Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Významné osobnosti v oboru zvěrolékařství u nás – Profesor MVDr. Theodor Dohnal – 140 let

Vytvořeno 23.3.2013 v Historie, Zvěrokruh 3/2013 | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Významné osobnosti v oboru zvěrolékařství u nás – Profesor MVDr. Theodor Dohnal – 140 let

  Z historie

Čeněk Červený, Jaroslav Doubek

Jeden z těch, co začínali ještě za císaře pána

… Profesor MVDr. Theodor Dohnal (*1873–†1935) (Archiv autorů)

  

Významnou osobností českého zvěrolékařství je i profesor MVDr. Th eodor Dohnal (*1873 – †1935). Byl řádným profesorem Anatomie, fyziologie a zvěrolékařství, přednostou ústavu stejného jména na Vysoké škole zemědělské v Brně a řádným členem Československé akademie zemědělské. Tohoto vysokoškolského pedagoga zvěrolékařského vzdělání si připomínáme u příležitosti 140. výročí jeho narození.

Theodor Dohnal se narodil 22. února 1873 v Opavě. Pocházel ze skromných rodinných poměrů. Studoval na opavském matičním gymnáziu a zde v roce 1892 maturoval. Po maturitě odešel do Vídně studovat Vysokou školu zvěrolékařskou a zde v roce 1897 získal zvěrolékařský diplom. Po vojenské službě působil krátce jako praktický zvěrolékař v Opavě. V roce 1898 byl jmenován městským a záhy na to okresním zvěrolékařem v Mladé Vožici, kde působil do roku 1901. V roce 1899 po dvouleté praxi složil ve Vídni fyzikátní zkoušku, která byla nutná a předepsaná k získání trvalého postavení ve veřejné zdravotnické službě. Získal též aprobaci pro vyšetřování potravin. V roce 1901 byl jmenován městským a krátce na to v roce 1903 okresním zvěrolékařem v Táboře.

Zde začal též spolupracovat s proslulou Zemskou hospodářskou akademií v Táboře. Byla to prestižní škola s výukou zemědělství, založená již v roce 1866 a v roce 1900 povýšená na vzdělávací ústav s názvem Zemská hospodářská akademie v Táboře. Byl to vzdělávací ústav stojící na úrovni mezi střední a vysokou školou. Obdobná odborná, ale německá, škola byla v Děčíně-Libverdě. V Táboře byl v roce 1904 Th . Dohnal ustanoven honorovaným docentem pro anatomii, fyziologii hospodářských zvířat a zvěrolékařství. Na táborskou Zemskou hospodářskou akademii Th . Dohnal nastoupil po velmi aktivním publicistovi zvěrolékařské literatury zvěrolékaři Juliu Beránkovi, který zde vyučoval též anatomii, fyziologii a zvěrolékařství. V roce 1912 obhájil ve Vídni doktorskou disertaci a byl zde promován na doktora veterinární medicíny. Za dva roky na to, v roce 1914, byl jmenován na návrh profesorského sboru Zemské hospodářské akademie v Táboře mimořádným profesorem tohoto učení.

V roce 1899 po dvouleté praxi složil ve Vídni fyzikátní zkoušku

Válečné období prožil jako voják na frontě. Po skončení války a vyhlášení samostatné Československé republiky byl v roce 1919 Zemskou správní komisí pro Čechy jmenován řádným profesorem pro anatomii a fyziologii hospodářských zvířat a zvěrolékařství na Zemské hospodářské akademii v Táboře. V témže roce přednášel v Praze na zvěrolékařských kurzech při Filozofi cké fakultě pro studenty zvěrolékařství z vídeňské zvěrolékařské školy, kteří tam nemohli pokračovat ve studiu, neboť všichni slovanští studenti byli odtud vyhoštěni. Měli tak možnost dokončit své studium zvěrolékařství již v době, kdy se teprve začala formovat Vysoká škola zvěrolékařská v Brně. Prof. Dohnal zde byl jmenován zkušebním komisařem pro III. státní zkoušku oboru Veterinární medicína.

