Informace SVS – Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020 | Komora veterinárních lékařů České republiky

Státní veterinární správa
Slezská 100/7, Praha 2, 120 00
T: +420 227 010 111
Elektronická adresa podatelny: epodatelna@svscr.cz
ID datové schránky: d2vairv

Dle rozdělovníku

Č. j.: SVS/2019/141275-G
Vyřizuje: MVDr. Lucie Kalášková
Telefon: +420 227 010 134

V Praze dne 21. 11.2019

Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020

Vážená paní, vážený pane,

Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020 (dále jen „Metodika 2020“) byla dne 29. 10. 2019 Ministerstvem zemědělství schválena a dne 20. 11. 2019 byla zveřejněna jako opatření obecné povahy na úřední desce Ministerstva zemědělství.

Dovoluji si Vás upozornit na nejvýznamnější změny v rozsahu povinných preventivních a diagnostických úkonů, které Metodika 2020 přináší.

1. Změna režimu vyšetření plemenných býků pro přirozenou plemenitbu na Campylobacter foetus ssp. veneralis pod kódem EpA900. Vyšetření se bude provádět pouze před prvním zařazením do přirozené plemenitby zároveň s vyšetřením na Trichomonas foetus podle nově zařazeného kódu EpA910.

2. Zrušení povinnosti vakcinovat proti Salmonella Enteritidis v chovech nosnic pro konzumní vejce (původní kód ExF201) před zahájením dalšího snáškového období. Kontrola výskytu salmonel v hejnech starších než 80 týdnů bude zajištěna přísnějším monitoringem prováděným prostřednictvím odběru úředních vzorků podle nového kódu EpFn80.

3. Zrušení povinného preventivního podzimního ošetření včelstev proti varroáze podle stávajícího kódu ExM340. Ošetření včelstev proti varroáze se nebude provádět plošně, ale pouze v indikovaných případech a na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče, který bude provádět chovatel individuálně na jednotlivých stanovištích. K tomuto účelu byl vypracován Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy č. j.: SVS/2019/114754-G, který je přílohou metodiky 2020.

4. Zrušení přílohy č. 6 upravující monitoring parazitóz u spárkaté zvěře a změna podmínek pro použití antiparazitárních přípravků u spárkaté zvěře definovaná v novém znění kódu ExJ200. Podle tohoto upraveného znění bude použití antiparazitárních přípravků v roce 2021 možné pouze tehdy, pokud bude cílené a podložené skutečnou nákazovou situací v dané honitbě, kterou budou dokládat výsledky monitoringu parazitóz prováděného v roce 2020 u stanoveného procenta ulovené zvěře.

Metodiku 2020 a Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy přikládáme v příloze toho dopisu.

S pozdravem

MVDr. Zbyněk Semerád
ústřední ředitel
podepsáno elektronicky

Přílohy:

1. 60848_2019-MZE-18141 – OOP Metodika 2020

2. Metodický pokyn SVS pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy

Rozdělovník:

1. všem KVS SVS, MěVS SVS Praha
2. všem SVÚ
3. VÚVeL Brno – NRL pro virové choroby ryb
4. VVÚ Hlučín – d.cihlar.armyk@svscr.cz a v.zakovcik.armyt@svscr.cz
5. Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
6. Českomoravská drůbežářská unie, z.s.
7. Sdružení drůbežářských podniků, sdruzeni.dp@seznam.cz
8. ČMSCH
9. Český svaz chovatelů masného skotu
10. Český svaz chovatelů holštýnského skotu
11. Svaz chovatelů českého strakatého skotu,
12. Český svaz chovatelů jerseyského skotu
13. Český svaz včelařů, z.s.
14. Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z.s.
15. Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
16. Asociace profesionálních včelařů, z.s.
17. Spolek Krušnohorských Včelařů
18. Mendelova společnost pro včelařský výzkum
19. Hnutí Šance pro včely
20. Dadant klub
21. Spolek pro rozvoj včelařství MÁJA
22. Spolek chovatelů včely tmavé 4
23. Včelařský spolek pro Mladou Boleslav a okolí, z.s.
24. Rybářské sdružení České republiky – kratochvil@cz-ryby.cz
25. Český rybářský svaz
26. Svaz chovatelů ovcí a koz
27. Dorper asociace
28. Jockey Club České republiky, Ing. Martina Krejčí, Ph.D. – krejci@dostihy.cz
29. Českomoravská myslivecká jednota, stepanka.fiserova@cmmj.cz, jiri.janota@cmmj.cz
30. Soukromí veterinární lékaři, svl@svscr.cz
31. KVL ČR

Ministerstvo zemědělství
Státní veterinární správa
Č. j.: 49935/2019-MZE-18142
V Praze dne 29. 10. 2019

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Ministerstvo zemědělství jako příslušný správní orgán podle § 15 odst. 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 44 odst. 2 veterinárního zákona vydává opatření obecné povahy, kterým se stanoví:

Článek 1

METODIKA KONTROLY ZDRAVÍ ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA ROK 2020

Ministerstvo zemědělství stanovuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v období od 1. 1. do 31. 12. 2020, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu.

Ministerstvo zemědělství stanovuje v souladu s § 4 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona tyto termíny:

a) zdravotní zkoušky musí být provedeny do jednoho roku od předchozího provedení v roce 2019 a výsledek zkoušek, vyšetření a úkonů musí být předložen do jednoho měsíce od provedení místně příslušné krajské veterinární správě,

b) v případě, že provedení zdravotních zkoušek nebylo v roce 2019 požadováno, je termín pro předložení výsledků zkoušek, vyšetření a úkonů do 31. října 2020.

Část I.

Povinné úkony hrazené ze státního rozpočtu

A. Vakcinace proti nákazám

1. Vakcinace vodicích a asistenčních psů

EpO100 VZTEKLINA – Va

Vakcinace v souladu s veterinárním zákonem.

2. Vakcinace drůbeže

EpF203 SALMONELA – Va

Vakcinace a revakcinace živou atenuovanou vakcínou v hospodářství s chovem kuřic určených pro produkci konzumních vajec v souladu s Národním programem pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce.

Kuřice určené pro chovy nosnic určené pro produkci konzumních vajec do tržní sítě. Do příspěvku za vakcinaci se zahrnují pouze náklady na nákup očkovací látky (vakcíny) použité k vakcinaci dle schváleného vakcinačního programu.

EpF204 SALMONELA – Va

Vakcinace a revakcinace inaktivovanou vakcínou v hospodářství s chovem kuřic určených pro produkci konzumních vajec v souladu s Národním programem pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce.

B. Kontrola zdraví

Při odběru vzorků u jednotlivých druhů zvířat je potřeba s chovatelem koordinovat provedení úkonu tak, aby odebraný vzorek mohl být použit pro maximální počet předepsaných vy šetření.

1. Skot (pokud se jedná o farmový chov, vztahuje se i na bizony, zubry a buvoly)

EpA100 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické v yšetření (RBT + R VK)

Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do karanténní stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.

EpA101 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní býci (býčci) v karanténní stáji inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA102 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA103 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní býci v přirozené plemenitbě 1 x ročně.

EpA104 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické v yšetření (RBT + R VK)

Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele v období 28 dnů před přemístěním (zařazením) do přirozené plemenitby. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na enzootickou leukózu a IBR.

EpA112 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při dovozu zvířat (vyjma jatečných) ze třetích zemí se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér.

EpA113 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého brucelózy skotu se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér.

EpA121 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Vyšetřuje se 10 % skotu samičího pohlaví staršího 24 měsíců v jednotlivých krajích. Na jednom hospodářství se vyšetřují všechna zvířata samičího pohlaví staršího 24 měsíců, maximálně však 100 kusů. Vzorky se odebírají společně s vyšetřením na leukózu a IBR. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér. KVS SVS podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, organizují provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz tím, že určí rozsah vyšetření (dále jen “ Rozsah vyšetření stanoví KVS SVS“).

EpA130 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání.

EpA140 BRUCELÓZA – VyLa ( P + BV)

Vyšetřování zmetků a plodových obalů při podezření z nákazy nebo nakažení, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

Zásady provádění tuberkulinace (týká se všech kódů, kdy je prováděna tuberkulinace)

Před tuberkulinací musí být ověřeno datum poslední provedené tuberkulinace, z důvodu dodržení stanovené doby minimálně 42 dní mezi jednotlivými vyšetřeními, s ohledem na senzibilizaci organizmu.

EpA201 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Při dovozu zvířat (vyjma jatečných) ze třetích zemí se provádí vyšetření zvířat samičího pohlaví a plemenných býků (býčků) od 6 týdnů stáří. Vyšetření musí být provedeno co nejdříve po příchodu zvířat na místo určení, ale s ohledem na případnou předchozí tuberkulinaci.

EpA202 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého tuberkulózy skotu se provádí vyšetření zvířat samičího pohlaví a plemenných býků (býčků) od 6 týdnů stáří. Vyšetření musí být provedeno co nejdříve po příchodu zvířat na místo určení, ale s ohledem na případnou předchozí tuberkulinaci.

EpA203 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do karanténní stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA204 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele v období 28 dnů před přemístěním (zařazením) do přirozené plemenitby.

EpA205 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA206 TUBERKULÓZA – VyLa – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Plemenní býci v přirozené plemenitbě 1x ročně.

EpA207 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

Vyšetřuje se 10 % skotu samičího pohlaví staršího 24 měsíců v jednotlivých krajích. Na jednom hospodářství se vyšetřují všechna zvířata samičího pohlaví staršího 24 měsíců, maximálně však 100 kusů. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpA301 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do karanténní stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA302 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) v karanténní stáji inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA303 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci v inseminačních stanicích – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA306 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele v období 28 dnů před přemístěním (zařazením) do přirozené plemenitby. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a enzootickou leukózu.

EpA307 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého nebo dodatečné garance na IBR se provádí vyšetření všech zvířat od stáří 6 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce od přísunu.

EpA310 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Zmetalky 1x v hospodářstvích (stádech) úředně prostých bez vakcinovaných zvířat. Odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání.

EpA311 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA)

Zmetalky 1x v hospodářstvích (stádech) úředně prostých s vakcinovanými zvířaty nebo ozdravovaných. Odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání.

EpA320 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Vyšetřování zmetků a plodových obalů při podezření z nákazy nebo nakažení, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

IBR

Na všech hospodářstvích s ukončeným ozdravováním stáda od IBR se použije jedno z následujících tří schémat vyšetření:

1. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve. Provádí se 1x ročně v hospodářstvích úředně prostých, kde jsou chována vakcinovaná a/nebo nevakcinovaná zvířata starší 24 měsíců.

EpA340 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech nevakcinovaných kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků; a/nebo

EpA341 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA)

Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech vakcinovaných kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků.

2. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve a mléka. Provádí se 1x ročně v hospodářstvích úředně prostých bez vakcinovaných zvířat.

EpA350 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – vyšetření vzorků mléka (ELISA)

Vyšetření se provádí ze vzorků mléka od všech v té době dojených zvířat. Vyšetřují se směsné vzorky maximálně od 5 kusů, a zároveň

EpA351 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech v době odběru vzorku mléka nedojených kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků. Odběr vzorků musí být proveden nejpozději 7 dnů ode dne odběru vzorků mléka.

3. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve a mléka. Provádí se na hospodářstvích produkujících mléko, na kterých tvoří alespoň 30 % skotu samice skotu produkující mléko. Provádí se v hospodářstvích úředně prostých bez vakcinovaných zvířat.

EpA360 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – vyšetření vzorků mléka (ELISA)

Odebírají se dva směsné vzorky mléka. Směsný vzorek je tvořen z nádoje maximálně od 50 ks dojnic. Ve druhém směsném vzorku nesmí být mléko od stejných dojnic. Odebírá se 2x ročně v intervalu tří až šesti měsíců, a zároveň

EpA361 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech v době odběru vzorku mléka nedojených kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků. Odběr vzorků se provádí 1x ročně a musí být proveden nejpozději do 7 dnů ode dne odběru vzorku mléka.

IBR – závěrečná vyšetření v hospodářstvích

EpA390 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – ZÁVĚREČNÉ VYŠETŘENÍ VAKCINOVANÝCH ZVÍŘAT – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA)

Vyšetření se vztahuje na hospodářství ozdravující v rámci MVO z důvodu nedokončení NOP od IBR do konce roku 2016. Vyšetření se provádí u všech zvířat starších 9 měsíců. První závěrečné vyšetření se provede za 4-6 týdnů po vyřazení posledního pozitivního zvířete a po pozorovací době 6 měsíců se provede druhé závěrečné vyšetření. Laboratorní vyšetření s negativním výsledkem je hrazeno ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu mohou být uhrazena maximálně dvě vyšetření.

EpA391 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – ZÁVĚREČNÉ VYŠETŘENÍ VAKCINOVANÝCH ZVÍŘAT – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA)

Vyšetření se vztahuje na reinfikovaná hospodářství, která již v minulosti získala status úředně prostého hospodářství IBR. Provede se vyšetření všech zvířat. První závěrečné vyšetření se provede nejdříve 30 dní po vyřazení posledního pozitivního zvířete. Druhé závěrečné vyšetření se provede nejdříve za 3 měsíce od negativního vyšetření prvního závěrečného vyšetření. Laboratorní vyšetření s negativním výsledkem je hrazeno ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu mohou být uhrazena maximálně dvě vyšetření.

