Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Téma: soudničky

  Časopis Zvěrokruh 5/2014
     Pro praxi – KOMENTÁŘ

Štěpán Vencl

Literární útvar nebo pouhý zápis z jednání?

… Štěpán Vencl

 

Vážení kolegové, jistě mnozí z vás čtou soudničky. Ne nadarmo to je jedna z nejoblíbenějších částí každého čísla komorového časopisu. Účelem soudniček je dát ponaučení z chyb jiných a díky tomu se tak čtenář může podobným chybám vyvarovat. Mistrem v psaní soudniček byl bezesporu MVDr. Matušina, který z nich udělal takřka legendární součást Zvěrokruhu. Vlastní řízení před senátem čestné rady je také takovou soudničkou. Jen se odbývá v na obecenstvo skromnějším prostředí.

Také rozhodnutí senátu má výchovný rozměr, určený však výhradně pro odsouzeného kolegu. Rozhodnutí senátu se skládá z několika částí. Kromě vlastního rozsudku je zde také odůvodnění viny a trestu. Rozhodnutí je tedy nezbytné brát jako celek, jinak se zcela změní jeho smysl.

Jednání senátu čestné rady jsou neveřejná a vlastní rozsudek (rozhodnutí) je soukromou záležitostí každého odsouzeného (disciplinárně obviněného, řešeného). Závisí tedy pouze na něm, zda rozhodnutí senátu či celé části případu bude či nebude zveřejňovat. Ani čestná rada nemá sama o sobě žádného práva ke zveřejňování jakékoliv informace týkající se některého z případů. Musím zde také podotknout, že jak k projednávaným, tak i již uzavřeným spisům nemůže mít přístup jiná osoba než členové revizní komise, čestné rady, případného odvolacího senátu představenstva a kolegy, kterého se žaloba týkala (nebo jeho pověřeného zástupce), tj. účastníků řízení.

Čestná rada by také tímto článkem chtěla vyjádřit znepokojení

Žádný jiný člen Komory, sekretariátu, představenstva, ba ani prezident Komory nesmějí mít ke spisům přístup! Situace je stejná u civilních i trestních soudů. Řízení před senátem čestné rady KVL ČR nahrazuje, při řešení profesních pochybení veterinárních lékařů, soud prvního stupně.

Po vydání únorového čísla Zvěrokruhu se na čestnou radu snesla řada dotazů, jak je možné, že senát čestné rady rozhodl, jak bylo v soudničce uvedeno. Senát ve svém rozhodnutí hodnotí mnoho aspektů, jako např. důvody a okolnosti, za kterých k řešenému činu došlo, podmínky, které senát odsouzenému stanoví (vystoupení z Komory, uložení osvědčení, uhrazení veškerých pohledávek vůči Komoře), sílu důkazních materiálů, postoj disciplinárně obviněného kolegy, sociální situaci odsouzeného aj. Pakliže vnější pozorovatel nezná tyto aspekty, potom nemůže věc zodpovědně posoudit. Proto se mohou zdát rozhodnutí ČR někomu příliš tvrdá, nebo naopak příliš benevolentní.

Čestná rada nemůže vzhledem ke svým pravomocem verifi kovat obsah soudničky. Soudnička není žádný ofi ciální výstup z rozhodnutí revizní komise a senátu čestné rady. Obsah soudniček je plně v rukou autora, který příběhy modifi kuje podle vlastního uvážení. Jestliže by autor vycházel přímo ze skutečných spisů, a dokonce jejich obsah publikoval, potom by se přímo vystavoval riziku obvinění, že manipuluje s materiály Komory, ke kterým nemá mít přístup. A nabízel by tak i téma pravděpodobně úplně poslední soudničky.

Čestná rada by také tímto článkem chtěla vyjádřit znepokojení nad výběrem témat. O tom, že by nebyl dostatek zajímavých námětů z případů projednaných revizní komisí či čestnou radou, lze pochybovat, vzhledem k vytíženosti těchto orgánů Komory. Jak již bylo uvedeno výše, primární myšlenka soudničky je, aby vedla k ponaučení čtenáře. Výběr témat, která se svým obsahem spíše blíží černé kronice bulvárního tisku, k tomu nepřispívá. Aktuálních a zajímavých námětů z případů, které byly nedávno řešeny, je celá řada. Některé z nich se týkají nejen jednotlivců, ale i velké části členů Komory. Apelujeme tedy na autory, aby se při výběru témat, po dohodě s revizní komisí, pokusili navrátit k původním hodnotám soudniček, které mají čtenáři co dát.

 
Štěpán Vencl