Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Nová právní úprava kupní smlouvy

  Časopis Zvěrokruh 5/2014
     Pro praxi – Daňová poradna

 

Kristýna Cajthamlová

Účinnost nového občanského zákoníku v oblasti kupních smluv

V dnešním článku se po sérii ryze daňových témat budeme zabývat tématem právním, a to právní úpravou kupní smlouvy, neboť v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) od 1. 1. 2014 i tato oblast doznala změn, ale nikoli příliš dramatických. Cílem tohoto článku je tak poskytnutí přehledných informací o tom, co se u koupě věci movité změnilo.

 

Právní úprava kupní smlouvy jak pro koupi věci movité, tak i pro koupi věci nemovité je nyní obsažena, na rozdíl od předcházející úpravy, pouze v jednom zákoně, a to v NOZ. Při uzavírání kupní smlouvy si tak již nemusíme hlídat, podle jaké právní úpravy je smlouva uzavřena, zda má být v souvislosti s podnikáním uzavřena v souladu s ustanoveními původního obchodního zákoníku, nebo zda se bude řídit pouze právem občanským. Nová právní úprava se tak jeví jako přehlednější.

Podle NOZ se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy něco jiného, jsou obě smluvní strany zavázány splnit své povinnosti současně. Pro dostatečné určení kupní ceny je třeba, aby byl ujednán alespoň způsob jejího určení. Pokud smluvní strany uzavřou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, rozumí se kupní cenou taková cena, za kterou se stejná nebo srovnatelná věc v době uzavření kupní smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává, tedy cena obvyklá.

pro kupující i pro prodávající to nejsou změny příliš rozsáhlé

Předmět koupě odevzdá prodávající kupujícímu ve sjednaném množství, jakosti a provedení a nejsou-li jakost a provedení ujednány, je třeba poskytnout plnění podle účelu, který je patrný ze smlouvy, nebo podle účelu obvyklého. Není-li ve smlouvě sjednáno, jak má být zboží zabaleno nebo zajištěno pro přepravu, je prodávající povinen zajistit zabalení zboží obvyklým způsobem nebo způsobem potřebným pro uchování a ochranu koupené věci.

Nejzásadnější změnou v právní úpravě kupní smlouvy je oblast odpovědnosti za vady. Pro určení toho, zda má kupující právo z vady věci, již není rozhodující, jde-li o vadu opravitelnou či neopravitelnou, ale zda vady zakoupené věci podstatným či nepodstatným způsobem porušují uzavřenou kupní smlouvu. V případě podstatného porušení kupní smlouvy má tak dnes kupující možnost danou věc vyměnit, nebo má právo na její opravu, nebo může požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit prodávajícímu volbu varianty a bez jeho souhlasu tuto svoji volbu již nemůže měnit. V případě nepodstatného porušení smlouvy má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo na odstranění vady. Nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího současně s nabytím vlastnického práva a prodávající odpovídá za vadu věci, kterou měla v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího, i když se vada projeví až později. Prodávající stále odpovídá za jakoukoliv vadu, která vznikne po této době v důsledku porušení jeho povinností. Je třeba, aby kupující věc co nejdříve prohlédl a přesvědčil se o jejích vlastnostech a množství, neboť má-li věc vadu, kterou musel kupující při vynaložení obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy, nemůže uplatňovat vady věci. Toto neplatí v případě, že jej prodávající ujistil, že koupená věc je bez vad, anebo zatajil-li vady věci záměrně.

Další podstatnou změnou je úprava záruky za jakost, tj. záruka užívání konkrétní věci k jejímu účelu po určitou dobu. Nově lze záruku za jakost sjednat ve smlouvě, která však nemusí být písemná, nebo může záruka vzniknout pouze prohlášením prodávajícího, který se zaváže, že si zakoupená věc udrží své charakteristické rysy, či obvyklé vlastnosti do stanoveného termínu. Standardním poskytnutím záruky se také rozumí uvedení záruční doby na obalu nebo v reklamě. V případě, že se údaje o záruční době budou lišit, platí až na výjimky, že je třeba se řídit záruční dobou nejdelší. Ujednají-li si smluvní strany záruční dobu jinou, než je uvedená na obalu jako doba použitelnosti, má přednost ujednání stran.

Důležitou změnou oproti původní právní úpravě je také možnost nabýt vlastnické právo ke koupené věci i od nevlastníka. V původní právní úpravě toto bylo možné pouze mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti v případě, že kupující nevěděl, neměl a nemohl vědět, že prodávající není oprávněn mu danou věc prodat. Jinak u koupě věci od nevlastníka mezi nepodnikateli platilo, že neplatný převod vlastnického práva k předmětu koupě lze zhojit v případě, že jste při koupi movité věci a následně ještě tři roky po ní byli v dobré víře, že jste věc koupili od jejího právoplatného vlastníka.

Nová právní úprava kupní smlouvy přináší řadu změn, naštěstí pro kupující i pro prodávající to nejsou změny příliš rozsáhlé a z valné většiny vycházejí z původní právní úpravy. Výše uvedený článek nebyl zaměřen na popsání komplexní právní úpravy kupní smlouvy, cílem bylo pouze upozornění na změny u koupě věci movité od 1. 1. 2014.

 
Kristýna Cajthamlová