EpA400 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do karanténní stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR.

EpA401 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemení býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR.

EpA403 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci v přirozené plemenitbě ve stádě 1x ročně. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR.

EpA404 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

EpA411 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

EpA412 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého enzootické leukózy skotu se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vzorky se odebírají společně s vyšetřením na brucelózu a IBR.

EpA415 ENZOOTICKÁ LEUKÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

EpA510 BOVINNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE (BSE) – VyLa ( RT)

Vyšetřují se všechna uhynulá a utracená zvířata starší 24 měsíců, v souladu s přílohou III nařízení EP a Rady (ES) č. 999/2001, kterým se stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a zdolávání některých transmisivních spongiformních encefalopatii, v platném znění.

EpA653 KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ – BLUETONGUE – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Monitoring v souladu s přílohou I nařízení Komise 1266/2007 (ES) o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, pokud se týká sledování dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí. Rozsah vyšetření stanoví ÚVS SVS.

EpA800 HLADINA HEMOGLOBINU U TELAT – VyHb – stanovení hemoglobinu

V 10 % kontrolovaných hospodářství skotu s chovem telat v jednotlivých krajích se vyšetřuje 5 telat ve stáří od 8 do 20 týdnů stáří. Vyšetřuje se plná nesrážlivá krev.

EpA801 BOVINNÍ V IROVÁ D IARRHOEA (BVD) – VyLa – virologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) u chovatele během 28 dnů před přesunem do karanténní stáje ISB – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA802 BOVINNÍ VIROVÁ DIARRHOEA (BVD) – VyLa – virologické vyšetřeni (ELISA)

Plemenní býci (býčci) v období karantény v inseminační stanici – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA803 BOVINNÍ VIROVÁ DIARRHOEA (BVD) – VyLa – virologické vyšetření (PCR nebo kultivace)

U všech sérologicky pozitivních býků před prvním odesláním inseminačních dávek. Vyšetří se vzorek odebraného (čerstvého) spermatu.

EpA811 BOVINNÍ V IROVÁ D IARRHOEA (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) u chovatele během 28 dnů před přesunem do karanténní stáje ISB – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA812 BOVINNÍ V IROVÁ D IARRHOEA (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní býci (býčci) v období karantény v inseminační stanici – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpA813 BOVINNÍ V IROVÁ D IARRHOEA (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Séronegativní býci v inseminační stanici 1x ročně a všichni býci, kteří byli přemístěni do ISB před 6. měsícem stáří.

EpA900 CAMPYLOBACTER FOETUS SSP. VENERALIS – VyLa – BV

Plemenní býci určení pro přirozenou plemenitbu v období 28 dnů před přemístěním (zařazením) do přirozené plemenitby.

EpA910 TRICHOMONAS FO ETUS – VyLa – BV

Plemenní býci určení pro přirozenou plemenitbu v období 28 dnů před přemístěním (zařazením) do přirozené plemenitby.

2. Prasata

Odběr krve na jatkách provádí KVS SVS, kde jsou zvířata porážena. Rozsah vyšetření je požadován podle indikace v místě původu prasat (dle registračního čísla hospodářství), společně na nákazy – brucelózu, vezikulární chorobu prasat, Aujeszkyho chorobu a klasický mor prasat.

EpB100 BRUCELÓZA – VyLa – komplexní sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání (odběr je s polečný pro v yšetření na A CH, AMP a KMP).

EpB110 BRUCELÓZA – VyLa (P + BV)

Při podezření z nákazy nebo nakažení vyšetření zmetků, málo životaschopných selat, případně plodových obalů bezprostředně po zmetání, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření (odběr je společný pro vyšetření na ACH, AMP a KMP).

EpB120 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT)

Vyšetření všech poražených prasnic a kanců; nejedná se o zvířata, která jsou v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky. Rozsah vyšetření je shodný jako u Aujeszkyho choroby prasat – kód EpB400.

EpB130 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do karanténní stáje – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB131 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB132 BRUCELÓZA – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní kanci v karanténní stáji před přijetím do střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů po zahájení karantény – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB201 VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Provádí se vyšetření u cca 3 % poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Rozsah vyšetření je ve stejném rozsahu jako u klasického moru prasat – kód EpB320.

EpB202 VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Depistáž u prasat ve stádech při došetřování ojedinělých sérologických nálezů (singleton reactor). KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpB300 KLASICKÝ M OR P RASAT (KMP) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z okresů s výskytem protilátek u divokých prasat. Vyšetření se provádí u 25 % poražených prasnic a kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky po dobu 6 měsíců od posledního výskytu protilátek u divokých prasat.

EpB301 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení.

EpB302 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při přemístění chovných prasat z členských států s výskytem klasického moru prasat u domácích prasat, kdy je umožněno obchodování na základě regionalizace, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpB303 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do střediska pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB304 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB310 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na brucelózu, AMP a ACH).

EpB311 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

EpB320 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

V případě, že nebyl 6 měsíců zjištěn pozitivní sérologický nález u divokých prasat, provádí se vyšetření u cca 3 % poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Rozsah vyšetření je ve stejném rozsahu jako u vezikulární choroby prasat – kód EpB201.

EpB400 AUJESZKYHO CHOROBA (ACH) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Vyšetření všech poražených prasnic a kanců: nejedná se o zvířata, která jsou buď v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky. Rozsah vyšetření je shodný jako u brucelózy prasat – kódu EpB120.

EpB401 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení.

EpB402 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Při přemístění chovných prasat z členských států, které nemají dodatečné garance k Aujeszkyho chorobě, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpB403 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do karanténní stáje – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB404 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB405 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Plemenní kanci v karanténní stáji před přijetím do střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů od zahájení karantény – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpB410 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

EpB420 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

EpB601 AFRICKÝ MOR PRASAT (AMP) – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr); odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání (odběr je společný pro vyšetření na brucelózu, ACH a KMP).

EpB602 AFRICKÝ MOR PRASAT – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

3. Ovce

EpC100 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Plemenní licentovaní berani 1 x ročně. Seznam plemenných licentovaných beranů poskytne SCHOK a Dorper Asociace cz.

EpC111 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT)

V hospodářstvích (stádech) s tržní produkcí mléka nebo v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců, vyjma jatečných beránků.

EpC120 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK)

Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání.

EpC130 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – VyLa (P + BV)

Při podezření nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpC310 GENOTYPIZACE – STANOVENÍ GENOTYPU PRIONOVÉHO PROTEINU – VyLa – (Real Time PCR, analýza meltingové křivky)

Zvířata v rámci šlechtitelského programu podle jednotlivých plemen vybraných SCHOK a Dorper Asociace cz. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpC313 GENOTYPIZACE – PARENITA – VyLa (Fragmentační analýza DNA)

Vzorek se odebírá od plemenných zvířat chovatele (beránci) vybraných SCHOK a Dorper Asociace cz z hospodářství v kontrole užitkovosti. Hospodářství musí být prosté Maedi-Visna na základě vyhodnocení laboratorního vyšetření z předešlých let. V případě, že se jedná o nové hospodářství v kontrole užitkovosti, bude do parentity zařazeno až po negativním sérologickém vyšetření na Maedi – Visna. Kritérium negativního hospodářství na Maedi – Visna se netýká hospodářství s chovem plemene Šumavská ovce. Pozitivní hospodářství na Maedi – Visna může být do parentity zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpC322 TSE – KLUSAVKA – VyLa (RT)

Uhynulá, utracená a nutně poražená zvířata starší 18 měsíců nevykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001.

EpC400 MAEDI-VISNA – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Hospodářství musí být prosté na základě vyhodnocení laboratorního vyšetření z předešlého roku ze strany KVS SVS anebo se jedná o nové hospodářství zařazené do kontroly užitkovosti, respektive již ozdravené hospodářství. Pozitivní hospodářství z předešlých let může být do monitoringu zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. Seznam hospodářství v kontrole užitkovosti poskytne SCHOK a Dorper Asociace cz. V hospodářstvích (stádech) v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců, vyjma jatečných beránků.

EpC800 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Berani v hospodářství původu během 60 dnů před umístěním do karanténní stáje střediska pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC801 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Berani během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC802 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Berani v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC803 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Berani ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC804 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Berani během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC805 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Berani v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC806 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Berani ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC807 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Berani během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC808 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Berani během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC809 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Berani v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC810 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Berani v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC811 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Berani ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpC812 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Pouze séronegativní berani ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

4. Kozy

EpD100 TUBERKULÓZA – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal)

V hospodářstvích (stádech) s tržní produkcí mléka se vyšetřuje jedenkrát ročně 25% samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna).

EpD200 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) – VyLa – KS (RBT + RVK)

Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání.

EpD210 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) – VyLa – KS (RBT + RVK)

Plemenní licentovaní kozli 1 x ročně. Seznam plemenných licentovaných kozlů poskytne SCHOK.

EpD221 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT)

EpD230 BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) – VyLa (P + BV)

Při podezření z nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. KVS určí rozsah vyšetření.

EpD312 TSE – KLUSAVKA – VyLa (RT)

Všechna uhynulá, utracená a nutně poražená zvířata starší 18 měsíců nevykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, v souladu s nařízením Rady a EP (ES) č. 999/2001.

EpD400 ARTRITIDA A ENCEFALITIDA KOZ – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Hospodářství musí být prosté na základě vyhodnocení laboratorního vyšetření z předešlého roku ze strany KVS SVS anebo se jedná o nové hospodářství zařazené do kontroly užitkovosti, respektive již ozdravené hospodářství. Pozitivní hospodářství z předešlých let může být do monitoringu zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. Seznam hospodářství v kontrole užitkovosti poskytne SCHOK. V hospodářstvích (stádech) v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců, vyjma jatečných kozlíků.

EpD800 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Kozli v hospodářství původu během 60 dnů před umístěním do karanténní stáje střediska pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD801 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Kozli během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD802 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Kozli v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD803 EPIDIDYMITIDA BERANŮ (Brucella ovis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK nebo ELISA)

Kozli ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD804 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Kozli během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD805 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Kozli i v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD806 BRUCELÓZA (Brucella melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RVK)

Kozli ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD807 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Kozli během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD808 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Kozli během 28 dnů před začátkem karantény ve středisku pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD809 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Kozli v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD810 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Kozli v karanténní stáji ve středisku pro odběr spermatu (nejméně 21 dnů po přijetí) – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD811 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – virologické vyšetření

Kozli ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpD812 BORDER CHOROBA OVCÍ – VyLa – sérologické vyšetření

Pouze séronegativní kozli ve středisku pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

5. Koňovití

EpE100 INFEKČNÍ ANEMIE KONÍ – VyLa – sérologické vyšetření (IDT)

Dárcovští hřebci ve střediscích pro odběr spermatu v souladu s přílohou č. 9 kap. B bod 5) a 6) vyhlášky č. 380/2003 Sb. a s přílohou prováděcího nařízení komise (EU) č. 846/2014.

EpE200 NAKAŽLIVÁ METRITIDA KONÍ – VyLa (BV)

EpE201 NAKAŽLIVÁ METRITIDA KONÍ – VyLa (BV)

Klisny 2x v intervalu 14 dnů poprvé zařazené do plemenitby nebo klisny jalové z předchozí sezóny a klisny po roční reprodukční pauze. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpE202 NAKAŽLIVÁ METRITIDA KONÍ – VyLa (BV)

Klisny zapuštěné dodatečně zjištěnými pozitivními hřebci 2x v intervalu 14 dnů. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpE210 NAKAŽLIVÁ M ETRITIDA K ONÍ – VyLa (BV)

Klisny po zmetání 2x v intervalu 14 dnů. První odběr se provede bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů od zmetání. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

EpE220 NAKAŽLIVÁ M ETRITIDA K ONÍ – VyLa (P +BV)

Při podezření z nákazy nebo nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. Rozsah vyšetření stanoví KVS SVS.

Pro vyšetření klisen na nakažlivou metrididu koní se odebírají dva samostatné vzorky (stěry). Jeden se odebírá ze sliznice fossa clitorialis a druhý ze sinus clitoralis. Vzorky musí být odebrány dvakrát po sobě v intervalu nejméně sedmi dnů.

Pro vyšetření hřebců se odebírají tři samostatné vzorky – stěry musí být odebrány hřebci ze sliznice předkožky, močové trubice a fossa glandis. Odebírají se tři vzorky – stěry a kultivují se jako tři vzorky. Vzorky musí být odebrány dvakrát po sobě v intervalu nejméně sedmi dnů.

Odběrové tampóny se uchovávají v transportním médiu a do laboratoře musí být dodány nejpozději do 48 hodin po odběru.

EpE500 ZÁPADONILSKÁ HOREČKA – VyLa – sérologické a virologické vyšetření

Koně vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému. Rozsah vyšetření určí KVS SVS.

