Škody způsobené živelní pohromou

Kristýna Cajthamlová

Když nás živly zaskočí

… dobrý sluha, ale zlý pán. Platí stejně pro vítr, vodu i oheň

V dnešním článku vám popíšeme problematiku řešení škod v souvislosti s živelními pohromami, zejména s povodněmi, které se některých z nás v nedávné době dotkly. V první části našeho článku se zaměříme na škodu na majetku způsobenou živelní pohromou a její daňové řešení, ve druhé části článku na situaci, kdy živelní pohroma zničí účetní záznamy. Nejprve tedy ke škodě na majetku z hlediska daně z příjmů. Škodou se rozumí fyzické poškození nebo znehodnocení majetku ve vlastnictví poplatníka, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen (tj. musí být splněny dvě podmínky: škoda je na majetku ve vlastnictví poplatníka daně a majetek je v souvislosti se způsobenou škodou vyřazen).

Je třeba uvést, že za škodu na majetku se nepovažuje takové poškození, při kterém dojde k opravě majetku.

U škody vzniklé v důsledku živelních pohrom je možné do daňových výdajů v případě podnikatele, který vede účetnictví, zahrnout plnou výši daňové zůstatkové ceny hmotného majetku vyřazeného z majetku v důsledku škody (v případě majetku, který je odepisován plnou výší zůstatkové ceny odepisovaného hmotného a nehmotného majetku) i plnou výši škody na zásobách. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, jsou daňovým výdajem pouze za předpokladu, že již nebyly jako daňové výdaje uplatněny, tj. pokud poplatník zahrnul nákup zboží nebo materiálu při jejich pořízení do daňových výdajů, nemůže zahrnout výši škody na zásobách ještě jednou a ponechá pouze v daňových výdajích výdaje v souvislosti s pořízením zničených zásob.

V souvislosti se živelní pohromou lze konstatovat, že za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat škody vzniklé v důsledku živelních pohrom. Za živelní pohromu lze pro daňové účely považovat pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem, a podmínkou daňové uznatelnosti škody živelní pohromou způsobené je doložení výše škody posudkem pojišťovny nebo posudkem znalce. To platí i pro poplatníky, kteří nejsou pojištěni. U léků, léčiv a potravinářských výrobků půjde o daňový výdaj tehdy, pokud je nepůjde dále distribuovat. Abychom mohli škodu vyčíslit, je třeba provést nejdříve inventarizaci majetku a následně likvidaci majetku. O likvidaci majetku je nutno sepsat tzv. protokoly o likvidaci, ve kterých bude uveden průběh likvidace, důvod a způsob likvidace, čas a místo likvidace, popis předmětů likvidace, způsob, jakým bylo naloženo s likvidovanými zásobami, a jména a podpisy osob odpovědných za inventarizaci a za provedení likvidace.

V případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů živelní pohromou je nutné tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu místně příslušnému fi nančnímu úřadu. V oznámení je třeba uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození předejít či zabránit. Finanční úřad zpravidla následně provede místní šetření, o kterém sepíše protokol a prostřednictvím kterého zjistí, zda opravdu došlo ke zničení či poškození účetnictví, ale zejména, zda byla dodržena povinnost zajistit ochranu účetních záznamů. Vaší povinností kromě oznámení na fi nanční úřad je v této situaci provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, tzv. rekonstrukci účetnictví. Na poškozené či nečitelné účetní záznamy obecně pohlíží fi nanční úřad, jako by nebyly vedeny, což může vést ke stanovení daňové povinnosti prostřednictvím pomůcek a také až k uložení pokuty. Samozřejmě záleží případ od případu a při zjištění, že jste poškození či zničení nemohli zabránit a provedení opatření k obnovení průkaznosti účetnictví bude nesplnitelné, lze od uložení pokuty upustit. Je třeba zdůraznit, že budete-li poukazovat na zničení účetních dokladů až v okamžiku zahájení daňové kontroly, nebude toto vaše tvrzení bráno v potaz, daňová povinnost bude stanovena prostřednictvím pomůcek a zároveň hrozí i výše zmíněná pokuta.

V souvislosti se zničením účetních a daňových dokladů živelní pohromou je tedy nutné včasné oznámení této skutečnosti na místně příslušný fi nanční úřad a okamžité činění potřebných kroků k obnovení účetnictví, aby v případě místního šetření nebo daňové kontroly nedocházelo ke stanovení či doměření daňové povinnosti v důsledku porušení povinnosti vést a zajistit ochranu účetních záznamů, jejich obsahu, použití technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením. Výše uvedené neplatí jen pro podnikatele, kteří vedou účetnictví dle zákona o účetnictví, ale i pro podnikatele vedoucí daňovou evidenci.