Není veterinář jako veterinář

Radka Vaňousová

Další příběh o české vyčůranosti

…Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím Obrázky kreslené dětmi, kterým komora poskytla fi nanční dar

Okresní soud v Ptákovinách rozhodl v hlavním líčení, že obžalovaný Bc. Alexandr Rozumbrada je vinen tím, že po dobu čtyř let provozoval ve svém bydlišti soukromou veterinární praxi, kde prováděl diagnostické a terapeutické zákroky, např. narkózy, chirurgické zákroky, vyšetření a očkování zvířat, nasazení a použití léčiv aj., přičemž pro výkon veterinárního lékaře neměl požadované odborné vzdělání, nebyl členem Komory veterinárních lékařů ČR, nebyl držitelem osvědčení k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti a k podobné činnosti jej neopravňovala ani smlouva o vzájemné spolupráci s MVDr. Lenivým, přičemž v uvedeném období svoji veterinární praxi propagoval na vizitkách, inzercí v časopise a na internetu, kdy na některých prezentacích na internetu uváděl, že je nositelem titulu MVDr., tedy neoprávněně ve větším rozsahu poskytoval veterinární služby. Tím spáchal trestný čin neoprávněného podnikání podle ustanovení § 118 odstavec 1 trestního zákona a odsuzuje se podle § 118 odstavec 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání osmi (8) měsíců. Podle § 58 odstavec 1 trestního zákona a § 59 odstavec 1 trestního zákona se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu pěti (5) let. Podle § 53 odstavec 1 trestního zákona se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výši 30 000 Kč.

Odůvodnění

Z důkazů provedených v hlavním líčení bylo zjištěno, že obžalovaný se dopustil jednání tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, kdy soud skutek při zachování jeho totožnosti upravil s ohledem na výsledky dokazování při hlavním líčení. Obžalovaný k věci uvedl, že většina věcí uvedených v obžalobě se nezakládá na pravdě. Přiznává, že určité věci provedl, ale lidé k němu chodili dobrovolně. Nikoho nenutil. Nikdy a nikde neuváděl titul MVDr. a nemůže za to, že ho tak lidé titulují. Provoz kliniky byl pod patronací MVDr. Lenivého. On nikdy samostatně žádného z uvedených pacientů neléčil a neoperoval a nikdo z majitelů se žádného chirurgického zákroku neúčastnil. Jeho vzdělání je dostatečné k určitým úkonům. MVDr. Lenivý na jejich klinice přespával, bydlel tam, při vážnějších problémech vždy přijel a asistoval u zákroku. V určeném období provedl určité vakcinace. Většina lidí si vakcínu přinesla sama. Kromě vakcinací prováděl např. čištění uší. Dále je držitelem osvědčení radiační ochrany, tak je možné, že prováděl rentgenologická vyšetření, když ho o to některý z majitelů zvířat požádal. Např. pes kulhal, tak na požádání jeho majitele provedl rentgen. Diagnostický výsledek rentgenologického vyšetření neprováděl, ale prováděli jej jiní veterinární lékaři. Ordinaci měl označenou. Nabízel služby, a to prodej krmiv a určité veterinární úkony, o které ho lidé požádali. Neměl nikde uvedené, jaké úkony může poskytnout. Většina zákazníků, kteří navštíví ambulanci, požádá akutní pomoc a je jim v tu chvíli jedno, kdo jim psa ošetřuje. Dále se vyjádřil k jednotlivým bodům v obžalobě. K některým svědkům uvedl, že je nezná, u některých uvádí, že si je nepamatuje a u některých neprovedl vyšetření jejich zvířete.Soud vyslechl jednotlivé osoby uvedené v obžalobě a vycházel z jejich výpovědí v porovnání s listinnými důkazy i v porovnání s výpovědí obžalovaného…

