Interview – Andrea Gavinelli

vedoucí komise generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise a vedoucí odborné sekce pro WELFARE zvířat

V současné době je v Evropské nadbytek absolventů. Jaké má vašeho názoru tato situace řešení do budoucna?

Z mého pohledu je welfare zvířat problematika, která zasahuje do dalších horizontálních záležitostí, jako je např. životní prostředí nebo etické otázky při produkci potravin. To otevírá prostor a další cesty mladým veterinářům při hledání nových pracovních příležitostí. Je to oblast např. technologií a nových možností pro zemědělství a chov hospodářských zvířat. Stručně řečeno, welfare zvířat má potenciál zavádět novinky a využívat nové metody v produkci v jiném pojetí kvality. Zahrnuje nejenom bezpečnost potravin a zdraví zvířat, ale i zemědělství, které také ovlivňuje kvalitu potravin. To může být příležitost pro mladého veterináře, který jako první přispěje k užití systému zemědělství ohleduplnějšího ke zvířatům a životnímu prostředí. Další výzvou je to, že výrobci potřebují vyrobit více, jelikož požadavky populace celosvětově rostou. Vše, co jsem zmínil, je opravdu velikým úkolem do budoucna. Nemůžeme si myslet, že budeme vyrábět více, aniž bychom respektovali budoucnost životního prostředí a pohodu zvířat. Proto vytváříme nové perspektivy a příležitosti.

Co byste doporučil absolventům nebo veterinářům, kteří nemohou najít zaměstnání?

Evropská unie investovala do oblasti welfare zvířat více, než se investovalo kdekoliv jinde na světě. To znamená, že veterináři a provozovatelé podniků mají v této oblasti patřičné vzdělání, které je velmi důležité. Zároveň mimo Evropskou unii je nedostatek odborníků, kteří mají znalosti ohledně welfare zvířat. Moje první rada by byla podívat se na věc z hlediska obchodu s potravinami. Podívat se, jaká by mohla být možnost pracovních příležitostí v ostatních zemích. Země EU mají snahu hlavně exportovat, ale také importovat. Takže jsou potřeba odborníci na obou stranách. To je moje rada. Mezinárodní studijní plány mají pravděpodobně dobrý potenciál porozumět dynamice celosvětového obchodu.

Jaký máte názor na povinnou postgraduální praxi? Umožnila by větší pohyb veterinářů v rámci EU?

Určitě jsem nakloněn možnosti byť jen časově omezenému zaměstnání v jiné zemi nebo oblasti. Zdá se mi, že veterináři s mezinárodními pracovními zkušenostmi jsou spíše výjimkou. Zkušenosti z mezinárodních výměnných pobytů jsou určitě výhodou pro budoucí kariéru veterinářů. Nezapomeňme také na naše sousedící země, EU často obchoduje se zeměmi, které mají obdobné odborné znalosti, jako je Rusko a Turecko. Samozřejmě velkou výzvou je cizí jazyk. Znalost alespoň jednoho cizího jazyka je velmi důležitá a měla by být povinná. V některých zemích není studijní literatura v mateřském jazyce a studenti se tak zdokonalují v jazyce cizím, např. v angličtině. V dnešní době také napomáhá studiu cizích jazyků internet. Užití internetu by mělo být pro studenty přístupnější, aby byli informovanější. Další snahou našeho projektu je, že již mapujeme dostupnost výuky v oblasti welfare zvířat pro studenty v jednotlivých zemích. To je ale ještě dlouhá cesta.

Co vás nejvíce zaujalo na České republice?

V České republice jsem poprvé, ale slyšel jsem, jak je to tu krásné. Není to ale moje první setkání s českými kolegy, kteří jsou velmi otevření. Setkal jsem se s českými kolegy, kteří profesně navštívili ostatní evropské země jako např. Německo a Itálii a mají spoustu zkušeností i s vyučováním v zahraničí. Bohužel nebudu mít čas na návštěvu památek, ale určitě plánuji se sem vrátit.