Mezi kolegy i mezi zemědělci byl známý jako skvělý diagnostik

Zákonem 460 ze dne 24. července 1919 byla zřízena v Brně Vysoká škola zemědělská se dvěma odbory. Byl to odbor zemědělský a odbor lesnický. Vysoká škola zemědělská v Brně se měla stát důstojnou pokračovatelkou táborské hospodářské školy. Právě táborská škola se stala mecenáškou při budování ústavů v Brně. Z tohoto důvodu z Tábora již v říjnu přesídlila řada profesorů do Brna, např. prof. PhDr. František Bubák, první rektor, prof. Ing. Josef Černý, první děkan odboru zemědělského, prof. PhDr. Karel Holý, vynikající šlechtitel, prof. Ing. dr. Rudolf Trnka, profesor agrochemie, prof. ing. dr. Václav Vilikovský, který přednášel zemědělskou technologii, JUDr. Emanuel Schindler, řádný profesor národního hospodářství a s nimi též většina studentů a také větší část zařízení. Na právě zřízenou brněnskou vysokou školu byl povolán i prof. Dohnal a zde byl jmenován v říjnu 1919 řádným profesorem anatomie, fyziologie hospodářských zvířat a zvěrolékařství. V Brně působil zhruba 15 roků a pod jeho vedením vznikl jeden z nejlépe vybavených ústavů na Vysoké škole zemědělské v Brně. Vedle řady spolupracovníků na jeho ústavu též působil jako asistent pozdější profesor MVDr. Ing. Antonín Píša. Ten na ústav nastoupil po své promoci na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně v roce 1931 a zároveň započal studovat Vysokou školu zemědělskou. Studium ukončil v roce 1934 a získal tak i titul Ing.

… Třídílná učebnice Anatomie a fysiologie domácích zvířat vydaná již rok po zahájení výuky na nově založené Vysoké škole země dělské v Brně, I. část (archiv VFU)

  

…Třídílná učebnice Anatomie a fysiologie domácích zvířat vydaná již rok po zahájení výuky na nově založené Vysoké škole zemědělské v Brně, II. část (archiv VFU)

…Třídílná učebnice Anatomie a fysiologie domácích zvířat vydaná již rok po zahájení výuky na nově založené Vysoké škole zemědělské v Brně, III. část (archiv VFU)

  

Na odboru lesnictví Vysoké školy zemědělské v Brně prof. Dohnal od roku 1921 též přednášel patologii lovné zvěře. V roce 1922 byl Ministerstvem zemědělství ČSR jmenován členem zkušební komise pro výchovu pedagogů na středních zemědělských a lesnických školách u nás.

V letech 1922–23 a 1931–32 zastával prof. Dohnal funkci děkana odboru zemědělství na Vysoké škole zemědělské v Brně a v letech 1929-30 byl rektorem této školy. Vedle prof. MVDr. Josefa Taufera, který zde jako rektor působil dvě funkční období (v letech 1922–23 a 1923–24), to byl druhý veterinární lékař v čele této vysoké školy. Na přelomu 20. a 30. let bylo těžké období hospodářské krize, a přesto se prof. Dohnalovi podařilo převést Vysokou školu zemědělskou do příznivějších časů a zajistit její další rozvoj. Na okraj – třetím rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně s veterinárním univerzitním vzděláním, byl prof. MVDr. Ing. Pavel Jelínek, DrSc. to však bylo dokonce opakovaně a to až do 80. a 90. letech minulého století, kdy se škola přejmenovala na Mendelovu zemědělskou univerzitu v Brně.

Vzhledem ke své úspěšné počáteční činnosti praktického a státního zvěrolékaře a činnosti zdravotní byl MVDr. Dohnal na funkci vysokoškolského učitele dobře připraven. Bylo to jednak zodpovědným studiem na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni, jednak svědomitým studiem soukromým.

Mezi kolegy i mezi zemědělci byl známý jako skvělý diagnostik a výkonný porodník. Jeho vynikající a úspěšná činnost praktická pozitivně ovlivňovala jeho aktivity pedagogické a vědecko-výzkumné. V upřímné snaze působit jako pedagog nikdy nebyl žádný náznak ziskuchtivosti.

Od svých posluchačů vyžadoval soustředěnost při výkladu

Po příchodu do Brna, když v Táboře zanechal svou bohatou praxi, se s plným nasazením věnoval práci vysokoškolského učitele a dospěl ve vrcholného odborníka, vědce a pedagoga. Za zásluhy o pokrok zemědělských věd byl jmenován řádným členem Československé akademie zemědělské. Získané poznatky předával vysokoškolským studentům srozumitelně, neboť si byl vědom, že tyto znalosti tvoří základ pro pochopení oborů praktických.