Vyslechnut jako svědek byl i MVDr. Lenivý. MVDr. Lenivý vypověděl, že s obžalovaným se seznámil před třemi lety. Zjistil, jaké má obžalovaný vzdělání. Viděl, že má v ordinaci solidní zařízení, proto se dohodli a na základě smlouvy začali spolupracovat. Obžalovaný mohl sám provádět rentgen, ultrazvuk, to byla jeho práce. Dále mohl provádět preventivní očkování, vyšetření základního zdravotního stavu. To, že může tyto úkony provádět, se svědek domníval podle vzdělání a v jednom bodě bylo uvedeno, že může dělat asistenta veterinárního lékaře na specializované klinice, a to konkrétně u psů. U koček už to bylo sporné, ale u nich prováděl jen očkování a odčervení nebo pouze ultrazvuk a rentgen. V ordinaci měli ordinační hodiny, pracovali tam spolu, ale zpočátku bylo málo klientů. Obžalovaný tam měl prodejnu krmiv a chovatelských potřeb, tak to tam hlídal. V případě, že byl nějaký nutný případ, tak ho obžalovaný objednal na další den nebo večer, kdy on byl přítomen. O víkendech mu obžalovaný v případě potřeby zavolal. Od nikoho se nedozvěděl, že by obžalovaný provedl operace a nějaké zákroky sám. V očkovacích průkazech, které lidé předkládali, si nevšiml, že by bylo razítko uvedené ordinace z dřívější doby. Některá jména svědků mu nic neříkají. Neví, že by jim obžalovaný zajišťoval praxi. Po uzavření smlouvy v případě, že by obžalovaný způsobil nějakou škodu, tak byli domluveni, že mu bude okamžitě volat. Bylo to pro něj (pro ně svědka) určité riziko. Nesetkal se s tím, že by lidé považovali obžalovaného za veterinárního lékaře. S obžalovaným byli dohodnuti, že mu nebude dávat žádnou odměnu. Při provádění vakcinací byl v ordinaci přítomen. Nikdy se nestalo, že by si lidé přinesli vakcínu sami. Musel by jim to někdo prodat, běžně na prodej to není. Dělal práce, kterými byl pověřen, od přípravy přes práci na počítači a mytí. Zajímal se o to, jaké vzdělání a zkušenosti má obžalovaný. Nezajímal se o to, jestli má obžalovaný oprávnění provádět některé činnosti samostatně. Věděl o něm, že byl veterinární technik, ale nevěděl, že mu bylo toto oprávnění zrušeno. Obžalovaný přijímal pacienty. Prováděl běžná vyšetření, na která má zkoušky, a to rentgen, ultrazvuk, odběr krve, za jeho přítomnosti vakcinace. Neví o tom, že by prováděl vakcinace sám. Na základě smlouvy nebyl rovnocenným partnerem, byl ve stavu podřízeného, ale současně byl majitelem kliniky. Žádnou odměnu od něho obžalovaný nedostával. Řešili to pouze formou nájmu. Otázku případné odpovědnosti za škodu začali řešit až postupem času. Také se časem domluvili, že bude lepší, když u něho obžalovaný bude v zaměstnaneckém vztahu a bude mít odpovědnost k němu jako k zaměstnavateli. Neví o tom, že by v rozhodné době obžalovaný prováděl sám takové úkony, jako je např. kastrace, operace. U operace, kterou prováděl on, mu obžalovaný někdy asistoval. Obžalovanému platí nájem 20 000 Kč a náklady na elektřinu 3 000 Kč. Mzda obžalovaného je 11 000 Kč hrubého měsíčně. Nikdy se nesetkal s tím, že by si někdo sám přinesl vakcínu. Dala by se sehnat na předpis veterinárního lékaře v lékárně. Soud měl dále k dispozici listinné důkazy, a to doklady o provedených vakcinacích, doklady o úhradách za provedené úkony. Svědkyně Housková a Kostková byly v ordinaci obžalovaného na praxi, k čemuž byly do spisu založeny protokoly o konání individuální praxe. Do spisu bylo založeno potvrzení Veterinární kliniky s razítkem a podpisem obžalovaného, záznamy inzercí veterinární kliniky obžalovaného, který používal titul MVDr, dále daňová přiznání obžalovaného, v nichž je mj. též uveden titul MVDr., … Dle uvedených přiznání obžalovaný po tři roky vykazoval pouze příjem ze samostatné výdělečné činnosti, jejímž předmětem činnosti nebyla jakákoliv veterinární činnost, v posledním roce vykázal příjem pouze z pronájmu. Podle živnostenského listu je obžalovaný oprávněn podnikat v předmětech specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb, velkoobchod krmivy pro zvířata a veterinárními přípravky. K dosaženému vzdělání obžalovaného bylo zjištěno, že absolvoval střední zemědělskou školu. Poté mu byl univerzitou udělen titul Bc. za absolvování studijního oboru zdravotnický management – ošetřovatelská péče. Dále absolvoval na univerzitě studijní program kynolog.

