Ústřední veterinární správa
Státní veterinární správy
Slezská 100/7, Praha 2, 120 56
T: +420 227 010 111, F: +420 227 010 191
Elektronická adresa podatelny: epodatelna@svscr.cz
ID datové schránky: d2vairv
Č. j.: SVS/2018/093384-G
Vyřizuje: MVDr. Petr Kučínský, CSc.
Telefon: +420 541 210 178
viz rozdělovník
V Praze dne 06.08.2018
Výskyt anaplazmózy skotu v Chorvatsku – informace č. 1
Vážená paní, vážený pane,
Chorvatsko ohlásilo prostřednictvím systému hlášení nákaz OIE (WAHIS/WAHID) dne 2. 8. 2018 výskyt anaplazmózy skotu.
V rámci vyšetření uhynulého kusu skotu byly odebrány vzorky sleziny, v nichž byl zjištěn pozitivní nález bakterie Anaplasma spp. Dalším vyšetřením byla pak specifikována Anaplasma marginale. Jedná se o první potvrzený výskyt anaplazmózy skotu v Chorvatsku (viz přiložená mapka).
Nejdůležitějšími patogeny rodu Anaplasma jsou Anaplasma marginale, vyvolávající anaplazmózu skotu a Anaplasma phagocytophilum, která má řadu hostitelů a způsobuje granulocytickou anaplazmózu člověka. Akutně nebo persistentně infikovaný skot A. marginale neohrožuje lidské zdraví.
A. marginale je endemická v tropických a subtropických oblastech. Infikuje erytrocyty a způsobuje mírnou až těžkou hemolýzu v důsledku eliminace infikovaných erytrocytů retikuloendotelovými buňkami. Mírná až závažná anémie s ikterem se vyvíjí následně bez hemoglobinemie a hemoglobinurie. Klinické příznaky mohou zahrnovat horečku, ztrátu hmotnosti, aborty, letargie, ikterus a často úhyn zvířat starších dva roky.
Ačkoliv jsou A. marginale a A. phagocytophilum biologicky přenášené klíšťaty, jako přenašeče mají odlišné druhy klíšťat. Vektorem A. marginale je mnoho druhů klíšťat, nejčastější v tropických a subtropických oblastech světa jsou Dermacentor spp. (D. andersoni, D. variabilis a D. albipictus) a Rhipicephalus (Boophilus) spp. (R. microplus a R. annulatus). Mechanickým přenašečem je krev sající hmyz.
Dynamika přenosu A. marginale je více komplexní, než je tomu např. u A. phagocytophilum, protože mechanický přenos může být proveden jakýmikoli prostředky přenosu infekčních erytrocytů, jako jsou například nástroje často používané ve veterinární praxi (tj. jehly, ušní značky aplikátory a kastrační a odřezávací zařízení), které jsou kontaminované krví.
V ČR nebyla tato nákaza nikdy diagnostikována. Rizikovým faktorem pro zavlečení na naše území může být infikovaný skot s oblastí s endemickým výskytem onemocnění. V případě importů z rizikových oblastí musí být zvířata ošetřena akaricidy, příp. repelenty k ochraně před krev sajícím hmyzem. Pro léčbu jsou uváděna jako vhodná tetracyklinová antibiotika. S ohledem na současné klimatické změny a přesuny zvířat stává se tato nákaza rizikovou i pro ČR.
S pozdravem
MVDr. Zbyněk Semerád
ústřední ředitel
podepsáno elektronicky
Rozdělovník:
Agrární komora České republiky
Svaz chovatelů holštýnského skotu
Svaz chovatelů červenostrakatého skotu
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
Českomoravský svaz chovatelů skotu
Ministerstvo zemědělství
Ing. Petr Jílek
náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit
Komora veterinárních lékařů
všem SVÚ
všem KVS SVS, MěVS v Praze SVS
