Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Městský útulek Ostrava

  Z činnosti komory

Ostravská kauza – stručné vysvětlení situace

Martin Grym

Co jednomu vyhovuje, druhému již může vyhovovat méně

 

V posledních týdnech rozvířila pozornost členů KVL ČR i veřejnosti kauza ostravského městského útulku. Podstatou tohoto případu byla snaha Městské policie v Ostravě zaměstnat pro účely veterinární péče v městském útulku pro zvířata veterinární lékařku. Deklarovaným zdůvodněním tohoto plánovaného počinu bylo ušetření nákladů na veterinární péči a určitá nespokojenost se stávajícím poskytovatelem tohoto servisu, kterým je soukromé pracoviště.

Tento záměr výrazně narazil u ostravských soukromých veterinárních lékařů, kteří již byli náležitě rozladěni předcházejícím plánem ostravské Městské policie nechat všechny místní psy čipovat zdarma na jednom místě najatým veterinárním lékařem. Čipování se nakonec podařilo k větší či menší spokojenosti vyřešit, snaha o zaměstnání veterinární lékařky útulkem nicméně přetrvávala.

Právní zástupce opakovaně vyzýval, abychom mu nevyhovující stav Zákona č. 166/1999 Sb. pomohli změni

Městská policie si najala právního zástupce, který kontaktoval KVL ČR s požadavkem na vyjasnění celé věci z právní stránky. Celá záležitost byla městem pojímána jako spor mezi § 2 Profesního řádu KVL ČR a zákoníkem práce. Bylo poukazováno o rozdílnou právní váhu těchto dvou norem a v této souvislosti vyjadřovala protistrana odhodlání profesní řád ignorovat.

V této fázi prezident KVL ČR zadal sekretariátu KVL úkol dojednat schůzku s primátorem Ostravy, za účelem osobního jednání o této věci. Ze strany primátora byla ovšem věc postoupena níže, a to řediteli Městské policie a potažmo jeho právního zástupce. Schůzka byla takto mezi sekretariátem a ředitelstvím Městské policie dojednána, bohužel ovšem nedošlo k předání této informace ze strany sekretariátu prezidentovi. Plánované jednání tedy bylo až do poslední chvíle pojímáno z naší strany jako schůzka prezidenta KVL s primátorem města Ostravy a teprve až na místě jsme zjistili, že jednání nebude probíhat s primátorem, ale na Městské policii. Rozepisuji se zde o této záležitosti z toho důvodu, že některými členy KVL je popsaná situace chápána pro Komoru jako ponižující a dehonestující. Jako zúčastněná osoba zde mohu s klidným svědomím prohlásit, že jde o naprosto zbytečnou obavu, protože tato kauza se týká jen a pouze Městské policie a právní zastoupení si objednala opět policie, nikoli město. Na Městskou policii by byla celá záležitost přehrána v každém případě, ať už jsme do Ostravy jeli s jakýmikoli informacemi. Zodpovědný pracovník sekretariátu byl každopádně za pochybení v předání informace potrestán.

Právní zástupce i ředitel Městské policie naši argumentaci uznali

Jednání v Ostravě se zúčastnil prezident Dr. Bernardy, za legislativní komisi Dr. Grym a za místní OS KVL Dr. Raška. Právnímu zástupci jsme vysvětlili celý systém veterinární péče, zakotvení soukromého veterinárního lékaře v zákoně č. 166/1999 Sb. a důvody, proč je zaměstnávání veterinárních lékařů laiky v kolizi s tímto zákonem. Myslím si, že vzali naše argumenty jako pádné, a proto právní zástupce policie přednesl na jednání svoji představu iniciace změny zákona v tom smyslu, aby obce měly možnost zaměstnávat veterinárního lékaře ve stejném režimu, jako je tomu u Ministerstva vnitra či obrany. Dotázal se, zda bychom proti tomuto záměru něco měli.

My jsme sdělili, že KVL nebude klást zásadní odpor, pokud by mělo jít o úředního veterinárního lékaře, který je analogicky u Ministerstva vnitra zabezpečován veterinárními lékaři odboru Zdravotnického zabezpečení (jde o státní veterinární dozor). Upozornili jsme ho, že úřední veterinární lékař funguje v jiném režimu než veterinární lékař oprávněný k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti. On tuto námitku přijal. Zásadně jsme odmítli možnost, že by šlo o veterinárního lékaře vykonávajíci léčebnou a preventivní činnost.

Právní zástupce opakovaně vyzýval, abychom mu nevyhovující stav zákona č. 166/1999 Sb. pomohli změnit. My jsme mu naopak vysvětlili, že pro nás je nynější stav naprosto vyhovující a rozhodně ho nechceme modifi kovat. Právní zástupce i ředitel Městské policie naši argumentaci uznali a sdělili nám, že paní doktorku zaměstnají jako veterinárního technika. Pro účely výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti v útulku pro ní budou hledat vhodného zaměstnavatele z řad soukromých veterinárních pracovišť, přičemž její mzdové náklady a ostatní náklady by hradila tomuto zaměstnavateli policie. S tím bylo jednání v relativním smíru ukončeno.

 
Martin Grym