Rozhodnutím okresní veterinární správy bylo obžalovanému zrušeno povolení k výkonu odborné veterinární činnosti – veterinárního technika proto, že nerespektoval rozsah jemu povolené činnosti a vykonával i úkony náležící pouze veterinárnímu lékaři. Rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Státní veterinární správy ČR. Ze zprávy Komory veterinárních lékařů ČR bylo zjištěno, že obžalovaný není veterinární lékař a není zapsán v seznamu členů Komory veterinárních lékařů ČR, jejíž členství je pro veterináře povinné. Vysokoškolské studium obžalovaného nemá na výkon činností soukromým veterinárním technikem žádný vliv, neboť obor „zdravotnický management – ošetřovatelská péče“ je studijním oborem v humanitní oblasti. Stejně tak absolvování bakalářského studijního programu není studium v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Ani smlouva s MVDr. Lenivým obžalovaného k veterinárním úkonům neopravňovala. Podle citované zprávy obžalovaný nemohl vykonávat ani činnosti veterinárního technika, neboť nesplňoval podmínky registrace u příslušné krajské veterinární správy. Obžalovaný by mohl být zaměstnancem a veterinární úkony by mohl vykonávat výlučně jménem svého zaměstnavatele (veterinárního lékaře) a na jeho odpovědnost. Obžalovaný byl rozsudkem okresního soudu ve spojení s usnesením krajského soudu odsouzen za stejný čin, a to trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona k podmíněnému trestu odnětí svobody. Odsouzení je již zahlazené. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že obžalovaný se uvedeného skutku dopustil. Obžalovaný ve své výpovědi připustil, že provedl některé úkony v určenou dobu, zejména vakcinace, a vakcíny si přinesli lidé sami. Dále připustil, že na požádaní psa lidem ošetřil. Také se vyjádřil k tomu, že spolupracoval se zahraničními lékaři, kteří, když bylo potřeba, např. kvůli pohmožděné nebo zlomené tlapce psa, přiletěli na jemu neznámé letiště v ČR a poté přicestovali a tlapku ošetřili. Je zbytečné toto vysvětlení obžalovaného komentovat. Je jisté, a vyplývá to zejména z výpovědí osob, které se svými zvířaty do ordinace obžalovaného docházely, že obžalovaný samostatně ve výroku popsané úkony prováděl. Měl vybavenou ordinaci, kterou využíval k provádění popsaných úkonů. Neměl však požadované vzdělání a neměl požadované oprávnění k výkonu takové činnosti. Smlouvu, kterou obžalovaný uzavřel s MVDr. Lenivým, nemohla „zhojit“ a nahradit uvedené nedostatky, protože stále by obžalovaný musel splňovat shora dané předpoklady pro výkon takových činností a ty neměl.

Svědek Dr. Lenivý uvedl, že obžalovaný dělal úkony na jeho pokyn, ale současně také uvedl, že neví, že by nějaké zákroky obžalovaný prováděl sám a v případě způsobení nějaké škody byli s obžalovaným domluveni, že mu bude ihned volat. Je otázkou, proč by mu obžalovaný volal, když podle výpovědi svědka měl obžalovaný úkony provádět pod jeho dohledem. Z uvedeného je zřejmé, že obžalovaný dál prováděl předmětné úkony podle svého uvážení sám a samostatně. MVDr. Lenivý neměl o jeho činnosti přehled, dokonce ani nevěděl o praxi studentek střední odborné veterinární školy. Lidé, kteří do ordinace docházeli, MVDr. Lenivého prakticky neznali. Žádný z vyslechnutých svědků epotvrdil, že by si vakcínu sám přinesl a požádal obžalovaného o očkování. Navíc by ani tento postup nedával smysl, když by předtím museli požádat nějakého veterinárního lékaře o předpis nebo prodej vakcíny. To už by si zrovna mohli nechat očkovat zvíře u něho. Z výpovědí svědků bylo potvrzeno, že obžalovaný byl ochotný, byl téměř kdykoliv k dispozici. Považovali ho, až na výjimky, za veterinárního lékaře.

…Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím Obrázky kreslené dětmi, kterým komora poskytla finanční dar

Z výpovědí svědků bylo zjištěno, že obžalovanému za zákroky platili. O obžalovaném a jeho klinice se dozvěděli nejen z inzerce, ale i od svých známých, kteří k němu docházeli a kteří ho doporučovali. Dále z výpovědí některých svědků vyplynulo i to, že k obžalovanému chodí již dlouhá léta a bylo o něm známo, že běžně tyto služby veterinárního lékaře nabízí a poskytuje. Obžalovaný svým jednáním naplnil zákonné znaky trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona, když neoprávněně ve větším rozsahu poskytoval služby. Tímto ustanovením jsou chráněny společenské vztahy související s podnikáním, neboť jeho účelem je zajistit rovnost subjektů v rámci jejich soutěžení na trhu a také zajistit regulaci v těch oblastech podnikání, ve kterých je třeba zajistit kvalifi kovaný výkon určitých profesí (tak, jako tomu je v rámci této projednávané činnosti). Bylo prokázáno, že obžalovaný vykonával činnost, na kterou neměl požadované vzdělání a také oprávnění. Této skutečnosti si byl obžalovaný zcela dobře vědom. Uvedené veterinární služby poskytoval ve větším rozsahu. V této souvislosti je nutno přihlédnout k délce doby, po kterou byly služby poskytovány (období více než čtyři roky) a k rozsahu takové činnosti, tj. k počtu ošetřených zvířat a pravidelnosti takových úkonů.

Obžalovaný přebíral od klientů platby za provedené úkony. Je jisté, že činnost, kterou prováděl, byla činnost srovnatelná s výkonem jeho povolání s cílem získat trvalý zdroj příjmů. Jednalo se o soustavnou činnost. Obžalovaný měl vybavenou ordinaci, v nímž bylo možné provádět preventivní a léčebnou činnost veterinárního lékaře, svoji činnost inzeroval, měl již stálou klientelu a lidé ho doporučovali svým známým jako veterinárního lékaře, který může jejich zvířeti pomoci a poskytnout potřebnou veterinární péči.

…Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím Obrázky kreslené dětmi, kterým komora poskytla fi nanční dar

Obžalovaný se hájil tím, že se zabýval především prodejem krmiv a chovatelských potřeb. Tato skutečnost nemá žádný vliv na posouzení jeho jednání, protože není důležité, zda předmětná činnost byla jeho výlučným zdrojem obživy nebo zda ji prováděl i vedle další činnosti. Navíc je ve veterinárních ordinacích běžné, že veterinární lékaři nabízí i krmivo a chovatelské potřeby. Sám obžalovaný také připustil, že je konkurencí pro ostatní veterináře v okolí. Je jisté, že tato jeho činnost byla prováděna za účelem dosažení zisku. Jednání obžalovaného je posuzováno podle trestního zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Při úvaze o výši a druhu trestu bylo u obžalovaného přihlédnuto k povaze a závažnosti spáchaného činu, k jeho osobním poměrům a k možnostem jeho nápravy. Bylo nutné přihlédnout k délce doby, po kterou se obžalovaný jednání dopouštěl a také i k tomu, že této činnosti se dopouští dlouhodobě i přes předchozí rozhodnutí. Na druhou stranu soud přihlédl i k tomu, že v současné době je obžalovaný zaměstnán a k jeho osobě nejsou v místě bydliště připomínky. Trest zákazu činnosti, který ve své závěreční řeči státní zástupce navrhl, soud považuje za nadbytečný vzhledem k již uloženým trestům, které by měly dostatečně zaručit, aby obžalovaný ve výroku rozsudku uvedenou činnost již nevykonával, neboť se vystavuje nebezpečí výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Obžalovaný je v současné době zaměstnán. Je na jeho zaměstnavateli – MVDr. Lenivém, aby ho nenechával vykonávat činnosti, na které nemá vzdělání a které může vykonávat pouze MVDr. Lenivý jako veterinární lékař a za které on jako veterinární lékař odpovídá…

