Spoustu lidí se snaží vyřešit hádanku správného, ale především za každých okolností fungujícího postupu při nálezu poraněného psa či přímo při sražení cizího psa autem. Kdo se má vlastně postarat o nalezeného poraněného psa, který není zjevně doprovázen svým majitelem? Kdo jej má ošetřit? A kdo to zaplatí?
Zájemce o jedno univerzálně platné a za každých okolností účinné řešení musím zklamat. Základní informace ale podat lze.
Tato služba se v legislativě označuje jako veterinární asanace a zvíře je v tomto případě definováno jako toulavé. Asanaci ze zákona zajišťuje obec. Obec je tudíž povinna se o nalezené toulavé zvíře – kterým je i poraněný neznámý pes bez chovatele – postarat.
Obec má pro zajištění této služby více možností – ve městech je veterinární asanace zajištěna prostřednictvím městské či obecní policie, která je pro odchyt personálně i technicky vybavena. Tam, kde obecní policie vybavena k této činnosti není, musí obec zajistit tuto službu u místně jiného oddělení obecní policie či u firmy, která odchyt v daném místě provádí. Odchyt může provádět smluvně zajištěný soukromý útulek pro zvířata či technické služby. Zajištění veterinární asanace je v každém případě odpovědností obce.
Zvláště ve větších městech a obcích jsou zřízeny útulky. Každý útulek má smluvně zajištěnou veterinární službu s konkrétním soukromým veterinárním lékařem, který v útulku provádí veterinární péči.
Útulek, potažmo smluvně zajištěný veterinární lékař, pak poskytne poraněnému psovi první pomoc, popř. další péči. Náklady pak hradí majitel zvířete, pokud se jej podaří dohledat. Pokud nikoli, musí se péče pokrýt z rozpočtu obce, potažmo útulku.
Nic tedy nepokazíme, když v případě nálezu poraněného či uhynulého psa budeme volat městskou policii 156 či místní obecní úřad.