…Nástupce a pokračovatel profesora MVDr. Dohnala, jeho bývalý asistent a pozdější profesor MVDr. Ing. Antonín Píša (archiv autorů)

  

Od svých posluchačů vyžadoval soustředěnost při výkladu a při zkoušení byl přísným, ale krajně spravedlivým examinátorem, což studenti vysoce hodnotili. Byl též členem zkušební komise pro první státní zkoušku na zemědělském oboru (později Agronomické fakultě) Vysoké školy zemědělské v Brně. Již v roce 1920 byla vydána Spolkem posluchačů zemědělského inženýrství na Vysoké zemědělské škole v Brně třídílná učebnice Anatomie a fysiologie domácích zvířat, jíž byl autorem. Byla to v pořadí teprve druhá kniha, vydaná tímto studentským spolkem na nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. Přesto, že prof. MUDr. Otomar Völker, přednosta Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Anatomického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské měl výhrady k Dohnalovu počeštěnému anatomickému názvosloví, byla tato publikace ve své době jako jediná vysokoškolská učebnice tohoto oboru k dispozici studentům zemědělského inženýrství a studentům Vysoké školy zvěrolékařské. Ke studiu ji též doporučoval i tehdy nově habilitovaný doc. MVDr. Jan Kolda.

Jako vědecký pracovník byl prof. Dohnal vzhledem k svému vynikajícímu biologickému vzdělání a své praktické činnosti vůči sobě velmi kritický. Vybíral si témata obtížná a dosud neřešená, pro praxi však významná. Také náměty publikací volil metodicky náročné a řešil je velmi důkladně. Jeho první významná publikace vyšla v roce 1912 pod názvem Experimenteller Beitrag zur Lehre über die Inkarceration bei weiter Bruchpforte. Zde experimentálně vysvětlil okolnosti vzniku uskřinutí střeva při široké kýlní brance. Další publikace se týkaly popisu experimentálně provedených implantací volných kostních úlomků pomocí omenta u psů, kde poukázal na kladný vliv přítomného omenta na rychlost vytvoření vazivového svalku, urychlujícího hojení kosti.

V roce 1927 přichází prof. Dohnal s publikací Dráždění kůry mozkové u koně. Byla to experimentální práce provedená na velkém počtu koní. Snažil se proniknout do topografi e mozkových center u koně. Podařilo se mu díky dokonalé metodické přípravě experimentálně stanovit lokalizaci motorických center pro skupiny svalů pohybujících končetinami, krkem, hlavou, očima, očními víčky atd. Podobně sledoval centra u skotu, kde objevil a popsal i centrum pro přežvykování.

Vedle publikací z fyziologie a patologie sepsal též různé příručky pro zemědělce. Byly to spisy o tuberkulóze a spisy Nakažlivý katar pochvy, jeho léčení, Kořenová cysta zubní u koně, O vlivu okolí na utváření se tkání v těle živočišném. Četnými články v odborných časopisech i denících seznamoval zemědělce s problémy zvěrolékařskými a fyziologií živočichů.

Podle prof. Josefa Taufera byl prof. Dohnal „svéráznou“ osobností. Základní rysy jeho povahy byly poctivost, spravedlnost a srdečnost, ale také přímost někdy hraničící až s drsností.

V srpnu roku 1935, v době prázdnin, se prof. Dohnal uprostřed náročné a plodné práce vypravil na pobyt do Mariánských Lázní. Zde dne 10. srpna za příznaků srdečního infarktu ve věku 62 roků náhle zemřel. Byl pohřben se všemi poctami dne 15. srpna 1935 na hřbitově v Klokotech u Tábora.

  

…Oznámení veterinární veřejnosti o zvolení profesora MVDr. Theodora Dohnala rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně, uveřejněné v časopise Zvěrolékařský obzor (Archiv autorů)

Jak jsme zjistili v archivu prof. MVDr. Th eodora Dohnala na Mendelově univerzitě, jeho náhlá smrt vyvolala velký smutek a na vysokou školu došly stovky smutečních kondolencí nejen z brněnských, ale i mimobrněnských vysokých škol. Bylo to i od jeho žáků a spolupracovníků a také přátel z terénu.