Konec dobrý,
všechno dobré…

Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání v neprospěch obžalovaného státní zástupce okresního státního zastupitelství a zaměřil je proti výroku o trestu. Namítl, že obžalovanému je třeba vedle již uložených trestů uložit navíc i trest zákazu činnosti. Obžalovaný si z předchozích dvou odsouzení pro totožnou trestnou činnost nevzal žádné ponaučení a v této trestné činnosti pokračoval. Proto jsou možnosti jeho nápravy snížené. Okresní soud také podle odvolatele nepřihlédl k tomu, že obžalovaný v trestné činnosti pokračoval po delší dobu a že byl již pro tentýž trestný čin odsouzen. Nyní je třeba již akcentovat ochranu společnosti a tento účel trestu nejvhodněji naplňuje trest zákazu činnosti. Skutečnost, že obžalovaný v současné době zaměstnán u Lenivého, nebrání obžalovanému v dalším páchání trestné činnosti. Fakticky se totiž na působení obžalovaného nezměnilo nic, on nadále zůstává vlastníkem ordinace a jeho vybavení. Předchozí neplatnou smlouvu o spolupráci nahradil stejně tak jinou neplatnou pracovní smlouvou s MVDr. Lenivým, neboť ve spise založená pracovní smlouva neobsahuje druh práce, což znovu a trvale zakládá nejistotu v rozsahu vzájemné spolupráce. Dále okruh poškozených klientů je reprezentativním vzorkem z databáze klientů veterinární ordinace. Z toho je zřejmé, že vůči zbytku neinformovaných klientů může obžalovaný nadále vystupovat jako veterinární lékař, zejména pokud bude nadále v ordinaci působit v jakémkoli postavení. Hrozba takového jednání vyplývá z předešlého recidivního jednání obžalovaného, zejména pokud obžalovaný v hlavním líčení obecně popřel, že by se trestné činnosti dopouštěl, neboť se měl živit pouze prodejem krmiva pro zvířata.

Státní zástupce navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil ve výroku o uložených trestech a sám aby rozhodl tak, že vedle již uložených trestů obžalovanému uloží navíc i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti veterinárního lékaře, veterinárního technika i veterinárního asistenta, a to jak ve formě výkonu samostatného povolání, tak ve formě zaměstnání. Obžalovaný vyslovil nesouhlas s uložením trestu zákazu činnosti s tím, že v případě uložení navrhovaného trestu jej nebude moci nikdo zaměstnat. Obžalovaný setrval na tom, že jeho vzdělání je dostačující, a navrhl odvolání státního zástupce jako nedůvodné zamítnout. S tímto závěrem se však krajský soud neztotožnil, a to právě z důvodů výše uvedených, neboť je zřejmé, že dosavadní spoléhání se na skutečnost, že obžalovaný vykonává svou činnost v určité formě spolupráce s veterinárním lékařem, nevedlo k žádoucím výsledkům. Svědčí o tom např. i znalecký posudek, vypracovaný na zadání Komory veterinárních lékařů ČR k podané stížnosti Ing. Halasné za účelem posouzení léčebných postupů ošetřujícího veterinárního lékaře, a dále jeho spolupracovníka Bc. Alexandra Rozumbrady při operaci psa stěžovatelky.

V tomto znaleckém posudku se znalec zabýval i oprávněním a kvalifikací obžalovaného k výkonu odborné veterinární činnosti. Byla zde jednak zjištěna odborná pochybení při léčebném postupu a jednak se znalec zabýval účastí a neoprávněnou činností obžalovaného, který dlouhodobým výkonem uvedené činnosti a užíváním zavádějících titulů cíleně uvádí v omyl klienty a znalec pod bodem 5. vyslovil mimo jiné závěr, že MVDr. Lenivý umožňuje a svou osobou zastřešuje neoprávněné podnikání obžalovaného. Znalec upozornil na uvedenou neoprávněnou činnost obžalovaného, jeho neoprávněné užívání vysokoškolských titulů a dokonce na podezření na týrání zvířat. To uvádí krajský soud zejména na podporu svého názoru, že okresní soud neadekvátně spolehl na úlohu MVDr. Lenivého při prevenci další případné neoprávněné činnosti obžalovaného. Lichý je rovněž argument, že obžalovaný by se při opětovné neoprávněné činnosti vystavil nebezpečí výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, neboť v toto nebezpečí se pácháním stejné trestné činnosti ve zkušební době podmíněného odsouzení vystavil již v minulosti a učinil zkušenost, že trest přesto vykonat nemusel.

Ze všech uvedených důvodů tedy krajský soud považuje za nutné uložit obžalovanému vedle trestů správně uložených již okresním soudem také trest zákazu činnosti, který vymezil tak, že obžalovanému uložil trest spočívající v zákazu výkonu povolání veterinárního lékaře, veterinárního technika a veterinárního asistenta, což zahrnuje samozřejmě i výkon těchto činností ve formě zaměstnání…