|
Čeněk Červený & Jaroslav Doubek
Významná osobnost v historii oboru zvěrolékařství v českých zemích
|
… Profesor MUDr. et MVDr. h. c. Otomar Völker po příchodu do Brna
|
|
Vývoj veterinárního lékařství na naší planetě se odvíjel spolu s vývojem lidské společnosti a jejími potřebami žít a mnohdy přežít obtíže a nástrahy spojené i se zdravím hospodářských zvířat, zvláště těch, na jejichž úspěšném chovu byl člověk závislý. Se vznikem a rozvojem veterinárního školství (již od druhé poloviny 18. století) začala veterinární medicína využívat vědecké poznatky z biologie, fyziky, chemie a dalších věd. V Československu se o rozvoj veterinární medicíny a potažmo veterinární služby zasloužila řada vědeckých kapacit a schopných organizátorů především na nově založené Vysoké škole zvěrolékařské v Brně. Patřil mezi ně profesor MUDr. et MVDr. h. c. Otomar Völker, jehož osobnost si u příležitosti jeho 140. výročí narození krátce připomeneme.
Otomar Völker se narodil 1. listopadu 1871 ve Voticích na Benešovsku jako jediný syn místního lékárníka. Již v útlém dětství mu zemřela matka, a tak byl doma stále ve společnosti dospělých a velmi brzy se tak seznamuje s realitou života, což formovalo jeho povahu. Stává se spíše uzavřeným, avšak na život nazírá věcně. Též otcova bohatá knihovna, která obsahovala řadu přírodovědeckých publikací a klasických knih,
|
do kterých často nahlížel, vzbudila jeho zájem o biologické vědění a podněcovala jeho snahy o vědecké bádání. Gymnázium studoval v Táboře a Kolíně. Po maturitě se přihlásil ke studiu na české lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Již za studií pracoval v Anatomickém ústavu jako volontér. V roce 1896 studium úspěšně ukončil. Po promoci praktikoval a pracoval na různých klinikách, od roku 1898 působil jako praktický lékař v Pelhřimově.
|
Na přelomu století se začaly objevovat snahy Čechů o založení druhé české univerzity, a to v Brně
|
Již na přelomu století se začaly objevovat snahy Čechů o založení druhé české univerzity, a to v Brně. Na mladého doktora Völkera si vzpomněl tehdejší přednosta Anatomického ústavu lékařské fakulty profesor Jánošík, se kterým Völker již za studií spolupracoval, a radil mu, aby se vrátil do ústavu a byl v záloze pro zajištění učitelských a vědeckých míst v ústavech v Brně, jmenovitě pak v Anatomickém ústavu. Völker výzvu vyslyšel a vrací se na Jánošíkův ústav a v roce 1900 je jmenován asistentem. Předmětem vědecké činnosti byla srovnávací embryologie savců a ptáků. Dominoval přitom výzkum embryologie sysla obecného.
|
Dr. Völker se v roce 1905 habilitoval pro obory Anatomie člověka a Srovnávací anatomie. Jeho odborná kariéra postupovala poměrně strmě vzhůru. V roce 1909 byl jmenován mimořádným profesorem anatomie a v roce 1911 získává venia legendi pro obor Anatomie domácích zvířat na Vysoké škole technické, oboru zemědělství u profesora MUDr. a magistra zvěrolékařství Kašpárka.
První světová válka narušila jeho pedagogickou a vědeckou činnost. Válku prožil jako úspěšný vojenský chirurg a působil ve válečných lazaretech. Po válce se vrátil zpět do Anatomického ústavu do Prahy.
|
|
… Skupinová fotografi e studentů LF z roku 1928. Sedící uprostřed profesor Völker
|
V roce 1919 byl profesor Völker jmenován řádným profesorem a současně byl pověřen vedením obou anatomických ústavů na nově založených brněnských vysokých školách.
|
… Nově postavené budovy pro ústavy VŠZv v Brně. V budově vpravo v prvním podlaží byly učebny Anatomického ústavu a v nízké budově vlevo bylo anatomické muzeum (dnes aula VFU)
|
|
… Anatomické ústavy v budovách Lékařské fakulty MU v Brně. Vlevo i vpravo budovy zeměbraneckých kasáren, spojené přístavbou, kde byla pitevna pro výuku lékařů. V budově vpravo byly umístěné pracovny a provozy LF a pracovny Anatomického ústavu VŠZv v Brně
|
|
Jeho odborná kariéra postupovala poměrně strmě vzhůru
|
Bylo to na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a na Vysoké škole zvěrolékařské. Již v polovině srpna roku 1919 se sešli profesoři Babák, Hamsík a Völker na svém prvním pracovním zasedání v Praze k řešení personálního obsazení učitelských míst na nových školách.