EpE600 INFEKČNÍ ARTERITIDA KONÍ – VyLa – sérologické vyšetření (VNT)

EpE620 INFEKČNÍ ARTERITIDA KONÍ – VyLa – sérologické vyšetření (VNT)

Plemenní hřebci plemene anglický plnokrevník v přirozené plemenitbě 1x ročně před zahájením připouštěcí sezóny. Odběr vzorků musí být pod dohledem KVS SVS.

6. Drůbež hrabavá

EpF270 SALMONELA V PROSTŘEDÍ – VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV)

Vyšetření vzorků trusu na hospodářstvích s více než 50 nosnicemi (Gallus gallus) pro produkci konzumních vajec, ze kterých nejsou vejce uvolňována na trh, ale jsou prodávána přímo konečnému spotřebiteli v tržnici nebo na tržišti anebo jsou dodávána do místní maloobchodní prodejny.

Vzorek odebírá proškolená osoba. Odebírá se směsný vzorek trusu (2 x 150 g trusu nebo 2 páry stíracích manžet) 2 – 3 týdny po přesunu hejna na hospodářství, na kterém bude hejno nosnic v produkčním období. Vyšetření se provádí i u nosnic z hejn, která byla v předešlém snáškovém období sledována programem pro tlumení salmonel.

Vyšetření vzorku se nevykazuje v rámci národního programu na hospodářství a hejna.

EpF300 CAMPYLOBACTER U JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL BROJLERŮ NA JATKÁCH – VYŠETŘENÍ VZORKŮ KŮŽE Z K RKU JATEČNĚ U PRAVENÝCH TĚL – VyLa (BV)

Vyšetření na Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů na jatkách podle kritérií hygieny výrobního procesu stanovených v nařízení Komise (EU) 2017/1495 ze dne 23. srpna 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů.

7. Masožravci volně žijící

EpG102 VZTEKLINA – kontrola nákazové situace VyLa (P + IF)

4 lišky nebo psíci mývalovití na 100 km2 ve všech okresech, na celém území ČR. Vyšetřují se přednostně zvířata uhynulá, utracená, případně ulovená s indikací k tomuto vyšetření. KVS SVS zajistí rovnoměrné čtvrtletní plnění kontroly nákazové situace.

EpG122 VZTEKLINA – zástřelné, nálezné

4 lišky nebo psíci mývalovití na 100 km2 ve všech okresech, na celém území ČR. Zástřelné, nálezné se vyplácí za dodanou lišku nebo psíka mývalovitého, kteří byli dodáni k vyšetření na vzteklinu do SVÚ.

EpG200 ECHINOKOKÓZA – monitoring (PV)

Vyšetření se provádí u čtyř lišek nebo psíků mývalovitých odlovených nebo uhynulých na 100 km2 za rok, které jsou zasílány na vyšetření na vzteklinu. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpG300 TRICHINELÓZA – kontrola nákazové situace VyLa (PV)

Vyšetření svaloviny ulovených, uhynulých, případně utracených lišek nebo psíků mývalovitých, kteří byli zasláni na vyšetření na vzteklinu pod kódem EpG102, trávicí metodou.

8. Zajíci

EpH102 BRUCELÓZA – VyLa (P + PA + BV)

Na celém území se vyšetřují uhynulí zajíci, případně ulovení zajíci zaslaní na vyšetření na základě vyslovení podezření z nákazy. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpH202 TULAREMIE – VyLa (P + PA + BV)

Na celém území se vyšetřují uhynulí zajíci, případně ulovení zajíci zaslaní na vyšetření na základě vyslovení podezření z nákazy. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpH300 TULAREMIE + BRUCELÓZA – zajíci – nálezné

U všech nalezených uhynulých zajíců na celém území České republiky bez ohledu na nákazovou situaci.

9. Prasata divoká

EpI120 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické a virologické vyšetření (ELISA, PCR)

V okresech s výskytem protilátek proti klasickému moru prasat v populaci divokých prasat se vyšetřuje virologicky a sérologicky 50 % odlovených prasat divokých v období 6 měsíců po posledním nálezu.

EpI130 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

V okresech s výskytem protilátek proti klasickému moru prasat v populaci divokých prasat se vyšetřuje sérologicky 25 % odlovených prasat divokých v období 7 – 12 měsíců po posledním nálezu.

EpI131 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Na celém území České republiky se sérologicky vyšetřuje 5 % odlovených prasat divokých a to do doby prvního pozitivního sérologického vyšetření.

EpI150 KLASICKÝ M OR P RASAT – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na AMP.

EpI151 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na AMP.

EPI152 KLASICKÝ MOR PRASAT – VYLA – virologické vyšetření (PCR)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená prasata divoká usmrcená dopravním prostředkem. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na AMP.

EpI153 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená prasata divoká usmrcená dopravním prostředkem. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na AMP.

EpI160 KLASICKÝ M OR P RASAT – prasata divoká – nálezné

U všech nalezených uhynulých divokých prasat na celém území České republiky s výjimkou oblastí určených mimořádnými veterinárními opatřeními v souvislosti s výskytem afrického moru prasat bez ohledu na nákazovou situaci. Vztahuje se i na divoká prasata sražená auty.

EpI161 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – nálezné v zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními

V zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními u všech nalezených uhynulých divokých prasat. V této oblasti se nevyplácí nálezné podle kódu EpI160. Vztahuje se i na divoká prasata sražená auty. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI163 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – nálezné v oblasti s intenzivním odlovem určené mimořádnými veterinárními opatřeními

V oblasti s intenzivním odlovem určené mimořádnými veterinárními opatřeními u všech nalezených uhynulých divokých prasat. V této oblasti se nevyplácí nálezné podle kódu EpI160. Vztahuje se i na divoká prasata sražená auty. Rozsah vyšetření stanoví ÚVS SVS.

EpI170 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – zástřelné v oblasti s intenzivním odlovem

V oblasti s intenzivním odlovem určené mimořádnými veterinárními opatřeními u všech ulovených divokých prasat, od kterých byly odeslány vzorky k laboratornímu vyšetření na africký mor prasat. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI171 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – zástřelné v zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními.

V zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními u všech ulovených divokých prasat, od kterých byly odeslány vzorky k laboratornímu vyšetření na africký mor prasat. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI400 AFRICKÝ M OR P RASAT – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na KMP.

EpI401 AFRICKÝ M OR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na KMP.

EpI420 AFRICKÝ MOR PRASAT – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená prasata divoká usmrcená dopravním prostředkem. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na KMP.

EpI421 AFRICKÝ MOR PRASAT – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená prasata divoká usmrcená dopravním prostředkem. Vzorek se vyšetřuje zároveň i na KMP.

EpI500 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

V oblasti s intenzivním odlovem určené mimořádnými veterinárními opatřeními vyšetření všech ulovených divokých prasat na přítomnost viru afrického moru prasat. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI510 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

V oblasti s intenzivním odlovem určené mimořádnými veterinárními opatřeními vyšetření všech ulovených divokých prasat na přítomnost protilátek proti viru afrického moru prasat. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI501 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – VyLa – virologické vyšetření (PCR)

V zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními vyšetření všech odchycených a zastřelených divokých prasat na přítomnost viru afrického moru prasat. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI511 AFRICKÝ MOR PRASAT – prasata divoká – VyLa – serologické vyšetřeni (ELISA)

V zamořené oblasti určené mimořádnými veterinárními opatřeními vyšetření všech odchycených a zastřelených divokých prasat na přítomnost protilátek proti viru afrického moru prasat. KVS SVS určí rozsah vyšetření.

EpI200 TRICHINELÓZA DIVOKÝCH PRASAT – VyLa – PV

Vyšetření ulovených divokých prasat určených pro osobní spotřebu uživatelem honitby nebo oprávněným účastníkem lovu, a to ve své domácnosti nebo určených k prodeji přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo určených k dodání do místní maloobchodní prodejny, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo konečného spotřebitele, nebo určených k dodání do maloobchodního zařízení, které bylo KVS SVS registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou.

Hradí se pouze laboratorní vyšetření provedené ve státním veterinárním ústavu trávicí metodou na základě řádně vyplněné objednávky laboratorního vyšetření. Současně s každým odebraným vzorkem se odevzdává markant (pírko), což se zaznamenává v objednávce laboratorního vyšetření.

10. Včely

EpM120 MOR VČELÍHO PLODU – VyLa (BV) – monitoring

Vyšetření směsných vzorků měli v rizikových oblastech (po 2 letech od zrušení ochranného pásma). Vyšetřování se provádí mimo současná ochranná pásma v oblasti, která byla před dvěma lety ohniskem nebo ochranným pásmem, a pokud se v následujících letech nevyšetřovalo. Vyšetřuje se směsný vzorek měli odebraný k tomuto účelu ze stanoviště včelstev. Vzorky měli se odebírají z podložek, které jsou umístěny na dně úlů nejméně 14 dnů. Jeden směsný vzorek může obsahovat včelí měl maximálně od 25 včelstev.

EpM160 MOR VČELÍHO PLODU – VyLa (BV)

Vyšetření směsných vzorků měli nebo vzorků včel ošetřujících plod od všech včelstev na všech stanovištích v ochranném pásmu vymezeném v mimořádných veterinárních opatřeních nařízených krajskou veterinární správou. Vzorky se odebírají v termínech a frekvenci určených v mimořádných veterinárních opatřeních nařízených pro dotčené ochranné pásmo.

EpM300 VARROÁZA – VyLa (PV)

Směsné vzorky veškeré zimní měli od všech včelstev na všech stanovištích. Vzorky zimní měli musí být odebrány po takové lhůtě od provedeného podzimního ošetření včelstev, aby nebyl k vyšetření odevzdán léčebný spad. Vzorky měli se odebírají nejdříve za 30 dnů od dne vložení čistých podložek na dna úlů a musí být odevzdány k vyšetření do 15. 2. 2020.

11. Ryby

EpU210 VIROVÁ HEMORAGICKÁ SEPTIKÉMIE A INFEKČNÍ NEKRÓZA KRVETVORNÉ TKÁNĚ – VyLa – virologické vyšetření (KV)

Dvakrát ročně se na hospodářstvích schválených produkčních podniků akvakultury a na hospodářstvích registrovaných zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury, chovajících odpovídající množství vnímavých druhů ryb odebírá ryba ve věku kategorie plůdek až do stáří 18 měsíců v období vzdálených od sebe minimálně čtyři měsíce s tím, že musí být při odběru teplota vody méně nebo rovna 14°C. Jsou-li v hospodářství vytírány generační ryby, je nutné v jednom z termínů nahradit odběr ryb odběrem ovariálních tekutin. Vyšetření se provádí u vnímavých ryb vždy z jednoho vzorku, který se skládá z 30 ryb. V hospodářstvích, která produkují pouze násady do volných vod, se provádí na tyto nákazy virologické vyšetření ovariální tekutiny odebrané při výtěru jednotlivých druhů generačních ryb.

EpU400 KOIHERPESVIRÓZA (KHV) – VyLa – virologické vyšetření (P + PCR)

Vyšetření se provádí na celém území ČR. Na vybraných hospodářstvích se odebere 30 ryb. Monitoring je prováděn u kaprů obecných (K1, K2).

Vyšetření se provádí 1x ročně. O výběru hospodářství rozhoduje KVS SVS.

1. Odběr vzorků se provede v období od června do září,

nebo

2. odběr vzorků se provede v období květen a říjen, pokud jsou ryby chovány dva až tři týdny při teplotě 15 až 26 °C,

nebo

3. odběr vzorků se provede v období mimo teplotní optimum pro působení viru v souvislosti s výlovem nebo během jiné manipulace s rybami. Je však nutné odebrat vzorky v rozmezí 24 až 72 hodin po manipulaci s rybami.

Část II.

Povinné úkony hrazené chovatelem zvířat

A. Vakcinace proti nákazám

1. Drůbež

ExF110 NEWCASTLESKÁ CHOROBA – Va

Vakcinace v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus).

ExF111 NEWCASTLESKÁ CHOROBA – Va

Vakcinace v chovech nosnic (Gallus gallus) pro produkci konzumních vajec s více než 500 kusy nosnic na hospodářství.

B. Kontrola zdraví

1. Skot

ExA340 INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU (IBR) – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA)

Došetření se provede v případech pozitivních výsledků vyšetření provedených pod kódem EpA340 a to neprodleně. Vyšetření slouží k vyloučení pozitivních výsledků u vakcinovaných zvířat, která byla omylem vyšetřena ELISA testem na průkaz protilátek proti IBR. Má-li být chovateli ponechán status, musí mít vyšetření negativní výsledek.

ExA900 CAMPYLOBACTER FETUS SSP. VENERALIS – VyLa – BV

Vyšetření se provádí z výplašku po dokonalém promnutí předkožkového vaku. Odběr a doručení vzorku domluvit předem s laboratoří tak, aby vyšetření mohlo být zahájeno v den odběru vzorku.

a) Plemenní býci v období karantény (před přesunem do provozní ISB) – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.; následovně:

1. zvířata mladší 6 měsíců nebo chovaná od věku 6 měsíců ve skupině zvířat stejného pohlaví (bez samic), jedenkrát – vyšetření vzorku výplašku předkožkového vaku;

2. zvířata ve věku 6 měsíců nebo starší, která mohla být ve styku se samicemi, vyšetření vzorku předkožkového vaku třikrát v týdenních intervalech;

b) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.

