Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Obraz na titulce – Karafiátový mistr 1479, Klanění tří králů

  Společenská rubrika

Karafiátový mistr 1479

Klanění tří králů

 

Už je to tu zase, čas vánoční, svátky klidu a míru a jen naprostý barbar by nebyl schopen si zanotovat jeden z největších hudebních hitů, vánoční píseň Narodil se Kristus Pán. Tradice vánočního stromku, jesliček či Betléma je sice starší než tato píseň, ale ještě starší způsob vyprávění tohoto biblického příběhu o narození spasitele jsou oltářní obrazy. A s takovým, jedním z nejstarších dochovaných se dnes setkáváme na titulní stránce.

Depozitáře galerií a muzeí skrývají mnoho uměleckých děl, která nejsou signována, a u některých je určení autora dlouhý proces plný omylů. A pokud vzniklý problém nevyřeší moderní technika, dojde opět na zkoumání malířského stylu, obsahu a dohadování se mezi kunsthistoriky.

Někdy ale ani signatura nám toho o autorovi moc neřekne a do této kategorie spadá i náš dnešní vánoční obraz na titulní straně. Obraz byl namalován okolo roku 1479 a ačkoliv signován je, autor jménem znám není. Místo podpisu najdeme na obraze dva malé karafi áty, červený a bílý. Takto tedy podepisovala své obrazy skupina anonymních, pozdně gotických malířů působících na švýcarském území mezi lety 1479–1510. Dílny, dnes bychom řekli ateliéry ze kterých obrazy pocházejí se nacházely v několika švýcarských městech – v Basileji, Badenu, Curychu, Bernu a Solothumu. Celkem se zachovalo okolo 30 obrazů, všechny mají náboženské motivy a ten náš se jmenuje Klanění tří králů. Díla těchto „karafi átových mistrů“ mají vysokou řemeslnou úroveň ctící tehdejší malířskou tradici. Šetří zdobnými detaily, do popředí vystupuje jasná kompozice a obrazy mají klidnou, střídmou dramaturgii.

Oltářní obraz Klanění tří králů byl namalován v Basileji pro kostel ve Freiburgu (Fribourg), kde je dodnes, a byl pravděpodobně všem dílnám v okolí nejen znám, ale byl pro ně také vzorem.

Jaký význam signatura dvěma karafi áty měla, se asi nedozvíme nikdy. Mohla to být značka jakéhosi malířského bratrství či spolku, nebo to zpočátku mohl být symbol uctívání Panny Marie, jehož mystický význam se proměnil ve „značku“, tak jak ji chápeme dnes. Značku kvality, kterou se malíři z této části Švýcarska jednoduše vymezili vůči malířům z jiných oblastí.

Obraz o rozměrech 166 x 207 cm je malován na dřevěné desce a je stále k vidění ve městě Freiburg, v tomtéž františkánském kostele, pro který byl namalován, necelých 30 km od Bernu.