chirurgii pohybového ústrojí.

V roce 1949 vyšla docentu Jurnému jeho kniha Veterinární chirurgie (obr. 6), první toho druhu v naší odborné literatuře. Jde o na svoji dobu vynikající učebnici. Vyšla jeho vlastním nákladem a i on sám knihu rád studentům prodával a byl velice poctěn, když ho student požádal při koupi o autogram. V recenzi, která vyšla v Časopisu československých veterinářů v roce 1949, stojí mimo jiné psáno: „Je předností knihy, že obrací zřetel hlavně k potřebám studenta a praktika.“ V roce 1951 byl jmenován státním docentem a v lednu 1955 profesorem.

V roce 1952 vychází Jurného skripta Veterinární oft almologie a v roce 1958 vydal spolu s profesorem E. Králem další knihu – Speciální veterinární chirurgii. Po pěti letech, v roce 1960, byl nucen odejít do předčasného důchodu, neboť jeho syn emigroval na Západ. Nakonec však byl povolán zpět na školu a působil zde jako externí profesor konzultant na katedře chirurgie, ortopedie a rentgenologie, kterou vedl jeho spolupracovník profesor E. Král (obr. 7).

V roce 1970 byl profesor F. Jurný za své dílo poctěn Pešinovou medailí a zbytek života trávil v poklidu v Brně. Zemřel zde po krátké nemoci dne 4. května 1979. Vyjímáme ze vzpomínek jeho spolupracovníka profesora E. Krále: „Profesor Jurný zanechal za sebou velký kus práce. Velký počet přednášek na seminářích, řadu článků v odborných časopisech a knihy – Veterinární chirurgie, Speciální veterinární chirurgie a učební texty – Veterinární oft almologie. Zkonstruoval a do praxe zavedl narkotizační přístroj, a tak zdokonalil anestezii velkých zvířat.

… Obr. 4: Sbírky v muzeu chirurgie, ortopedie a podkovářství v 50. letech minulého století (archiv prof. L. Němečka)

Obr. 5: Čelně podkovárna, vpravo muzeum chirurgie, ortopedie a podkovářství (50. léta minulého století) (archiv prof. L. Němečka)

Profesor Jurný se tak zasloužil o další rozvoj naší československé chirurgie založené profesorem Pardubským.“ Po profesoru F. Jurném převzal garanci za Kliniku chirurgie a oft almologie právě profesor E. Král (*1911–†1993). Rozvíjel se svými spolupracovníky tento obor v duchu moderních metod a potřeb veterinární činnosti u nás. Zasloužil se nejen o rozvoj oboru se všemi moderními atributy (rentgenologie, anesteziologie, ortopedie), ale dokázal prosadit i výstavbu nové moderní Kliniky chirurgie a ortopedie a zajistil její dokonalé vybavení. Profesor E. Král byl výborný, oblíbený pedagog a důsledný organizátor vědy. Jeho přednášky byly velice přehledné, srozumitelné a bohatě dokumentované vlastními kresbami a diapozitivy. Dával si záležet na zřetelné artikulaci a správné češtině. O něm více příště.

Obr. 6: Titulní list vynikající učebnice Veterinární chirurgie, kterou vydal tehdejší soukromý docent chirurgie a očního lékařství VŠV v Brně plk. MVDr. František Jurný

Obr. 7: Prof. MVDr. František Jurný a jeho asistenti MVDr. Václav Roztočil a MVDr. Jiří Hojovec v roce 1956 v rozhovoru před ranní vizitou (foto O. Daníček)

Použitá literatura:

Král, E.: Vzpomínky na život a dílo prof. MVDr. Františka Jurného. Věstník Společnosti veterinárních lékařů, 10, 11 (1–2), 1978, 1979, 44–45.

Král, E.: Nepublikované vzpomínky. Archiv prof. L. Němečka.

Novotný, E. Böhm, R. a spol.: 50 let Vysokého učení veterinárního v Brně (1918–1968). Brno, VŠV 1968, 424 s.