ExA910 TRICHOMONAS FO ETUS – VyLa – BV

a) Plemenní býci v období karantény (před přesunem do provozní ISB) – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.; následovně:

1. zvířata mladší 6 měsíců nebo držená od věku 6 měsíců ve skupině zvířat stejného pohlaví (bez samic), jedenkrát – vyšetření vzorku výplašku předkožkového vaku;

2. zvířata ve věku 6 měsíců nebo starší, která mohla být ve styku se samicemi, vyšetření vzorku předkožkového vaku třikrát v týdenních intervalech;

b) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.;

2. Koňovití

ExE110 INFEKČNÍ ANEMIE KONÍ – VyLa – sérologické vyšetření (IDT)

Všichni koně od 12 měsíců stáří, kteří jsou přemísťováni do hospodářství mimo území kraje. Vyšetření musí být provedeno před přemístěním a při přemístění nesmí být starší než 12 měsíců.

ExE210 NAKAŽLIVÁ M ETRITIDA K ONÍ – VyLa (BV)

a) Klisny původně při laboratorním vyšetření negativní, zapuštěné negativním hřebcem, které měly fyziologický průběh gravidity, neměly poporodní komplikace svědčící pro tuto nákazu, musí být klinicky vyšetřeny a v případě negativního výsledku tohoto vyšetření mohou být bez předchozího laboratorního vyšetření zapuštěny, v ostatních případech (změny při klinickém vyšetření) 1x před prvním zapuštěním v sezóně;

b) Plemenní hřebci v přirozené plemenitbě před zahájením připouštěcí sezóny;

c) Plemenní hřebci v připouštěcí sezóně před změnou chovatele (hospodářství).

3. Včely

ExM110 MOR V ČELÍHO P LODU – VyLa (BV)

Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli od všech včelstev na stanovišti. Vzorky měli se odebírají z podložek, které jsou umístěny na dně úlů nejméně 14 dnů. Jeden směsný vzorek může obsahovat včelí měl maximálně od 25 včelstev. Vyšetření nesmí být starší 12 měsíců (rozhodné je datum odběru vzorku) a provádí se:

a) před přemístěním včel (včetně včelích matek) nebo včelstev mimo katastrální území tvořící obec,

b) v případě kočovných včelstev na stanovišti, na kterém jsou včelstva zazimována.

Varroáza

Ošetření včelstev proti varroáze se provádí dle kódů ExM310 a ExM330 a dle pravidel stanovených v „Metodickém pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy“ č. j.: SVS/2019/114754-G

ExM310 VARROÁZA – předjarní léčebné ošetření

Na základě vyhodnocení intenzity varroázy dle kódu EpM300 se na jednotlivých stanovištích při nálezu vyšším než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo provede ošetření všech včelstev na stanovišti. Použijí se registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací. Předjarní ošetření musí být provedeno s ohledem na klimatické podmínky a jarní rozvoj včel co nejdříve a ukončeno musí být do 15. 4. 2020.

ExM330 VARROÁZA – letní ošetření kočujících včelstev

Ošetření všech kočujících včelstev se provede po 1. 6. 2020, nejpozději do 14 dnů po každém návratu na stanoviště uvedené v Ústřední evidenci zvířat, na kterém budou včelstva zazimována. Použijí se registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací.

4. Lovná zvěř spárkatá

ExJ200 LOVNÁ ZVĚŘ SPÁRKATÁ – parazitologické vyšetření VyLa (PV)

Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře a případné cílené použití antiparazitárních přípravků se netýká prasat divokých; kdekoli je dále v textu zmíněna spárkatá zvěř, je vždy myšlena s výjimkou prasat divokých.

Postup při použití antiparazitárních přípravků u spárkaté zvěře v roce 2020:

Uživatel honitby, který se rozhodne pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře, musí

• mít pozitivní výsledek parazitologického vyšetření ne starší 12 měsíců získaný v souladu s podmínkami stanovenými v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2019 (Metodika) v části II., písmeno B., odstavec 4. Lovná zvěř spárkatá, kód vyšetření ExJ200 a s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 Metodiky.

• Nejpozději do 10. 1. 2020 písemně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu o použití antiparazitárních přípravků. Žádost musí obsahovat minimálně tyto údaje:

1. Identifikační údaje uživatele honitby (jméno, adresa, telefon, případně e-mail).

2. Identifikační údaje honitby a katastrálního území, v nichž bude antiparazitární ošetření spárkaté zvěře provedeno (název a identifikační číslo honitby, název a identifikační číslo katastrálního území) včetně GPS souřadnic místa předkládání léčivého přípravku.

3. Údaje dokládající splnění podmínek pro použití antiparazitárních přípravků (pozitivní výsledek parazitologického vyšetření).

4. Parazitózu (skupinu parazitóz), proti které bude léčivý přípravek aplikován.

5. Název léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit a jeho ochrannou lhůtu.

6. Množství léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit.

7. Druh, kategorie, počet a hmotnost zvěře, u které bude léčivý přípravek použit; výpočet potřebné dávky léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit.

8. Doba, ve které bude léčivý přípravek použit

9. Způsob předkládání léčivého přípravku

10. Seznam všech sousedících honiteb; v případě, že honitba sousedí se státní hranicí, je nutné uvést tuto skutečnost včetně uvedení konkrétního sousedícího státu.

11. Identifikační údaje soukromého veterinárního lékaře (SVL), pod jehož odpovědností bude léčivý přípravek použit (jméno, příjmení, místo podnikání, IČO, registrační číslo SVL přidělené mu Komorou veterinárních lékařů ČR).

• Informovat všechny uživatele sousedních honiteb včetně přeshraničních a místně příslušný orgán státní správy myslivosti o použití léčivého přípravku minimálně 14 dní před jeho použitím.

• Zajistit aplikaci léčivého přípravku tak, aby byla minimalizována možnost jeho konzumace prasaty divokými.

Antiparazitární přípravky lze použít pouze v termínu od 3. 2. 2020 do 23. 2. 2020.

V honitbách, které jsou ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, oborou nebo jejichž uživatelé provozují přezimovací objekty pro volně žijící spárkatou zvěř, lze použít antiparazitární přípravky v průběhu celého roku.

Parazitologické vyšetření vzorků ze spárkaté zvěře provedené v roce 2020 slouží pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře v roce 2021.

Podmínky pro cílené antiparazitární ošetření v roce 2021:

• Vzorky k parazitologickému vyšetření jsou odebírány výhradně z ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře; nelze odebírat vzorky z prostředí.

• Pro průkaz plicních a gastrointestinálních parazitů se odebírá vzorek trusu z konečníku ulovené / uhynulé spárkaté zvěře; označený vzorek s řádně vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření se odesílá výhradně do Státních veterinárních ústavů (SVÚ).

• Pro průkaz motolic se odebírá vzorek trusu z konečníku ulovené / uhynulé spárkaté zvěře případně postižené orgány (játra, plíce); označený vzorek s řádně vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření se odesílá výhradně do SVÚ. Je možný i přímý průkaz motolic v orgánech provedený soukromým veterinárním lékařem.

• Pro průkaz střečkovitosti stačí nález vývojových stádií střečků.

• Uživatel honitby musí zajistit parazitologické vyšetření minimálně u 30 % veškeré ulovené spárkaté zvěře.

• Každá skupina parazitóz (střečkovitost, motoličnatost, plicní a gastrointestinální parazitózy) musí být hodnocena samostatně.

• Pozitivní výsledek parazitologického vyšetření musí být pro danou skupinu parazitóz minimálně u 30 % vyšetřených vzorků.

• Pro účely cíleného antiparazitárního ošetření spárkaté zvěře je pozitivním výsledkem parazitologického vyšetření:

– v případě plicních a gastrointestinálních parazitů pozitivní koprologické vyšetření hodnocené +++ nebo ++++ (hodnotí a potvrzuje výhradně SVÚ)

– v případě motolic pozitivní koprologické vyšetření hodnocené +++ nebo ++++ (hodnotí a potvrzuje výhradně SVÚ) nebo přímý průkaz motolic v orgánech (hodnotí a potvrzuje SVÚ nebo soukromý veterinární lékař)

– v případě střečkovitosti nález jakéhokoli vývojového stádia střečků (hodnotí a potvrzuje SVÚ, soukromý veterinární lékař nebo proškolená osoba).

Postup při použití antiparazitárních přípravků u spárkaté zvěře v roce 2021:

Uživatel honitby, který se na základě splnění výše uvedených podmínek rozhodne pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře, je povinen

• Nejpozději do 8. 1. 2021 písemně podat na místně příslušnou krajskou veterinární správu žádost o povolení použití antiparazitárních přípravků. Žádost musí obsahovat minimálně tyto údaje:

1. Identifikační údaje uživatele honitby (jméno, adresa, telefon, případně e-mail).

3. Údaje dokládající splnění podmínek pro použití antiparazitárních přípravků (počet ulovené spárkaté zvěře v roce 2020, potvrzení o provedených parazitologických vyšetřeních a pozitivních nálezech).

4. Parazitózu (skupinu parazitóz), proti které bude léčivý přípravek aplikován.

5. Název léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit a jeho ochrannou lhůtu.

6. Množství léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit.

8. Doba, ve které bude léčivý přípravek použit

9. Způsob předkládání léčivého přípravku.

10. Seznam všech sousedících honiteb; v případě, že honitba sousedí se státní hranicí, je nutné uvést tuto skutečnost včetně uvedení konkrétního sousedícího státu.

• Informovat všechny uživatele sousedních honiteb včetně přeshraničních a místně příslušný orgán státní správy myslivosti o použití léčivého přípravku minimálně 14 dní před jeho použitím.

• Zajistit aplikaci léčivého přípravku tak, aby byla minimalizována možnost jeho konzumace prasaty divokými.

Antiparazitární přípravky lze použít pouze v termínu od 1. 2. 2021 do 21. 2. 2021.

5. Zvířata vnímavá na v zteklinu

ExL200 VZTEKLINA – VyPr – klinické vyšetření zvířat, která poranila člověka

a) Bezprostředně po poranění;

b) 5. den po poranění.

6. Farmově chovaná zvěř

Prase divoké – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku krve.

ExKI20 BRUCELÓZA – VyLa (RBT)

Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda.

ExKI30 AUJESZKYHO CHOROBA – VyLa (ELISA + VNT)

Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda.

ExKI40 KLASICKÝ MOR PRASAT – VyLa (ELISA)

Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda.

ExKI50 AFRICKÝ M OR P RASAT – VyLa (ELISA)

Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. Jelenovití – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství.

ExKX20 BRUCELÓZA – VyLa (RBT)

Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. Mufloni – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství.

ExKW 20 BRUCELÓZA – VyLa (RBT)

Provádí se u zvířat od 6 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda.

7. Zoozvířata – ve schválených zoologických zahradách, cirkusová zvířata – v registrovaných cirkusech a zvířata v záchranných centrech

ExN100 PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ VYŠETŘENÍ UHYNULÝCH ZVÍŘAT (P)

Patologickoanatomické vyšetření (pitva) uhynulých zvířat a v indikovaných případech odběr vzorků na laboratorní vyšetření podle zatřídění uhynulých nebo usmrcených jedinců do příslušných řádů zoologické systematiky.

Část III. Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže

Reprodukční chovy kura domácího (Gallus gallus)

EpFr01 STĚRY Z PŘEPRAVEK – VyLa (BV)

Vzorek odebraný chovatelem.

Odebírá se ze zásilky jednodenních kuřat – 10 stěrů ze stěn přepravek.

EpFr02 KADÁVERY KUŘAT (jednodenní kuřata po přepravě) – VyLa (P + BV) – vzorek odebraný chovatelem.

Všechna kuřata uhynulá při transportu, max. 60 kusů.

EpFr03 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem.

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané 2 týdny před zahájením snášky.

EpFr04 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem.

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet, které se odebírají každé 3 týdny během snášky v případě, že maximální procento reprodukčních hejn v produkčním období pozitivních na S. Enteritidis, S. Typhimurium (včetně monofazické S. Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) S. Infantis S. Virchow a S. Hadar bylo v předchozích dvou kalendářních letech v ČR nejvýše 1%. Vyhodnocení prevalence za předchozí období provádí ÚVS SVS, která zveřejní do 15. 1. na internetových stránkách SVS frekvenci odběrů v konkrétním roce.

EpFr05 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané ve věku 4 týdnů.

EpFr06 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet. Úřední vzorek odebíraný v 23. – 26. týdnu věku hejna.

EpFr07 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet. Úřední vzorek odebíraný v 47. – 50. týdnu věku hejna.

EpFr09 VYŠETŘENÍ KONFIRMAČNÍCH VZORKŮ – VyLa (BV) – úřední vzorek

Konfirmační vyšetření k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem při výskytu S. Enteritidis, S. Typhimurium. Odebírají se 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet.

