XX. Sněm KVL ČR – Zpráva prezidenta KVL ČR pro XX. sněm

Zpráva prezidenta KVL ČR pro XX. sněm

MVDr. Ondřej Rychlík

…MVDr. Ondřej Rychlík, prezident

Letošní XX. sněm je jubilejní a ještě navíc se koná v roce, který FVE, OIE a další veterinární instituce vyhlásily jako Světový veterinární rok. Dvacet let je doba dostatečně dlouhá, aby se člověk či organizace stali sebevědomými a dokázali si sami pro sebe defi novat své postavení ve společnosti. Od minulého sněmu v Darovanském Dvoře se událo poměrně dost věcí, které ovlivňují život soukromého veterinárního lékaře, tradiční výčet aktivit představenstva však přenechám předsedům jednotlivých komisí, zmíním jen některé nejdůležitější a pojmu zprávu obecněji. Postavení komory jako samosprávné profesní organizace mezi ostatními komorami zřízenými zákonem Komory – a mám tím na mysli pouze a jenom profesní komory dané zákonem – jsou zaprvé jednou ze složek tzv. občanské společnosti a zadruhé součástí státní správy.

Tím se liší od jiných spolků, které se často také nazývají komorami, ale výkon státní správy v přenesené působnosti nevykonávají (např. Komora soudních tlumočníků, záchranářská komora, atp.). Výkon státní správy v přenesené působnosti je u jednotlivých komor rozdílný. Největší je asi u notářů, pak i u jiných právních komor, patentových zástupců, auditorů, dnes již také třeba u architektů, anebo autorizovaných inženýrů ve výstavbě. Společné však máme zákonem danou pravomoc a odpovědnost za vstup do profese regulací kvalifi – kačních podmínek, disciplinární pravomoc nad svými členy a působení na vzdělávání svých členů. Ustanovení § 4, odst. (1) zákona 381/91 Sb. v platném znění stanoví, že veterinární lékař, který vykonává na území České republiky veterinární léčebnou a preventivní činnost, musí být členem Komory.

V minulosti proběhlo velké množství diskusí o nutnosti či škodlivosti povinného členství. Jsem znám jako zastánce členství nepovinného, avšak bez ohledu na to bych vždy zachoval výše popsané společné atributy. Je pravdou, že ve většině zemí je členství v analogických institucích povinné, avšak i při nepovinném členství si může komora vydobýt a zachovat vysoký kredit tak, že se její názor stane neopominutelným. Za podstatný pokládám fakt, že komora je veřejnoprávní korporací a takovou by měla zůstat i v budoucnosti. To o ostatních spolcích říci nelze. Ostatně nález ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení povinného členství lékařů v ČLK podaný skupinou senátorů v roce 2006, již debaty o potřebě, či nepotřebě povinného členství ukončil, a to právě s ohledem na přenesenou působnost výkonu státní správy, neboť státní správa se musí vykonávat stejně na celém území státu. Je logické, že i výkon profesní samosprávy se musí vykonávat vůči všem členům dané skupiny (profese) stejně. Je zřejmé, že žádná korporace (komora) nemůže cokoli požadovat od svých nečlenů, tak jako obecně závazná vyhláška jedné obce se nebude vztahovat na obec jinou. Zcela jinou věcí je – a to ÚS asi nemohl anticipovat – dnešní zneužití ČLK a její de facto podřízení se odborovému spolku. Ostatních komor se to však netýká a také se tak jejich zástupci na pravidelném každoročním setkání vedení profesních komor vyjádřili.

Možnosti uplatnění komory jako partnera státní správy v transformaci dozorových činností

Spolupráce KVL ČR se SVS ČR je tradičně dobrá. Jsme partneři. SVS však není žádným orgánem sui generis. Je jednou z výkonných složek státního dozoru a výkonu státní správy a je v plné kompetenci státu si ji organizovat, jak uzná za vhodné. Před nějakým časem Komora převzala povinnost evidence petpasů, vydávaných pro občany na cesty do ciziny se psy, kočkami a fretkami a nemyslím, že by to bylo pro stát nevýhodné, nejnověji se Komora, respektive soukromí veterinární lékaři ujímají certifi kace pro chovy psů a koček při vývozu štěňat a koťat do Belgie. Jsem přesvědčen, že soukromí veterinární lékaři mohou takové činnosti dělat velmi kvalifi kovaně, akceschopně, dobře a levně a celkově ušetřit státu nemalé prostředky. V této souvislosti bych rád zmínil rozčeření jinak poklidné hladiny veterinárně- hygienického dozoru návštěvou kolegy Aldisse v ČR. Jak asi víte, kolega Aldiss zde informoval o zajištění veterinárně-hygienického dozoru ve Velké Británii soukromými veterináři a samozřejmě si kde kdo položil otázku, zda to lze i u nás? Jsem přesvědčen, že ano. Je výsostné právo státu rozhodnout o tom, zda a v jakém rozsahu má být státní správa přenesena. Důvody přenesení mohou být různé, ale zpravidla jsou hlavním důvodem peníze, neboť se ukazuje, že je to pro stát levnější. Konec konců přenesení některých činností státní správy na samosprávnou komoru (veřejnoprávní korporaci na profesním principu) je naprosto stejným krokem, jako je přenesení výkonu státní správy na samosprávnou obec (veřejnoprávní korporaci na územním principu). Zatímco u obcí to považujeme za standardní, přirozené a normální, u komor vyvolává takový přenos působnosti stále velké otazníky.

