Brusel nezklamal

Lubica Nečasová

Vážně i méně vážně o bruselských debatách

– Stanovisko FVE k otázce zavedení tzv. pozitivních seznamů

–Stanovisko FVE k otázce zákazu divokých zvířat v cirkusech.

Již před rokem jsem se v Bruselu zúčastnila konference na téma exotických zvířat. Moji zprávu z této akce jste si mohli přečíst v jednom ze Zvěrokruhů. Jen stručně připomínám, že na konferenci byli pozváni speakři téměř výhradně z oboru ochrana zvířat. Zástupcům chovatelů a obchodníků byl zde dán minimální prostor. Přesto byly velmi racionálně vyvráceny téměř všechny argumenty, které mají být důvodem k omezení chovu exotických zvířat. FVE však vydala prohlášení, že je pro zavedení omezení.

Teď jsme postoupili do dalšího kola – úřednice FVE přišla s návrhem, aby FVE na shromáždění odhlasovala prohlášení, že je pro zavedení tzv. pozitivního seznamu exotických zvířat. V praxi by to znamenalo, že zvířata, která na tomto seznamu nebudou, nesmí být držena v lidské péči. (Přičemž nikdo netuší, jaká zvířata na seznamu budou a kdo o tom rozhodne.)

K tomuto byly vzneseny následující námitky:

– Riziko, že se zapomene na některé druhy a jejich majitelé budou perzekuováni

– Jak naložit s „nedovolenými“ zvířaty:

– Budou se chovatelům zabavovat?

– Kdo a kde se o ně potom postará?

– Není to v rozporu s legislativou?

– Proč zavádět další restrikce, když chov těchto zvířat už je regulován předpisy na národní úrovni (u nás tzv. zvířata vyžadující zvláštní péči, lidoopi atd.).

Švýcarská a česká delegace se vyslovila jednoznačně proti jakýmkoliv seznamům, několik delegátů se přiklonilo spíše k návrhu s negativním seznamem (tj. seznam, který vyjmenovává zakázané druhy, nikoliv povolené) – zde bylo argumentováno ze strany FVE tím, že když se nějaký druh zapomene…

Pozměňovací návrh tedy zněl, že UEVP by se měla přiklonit k vyjádření, že některá zvířata nejsou vhodná jako domácí mazlíčci (ale bez zavádění seznamů). Z konečného návrhu bylo i díky veřejně prezentovaného stanoviska KVL ČR odstraněno slovo pozitivní, tj. seznam by vytvořen měl být, aniž bylo stanoveno, zda pozitivní či negativní. Toto znění bylo velkou většinou přijato. Bylo tedy bezprostředně zabráněno většímu pochybení, vyplývajícímu z pozitivního seznamu, nicméně riziko stále trvá.

Další bod – cirkusová zvířata

Zde FVE vypracovala návrh zhruba v tomto znění – „…jsme pro zákaz divokých zvířat, jako jsou sloni a tygři v cirkusech.“

Hned první dotaz zněl, zda jsme proti vystupování zvířat v cirkusech anebo nám jde pouze o transport zvířat(?)

Další námitky:

– Proč právě málopočetná skupina cirkusových zvířat, když i jiná zvířata (např. sportovní koně) se často převážejí na velké vzdálenosti?

– Jak defi novat termín divoké zvíře?

– Proč v návrhu vyjmenovávat slony a tygry?

Úřednice FVE, která návrh vytvořila v teple bruselské kanceláře prohlásila, že na rozdíl od koní tráví cirkusová zvířata v maringotkách celý život. Zde jsem musela oponovat, jde o absolutní neznalost cirkusového prostředí! Zásadně proti byla i švýcarská delegace, většina ostatních se zdržela hlasování.

V kuloárech se česká delegace snažila ostatním vysvětlit, že neobhajujeme cirkusy ani drezuru zvířat, ale chceme rozhodovat profesionálně a na základě racionálních důvodů.

Některé země EU už na svém území určitá zvířata v cirkusech zakázaly (Rakousko, Belgie, Kypr, Řecko a Chorvatsko). Velká Británie zákaz zvažuje po přechodném období.

Na shromáždění FVE dne 15. 11. byly tyto návrhy dále připomínkovány.

Delegace Německa a Rakouska si mezitím promyslely svoje stanovisko a vyslovily se proti jakýmkoliv seznamům (Německo) a proti pozitivnímu seznamu (Rakousko). Dále proti byl i zástupce Maďarska. Rovněž česká delegace se vyjádřila proti zavedení seznamu (a pokud, tak pouze negativního). Poté bylo přislíbeno, že návrh bude přepracován tak, aby v něm nebyla zmínka o seznamech. Později nám byl rozdán v defi nitivním znění, ovšem poslední věta zněla:

Předběžné výsledky tohoto průzkumu prezentoval stážista, který survey pro FVE zpracovává.

Stručně řečeno, průzkum dopadl takto:

Přes 70 % veterinářů se vyjádřilo, že se s exotickými zvířaty v praxi setkalo. Zároveň u stejného počtu respondentů vyplynulo, že nejsou specialisty na exoty, mají problém se stanovením diagnózy a s léčbou těchto pacientů. Svoji přípravu na univerzitách v tomto oboru vyhodnotili jako naprosto nedostatečnou.

Dalším závěrem studie je, že 90 % majitelů exotických zvířat není schopno poskytnout svým svěřencům řádnou péči a většina těchto zvířat trpí zdravotními problémy z nesprávné výživy a nevhodných podmínek v chovu. K dotazníku jsem měla dvě připomínky, bohužel mi bylo umožněno reagovat pouze 1x.

Jak je možné, že veterináři, kteří sami přiznali, že problematice nerozumí, stanovili u většiny zvířat již zmíněnou diagnózu? Na moji připomínku stážista nebyl schopen reagovat.

Z dalších prezentací, tentokrát už ne na téma welfare, stojí za zmínku přednáška o využití hmyzu coby krmiva (pro zvířata) a potraviny (pro lidi). Od června letošního roku je již v EU povoleno využívat hmyz jako krmivo pro živočichy v akvakulturách. Další vývoj směřuje k širšímu využití (krmivo pro hospodářská zvířata), avšak brání tomu zatím fi nanční náročnost chovu hmyzu. K výhodám patří příznivý poměr živin (obsah železa, bílkovin) a výborná konverze, nenáročnost hmyzu na prostor, možnost krmení organickým odpadem, nízká tvorba skleníkových plynů. A taky je zde otázka welfare – Jak se bude hmyz porážet?

Autor přednášky vydal kuchařku (samozřejmě obsahuje výlučně recepty z hmyzu).