Směsné vzorky trusu se vyšetřují jako dva samostatné vzorky.

5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky.

Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. Konfirmace se provádí na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFr11 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané od ostatních hejn na základě zjištění výskytu S. Enteritidis, S. Typhimurium, S. Infantis, S. Virchow, S. Hadar v některém hejnu nosnic na stejném hospodářství.

EpFr12 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFr14 VYŠETŘENÍ VZORKŮ KRMIVA – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFr16 VYŠETŘENÍ VZORKŮ VODY – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek vody, odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFr18 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DEZINFEKCE – VyLa (BV) – úřední vzorek

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna.

EpFr25 VYŠETŘENÍ NA INHIBIČNÍ LÁTKY – úřední vzorek

5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.

Chovy nosnic (Gallus gallus) k produkci konzumních vajec

EpFn30 STĚRY Z PŘEPRAVEK – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Odebírá se ze zásilky jednodenních kuřat – 10 stěrů ze stěn přepravek.

EpFn40 KADÁVERY KUŘAT (jednodenní kuřata po přepravě) – VyLa (P + BV) – vzorek odebraný chovatelem

Vzorek ze zásilky jednodenních kuřat – odebírají se všechna kuřata uhynulá při transportu, max. 60 kusů.

EpFn70 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný v hejnu 2 týdny před zahájením snášky. V chovech určených pro produkci konzumních vajec.

EpFn01 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

První směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny.

EpFn02 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný 1x za patnáct týdnů.

EpFn74 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný jako poslední odběr před vyskladněním doplňující patnáctitýdenní cyklus kódu EpFn02.

EpFn03 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odebírají se 3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet, minimálně u jednoho hejna jednou ročně v hospodářství s alespoň 1 000 nosnicemi. Jedná se o odběr vzorku, který nahrazuje vzorek odebíraný chovatelem (EpFn02 nebo EpFn74). Směsné vzorky trusu nebo stíracích manžet se vyšetřují jako dva vzorky.

EpFn04 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny v halách, ve kterých byla u předchozího hejna zjištěna přítomnost salmonel. Směsné vzorky trusu nebo stíracích manžet se vyšetřují jako dva vzorky.

EpFn05 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

5 směsných vzorků trusu případně 5 párů stíracích manžet a 2 vzorků prachu. Vzorek se odebírá na základě epidemiologického došetřování salmonelózy z potravin. Vzorky se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. Vzorky se vyšetřují samostatně, tzn., jedná se celkem o 7 vzorků.

EpFn06 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané od ostatních hejn nosnic na hospodářství na základě zjištění výskytu S. Enteritidis nebo S. Typhimurium v některém hejnu nosnic. Směsné vzorky trusu nebo páry stíracích manžet se vyšetřují jako dva vzorky.

EpFn07 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané na základě rozhodnutí KVS SVS. Směsné vzorky trusu nebo stíracích manžet se vyšetřují jako dva vzorky.

EpFn80 VYŠETŘENÍ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebírané v případě, že hejno bude využíváno pro produkci konzumních vajec i ve věku vyšším než 80 týdnů. Odebírá se poprvé ve věku 80 +/- 2 týdny a dále v patnáctitýdenních intervalech po celou dobu další snášky. Směsné vzorky trusu nebo stíracích manžet se vyšetřují jako dva vzorky.

EpFn08 VYŠETŘENÍ KONFIRMAČNÍCH VZORKŮ – VyLa (BV) – úřední vzorek

Konfirmační metoda slouží k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem. Je založena na bakteriologickém vyšetření 5 směsných vzorků trusu případně 5 párů stíracích manžet a 2 vzorků prachu.

Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. Vzorky se vyšetřují samostatně, tzn., jedná se celkem o 7 vzorků. Konfirmace se provádí na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFn11 VYŠETŘENÍ VZORKŮ KRMIVA – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFn13 VYŠETŘENÍ VZORKŮ VODY NA SALMONELU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek vody odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFn15 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DEZINFEKCE – VyLa (BV) – úřední vzorek

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna.

EpFn50 VYŠETŘENÍ NA INHIBIČNÍ LÁTKY – VyLa (RIL) – úřední vzorek

5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.

Chovy kuřat chovaných na maso

EpFb01 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Dva páry stíracích manžet odebraných v průběhu 3 týdnů před porážkou.

EpFb02 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DEZINFEKCE – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna.

EpFb03 VYŠETŘENÍ VZORKŮ KRMIVA NA SALMONELU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek krmiva odebíraný při kontrole biologické bezpečnosti, kterou KVS SVS provede na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů (S. Enteritidis nebo S. Typhimurium) ve více zástavech a na hospodářstvích, na kterých došlo k záchytu sledovaných sérotypů u všech hejn v zástavu.

EpFb04 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odebírají se dva páry stíracích manžet v průběhu 3 týdnů před porážkou. Úřední odběr vzorků se provede 1x ročně u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 5 000 ptáků. Tento vzorek nahrazuje vzorek odebraný chovatelem (EpFb01).

EpFb05 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odebírají se dva páry stíracích manžet na základě rozhodnutí KVS SVS. Tento odběr může nahradit vzorek odebíraný chovatelem EpFb01.

EpFb06 VYŠETŘENÍ NA INHIBIČNÍ LÁTKY – VyLa (RIL) – úřední vzorek

5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFb07 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DEZINFEKCE – VyLa (BV) – úřední vzorek

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. Tento odběr nahrazuje vzorek stěrů odebíraný chovatelem EpFb02. Odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.

CHOVY KRŮT NA VÝKRM

EpFkv01 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Odebírají se dva páry manžet, odebírá se v průběhu 3 týdnů před odvozem ptáků na porážku, tak aby byl výsledek znám před přesunem na jatka.

EpFkv03 VYŠETŘENÍ VZORKŮ KRMIVA – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odběr vzorku krmiva při nálezu S. Enteritidis / S. Typhimurium ve vzorcích trusu, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFkv04 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odebírají se dva páry manžet, 1x ročně u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 500 ptáků.

EpFkv05 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Odebírají se dva páry manžet, považuje-li to KVS SVS za nutné.

EpFkv06 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DESINFEKCE – VyLa (BV) – úřední vzorek

Kontrola účinnosti desinfekce po vyskladnění hejna pozitivního na S. Enteritidis / S. Typhimurium.

EpFkv07 VYŠETŘENÍ NA INHIBIČNÍ LÁTKY – VyLa (RIL) – úřední vzorek

5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.

REPRODUKČNÍ CHOVY KRŮT

EpFkr01 STĚRY Z PŘEPRAVEK – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

Odebírá se ze zásilky jednodenních krůťat – 10 stěrů ze stěn přepravek.

EpFkr02 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se věku 4 týdnů.

EpFkr03 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se 2 týdny před přechodem do produkční fáze snášky.

EpFkr04 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – vzorek odebraný chovatelem

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se každé 4 týdny během snášky.

EpFkr05 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se – jedenkrát ročně u všech hejn o velikosti alespoň 250 dospělých chovných krůt ve stáří mezi 30 a 45 týdny.

EpFkr07 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

Směsný vzorek trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se jednou ročně u všech elitních, praprarodičovských a prarodičovských hejn.

EpFkr08 VYŠETŘENÍ SMĚSNÝCH VZORKŮ TRUSU NEBO STÍRACÍCH MANŽET – VyLa (BV) – úřední vzorek

Směsný vzorek trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se u všech hejn v hospodářství v případě, že byla zjištěna S. Enteritidis / Typhimurium ve vzorcích odebraných v líhni nebo v rámci úředních kontrol za účelem zjištění původu nákazy.

EpFkr09 VYŠETŘENÍ VZORKŮ TRUSU A PRACHU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Konfirmační metoda slouží k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem. Odebírají se 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet. Směsné vzorky trusu se vyšetřují jako dva samostatné vzorky.

5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky. Konfirmace se provádí na základě rozhodnutí KVS SVS.

Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL

EpFkr10 VYŠETŘENÍ STĚRŮ KE KONTROLE ÚČINNOSTI DEZINFEKCE – VyLa (BV) – úřední vzorek

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna.

EpFkr12 VYŠETŘENÍ VZORKŮ KRMIVA NA SALMONELU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFkr14 VYŠETŘENÍ VZORKŮ VODY NA SALMONELU – VyLa (BV) – úřední vzorek

Vzorek vody odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS.

EpFkr18 VYŠETŘENÍ NA INHIBIČNÍ LÁTKY – VyLa (RIL) – úřední vzorek

5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.

Část IV. Program sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků

Monitoring je prováděn dle rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech.

EpF600 AVIÁRNÍ INFLUENZA – nosnice – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají ode všech kategorií, a to od deseti ptáků z každého vybraného hospodářství a z různých hejn, pokud je v hospodářství více než jedno hejno. Přednostně se odebírají vzorky od nosnic z reprodukčních chovů. Odebírají se krevní vzorky od nosnic ve snáškovém cyklu. O výběru hospodářství rozhoduje KVS SVS.

EpF601 AVIÁRNÍ INFLUENZA – nosnice s přístupem do venkovních výběhů – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se odebere pro účely sérologických testů deset krevních vzorků. Odebírají se krevní vzorky od nosnic ve snáškovém cyklu.

EpF602 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné krůty – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků.

EpF603 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné kachny – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků.

EpF604 AVIÁRNÍ INFLUENZA – plemenné husy – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků.

EpF605 AVIÁRNÍ INFLUENZA – pernatá zvěř z farmového chovu ( vodní) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého farmového chovu vodní pernaté zvěře se odebere pro účely sérologických testů dvacet krevních vzorků.

EpF606 AVIÁRNÍ INFLUENZA – pernatá zvěř z farmového chovu (hrabavá) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého farmového chovu pernaté hrabavé zvěře (např. bažanti), se zaměřením na dospělé ptáky jako je plemenná drůbež, se odebere deset krevních vzorků.

EpF607 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm krůt – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků. O výběru hospodářství rozhoduje KVS SVS.

EpF608 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm kachen – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků.

EpF609 AVIÁRNÍ INFLUENZA – výkrm hus – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA)

Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků.

EpF650 AVIÁRNÍ INFLUENZA – volně žijící ptáci – pitva, VyLa – virologické vyšetření (PCR)

Pasivní dozor – virologické vyšetření vzorků odebraných od nalezených nemocných nebo uhynulých ptáků. Odebírá se celý pták nebo kloakální a tracheální/orofaryngeální výtěry (tzn. z 1 kusu 2 výtěry).

Část V. Výše příspěvků poskytovaných chovatelům na povinné preventivní a diagnostické úkony uvedené v části I.

Laboratorní vyšetření uvedená v části I. provedená ve státních veterinárních ústavech a laboratořích, kterým SVS vydala povolení k provádění veterinárně laboratorní diagnostické činnosti (Výzkumný ústav včelařský v Dole, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.), jsou plně hrazena ze státního rozpočtu.

Část VI.

Přílohy

Nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jsou přílohy č. 1 – 5.

Příloha č. 1 – Vysvětlivky zkratek

Příloha č. 2 – Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic (Gallus gallus) produkujících konzumní vejce

Příloha č. 3 – Národní program pro tlumení výskytu salmonel v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus)

Příloha č. 4 – Národní program pro tlumení salmonel v chovech kuřat chovaných na maso

Příloha č. 5 – Národní program pro tlumení salmonel v chovech krůt

Článek 2

Odůvodnění

Ministerstvo zemědělství v souladu s § 44 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat, úkony související s kontrolou dědičnosti zdraví, úkony související s kontrolou pohody zvířat, povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně podmínek a lhůt k jejich provedení, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu (MKZ – metodika kontroly zdraví). Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat.

Veterinární zákon v souvislosti se zdravím zvířat a jeho ochranou vychází z toho, že rozhodující vliv na zdraví zvířat mají prostředí a podmínky, v nichž zvířata žijí a produkují, a preventivní opatření stanovená a prováděná k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz.

Řádné zabezpečení provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat patří mezi jeden ze základních pilířů ochrany zvířat před vznikem a šířením onemocnění přenosných mezi zvířaty nebo ze zvířat na člověka. Důraz na prevenci a na důsledné dodržování všech opatření stanovených k ochraně zvířat před nebezpečnými nákazami je motivován, mj. také snahou o zachování dobré nákazové situace v ČR, a to jak v chovech hospodářských zvířat, tak v chovech zájmových zvířat nebo i u volně žijící zvěře. Chovatelům se tak v návaznosti na jejich povinnost dle § 4 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona určuje provedení jednotlivých úkonů, včetně rozsahu a lhůt, ve kterých mají být provedeny. Určují se také podmínky pro realizaci národních programů pro tlumení salmonel, programu sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků a monitoringu parazitóz u spárkaté zvěře (§ 19 odst. 5 veterinárního zákona). Metodika kontroly zdraví se vydává podle § 44 odst. 2 veterinárního zákona formou opatření obecné povahy ve smyslu § 171 a násl. správního řádu, a to bez řízení o návrhu opatření.

