a antidopingová kontrola u sportovních a dostihových koní Petr Jahn Klinika chorob koní VFU Brno
V jezdeckém sportu se v posledních letech věnuje dopingu a nevhodnému použití léčiv u sportovních koní mimořádná pozornost. Antidopingová kontrola je součástí kampaně za čistý sport, která zahrnuje i profesionální a nestranný postup rozhodčích a zodpovědný přístup veterinářů v péči o koňské pacienty. V souvislosti s touto kampaní vstoupilo v poslední době v platnost několik dokumentů, které specifi kují dovolenou a nedovolenou medikaci u sportovních koní. Všechny jsou dostupné na webové stránce www.feicleansport.org. Díky těmto pravidlům je antidopingová legislativa FEI v současné době pravděpodobně nejpropracovanější ze všech legislativ, které upravují aktivity provozované s koněm.
První z dokumentů, který se zabývá problematikou antidopingové kontroly koní, jsou Veterinární pravidla. V kapitole V těchto pravidel jsou definovány povinnosti osoby odpovědné za koně. Kapitola VI uvádí možnosti výběru koně na antidopingovou kontrolu a dále jsou zde popsány podmínky odběru vzorků, další manipulace s nimi a laboratorní analýzy. Přednostně je pro antidopingovou kontrolu využívána moč. I v případě úspěšného odběru moči je požadován odběr krve. Odebraný vzorek se rozdělí na dvě části, které se odešlou do laboratoře. Vzorek A se použije k analýze, vzorek B se deponuje v laboratoři pro konfirmaci případného pozitivního nálezu. Kapitola VII těchto pravidel vymezuje možnosti léčby koně během soutěže. Součástí Veterinárních pravidel jsou doplňky. Z nich je pro veterinární praxi důležitý Doplněk II, který uvádí seznam látek zakázaných během soutěží. Ty jsou rozděleny do skupin: 1. Látky zcela vyloučené z použití u koní. Sem patří medikamenty, které nemají u koní indikaci, jako např. antidepresiva, psychofarmaka, stimulancia nervového systému atd. 2. Medikamenty s kontrolovaným použitím. Do této kategorie patří látky, které se u koní běžně používají, ale nesmí být zjištěny během soutěže, jako např. protizánětlivé látky, lokální analgetika, bronchodilatátory, látky potlačující kašel a další. 3. Látky povolené. Sem patří např. antibiotika, antiulcerózní látky (omeprazol, cimetidin, ranitidin, sukralfat), repelenty hmyzu, anthelmintika, altrenogest (pro potlačení říje), infuze. Aplikace těchto látek před soutěží nebo během ní musí být schválena veterinární komisí a o aplikaci musí být sepsán protokol. 4. Látky prahové jsou látky, u nichž je povolena maximální možná koncentrace v exkretech nebo tělesných tekutinách koně. Patří sem látky, které jsou tělu vlastní nebo jsou obsaženy v krmivech tradičně krmených koním buď přirozeně, nebo jako kontaminanty. Jejich výčet udává tabulka 1.
Doplněk III specifi kuje instrukce pro odběr vzorků. Doplněk IV uvádí možnosti a podmínky výběrového testování koní. Doplněk V slouží veterinářům jako průvodce pro léčbu koní během soutěže a jeho autorizaci. Tato léčba je možná, ale musí být schválena veterinární komisí a o provedení musí být sepsán příslušný protokol (ETUE 1 pro řešení akutních stavů a případně použití zakázané látky, ETUE 2 pro aplikaci altrenogestu, Medication form 3 pro aplikaci povolených látek, jako jsou např. infuze, Elective testing form pro výběrové testování). Hlavním dokumentem, který FEI v letošním roce vydala vůbec poprvé, jsou Pravidla antidopingové kontroly a kontroly medikace (Equine Anti-Doping and Controlled Medication Regulations). V tomto poměrně rozsáhlém dokumentu jsou uvedeny závazné postupy při nálezu zakázaných substancí u koní a postihy zodpovědných osob. Důležitým dokumentem je Seznam zakázaných látek (FEI Prohibited Substances List), které nesmí být v době soutěže nalezeny v tělesných tekutinách a exkretech koně. Tento seznam obsahující 1148 položek není konečný a počítá se s jeho každoroční aktualizací. Dokumentem, který jistě ocení všichni veterináři s hipiatrickou praxí, je Přehled detekčních časů (List of detection times) vybraných látek (tab. 2). Tento seznam uvádí detekční doby léčiv, které jsou nejčastěji používány u koní. Je třeba upozornit na to, že tyto časy jsou pouze orientační a mohou se lišit u jednotlivých koní v závislosti na krmení, intenzitě pracovního využití koně, metabolismu a dalších faktorech. Proto by k nim při aplikaci léčiv měla být připočtena určitá „bezpečnostní lhůta“.
