|
|||||||||||||||
MVDr. Karel Kovařík odborný garant sekce na Světovém veterinárním kongresu v Praze
aviární influenzy vede k nárůstu nových variant viru. Za celosvětově se vyskytující respiratorní onemocnění u drůbeže s ekonomickými a zdravotními dopady lze označit infekční bronchitidu (IB), infekční laryngotracheitidu (ILT), ptačí metapneumovirus (AMPV), Ornithobacterium rhinotracheale (ORT) a choleru u drůbeže (FC). V některých dalších zemích stále způsobuje problémy infl uenza ptáků (AI), newcastelská nemoc (ND) a mykoplazmové infekce.
Problematice enterálních infekcí drůbeže se přehledně věnoval prof. M. Hess. Jedná se o komplexní problematiku působení řady virů (parvo-, astro- a rotaviry) včetně bakterií. Současný náhled na řešení problémů je v sekvenční analýze střevního obsahu. Této problematice se věnoval ve svém referátu i Dr. I. Rychlík, který sledoval bakteriální populace v caecu komerčních nosnic. Další referáty prof. M. Hesse, Dr. I. Davidsonové, a Dr.Naylora se týkaly problematiky využití molekulární biologie v diagnostice převážně virových onemocnění drůbeže. S kazuistickými případy výskytu myeloidní leukózy u brojlerů v Itálii vystoupila Dr. M. P. Franciosiniová a Dr. N. Adili referoval o přehledu výskytu nemocí drůbeže na východě Alžírska. Závěrečná část referátů se zabývala problematikou hygieny chovů a bezpečnosti potravin. Zabezpečením biosekurity v chovech se přehledně zabýval prof. H. Hafes. O používání antimikrobiálních léčiv v Izraeli a vzniku rezistence referoval Dr. Soback. Otevřel zajímavou diskusi o rozdílech v rezistenci bakterií v lidské a drůbeží populaci a o současné situaci v používání antimikrobiálních léčiv u nás referovala Dr. L. Pokludová.
Ve své prezentaci rovněž komentoval, jaké dopady měla a mohou mít různá restriktivní opatření zaměřená na minimalizaci používání antimikrobik (příklad prvních zákazů růstových stimulátorů v Dánsku a následný trend nárůstu spotřeb terapeutických antimikrobik). Další přednáška tohoto bloku, prezentovaná Dr. L. Pokludovou z ÚSKVBL, byla věnována používání antimikrobik u drůbeže a spotřebám antimikrobik v chovech drůbeže v ČR. Tematicky kompaktní blok uzavřela živá diskuse, do které se kromě obou přednášejících aktivně zapojil také prof. Hafez, který prezentoval názor, že při zmiňování otázek rizik plynoucích z používání antimikrobik jsou zaměňovány pojmy rezidua (tedy zbytky účinných látek – zde antimikrobik v potravinách živočišného původu) a rezistence (tedy přítomnost buď přímo rezistentních bakterií, či bakterií komensálních nesoucích geny rezistence antimikrobikům).
Zazněly rovněž názory k systémům sledování spotřeb, kdy objemy v kg účinných látek by měly sloužit spíše jako ukazatel k porovnání trendů v čase, zatímco kvantitativní data vztažená na populaci zvířat, případně obsahující i data k délce trvání léčby ukazují na expozici zvířat antimikrobikům a možným rizikům z toho plynoucím. Diskutována byla rovněž otázka koselekce rezistence, a to nejen ve vztahu k různým antimikrobikům, ale i např. otázka koselekce sloučeninami zinku (MRSA u prasat) či korezistence antimikrobik a dezinfekčních látek (např. systémy rezistence založené na effl uxu ve vztahu k rezistencím na dezinfekční látky na bázi kvarterních amoniových solí). Závěrem lze říci, že jak přednášky, tak diskusní příspěvky jen potvrdily skutečnost, že otázky spojené s rezistencí k antimikrobikům nelze vnímat černobílou optikou a že komplexita tohoto problému si i do budoucna vyžádá spolupráci odborníků z mnoha oblastí. V letošním roce jsme poprvé po mnoha letech uspořádali pravidelnou konferenci České národní větve WVPA mimo Brno v rámci WVC. Přinesli jsme tím zvýšenou pestrost referátů a naši členové se mohli účastnit světově uznávané akce. Celá akce byla našimi přítomnými drůbežími specialisty dobře hodnocena a přátelská atmosféra panující mezi přednášejícími i posluchači včetně bohaté diskuse dokladovala, s jakou radostí k nám přijeli a již se těší na příští rok, kdy se znovu sejdeme v říjnu, jako již tradičně v Brně na Myslivně.
|