Článek 3

Poučení

Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal (tj. Ministerstvo zemědělství – odbor živočišných komodit, Těšnov 65/17, Praha 1, 110 00).

Opatření obecné povahy je zveřejněno i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce Ministerstva zemědělství (http://eagri.cz/public/web/mze/uredni-desky/ministerstvo-zemedelstvi).

Proti opatření obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek.

Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci.

Článek 4

Účinnost

Toto opatření obecné povahy nabývá podle § 44 odst. 3 veterinárního zákona účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce Ministerstva zemědělství a vyvěšuje se po celý kalendářní rok. Ministerstvo zemědělství opatření obecné povahy zašle též Státní veterinární správě a krajským veterinárním správám, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách po celý kalendářní rok.

Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří Ministerstvo zemědělství záznamem o jeho účinnosti.

Ing. Miroslav Toman, CSc.

ministr zemědělství ČR

Část VI. PŘÍLOHY

Příloha č. 1

1. Vysvětlivky zkratek

Příloha č. 2

Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic (Gallus gallus) produkujících konzumní vejce

1. Cíl programu

Cílem Národního programu pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic, produkujících konzumní vejce je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel v chovech nosnic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 a s nařízením Komise (EU) č.517/2011.

Program se vztahuje na všechna hospodářství, která naskladnila jednodenní kuřata nebo provádí odchov kuřic pro chov nosnic (Gallus gallus) pro produkci konzumních vajec uváděných do oběhu na území České republiky a vlastní chov nosnic do doby ukončení snášky.

Program se nevztahuje na chovy s produkcí konzumních vajec:

a) určených pro soukromé domácí užití,

b) dodávaných v malém množství konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají konečnému spotřebiteli.

S ohledem na opatření, která se vztahují na nakažená hejna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 vejce pocházející z hejn, která jsou podezřelá z nakažení nebo která mohou pocházet z nakažených hejn, mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, jenž zaručí, že jsou prosta všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, v souladu s právními předpisy Evropské unie o hygieně potravin.

Cílem Národního programu je v souladu s nařízením Komise (EU) č. 517/2011 snížení maximálního procenta hejn dospělých nosnic pozitivních na Salmonella Enteritidis a/ nebo Typhimurium na 2 % nebo méně.

Pokud jde o monofázickou Salmonella Typhimurium, do cíle se zahrnou sérotypy s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

2. Odběr vzorků

Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná krajská veterinární správa (dále jen „KVS SVS“). Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS.

Rámec odběru vzorků je stanovený v souladu s částí B přílohy II nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003. Odběr vzorku se provádí u jednodenních kuřat, u kuřic 2 týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky a u nosnic každých 15 týdnů během snáškové fáze.

2. 1. Odběr vzorků chovatelem

• jednodenní kuřata: EpFn30 – stěry z přepravek a EpFn40 – kadávery kuřat;

• EpFn70 – odběr vzorků trusu 2 týdny před zahájením snášky;

• EpFn01 – první odběr vzorků trusu ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny stáří hejna nosnic;

• EpFn02 – odběr vzorků trusu v hejnech nosnic 1x za patnáct týdnů;

• EpFn74 – odběr vzorku trusu odebraný jako poslední odběr před vyskladněním doplňující patnáctitýdenní cyklus kódu EpFn02.

2. 2. Odběr úředních vzorků:

• EpFn03 – u jednoho hejna nosnic jednou ročně v hospodářství s alespoň s 1 000 nosnicemi; jedná se o odběr vzorku, který nahrazuje vzorek odebíraný chovatelem (EpFn02 nebo EpFn74);

• EpFn04 – ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny u hejn nosnic chovaných v halách, ve kterých byla zjištěna salmonela u předchozího hejna; vzorek, který nahrazuje vzorek EpFn01 odebíraný chovatelem;

• EpFn05 – v případě podezření z nákazy Salmonella spp. na základě epidemiologického šetření ohnisek chorob vyvolaných salmonelou v potravinách v souladu s článkem 8 směrnice 2003/99/ES nebo kdykoli to příslušný orgán považuje za vhodné, za použití protokolu o odběru vzorků stanoveného v písmenu b) bodě 4 části D přílohy II nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. Vzorky se vyšetřují samostatně, tzn., jedná se celkem o 7 vzorků;

• EpFn06 – u všech ostatních hejn nosnic v hospodářství v případě zjištění Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, u jednoho hejna nosnic v hospodářství. Tento odběr úředních vzorků z prostředí nahrazuje nejbližší následující odběr vzorku prováděný chovatelem v rámci standardního schématu odběru vzorků;

• EpFn07 – v případech, kdy to příslušná KVS SVS považuje za vhodné.

2 3. Postup odběru vzorků

2. 3. 1. Odběr vzorku chovatelem

a) U hejna nosnic a kuřic, chovaných v obohacených klecích, se odebere 2 × 150 gramů čerstvého trusu ze všech pásů nebo škrabáků v hale po spuštění systému a po odstranění hnoje; v případě kaskádových klecí bez škrabáků nebo pásů je nutné odebrat 2 × 150 gramů smíchaného čerstvého trusu z 60 různých míst z trusných jímek pod klecemi. V halách s obohacenými klecemi, kde se na koncích pásů nebo na škrabkách nenahromadí dostatečné množství trusu, se čtyři nebo více navlhčených stíracích tamponů o velikosti nejméně 900 cm2 na jeden tampón použijí k setření co největší plochy konce všech dostupných pásů po jejich spuštění, přičemž každý tampon musí být na obou stranách pokryt trusem z pásů či škrabek.

b) U hejna nosnic a kuřic, chovaných v halách, s kójemi nebo volnými výběhy se odeberou dle návodu NRL dva páry vzorků stíracích manžet (návleky na obuv) tak, aby nedošlo k záměně manžet v pořadí odběrů. Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8% roztok chloridu sodného a 0,1% roztok peptonu ve sterilní deionizované vodě nebo sterilní vodě). Chůze po ploše se provádí tak, aby vzorky byly odebrány reprezentativně ze všech částí dané plochy, včetně podestýlky a roštů, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru jsou zahrnuty veškeré jednotlivé posady v budově, ne však oblasti mimo halu v případě hejn s venkovním přístupem. Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál. Manžety slouží k nasátí trusu, proto se jednotlivé páry nesmí zaměnit, takto se jako vzorek zabalí a odesílají k vyšetření do SVÚ. Ve vícepatrových voliérách, ze kterých je většina trusu odstraněna pomocí trusných pásů, musí být alespoň druhý pár navlhčených stíracích manžet použit jako ruční tampóny k setření trusu ze všech dostupných trusných pásů, jak je uvedeno odstavci a).

Směsné vzorky trusu nebo páry vzorků stíracích manžet jsou v laboratoři vyšetřovány jako jeden vzorek..

c) U jednodenních kuřat se odebírá 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě kuřat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně. Dále se odebírají kadávery kuřat nalezené při přejímce kuřat (max. 60 ks). Pokud jsou naskladněna kuřata ze dvou líhní, vytvoří se vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu;

2. 3. 2. Odběr úředních vzorků

a) V případě odběru úředních vzorků se odebírá 3 x 150 gramů přirozeně nahromaděného trusu v klecových technologiích s chovem kuřic a v obohacených klecích s chovem nosnic nebo 3 páry vzorků stíracích manžet (návleků na obuv) u nosnic a kuřic chovaných v halách, s kójemi nebo volnými výběhy.

b) Směsné vzorky nebo páry vzorků stíracích manžet jsou v laboratoři vyšetřovány jako dva vzorky.

c) Při odběru úředních vzorků se provádí kontrola plnění sanitačního programu, vakcinačního programu a dodržování zoohygienických preventivních opatření.

V případě podezření z nákazy Salmonella spp. na základě epidemiologického šetření ohnisek chorob vyvolaných salmonelou v potravinách v souladu s článkem 8 směrnice 2003/99/ES, v případě odběru vzorku pro konfirmační vyšetření nebo kdykoli to příslušný orgán považuje za vhodné, se použije protokol o odběru vzorků stanoveného v písmenu b) bodě 4 části D přílohy II nařízení (ES) č. 2160/2003. Odebírá se 7 samostatných vzorků dle EpFn05 (5 směsných vzorků trusů nebo 5 párů stíracích manžet a 2 vzorky prachu). KVS SVS musí ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFn50) se odebírá vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.

U hejn nosnic s volným výběhem se vzorky sbírají pouze uvnitř haly.

3. Obecné údaje

Program je prováděn na celém území České republiky. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003:

„Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu.

4. Schválené laboratoře

Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky, odebrané v rámci tohoto programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS:

• SVÚ Praha – NRL

• SVÚ Jihlava

• SVÚ Olomouc

Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha.

5. Metody použité pro vyšetření

5. 1. Přeprava a příprava vzorků

Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při okolní teplotě v případě, že se nevystaví nadměrnému teplu (konkrétně přes 25 °C) nebo slunečnímu svitu. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a během čtyř dnů od jejich odběru.

5. 2. Vzorky ze stíracích a gázových tamponů

Při vyšetření v laboratoři se postupuje takto:

• opatrně se vybalí dva páry stíracích tamponů tak, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu,

• krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci za použití metody detekce uvedené v čl. 6.5 programu.

5. 3. Vzorky trusu a prachu

Při vyšetření v laboratoři se postupuje takto:

• vzorky trusu odebrané chovatelem se sloučí a důkladně smíchají a následně se odebere 25 gramů vzorku pro kultivaci, úřední vzorky se vyšetřují samostatně,

• 25 gramový vzorek se přidá do 225 ml PPV předehřáté na pokojovou teplotu,

• pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce uvedené v bodu 5.

V případě schválení norem ISO na přípravu trusu pro zjištění salmonely se použijí normy ISO a nahradí výše uvedená ustanovení o přípravě vzorků.

5. 4. Kadávery jednodenních kuřat

Vzorky uhynulých kuřat odebraných při dodávce jednodenních kuřat se vyšetřují jako směsné vzorky z maximálně 10 kusů uhynulých kuřat.

5. 5. Schéma odběru vzorků krmiv a konzumních vajec

Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku.

Vzorky konzumních vajec jsou odebírané v třídírnách a balírnách vajec v rámci programu HACCP a vždy, když dojde k podezření na infekci Salmonella spp. během produkce konzumních vajec v prvovýrobě.

5. 6. Metody detekce

Pro detekci se používá metoda doporučená referenční laboratoří Společenství pro salmonelu v Bilthovenu, Nizozemsko. Tato metoda je popsána v současném znění normy ČSN EN ISO 6579-1:2017 Mikrobiologie potravního řetězce – Horizontální metoda průkazu, stanovení počtu a sérotypizace bakterií rodu Salmonella. V této metodě se používá modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV jako jediné selektivní obohacovací médium. Sérotypizace se provádí nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kauffmann-White-Le Minor. Pro další typizaci sérotypů Salmonella Enteritidis a Salmonella Typimurium, včetně její monofazické varianty se použije určení MLVA profilu (Multiple Locus Variable-number Tandem Repeat Analysis). Tato typizace je prováděna podle standardního operačního postupu publikovaného evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

5. 7. Uložení kmenů

Kmeny izolované ze vzorků se skladují pro budoucí typizaci s určením MLVA profilu nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů. Vzorky se uchovávají v NRL po dobu minimálně dvou let.

6. Systém hlášení výsledků

Hejno se považuje za pozitivní, jestliže byla zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium (jiné než očkovací kmeny) včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:- v jednom nebo ve více vzorcích u daného hejna nosnic vyšetřovaného v rámci Národního programu nebo při došetřování salmonelových epidemií u lidí.

Pokud není zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní.

Laboratoř vykazuje vyšetření a výsledky vyšetření všech vzorků v informačním systému. Výsledek vyšetření všech vzorků zašle pověřená laboratoř na příslušnou KVS SVS, kopii chovateli drůbeže nebo soukromému veterinárnímu lékaři.

KVS SVS vykazuje odběry všech vzorků a výsledky těchto vyšetření v informačním systému SVS.

Evidenci o provedených laboratorních vyšetřeních za laboratoře, uvedené v bodě 5, shromažďuje a sumarizuje NRL v měsíčních intervalech, sumarizované hlášení poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS vždy k 15. dni v měsíci.

7. Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu

Na konzumní vejce pocházející z pozitivních hejn se vztahují opatření uvedená v části D přílohy II nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003.

Je zakázáno uvolňovat na trh jako vejce třídy A:

1. Konzumní vejce ze všech hejn pozitivních na sledované sérotypy. Konzumní vejce mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, který zaručí, že jsou prosta všech sérotypů invazivních salmonel, v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Taková vejce se považují za vejce třídy B a před uvedením na trh se označí údajem uvedeným v článku 10 nařízení ES č. 589/2008.

2. Konzumní vejce ze všech hejn s neznámým nákazovým statusem nebo z hejn, u kterých vzniklo podezření na výskyt sledovaných sérotypů salmonel, tj. v případě pozitivního výsledku vzorku, který odebral chovatel.