Oba Völkerovy anatomické ústavy byly umístěny v budovách Zeměbraneckých kasáren v Údolní ulici č. 73. Ústavy měly dvě části. V první části, v hlavní budově, byla pracovna profesora s jeho laboratoří, pracovny asistentů a pracovny demonstrátorů a technických zaměstnanců.
|
… Titulní list vrcholné publikace profesora Völkera
|
|
V této hlavní budově vymezené prostory i Anatomický ústav Vysoké školy zvěrolékařské, a to až roku 1928, kdy se postupně přestěhoval do provizorních prostor na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně – Králově Poli. Vedení tohoto ústavu tehdy převzal doc. MVDr. Jan Kolda. Druhá část, která byla postavena v roce 1920, sloužila jako pitevna pro budoucí lékaře. Tato nízká přízemní budova dnes náleží Vysokému učení technickému v Brně. Anatomická pitevna pro budoucí zvěrolékaře byla zadaptována v areálu ve dvoře z bývalého vojenského skladiště. Byla to prostorná místnost s velkými okny a omyvatelnou podlahou. V pitevně byla instalována zvedací zařízení na manipulaci s kadávery velkých zvířat. Byly zde i kádě na konzervaci pitevního materiálu.
V období, kdy vedl Anatomický ústav Vysoké školy zvěrolékařské v Brně profesor Völker (v letech 1919–1928), působili v tomto ústavu asistenti:
|
MVDr. František Urbanec působil v ústavu v době studia v letech 1919 až 1920, po promoci odešel do praxe. MVDr. Ing. Stanislav Knor pracoval v ústavu taktéž v době studia v letech 1919–1920; po promoci v roce 1920 se vrátil do Prahy na Vysoké učení technické na uvolněné místo po profesoru Kašpárkovi. MVDr. Jan Babor působil jako asistent v letech 1920 až 1926, promoval v roce 1921, byl navržen za nástupce profesora Völkera coby přednosty Anatomického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. V roce 1926 měl nastoupit na studijní pobyt do Lipska. To však odmítl a z ústavu odešel. Jeho odchodem vznikl problém, neboť nebyl jiný vhodný uchazeč.
|
Nakonec vědecká rada školy tehdy vybrala nadějného asistenta z Farmakologického ústavu MVDr. Koldu. Dr. Kolda po delším přemlouvání (měl hluboce rozpracovaný habilitační spis z farmakologie) nakonec žádost o přestup podal a 1. ledna 1926 nastoupil do Anatomického ústavu jako asistent. Zvládl svůj nový obor velmi rychle a na velmi dobré úrovni. V roce 1928 předložil svůj nový habilitační spis a v roce 1929 jako docent přebírá Anatomický ústav od profesora Völkera. Dr. Kolda dr. Babora plně nahradil a zásluhou své erudice položil základ brněnské školy veterinární anatomie.
|
|
… Zařizování interiéru pitevny pro Anatomický ústav v roce 1933
|
|
Na obou brněnských fakultách byl profesor Völker velmi oblíben a budil respekt a úctu.
|
MVDr. Oldřich Košík se stal asistentem ještě za studií, nastoupil v roce 1922 a působil zde do získání doktorátu v roce 1924. Poté odešel na magistrát do Prahy. Později u nás založil systém kafi lérií a zkušenosti v tomto směru získal i v zahraničí, např. ve Francii a v Německu.
MVDr. Leopold Cikánek studium ukončil v roce 1924. Působil jako asistent v letech 1923–1924. Potom odešel do Ústavu lékařské chemie k profesoru Bečkovi.
| Přehled biografi ckých dat profesora MUDr. Otomara Völkera |
|
Narozen 1. listopadu 1871 ve Voticích
|
|
Studium na gymnáziích v Táboře a Kolíně
|
|
Studium na LF UK v Praze, zajímal se o morfologii u prof. Jánošíka
|
|
Studium dokončil v roce 1896, titul MUDr.
