Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

O veterinární etice

  Soudnička

Radka Vaňousová

nedostatek etiky a komunikace – dva defi city, nejen veterinářské

Stížnost č. 1

Vážení,
obracím se na Vás s prosbou o prošetření psí eutanazie, jíž jsem byla svědkem. Celý život se zabývám chovem psů, tudíž jsem už v minulosti byla nucena psa nechat utratit, ale 30. října jsem zažila zcela novou zkušenost, která mnou hluboce otřásla. Moje 13letá vážně nemocná fena černého teriéra přestala pět dní přijímat potravu a chodit. Tekutiny jsem jí podávala lžičkou a když se stav stále horšil, rozhodla jsem se pro eutanazii.

že žádám standardní uspání silnými narkotiky

Odvezla jsem nemohoucí fenu na chatu, aby poslední chvíle prožila v jí oblíbeném prostředí. Zavolala jsem doporučeného mi místního veterináře, který byl schopen přijet. Pan doktor mě překvapil přípravou enormě silné jehly – cca 3 mm v průměru! Na můj dotaz, k čemu takovou silnou jehlu potřebuje, mi odpověděl, aby to bylo rychlejší a že se s ní musí dostat mezi žebry do plic!

… někdy je lepší motyka než etika. Hlavně abychom to měli všichni rychle za sebou

 

Začala jsem okamžitě oponovat, že jsem o tomto způsobu utrácení psů nikdy neslyšela a že žádám standardní uspání silnými narkotiky, protože se mi tento způsob zdá být pro psa drastický a bolestivý, ale pan doktor i po následujícím asi 5min. dohadování stále trval na svém, že klasický způsob uspání se již téměř neprovádí a toto je nová lepší metoda. Ukončil dohadování tím, že vykročil k ležící feně a přikázal mi podržet jí hlavu a vpíchl jí jehlu do hrudi. Fena se vzepjala a se zakňučením se po chvíli zhroutila.

Každým dnem si vyčítám, že jsem byla tak psychicky vyčerpaná péčí o nemocného psa a smiřováním se s jeho utracením, že jsem nebyla schopna rychle a účinně reagovat. Od tohoto hrůzného dne jsem se již poptávala mnoha chovatelů i doktorů, ale nikdo takovouto eutanazii nezažil ani nepoužil, proto žádám prošetření tohoto incidentu. Podotýkám, že na celý průběh tzv. eutanazie mám svědka, který mi pravdivost mého podání dosvědčí.

Prosím zároveň o vysvětlení, co pan doktor použil za látku a co vlastně použitá látka v plicích psa způsobí – podle účtenky se nazývá T61.

Předem děkuji,
pí Utrápená

… horrror, terrror, errror? Ještě jednou zapomenu heslo a pořídím si břidlicovou destičku

 

Reakce na stížnost

Koncem října jsem byl požádán chovatelem o eutanazii psa. Jednalo se o 13letou fenku, která ležela na boku, byla zcela apatická s příznaky kachexie a silné dehydratace. Vzhledem k stavu, ve kterém se pes nacházel, jsem zvolil intrapulmonální aplikaci preparátu T61. Na vpich fena reagovala pozvednutím hlavy a slabým zakňučením. Takto reagovat by mohla i na i. m. aplikaci sedativ. Během několika vteřin upadla do bezvědomí s následným konstatováním exitu.

Vzhledem k časovému odstupu si nedovedu vybavit velikost jehly, ale v praxi i u hospodářských zvířat používám jehly do velikosti 1,2 x 40 mm.

Na svém postupu neshledávám nic špatného a neetického.

MVDr. Píchal

odpovídal, že neví, že máme něco v bytě a že jsou jak ojeté auto z autobazaru, do kterého není vidět


Závěr revizní komise

Revizní komise konstatuje, že postup pana doktora nebyl etický a bude v tomto smyslu písemně upozorněn.