Doping a antidopingová kontrola u dostihových koní Antidopingová kontrola u cvalových dostihových koní v České republice se řídí ustanovením Dostihového řádu ČR. Mimoto vydává Jockey club ČR ve Věstníku českého turfu seznam zakázaných látek, zakázaných praktik, seznam látek s prahovými hodnotami a Metodický pokyn k provádění antidopingové kontroly u dostihových koní v ČR. Všechny tyto předpisy vycházejí z Mezinárodní dohody o chovu, dostizích a sázkách (International Agreement of Breeding, Racing and Wagering), kterou uzavřely státy sdružené v organizaci IFHA (International Federation of Horseracing Authorities – Mezinárodní federaci dostihových autorit). Problematikou kontroly medikace a dopingu u dostihových koní se zabývá článek 6 této dohody. V originální podobě jej lze nalézt na webové stránce www.horseracingintfed. com. Už při zběžném pohledu na tuto stránku je zřejmé, že problematika nedovolené medikace a její kontroly je zde formulována daleko obecněji, než je tomu u Mezinárodní jezdecké federace. Dohoda stanoví pouze obecná pravidla pro odběr vzorků a obecně řeší součinnost dostihových autorit v této oblasti. Dále stanoví sankce při zjištění zakázané látky: Kůň s nálezem zakázané látky musí být diskvalifi kován. Potrestání trenéra závisí na příslušné dostihové autoritě.
Patří sem látky schopné kdykoliv působit na jeden nebo více orgánových systémů koně: • nervovou soustavu, Dále jsou zakázány výměšky žláz s vnitřní sekrecí, jejich syntetické doplňky a maskující látky. Jak vyplývá ze znění této dohody, nesmí mít kůň v době dostihu ve svém těle žádnou zakázanou látku. Za nález zakázané látky se přitom považuje nalezení látky samotné nebo jejího metabolitu, stejně jako izomeru zakázané látky nebo jejího metabolitu.
Ve snaze pomoci trenérům a veterinářům mohou dostihové autority uvádět příklady zakázaných látek a jako pomůcku pro řešení pozitivních nálezů disciplinárními orgány mohou uvádět klasifi kaci zakázaných látek. Výjimkou, kterou připouští dohoda, jsou tzv. prahové látky, u nichž je defi nována maximální koncentrace, která může být zjištěna u koně v jeho tělesných tekutinách. Podobně, jako je tomu u sportovních koní, i zde jde o látky, které jsou buď běžnou součástí koňského organismu, nebo jsou běžnou součástí krmiv nebo důsledkem jejich kontaminace během pěstování, zpracování, ošetření, uskladnění nebo dopravy. Seznam těchto látek se poněkud liší od prahových látek u sportovních koní a je uveden v tabulce 3.
Jak vyplývá z předchozího textu, IFHA nestanovila konkrétní seznam zakázaných látek ani neuvádí jejich detekční časy. Tento nedostatek se snaží řešit European Horserace Scientifi c Liaison Committee, která na své webové stránce (www.ehslc.com) uvádí alespoň detekční doby medikamentů, které jsou v hipiatrické praxi používány nejčastěji. Důležitou součástí antidopingové kontroly jak u sportovních, tak u dostihových koní je posuzování jednotlivých případů. To je velmi složité a může zahrnovat celou škálu motivů od podvodného úmyslu po neúmyslnou nedbalost (pozdní ukončení léčby a nerespektování detekční doby léku). Podle statistik nejčastějším případem pozitivního dopingového testu u dostihových koní v našich podmínkách nebývá snaha zlepšit výkon koně, ale zbytek léčiva, který se nestačil z organismu vyloučit. Pro odlišení těchto situací je důležitým dokumentem Medikační deník, který jsou povinni vést trenéři dostihových koní. Ten je významným zdrojem informací při rozhodování disciplinárních orgánů při nálezu zakázané látky. I při dodržení všech uvedených předpisů a respektování detekčních časů se však může stát, že kůň podrobený antidopingové kontrole bude mít pozitivní nález, jehož příčinou je kontaminace stájového prostředí jiným koněm, který byl léčen (častým a obávaným kontaminantem je např. isoxsuprin), nebo kontaminace krmiva (možným zdrojem morfi nu je např. vlčí mák). V této oblasti je třeba větší zodpovědnosti a soustavného vzdělávání u všech osob, které se podílejí na managementu dostihového či sportovního koně, ať už se jedná o výrobce krmiv, trenéry, jezdce či veterináře.
|