Také náměty publikací volil metodicky náročné

Výuku za prof. Dohnala na Vysoké škole zemědělské v Brně suploval prof. Jan Kolda (anatomii) a prof. Tomáš Vacek (fyziologii), oba z Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, neboť asistent prof. Dohnala MVDr. Ing. Antonín Píša byl vázán povinnostmi na stáži v Ústavu fyziologie německé lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pracoval na své habilitační práci na téma: Příspěvek ke studiu binokulárního zorného prostoru domácích zvířat, kterou zde obhájil v roce 1936. Aby získal docenturu i pro obor anatomie, záhy pod vedením prof. Koldy vypracoval a obhájil habilitační spis na téma Příspěvek k ontogenezi střeva prasete. Takto získal na Vysoké škole zemědělské v Brně „venia docendi“ pro oba obory a byl po prof. Dohnalovi ustanoven v roce 1939 přednostou ústavu. Žel přišel listopad 1939 a uzavření všech vysokých škol. Až po válce v roce 1945 se mohl vrátit v ústavu Vysoké školy zemědělské, když byl prezidentem Benešem jmenován řádným profesorem, a to se zpětnou platností od roku 1942. Po sloučení Vysoké školy veterinární s Vysokou školou zemědělskou v roce 1952 byl prof. Píša ustanoven přednostou Ústavu fyziologie i na tehdejší Veterinární fakultě Vysoké školy zemědělské, kde působil do roku 1960.

Profesor MVDr. Theodor Dohnal věnoval svoji veškerou píli a vytrvalost rozvoji zemědělského školství jak středního, tak i vysokého a taktéž i aplikaci nových poznatků do praxe.

Organizační schopnosti plnou měrou uplatňoval ať již jako přednosta ústavu, děkan, nebo i jako rektor. Do historie veterinární medicíny se prof. Dohnal zapsal jako vynikající odborník, který své poznatky a zkušenosti z veterinární medicíny předával nejen studentům, ale i zemědělcům. Zastává významné místo jako učitel věhlasné Zemské hospodářské akademie v Táboře a později i jako vysokoškolský profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Čest jeho zanechanému odkazu!

Literatura

BÖHM, R.: 110 let od narození anatoma T. Dohnala. Veterinářství, 33, 1983: 33.

ČERVENÝ, Č. a kolektiv: Brněnská škola veterinární morfologie. Historia medicinae veterinariae, VFU, Brno, 2005, 95 s.

DOHNAL, T.: Anatomie a fysiologie domácích zvířat. I., II. a III. část. Spolek posluchačů zemědělského inženýrství na Vysoké zemědělské škole v Brně, 1920, 187 s.

DOUBEK, J.; MATALOVÁ, E.; ČERVENÝ, Č.: Prof. MVDr. et RTDr. h. c. in m. Tomáš Vacek – rytíř zvěrolékařského stavu. Zvěrokruh, 16, 2009/12: 14-18.

NEJEZCHLEBA, J.: Před 35 lety zemřel prof. MVDr. Th eodor Dohnal. Veterinářství, 20, 1970: 331.

TAUFER, J.: Život a dílo zesnulého prof. MVDr. Th eodora Dohnala. Věstník České akad. zemědělské, 11, 1935: 747-748.

VLÁČIL, B.: Za profesorem MVDr. Th eodorem Dohnalem. Věstník České akad. zemědělské, 11, 1935: 629.

VYSKOT, M. a kolektiv: 40 let práce Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně 1919-1959. Státní zemědělské nakl., Praha 1960, 516 s.

Redakce čas. Zvěrolékařský obzor: Slavnostní instalace rektora Dr. M. V. Th eodora Dohnala. Zvěrolékařský obzor, 22, 1929: 361-362.

Redakce čas. Zvěrolékařský obzor: Zvěrolékař Dr. Th eodor Dohnal rektorem zemědělské školy v Brně. Zvěrolékařský obzor, 22, 1929: 185-186.

Redakce čas. Zvěrolékařský obzor: Prof. Dr. Th eodor Dohnal šedesátník. Zvěrolékařský obzor, 26, 1933: 118.

 
Čeněk Červený, Jaroslav Doubek
Komora veterinárních lékařů České republiky