Stížnost č. 2

Vážení

zasílám vám stížnost na MVDr. Sebrala. Pan doktor mi odmítá vydat kompletní zdravotní dokumentaci všech mých u něj léčených zvířat. Žádala jsem pana doktora dvakrát ústně a jednou písemně. Od pana doktora mám několik platebních výměrů, kde je pouze uvedená cena za práci a materiál. Jaká léčiva byla použita nelze zjistit. Věřím, že mi pomůžete tuto nepříjemnou situaci vyřešit.

…Dále musím uvést, že jsem své kočičky přeléčila u jiného lékaře, kterému jsem sdělila, kde byly kočičky léčeny. Kočičkám se zdravotní stav při léčení u MVDr. Sebrala horšil. Na naše dotazy jakou nemocí kočičky trpí, odpovídal, že neví, že máme něco v bytě a že jsou jak ojeté auto z autobazaru, do kterého není vidět.

Protože jsme při léčení u MVDr. Sebrala přišli o dvě kočičky, měla jsem o ostatní velký strach a jeli jsme k jinému lékaři.

pí Obraná

Vyjádření advokáta zastupujícího MVDr. Sebrala

…Podle § 1 odst. 2 písm. b profesního řádu musí veterinář při výkonu svého povolání dodržovat zásady profesionální etiky, což ve vztahu k chovateli jsou odpovídající péče, poskytovaná na úrovni současného poznání, podání pravdivých informací a ohleduplnost. Podle písm. A téhož ustanovení ve vztahu k pacientovi je základní zásadou zbavení bolesti, nemohoucnosti nebo zbytečného utrpení, udržování funkčních schopností a užitkovosti zvířete.

Podle § 10 odst. 2 prof. řádu je povinností veterinárního lékaře seznámit chovatele se způsobem, délkou a dobou užití léčiva a s nežádoucími vlivy na lidské zdraví a potraviny živočišného původu.

Ve vztahu ke Komoře veterinárních lékařů má samozřejmě veterinární lékař též povinnosti vyplývající ze z. 381/1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR.

Protože veškeré shora vypsané povinnosti lékař při ošetřování vašich zvířat beze zbytku splnil a další mu profesní řád neukládá, nelze vaší žádosti, týkající se poskytnutí zdravotních záznamů vyhovět.

Lituji, že vám nemohu podat příznivější informaci a jsem s pozdravem.

JUDr. Zaspal

Revizní komise

Vážená paní Obraná

Zdravotní dokumentace je zpravidla předávána na základě žádosti jiného veterinárního lékaře, který se ujme následného ošetřování zvířat. Současně je tento veterinární lékař povinen zpravit původního ošetřujícího veterinárního lékaře a přenechat mu další ošetřování, pokud se chovatel nerozhodne jinak.

Právní rozbor týkající se práva majitele zvířete na vydání zdravotní dokumentace opírající se o z. 166/1999 Sb. o veterinární péči, z 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů a profesní řád Komory uvádí:

Veterinární lékař je povinen vést evidenci o provedených preventivních a léčebných úkonech a použití a výdeji léčiv a uchovávat ji po dobu nejméně tří let.

Originální dokumentace však zůstává vždy k dispozici každému veterinárnímu lékaři.

Veterinární lékař je tedy povinen vést evidenci. Není však uvedena výslovná povinnost veterinárního lékaře, aby na žádost chovatele zvířete vydal tomuto chovateli evidenci, která se vztahuje k tomuto zvířeti.

Veterinární lékař je povinen vykonávat profesi v souladu s etickými zásadami veterinární profese. Veterinární lékař se má chovat vůči svým klientům (chovatelům) ohleduplně a přívětivě.

Je tedy nepochybné, že pokud žádá chovatel zvířete příslušného veterinárního lékaře o vydání evidenčních záznamů, tedy úplné zdravotní dokumentace ošetřovaného zvířete, je v souladu s etikou výkonu veterinární profese umožnit tomuto chovateli přístup k této zdravotní dokumentaci.

