![]() |
||||
Nejstarší účastník kongresu
Přednášíte ještě na odborných konferencích? Už ne. Přednášel jsem několikrát v Rakousku a taky jsem byl na světovém kongresu v Austrálii, v roce 1983. Tam jsem měl přednášku o prevenci Retence sekundin, a to v němčině, protože je mi ten jazyk bližší. A když porovnáte australský a český kongres, jak to na vás působí? První den to nemůžu ještě tak hodnotit. Ale v Austrálii bylo na úvod takové obřadnější vystoupení. Takže já bych řekl, že u nás jsme malinko skromnější, ale to ničemu nevadí. Vy jste měl svou vlastní veterinární praxi? O jaká zvířata jste se staral? Začínal jsem v roce 1952, hned po absolutoriu, tehdy jsem pracoval u inseminace na inseminačních stanicích v Šumperku, v Novém Malíně, potom v Bedihošti a v Grygově v okrese Olomouc. A pak jsem dostal praxi, obvod, kde jsem pracoval skoro 50 let. To byl smíšený obvod, kde jsem se staral o všechna zvířata. To znamená koně, skot, prasata, prostě všechno, včetně drobných zvířat. Ne, já jsem dva roky před důchodem odešel do Agrokombinátu Slušovice, kde jsem působil ještě devět let. A potom, když jsem se vrátil ze Slušovic, dělal jsem ještě jako praktik u skotu. Veterinární praxi jsem ještě na hřebíček nepověsil. Co byste popřál svým kolegům, kteří čtou časopis Zvěrokruh, do jejich každodenní praxe? Ať se jim daří práce a ať se jim daří pořád se vzdělávat. Protože medicína jde rychle dopředu, ve všech oborech, tak je potřeba držet krok s dobou. Já jsem se o to snažil celý život. Praktikoval jsem u pana doktora Hrodka, když jsem začínal, a ten vždycky, když jsme přijeli od případu, případ si vždycky ještě prostudoval, jestli udělal dobrou diagnózu, nasadil správnou léčbu a tak dál. Byl velmi pečlivý a já jsem se to naučil od něho a pokračoval jsem v tom. Moc vám děkuji za rozhovor. |