Mezinárodní postavení Komory, činnosti a úkoly z něho vyplývající

Vzhledem k tomu, že Komora je standardní organizace, která má ve světě své protějšky, partnery a často řeší podobné, anebo dokonce stejné problémy, je velmi dobře mezinárodně ukotvena. Komora je aktivní v Evropské veterinární federaci (FVE), v Unii praktických veterinářů( UEVP) a ve Světové veterinární asociaci (WVA). K aktivnímu udržování kontaktů a podílením se na agendě zmiňovaných institucí navíc přibyl velký úkol organizace Světového veterinárního kongresu. V roce 2008 Všeobecné shromáždění WVA na svém zasedání ve Vancouveru schválilo, aby česká Komora veterinárních lékařů získala kontrakt na pořádání Světového veterinárního kongresu spojeného se 150. výročím WVA v roce 2013 v Praze. 17.–20. září. Naším protikandidátem bylo Turecko. Taková robustní akce dosud ve východní a střední Evropě nebyla a navíc se bude konat v Praze jako jubilejní (další jubileum), neboť WVA bude v roce 2013 slavit 150 let od založení. Domnívám se, že zejména díky práci ZK na nás ze zahraničí pohlížejí jako na veterinárně standardní evropskou zemi a Komora je brána jako přirozený partner a respektovaná organizace. Komora spolupracuje na mezinárodním poli i s jinými organizacemi, včetně státních. Zpravidla se shodneme na řešení různých problematik, v některých věcech si však zachováváme autonomní stanovisko.

Vnitřní život Komory

Nejviditelnější činností Komory, která je sledována jak našimi členy, tak veřejností, je disciplinární řešení našich členů. Počet stížností na výkon profese stále stoupá. Nemyslím si, že je to dáno poklesem odborné způsobilosti kolegů. Naopak. Nejvíce stížností zpravidla chodí na pracoviště s vysokou medicínskou odborností. Asi stále největším problémem je problém komunikace mezi majitelem zvířete a veterinárním lékařem. Řádově se zvyšující počet stížností je dán nejspíš již velkou informovaností chovatelů, že si stěžovat mohou, že je to jejich právo a vyšetření každé stížnosti je komorovou povinností. Občané, chovatelé zvířat, zhusta masírovaní bulvárními médii všeho druhu, kteří si umí představit pochybení ve všem s výjimkou vlastního jednání, pouze využívají svého práva. Pro tuto agendu má komora své orgány a já i celé představenstvo se nijak nemůžeme v jednotlivých kauzách angažovat. Úzkostlivě to dodržujeme a jsem přesvědčen, že jinak ani nelze. Nicméně nárůst objemu agendy se přímo dotýká fi nancí a za hospodaření Komory už odpovědnost máme. Zatím probíhají intenzivní diskuse mezi LK, RK a ČR, samozřejmě za účasti našich právníků a hledáme pro budoucnost východiska.

Poměrně výrazných změn doznalo naše zákonné pojištění. A to jak parametricky, když se zvýšila minimální pojistná ochrana z 250 tis. Kč na půl milionu, tak zejména možností pojistit veterinární lékaře, kteří pracují jako společníci, zaměstnanci či spolupracující osoby pro veterinární právnické osoby.

Mnohé výstupy – např. u MK komise – můžete nejlépe posoudit sami. Zvěrokruh, informace „komorovými novinkami“ i postupně se měnící web. Práci EK a výsledky hospodaření taktéž.

Ve své zprávě se snažím nesuplovat a nedublovat informace, které jsou výstupem práce jednotlivých komisí představenstva, přesto si dovolím zmínit výčet alespoň několika úkolů splněných i nesplněných. K těm prvým patří např. pomoc kolegům zasaženým povodněmi v srpnu, elektronické, respektive kombinované volby, sjednocení právního zastupování či ukončení soudních sporů. Z těch stále aktuálních snaha o zákonné defi nování, co je oprávněn provádět pouze veterinární lékař, námitky vznesené ve vztahu k pojištění léčebných výloh u koní, které má Česká pojišťovna, a. s., v nabídce, požadavek na viditelné ocenění poskytovatelům odborných praxí pro studenty pregraduálního studia naší alma mater, atp.

Konec konců je to právě sněm, který by měl zhodnotit, jak představenstvo pracovalo a splnilo, či nesplnilo zadání a také dát budoucímu představenstvu zadání nová. Pokud se něco povedlo, je to zásluha celého představenstva a často i kolegů a spolupracovníků stojících mimo představenstvo. Neúspěchy jsou především mé a přičtěte je, prosím, na vrub mně. Jsme standardní demokratická kolektivní korporace a jinak tomu být ani nemůže.