Josef Duben Lala, lele… Mír a zdar vzdálené i blízké včele!
Někdy zalétnou i do úlu, tam však nemají šanci. Dělnice se na ni okamžitě vrhnou, obklopí ji svými tělíčky, tím ji „přehřejí“ a usmrtí. Do úlu občas zamíří, zřejmě za vůní medu, i lišajové, například smrtihlav, jak uvádí v posledním časopise Včelařství jeden chovatel. Ani ti však nemají šanci, včely je ubodají většinou již na česně. Silné včelstvo si v úle poradí i s vniknuvším hlodavcem, kterého posléze v koutě zalepí propolisem, a tím jej prakticky mumifi kují. Na obranu proti hlodavcům se doporučuje zejména na zimu snížit vletový otvor (česno) asi na 6 mm, aby myši, myšice či rejsci nemohli dovnitř. Chuť na včelku dostanou občas i datlovití ptáci, například žluna zelená, kteří zejména na konci zimy na úl ťukají, včelstvo budí a vylétlé včelky lapají. Na zimu je dobré česna chránit síťovinou. Nu a z větších škůdců lze jmenovat snad jen medvěda, se kterým se u nás asi moc nepotkáme, a …člověka. Je tedy na místě, aby včelař počítal i s většími škůdníky, prohlížel úly a mrtvá těla vniknuvších okamžitě odstraňoval. Mohou se totiž stát druhotným nebezpečím, například by mohly být jejich prostřednictvím do úlu zavlečeny spory plísní, popřípadě zárodky některých houbových onemocnění.
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