|
|
Práce na klinikách, od roku 1898 praktický lékař v Pelhřimově
|
|
Jmenován asistentem u prof. Jánošíka (1990)
|
|
Habilitace v oboru Anatomie a srovnávací anatomie (1905)
|
|
Titulární mimořádný profesor anatomie (1909)
|
|
Mimořádný profesor, venia legendi z anatomie domácích zvířat na Vysoké škole technické v Praze (1911)
|
|
Během 1. světové války působení ve válečných lazaretech
|
|
Povolán na nově založenou MU do Brna jako řádný profesor na místo přednosty Anatomického ústavu LF MU v Brně (1919–1939), současně přednosta Anatomického ústavu VŠZv v Brně (1919–1928)
|
|
Prorektor MU v Brně (1919–1920), rektor Vysoké školy zvěrolékařské v Brně (1921–1922)
|
|
Proděkan LF MU v Brně (1919–1920), děkan LF MU v Brně (1920–1921)
|
|
Čestný doktorát veterinární medicíny (MVDr. h. c.) na VŠZv v Brně (1923)
|
|
Ředitel Vzdělávacího kurzu pro učitele tělocviku na středních školách při MU v Brně (1926)
|
|
Habilitace jeho žáka a budoucího přednosty Anatomického ústavu VŠZv v Brně MVDr. Jana Koldy (1928)
|
|
Rektor MU v Brně (1928–1929)
|
|
Prorektor MU v Brně (1929–1930)
|
|
Pověřen prozatímním vedením Ústavu pro histologii a embryologii MU v Brně (1934–1935)
|
|
Nuceně penzionován po násilném uzavření vysokých škol (1939)
|
|
Prozatímní výkon funkce děkana, přednosta Anatomického ústavu LF MU v Brně (1945), přednášení vybraných témat z anatomie (do roku 1950)
|
|
Zemřel 25. října 1955 ve Svitávce na Moravě
|
| |
MVDr. Bohumír Filip ukončil studium v roce 1924 a doktorský titul získal až v prosinci roku 1932. V ústavu působil pouze v letech 1923–1924. Stal se vojenským veterinářem a věnoval se kynologii. Působil též jako magistrátní zvěrolékař.
MVDr. František Havelka studia ukončil v roce 1926 a promoval v roce 1928. U profesora Völkera působil jako asistent v letech 1925 až 1928 a do roku 1930 působil jako asistent v provizorním anatomickém ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně – Králově Poli, kdy již vedl ústav mladý docent Kolda. Potom odešel na jatky do Ostravy, kde zbudoval diagnostickou laboratoř.
|
Profesor Völker měl vynikající přednášky, proto byl u studentů oblíbený. Byl i vytrvalý a cílevědomý vědecký pracovník. Věnoval se především srovnávací embryologii amniot. V letech 1900–1913 za pobytu v ústavu profesora Janošíka byl ve vědecké práci velmi aktivní. V tomto období uveřejnil přes 30 vědeckých prací. Žel, válečné období a po příchodu do Brna budování dvou anatomických ústavů a výkon akademických funkcí způsobily, že času pro jakékoliv vědecké bádání se nedostávalo.
Publikoval o vývoji celé řady orgánů většinou v časopisu Rozpravy České akademie, a to především ještě za působení v Praze. Byly to například publikace o vývoji pankreatu (u ještěrky, sysla, prasete a člověka), o vývoji bránice u sysla, o vývoji spinooccipitálních nervů u sysla a vývoji týlní krajiny u racka. Popsal blastogenezi u sysla, vývoj primitivního proužku, kloakové membrány a alantoidy u člověka, změny na březí děloze u sysla a další.
|
|
… Profesor Otomar Völker – rektor, olejomalba
|
Soubor svých poznatků vydal již za působení v Brně jako 13. sešit Keibelových vývojových tabulí: Normentafel zur Entwicklungsgeschichte der Ziesels (Spermophilus citillus) v nakladatelství G. Fischer v německé Jeně. Tento spis byl jeho vrcholných dílem a vzbudil velký zájem mezi morfology v zahraničí. S profesorem Horou rozpracoval učebnici anatomie člověka, ale kvůli válečným událostem vyšla jen její část obecná a nauka o kostech.
|
… Profesor Völker před odchodem do důchodu
|
|
Na obou brněnských fakultách byl profesor Völker velmi oblíben a budil respekt a úctu. Pamětník této doby a Völkerův žák ve svých vyprávěních o výuce anatomie v Údolní ulici profesor Kábrt rád vzpomínal na průběh své rigorózní zkoušky, konané v roce 1924. Zkouška byla velmi obtížná, ale spravedlivá. Trvala poměrně dlouho, zkoušelo se na pitevně ve dvoře, a to jak praktická, tak i teoretická část. Zkoušel klidně, povzbuzoval, pomáhal dotazy, nikdy se nerozčiloval a klidně a vážně oznámil výsledek, byť byl i záporný.