Lze tedy doporučit, aby v případě žádosti chovatele o vydání kopií těchto záznamů – zdravotní dokumentace ošetřovaného zvířete – bylo umožněno tyto kopie zdravotní dokumentace chovateli na jeho žádost a náklady vydat. Originální dokumentace však zůstává vždy k dispozici každému veterinárnímu lékaři.

O tři roky později…

Vážená paní Obraná

Revizní komise vyzvala MVDr. Sebrala, aby předložil záznamy ze zdravotní dokumentace, vztahující se k léčení vašich psů a koček. MVDr. Sebral předložil revizní komisi požadované záznamy a ta po provedeném šetření dospěla k závěru, že dokumenty související s léčbou vašich zvířat obsažené ve zdravotní dokumentaci MVDr. Sebrala splňují všechny požadavky na předepsanou evidenci. Dokumenty byly po provedeném šetření vráceny zpět veterinárnímu lékaři. Revizní komise je toho názoru, že dokumenty není oprávněna předat dále třetí osobě.

….Revizní komise nedisponuje žádnými zákonnými donucovacími prostředky, které by přinutily MVDr. Sebrala, aby vám umožnil nahlédnout do zdravotní dokumentace a případně vyhotovit kopii z této zdravotní dokumentace. Revizní komise vyčerpala veškeré možné zákonné prostředky vyplývající z její pravomoci a doporučujeme vám tedy, abyste se v této věci obrátili na příslušný soud.

 
Radka Vaňousová
Proč o eutanazii?

Tento zákrok patří v ordinacích a zejména pak, pokud je prováděn v domácím prostředí, k emočně nejvypjatějším. Zhruba polovina klientů u tohoto zákroku být nechce (pokud jim tuto možnost nabídnete), druhá polovina chce zůstat se svým společníkem až do posledního dechu. Pro klienty je těžké již jenom dát k tomuto zákroku souhlas a je na veterinářích, aby tento zákrok provedli skutečně velice odborně, aby tak zbavili zvířete a konečně i majitele utrpení. V průběhu svých studentských let jsem na různých praxích zažila různě prováděné eutanazie jak popisované ve stížnosti, tak i mnohem horší. Pro mě nejnezapomenutelnější byla ta, při které veterinář bodl jehlu bez stříkačky přímo do srdce a než nasadil na jehlu stříkačku s T61 byla krví postříkána velká část ordinace, já i veterinář a bohužel i majitelé. Pro mou kamarádku byla nezapomenutelná ta, při které veterinář aplikoval jejímu zvířeti T61 pod kůži a odjel. Každá zkušenost je dobrá, i ta špatná, člověk alespoň ví, že takhle to dělat opravdu nechce.

Pro mě bývají horší eutanazie v domácím prostředí, seběhne se celá rodina, nikdo nemluví, případně všichni brečí. Všichni vás hypnotizují pohledem a když je zákrok dokonán, ta otrlejší část rodiny se vás snaží pozvat na kafe. Netuším, co bych probírala s klienty, jimž jsem právě utratila psa, byť sebelépe. Asi nejlepší pochvaly se mi dostalo od jedné klientky, která po celou dobu léčení svého psa, když jsem ji upozornila na to, že její pes je vážně nemocen, se mi vždy v ordinaci rozplakala. Noční můrou byl pro mě den, kdy budu muset jejího psa utratit a co se kolem toho bude dít. Když ten den nastal, souhlasila jsem s eutanazií doma. Při mém příchodu se seběhla celá rodina, pes si ještě ke mně přišel pro pohlazení. Pak jsem psa uspala, následně utratila. Když bylo po všem ona klientka se obrátila ke svým dětem se slovy: “Doufám, že až mi jednou bude mizerně, provedete to se mnou taky tak.“

Chtěla bych tedy apelovat na kolegy, aby eutanazii prováděli s co největším ohledem jak k majitelům, tak ke zvířatům.

Radka Vaňousová