Podzimní bleší happening
Podzim má v nemocnosti společenských zvířat svá specifika. Kromě psincového kašle – tedy jakési psí chřipky, která se začíná objevovat především na podzim, si v tomto ročním období přijdou na své i blechy.
Blecha je na rozdíl od klíštěte zástupce hmyzu. Dospělá blecha klade vejce do srsti psa, denně až 50 kusů po dobu 100 dní. Vajíčka pak ze psa odpadávají do jeho okolí, kde se z nich za 2 až 5 dní líhnou larvy. Larvy přežívají ve špíně a prachu, ve škvírách, kobercích, pod nábytkem apod. Živí se organickými zbytky, nesají krev. Za 1-2 týdny se zakuklí. Kukla je obecně velmi odolné stádium blechy, které vydrží i v nepříznivých podmínkách (sucho, horko, mráz). Kukla vydrží v prostředí až 140 dní. Za příznivých podmínek (vlhko a teplo – ideální je podzimní babí léto) se z kukel líhnou dospělé blechy, které krátce po vylíhnutí napadají hostitele a sají krev. Za 24-48 hodin po nasátí se blechy páří. Za příznivých podmínek trvá cyklus blechy (vajíčko, larva, kukla, dospělec) přibližně měsíc.
Pravidelnými návštěvníky veterinárních ordinací jsou v podzimním období psi s přecitlivělostí (alergií) na bleší kousnutí, která se projevuje intenzivní svědivostí a škrábáním. Velmi častý je tzv. hot spot, čili vylízaná oblast srsti, většinou v oblasti beder, s výraznou zánětlivou reakcí kůže. Svědivost se u zablešení typicky projevuje na bedrech a na ocasu. V srsti psa lze najít větší množství blešího trusu (drobné, asi 2 mm dlouhé válečky), který se ve vlhku rozpouští a vytváří červenou stopu (jde o krev vysátou ze psa).
Jak již bylo řečeno, larvy blech žijí v prostředí psa či kočky a živí se organickými zbytky. S tímto detritem často pozřou i vajíčka tasemnic, která se nacházejí volně v prostředí psa. „Zárodek“ tasemnice tak žije i v dospělé bleše. Jak psa svědí kůže, vykusuje se a olizuje. Často tak pozře blechu s vývojovým stádiem tasemnice. Ta se pak vyvine ve střevě psa v dospělou tasemnici. Proto je vhodné u zablešených psů a koček vždy zároveň i zvíře odčervit.
Psí a kočičí blecha dá vždy přednost psovi před člověkem. To nicméně nevylučuje, že člověka nepoštípe. Většinou jde ale pouze o jednorázové napadení. Psí ani kočičí blecha se nedokáže na člověku množit a vyvíjet. Jestliže ale chováme zablešená zvířata v domácnosti a odjedeme na delší čas mimo domov, mohou po návratu vyhladovělé blechy intenzivně napadat zvířata i člověka.
Velmi významným zdrojem zablešení pro psy jsou i kočky. Vždy je proto nutné v rámci léčby psa ošetřit proti blechám i kočky, které s ním přicházejí do kontaktu.