Po ukončení druhé světové války bylo dílo, které prof. Völker realizoval, zcela zničené, ústav byl devastován a tak již čtyřiasedmdesátiletý muž se vrací na fakultu jako prozatímní přednosta ústavu a prozatímní děkan, organizuje výuku a běh lékařské fakulty. I když byl relativně aktivní, vzhledem ke svému věku již neměl sílu se plně zapojit do náročné obnovy fakulty a univerzity.
|
Do Anatomického ústavu Lékařské fakulty nastoupil jako přednosta docent MUDr. Karel Žlábek, spolupracovník profesora MUDr. Ladislava Borovanského v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy vedeném profesorem MUDr. Karlem Weignerem.
|
… Báseň Antonína Trýba k šedesátinám profesora Völkera
|
|
To již profesor Völker odešel do důchodu a občas až do roku 1950 docházel do ústavu přednášet vybrané kapitoly z anatomie. V roce 1950 již přestal ve svých aktivitách, odešel do ústraní do Svitávky na Moravě, kde žil u své adoptivní dcery. Ve Svitávce o samotě a v bídě, těžce nemocen zemřel 26. 10. 1955 a tam je také pohřben.
Uplynulo 140 roků od narození jednoho ze zakladatelů Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a Masarykovy univerzity v Brně – její Lékařské fakulty. Otomar Völker, profesor anatomie, lékař, čestný doktor veterinární medicíny, přednosta dvou anatomických ústavů, proděkan, děkan, prorektor a rektor postupně obou nově založených vysokých škol, to je osobnost, která se zasloužila o rozvoj medicíny a vzdělanosti u nás. Jeho dílo přesahuje možnosti lidské píle a vytrvalosti. Své životní krédo vyjádřil v rektorském projevu při inauguraci, kdy se obrací na studenty a nabádá je k práci těmito slovy: „Pracovat ne pro mrzký zisk, ani pro prázdnou slávu, nýbrž aby jasněji zářila pravda, která je spásou lidstva“..
|
|
Literatura:
Böhm, R.: Prof. MUDr. et MVDr. h. c. Otomar Völker (1871–1955). Veterinářství 21, 1971/11: 521–522.
Červený, Č.: Význam profesora MUDr. et MVDr. h. c. Otomara Völkera pro československou veterinární anatomii. Ref. Čs. anat. spol., veter. sekce Brno, ČSDVT 1991.
Červený, Č., Štěrba, O., Böhm, R., Hrabák, R., Šindlář, J.: Brněnská škola veterinární morfologie. Historia medicinae veterinariae. VFU Brno 2005, 95 s.
Červený, Č., Doubek, J.: Významné osobnosti v historii oboru zvěrolékařství v českých zemích – Theodor Kašpárek. Zvěrokruh, 18, 2011/5: 19–24.
Hlaváčková, L., Petrovický, P., Dylevský, I.: Kapitoly z dějin české anatomie. Praha, Alberta 1993, 80 s.
Hora, K., Kolda, J.: Prof. dr. Otomar Völker šedesátníkem. Čas. lékařů českých, 70, 1931/44: 1442–1443.
Kábrt, J.: Vzpomínky pamětníka a žáka prof. Völkera na výuku anatomie adeptů zvěrolékařství v letech 1925/26. Ref. Čs. anat. spol., veter. sekce, Brno, ČSDVT 1991.
Novotný, E., Böhm, R. a kol.: 50 let Vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, Vet. fakulta a SRPŠ Vet. fakulty 1968, 424 s.
Páč, L.: Významné osobnosti naší univerzity – Otomar Völker. Revue Universitas Masarykovy university v Brně. 1991/6: 39-40.
Šmiřák, M.: Prof. dr. Otomar Völker jako ředitel Vzdělávacího kurzu pro učitelství tělocviku na středních školách v Brně. Čas. lékařů českých, 70, 1931/44: 1444.
Štěrba, O; Červený, Č.: Prof. MUDr., MVDr. h. c. Otomar Völker – zakladatel brněnských anatomických ústavů. Plzeňský lékařský sborník, Suppl. 66, 1993: 129–130.
Vanýsek, R.: Význam prof. dr. O. Völkera pro brněnskou lékařskou fakultu. Čas. lékařů českých, 70, 1931/44: 1443
Vojta, F.: Profesor MUDr. O. Völker a vysokoškolský sport Brno. Čas. lékařů českých, 70, 1931/44: 1444–1445.
Völker, O.: Normentafel zur Entwicklungsgeschichte des Ziesels (Spermiophilus citillus). In Keibel, F.: Normentafeln zur Entwicklungsgeschichte des Wirfeltiere. Heft 13, 1922 – G. Fischer, Jena, 32 s.
Životský, J.: Prof. dr. Otomar Völker šedesátníkem. Zvěrolékařský obzor 27, 1931: 413-415.
Žlábek, K.: Literární dílo prof. MUDr. et MVDr. h. c. Otomara Völkera. Lékařské listy 6, 1951: 669–672.
Žlábek, K.: Zemřel prof. dr. Otomar Völker. Čsl. Morfol. 4, 1956: 97–98.
|
| |
Čeněk Červený,
Jaroslav Doubek
|
|