Konzumní vejce mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, jenž zaručí, že jsou prosta všech sérotypů invazivních salmonel, v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Taková vejce se považují za vejce třídy B a před uvedením na trh se označí údajem uvedeným v článku 10 nařízení ES č. 589/2008. Toto opatření platí až do doby, kdy je výskyt salmonel vyloučen negativním výsledkem vyšetření úředního vzorku odebraného pro konfirmační vyšetření.

a) Opatření přijatá v případě záchytu salmonel ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem.

V případě výskytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, rozhodne KVS SVS o úředním odběru konfirmačních vzorků z každého pozitivního hejna za účelem vyloučení falešně pozitivního výsledku. NRL provede konfirmační metodu, která je založena na bakteriologickém vyšetření trusu a prachu. Vzorky se odebírají v souladu s bodem 4 b) i) části D, přílohy II nařízení (ES) 2160/2003 k vyloučení falešně pozitivních výsledků. Jiná z konfirmačních metod uvedených v příloze II nařízení (ES) 2160/2003 není z technických důvodů proveditelnosti přípustná.

O provedení konfirmace rozhodne KVS SVS.

Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha.

Odběr pro konfirmační vyšetření (EpFn08) se provádí následovně:

• Klecové chovy kuřic, chovy nosnic s obohacenými klecemi

– 5 vzorků přirozeně smíchaného trusu z trusového pásu, škrabáku, nebo jímky v závislosti na technologii chovu. Každý z odebraných vzorků bude o hmotnosti 200 – 300 g.

– 2 vzorky prachu z podklecového prostoru (2x250ml)

• Hluboká podestýlka, alternativní technologie, haly s výběhem

– 5 párů stěrů z bot (1 pár = 1 vzorek)

– 1 vzorek prachu z pásu na dopravu vajec (250 ml)

– 1 vzorek prachu odebraný v různých místech haly (250 ml)

• Při odběru vzorků v chovech pod 1000 ks nosnic musí být metodika odběru dodržena v maximální možné míře.

Pro analýzu se odebere 25 gramový podvzorek z každého vzorku trusu a prachu, všechny vzorky musejí být analyzovány odděleně.

Při odběru úředních vzorků ke konfirmaci KVS SVS vždy odebere vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek.

Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření:

• provedení bakteriologického vyšetření krmiva a vody na přítomnost Salmonella spp., pokud je to nezbytné;

• provedení důkladné průběžné očisty a dezinfekce a to jak v hale, tak i v ostatních obslužných prostorech (např. sklady krmiv a podestýlky).

• po ukončení turnusu provedení důkladné mechanické očisty, desinfekce a bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky;

• zákaz přesunu drůbeže za účelem dalšího chovu.

KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní.

b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium.

KVS SVS provede epizootologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že:

• v případě potřeby se provede bakteriologické vyšetření krmiva na přítomnost Salmonella spp.;

• zakazuje se přesun drůbeže za účelem dalšího chovu;

• zakazuje se využití hejna pro další snáškové období;

• Po poražení, nebo usmrcení drůbeže z infikovaných hejn, musí být provedena důkladná očista a dezinfekce včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy o hygieně potravin.

Živočišné produkty z takovýchto ptáků mohou být uvedeny na trh k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy. Pokud tyto produkty nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být použity, nebo zlikvidovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

KVS SVS provede dozor nad účinností dezinfekce prováděné chovatelem. Kontrola účinnosti se provede bakteriologickým vyšetřením stěrů v souladu s metodou stanovenou NRL.

7. 1. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce

• Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna KVS SVS po závěrečné dezinfekci po poražení pozitivního hejna.

• Vzorky ke kontrole účinnosti dezinfekce se odebírají po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce.

• Odebírá se 6 stěrů z různých míst tak, aby bylo zajištěno jejich reprezentativní rozmístění s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Pro odběr se používají tampony v transportním médiu, dostupné v laboratořích provádějících vyšetřování. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem v transportním médiu. Stíráme plochu 100 cm2 na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s.

• Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře.

• Stěry jsou do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými SVS jako jednotlivé vzorky. Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda stanovení celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech stanovená NRL pro salmonely v SVÚ Praha.

8. Použití antimikrobiálních látek

Antimikrobiální látky lze použít pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže.

• Pro tlumení salmonel u drůbeže se antimikrobiální látky používají pouze jako zvláštní metoda.

• K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (dále jen „ÚSKVBL Brno“).

• Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS u drůbeže, u níž se projevuje salmonelóza s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít k nadměrnému utrpení zvířat. Před aplikací antimikrobiálních látek musí být známy výsledky bakteriologického vyšetření vzorků a testování citlivosti k antibiotikům.

• V mimořádných situacích může být provedena aplikace antimikrobiálních látek před výsledkem bakteriologického odběru vzorků a testováním citlivosti za předpokladu, že před aplikací budou odebrány vzorky veterinárním lékařem. Pokud před aplikací antimikrobiálních látek nebyl proveden odběr vzorků, považují se hejna za infikovaná salmonelou.

• Požadavky na použití antimikrobiálních látek se nevztahují na látky, mikroorganismy ani přípravky povolené jako doplňkové látky v krmivech podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.

9. Vakcinace

Vakcinaci lze provádět pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, kterým se provádí nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národním programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Vakcinace drůbeže proti Salmonella Enteritidis je v rámci tohoto programu povinná. Při vakcinaci je nutno dodržet následující podmínky:

• Používané vakcíny musí mít platnou registraci ÚSKVBL Brno a musí splňovat požadavky nařízení Komise (ES) č. 1177/2006. Dávkování, způsob aplikace a použití u věkových kategorií je stanoveno výrobcem vakcíny. Živé atenuované vakcíny proti salmonelám rse nesmí použít, pokud výrobce neposkytne vhodnou metodu pro bakteriologické odlišení terénních a vakcinačních kmenů.

• Vakcinace se provádí během odchovu kuřic tak, aby vakcinace a revakcinace byla ukončena nejpozději 3 týdny před plánovaným zastavením nosnic do snášky.

• V případě, že se rozhodne chovatel využívat hejno v dalším snáškovém období, tj. hejno bude využíváno pro produkci konzumních vajec i ve věku vyšším než 80 týdnů, musí být odběr vzorků prováděný chovatelem ve snáškovém období v patnáctitýdenních intervalech (EpFn02) nahrazen úředním odběrem (EpFn80) provedeném poprvé ve věku 80 +/- 2 týdny a opakovaném v patnáctitýdenních intervalech po celou dobu další snášky.

• Vakcinace je hrazena u odchovu kuřic určených pro následný chov a produkci v České republice.

10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům

Chovateli se poskytne příspěvek na vakcinaci a revakcinaci kuřic proti Salmonella Enteritidis provedenou v rámci vakcinačního programu schváleného KVS SVS. Příspěvek se poskytne na základě žádosti chovatele a po předložení „Potvrzení o provedeném úkonu povinné kontroly zdraví“ a dalších účetních dokladů dokládajících náklady vynaložené na nákup očkovací látky. Do příspěvku za vakcinaci se zahrnují pouze náklady na nákup očkovací látky.

Příspěvek se poskytne po provedení vakcinace či revakcinace hejna ve výši maximálně 1,90 Kč na jednu podanou vakcinační dávku.

Příspěvek se poskytne na počet dávek, který je v souladu s vakcinačním programem schváleným KVS SVS, maximálně však na tři vakcinační dávky na jednu kuřici. Žádost o příspěvek za vakcinaci provedenou v roce 2020 je možné podat nejpozději do 15. 2. 2021.

Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona.

11. Povinnosti chovatelů

• zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech desinfekcích a preventivních opatřeních,

• zpracovat ve spolupráci se soukromým veterinárním lékařem vakcinační program pro hospodářství a tento postoupit ke schválení příslušné KVS SVS, stejně tak jako případné změny vakcinačního programu. Vést přesnou evidenci o provedených vakcinacích a hlásit nejpozději do 7 dnů od provedení vakcinace údaje příslušné KVS SVS,

• vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona.

11.1. Sanitační řád

Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o:

1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.);

2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.;

3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému;

4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích);

5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky;

6. údržbě ventilačního systému;

7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků;

8. nakládání s použitou podestýlkou;

9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace;

10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce.

11. nakládání s konzumními vejci při záchytu Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium

11.2. Pokyny pro správnou chovatelskou praxi

Ve všech chovech nosnic, určených na produkci konzumních vajec, musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních kuřat během odchovu až po zastavení kuřic k produkci konzumních vajec a pokračující chov nosnic.

Podle druhu chované nosné drůbeže (Hisex, Isa, Lhomann, Dominant atd.) se dodržují „TECHNOLOGICKÉ POSTUPY“ v chovech.

Po každém ukončení produkčního cyklu (snášky konzumních vajec) se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí.

KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem. Kontrola účinnosti se provádí bakteriologickým vyšetřením stěrů.

11.3. Vedení záznamů v hospodářství

Evidence záznamů v hospodářství drůbeže se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004.

Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:

• datum příjmu drůbeže,

• původ drůbeže,

• počet drůbeže,

• dosažená snáška vajec,

• úhyny,

• dodavatelé krmiv,

• druh a období používání doplňků a ochranná lhůta,

• sledování příjmu krmiv a vody,

• provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření,

• druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání,

• datum vakcinace a druh použité vakcíny – údaje převzaty z odchovu kuřic,

• výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna podrobena již dříve,

• počet nosnic určených k poražení,

• předpokládané datum poražení,

• datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce),

• výsledky kontroly účinnosti dezinfekce,

• výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež

• výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu.

11.4. Dokumenty při přesunech drůbeže

Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna na všechny sérotypy Salmonella spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření.

V případě obchodování v rámci Evropské unie musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty v Unii.

12. Registrace hospodářství

Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno nosnic pro produkci konzumních vajec, uváděných na trh, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat

Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení haly a označení hejna ve formátu CZ 12345678-XXHYZZ/ 2020.

Symboly XX představují číselné označení haly s možnostmi 0 – 99. Y určuje typ technologie s možnostmi: 0 – ekologický chov, 1 – chov s volným výběhem, 2 – chov v halách, 3 – obohacené klece. ZZ je pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99.

V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v daném roce musí být pro každé hejno jedinečné.

Za správné označení hejna odpovídá chovatel.

Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci.

Příloha č. 3

Národní program pro tlumení výskytu salmonel
v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus)

1. Cíl programu

Cíl programu je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 a s nařízením Komise (EU) č. 200/2010.

Cílem programu je sledovat výskyt invazivních sérotypů Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium (včetně monofazické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-), Salmonella Infantis, Salmonella Virchow a Salmonella Hadar a přijímat opatření, která mají chránit především zdraví lidí a zdraví dalších populací drůbeže. Cílem programu stanoveným v souladu s nařízením Komise č. 200/2010 je snížení procenta reprodukčních hejn dospělé drůbeže pozitivních na sledované sérotypy salmonel pod 1%. Do sledování je zahrnuta celá Česká republika se všemi registrovanými reprodukčními chovy kura domácího (Gallus gallus).

Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava, Olomouc, České Budějovice a Hradec Králové, pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ Praha.

Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen „KVS SVS“), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření.

2. Odběr vzorku

Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS.

2. 1. Odběru vzorků chovatelem

• EpFr01 – jednodenní kuřata: 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě kuřat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně;

• EpFr02 – kadávery kuřat nalezené při přejímce kuřat (max. 60 ks). Pokud jsou naskladněna kuřata ze dvou líhní, vytvoří se vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu;

• EpFr03 – 2 týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky – odběr směsného vzorku trusu;

• EpFr04 – odběr směsného vzorku trusu, který se provádí každé 3 týdny během snášky v případě, že maximální procento reprodukčních hejn v produkčním období pozitivních na Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium (včetně monofazické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-), Salmonella Infantis, Salmonella Virchow a Salmonella Hadar bylo v předchozích dvou kalendářních letech nejvýše 1%. Vyhodnocení prevalence za předchozí období provádí ÚVS SVS, která zveřejní do 15. 1. na internetových stránkách SVS frekvenci odběrů v konkrétním roce.

• EpFr05 – směsný vzorek trusu ve věku 4 týdnů;

2. 2. Odběr úředních vzorků

• EpFr06 – směsný vzorek trusu odebíraný v 23. – 26. týdnu věku hejna.

• EpFr07 – směsný vzorek trusu odebíraný v 47. – 50. týdnu věku hejna.

Odběr úředního vzorku může nahradit vzorek odebíraný chovatelem v rámci stanoveného schématu odběru vzorků EpFr04.

2. 3. Metody odběru vzorků:

A. Odběr směsných vzorků trusu

Odebírají se jednotlivé vzorky čerstvého trusu o váze min. 1 g v počtu, který udává tabulka.

Z těchto jednotlivých vzorků se sestaví dva směsné vzorky a tato skutečnost se uvede v žádance o vyšetření. Směsný vzorek musí být sestaven z nejvýše 150 jednotlivých vzorků. Každý z těchto směsných vzorků se vyšetřuje samostatně.

Nebo

B. Odběr vzorků pomocí stíracích manžet

Odebírá se 5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky.

Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Přípustné jsou i „gázové ponožky.“ Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8% roztok chloridu sodného a 0,1% roztok peptonu ve sterilní deionizované vodě nebo sterilní vodě). Chůze po ploše se provádí tak, aby vzorky byly odebrány reprezentativně ze všech částí dané plochy, včetně podestýlky a roštů, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru jsou zahrnuty veškeré jednotlivé posady v budově. Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál. Manžety slouží k nasátí trusu, proto se jednotlivé páry nesmí zaměnit, takto se jako vzorek zabalí a odesílají k vyšetření do SVÚ.

C. Odběr směsných vzorků trusu v klecových technologiích:

V klecových technologiích může být vzorek v závislosti na typu budovy tvořen přirozeně smíchaným trusem pocházejícím z trusných pásů, škrabáků nebo hlubokých trusných jímek. Pro samostatné vyšetření se odebírají nejméně dva vzorky o váze min. 150 g pro samostatné vyšetření:

– z trusných pásů pod každou řadou klecí, které jsou stále v chodu a čistí se pomocí šnekového nebo pásového dopravníku;

– ze škrabáků používaných v systému trusných jímek, kdy je trus zpod klecí seškrabován a ukládán do hlubokých jímek pod budovou;

– ze systému trusných jímek (kanálů) u kaskádových klecí, kdy jsou klece seřazeny terasovitě a trus padá přímo do jímky.

V budově je obvykle několik řad klecí. Směsné vzorky z každé řady jsou zastoupeny v celkovém směsném vzorku. Z každého hejna se odebírají dva samostatně vyšetřované vzorky směsné vzorky. V systémech, kde se používají pásy nebo škrabáky, musí být pásy nebo škrabáky před provedením odběru vzorku uvedeny do provozu, tak aby se shrnul starý trus.

V systémech, kde se používají shrnovače trusu a škrabáky pod klecemi, se odebírá směsný trus usazený na škrabáku po jeho uvedení do provozu.

U kaskádových klecí, u nichž se nepoužívají žádné škrabáky nebo pásy, se odebírá směsný trus přímo z hluboké jímky. U systému trusných pásů se odebírá směsný vzorek trusu z výstupních konců pásů.

V halách s klecemi, kde se na koncích pásů nebo na škrabkách nenahromadí dostatečné množství trusu, se čtyři nebo více navlhčených stíracích tamponů o velikosti nejméně 900 cm2 na jeden tampón použijí k setření co největší plochy konce všech dostupných pásů po jejich spuštění, přičemž každý tampon musí být na obou stranách pokryt trusem z pásů či škrabek.

V halách s kójemi nebo volnými výběhy se odeberou dle návodu NRL dva páry vzorků stíracích manžet (návleky na obuv) tak, aby nedošlo k záměně manžet v pořadí odběrů. Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8% roztok chloridu sodného a 0,1% roztok peptonu ve sterilní deionizované vodě nebo sterilní vodě). Chůze po ploše se provádí tak, aby vzorky byly odebrány reprezentativně ze všech částí dané plochy, včetně podestýlky a roštů, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru jsou zahrnuty veškeré jednotlivé posady v budově, ne však oblasti mimo halu v případě hejn s venkovním přístupem. Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál. Manžety slouží k nasátí trusu, proto se jednotlivé páry nesmí zaměnit, takto se jako vzorek zabalí a odesílají k vyšetření do SVÚ. Ve vícepatrových voliérách, ze kterých je většina trusu odstraněna pomocí trusných pásů, musí být alespoň druhý pár navlhčených stíracích manžet použit jako ruční tampóny k setření trusu ze všech dostupných trusných pásů.

Pro účely vyšetření se vzorky sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky.

3. Obecné údaje

Program probíhá na celém území České Republiky ve všech reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus) registrovaných podle § 23 zákona č. 154/2000 Sb. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003: „Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný vzdušný prostor.

4. Schválené laboratoře

Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003.

Vzorky, odebrané v rámci tohoto Národního programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS:

SVÚ Praha – NRL

SVÚ Jihlava

SVÚ Olomouc

Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha.

5. Metody použité pro vyšetření.

5. 1. Přeprava a přípravy vzorků.

Vzorky se odešlou do laboratoří nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků..

5. 2. Stírací tampony a vzorky prachu.

a) Pár (y) stíracích/gázových tamponů a vzorek prachu (textilní tampon) se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu nebo prachového materiálu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu..

b) Stírací/gázový a textilní tampon se zcela ponoří do pufrované peptonové vody, aby byl kolem vzorku dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku, a proto lze v případě potřeby přidat více pufrované peptonové vody. Ze stíracích tamponů a textilního tamponu se musí zpracovat samostatné preparáty..

c) Pokud je pět párů stíracích/gázových tamponů sloučeno do dvou vzorků, musí se každý směsný vzorek umístit do 225 ml pufrované peptonové vody, nebo případně do většího množství, aby byly zcela ponořeny a aby byl zajištěn dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku..

d) Vířením se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a pokračuje se v kultivaci za použití metody detekce popsané v bodě 6. 5..

5. 3. Ostatní vzorky trusu.

a) Vzorky trusu se sloučí a důkladně smíchají a poté se odebere 25 g podvzorku pro kultivaci..

b) 25 g podvzorek se přidá do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu..

c) Pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce popsané v bodě 6. 5. V případě schválení norem ISO týkajících se přípravy příslušných vzorků pro detekci salmonely použijí se normy ISO a nahradí výše uvedená ustanovení o přípravě vzorků..

5. 4. Kadávery jednodenních kuřat.

Vzorky uhynulých kuřat odebraných při dodávce jednodenních kuřat se vyšetřují jako směsné vzorky z maximálně 10 kusů uhynulých kuřat..

5. 5. Schéma odběru vzorků krmiv.

Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku.

5. 6. Metody detekce

5. 7. Uložení kmenů

6. Systém hlášení výsledků

Hejno se považuje za pozitivní, zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium (včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) Salmonella Infantis, Salmonella Hadar nebo Salmonella Virchow (jiné než očkovací kmeny) v jednom nebo ve více vzorcích u daného hejna vyšetřovaného v rámci Národního programu.

Pokud není zjištěna přítomnost invazivních sérotypů salmonel, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní. Výsledky vyšetření vzorků odebraných a odeslaných podle přílohy 1 zasílá určená laboratoř příslušné KVS SVS; kopii těchto výsledků zasílá chovateli nebo soukromému veterinárnímu lékaři.

Odběry úředních vzorků a vzorků odebraných chovatelem nebo jím pověřenou odborně způsobilou osobou a výsledky jejich vyšetření eviduje KVS SVS prostřednictvím informačního systému.

Záznamy o provedených laboratorních vyšetřeních a jejich výsledcích za všechny laboratoře v ČR shromažďuje a sumarizuje v měsíčních intervalech SVÚ Praha – NRL pro salmonely; sumarizované hlášení poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS vždy k 15. dni v měsíci.

7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu

a) Opatření přijatá v případě záchytu invazivních sérotypů salmonel Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem

V případě výskytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, rozhodne KVS SVS o úředním odběru konfirmačních vzorků (EpFr09) z každého pozitivního hejna za účelem vyloučení falešně pozitivního výsledku. O provedení konfirmace rozhodne KVS SVS.

Odběr pro konfirmační vyšetření se provádí jednou z metod uvedených v bodě 2.3. Dva směsné vzorky trusu, nebo 5 párů manžet. Z těchto jednotlivých vzorků se sestaví dva směsné vzorky a tato skutečnost se uvede v žádance o vyšetření. Každý z těchto směsných vzorků se vyšetřuje samostatně.

KVS SVS ověří, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFr25) se odebírá vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.

• Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření:

• provedení bakteriologického vyšetření krmiva a vody na přítomnost Salmonela spp., pokud je to nezbytné;

• v případě pozitivního nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium pozastavení násadových vajec do doby výsledku konfirmačního vyšetření;

• provedení důkladné průběžné očisty a dezinfekce a to jak v hale, tak i v ostatních obslužných prostorech (např. sklady krmiv a podestýlky). Po ukončení turnusu provedení důkladné mechanické očisty, desinfekce a bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky;

• KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní.

b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium.

KVS SVS provede epizootologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že:

• v případě potřeby se provede další bakteriologické vyšetření krmiva na přítomnost Salmonella spp.;

• všechna drůbež v pozitivním hejnu, a to včetně jednodenních kuřat musí být poražena nebo usmrcena a neškodně odstraněna způsobem co nejvíce omezujícím nebezpečí šíření salmonel. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být neškodně odstraněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě;

• neinkubovaná násadová vejce musí být neškodně odstraněna. Vejce mohou být užita k lidské spotřebě, pouze pokud jsou ošetřena takovým způsobem, který zaručí zničení všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně;

• pokud se v líhni ještě nacházejí násadová vejce, musí být neškodně odstraněna nebo ošetřena v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č. 1069/2009;

• po poražení nebo usmrcení drůbeže z infikovaných hejn musí být v souladu s pokyny příslušné KVS SVS provedena důkladná očista a dezinfekce včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky;

• KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděné chovatelem. Kontrola účinnosti dezinfekce se provádí bakteriologickým vyšetřením stěrů v souladu s metodou stanovenou NRL.

7. 1. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce

• Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna KVS SVS po závěrečné dezinfekci po poražení pozitivního hejna.

• Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře.

8. Použití antimikrobiálních látek

Antimikrobiální látky lze použít pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže.

• Pro tlumení salmonel u drůbeže se antimikrobiální látky používají pouze jako zvláštní metoda.

• K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované ÚSKVBL Brno.

• Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS u drůbeže, u níž se projevuje salmonelóza s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít k nadměrnému utrpení zvířat. V těchto hejnech se přijmou vhodná opatření na co největší snížení rizika šíření salmonely zbytkem reprodukční pyramidy.

• Antimikrobiální látky mohou být použity k záchraně hodnotného genetického materiálu reprodukčních hejn, aby se založila nová hejna bez salmonely, včetně „elitních hejn“, hejn z ohrožených chovů a hejn chovaných pro výzkumné účely; kuřata vylíhnutá z násadových vajec sebraných od drůbeže ošetřené antimikrobiálními látkami podléhají během chovné fáze odběru vzorků každých čtrnáct dní s tím, že program se zaměřuje na zjištění 1% prevalence dané salmonely s 95% mezí spolehlivosti. Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS. Toto použití je založeno pokud možno na výsledcích bakteriologického odběru vzorků a testování citlivosti.

9. Vakcinace

Vakcinace v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus) je dobrovolná.

Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky:

• Používané vakcíny musí mít platnou registraci Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (dále jen „ÚSKVBL Brno“) a musí splňovat požadavky nařízení Komise (ES) č. 1177/2006. Dávkování, způsob aplikace a použití u věkových kategorií je stanoveno výrobcem vakcíny. Živé atenuované vakcíny proti salmonelám se nesmí použít, pokud výrobce neposkytne vhodnou metodu pro bakteriologické odlišení terénních a vakcinačních kmenů.

• Vakcinace a revakcinace musí být ukončena nejpozději 3 týdny před plánovaným zastavením nosnic do snášky.

• V případě opakované vakcinace před dalším snáškovým cyklem se nesmí používat živé atenuované vakcíny.

10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům

Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona.

11. Povinnosti chovatelů

• zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech dezinfekcích a preventivních opatřeních,

• vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona.

11. 1. Sanitační řád

Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o:

1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.);

2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.;

3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému;

4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích);

5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky;

6. údržbě ventilačního systému;

7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků;

8. nakládání s použitou podestýlkou;

9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace;

10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce.;

11. 2. Vedení záznamů v hospodářství;

Evidence záznamů v hospodářství drůbeže se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.;

Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:;

• datum příjmu drůbeže,;

• původ drůbeže,;

• počet drůbeže,;

• dosažená snáška vajec,;

• úhyny,;

• dodavatelé krmiv,;

• druh a období používání doplňků a ochranná lhůta,;

• sledování příjmu krmiv a vody,;

• provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření,;

• druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání,;

• datum vakcinace a druh použité vakcíny – údaje převzaty z odchovu kuřic,;

• výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna podrobena již dříve,;

• počet nosnic určených k poražení,;

• předpokládané datum poražení,;

• datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce),;

• výsledky kontroly účinnosti dezinfekce,;

• výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež;

• výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu.;

11. 3. Dokumenty při přesunech drůbeže;

Chovatel předá příjemci (v případě dalšího chovu) písemně údaje o výsledcích laboratorních vyšetření hejna na sledované sérotypy salmonel (datum posledního odběru vzorku a jeho výsledek vyšetření a výsledek všech vyšetření hejna (pozitivní/negativní). Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna na všechny sérotypy Salmonella spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření.;

12. Registrace hospodářství;

Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno větší, než 100 kusů drůbeže s produkcí násadových vajec je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat

V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné.

Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci.

Příloha č. 4

Národní program pro tlumení salmonel v chovech kuřat chovaných na maso

1. Cíl programu:

Cílem programu je snížit procento hejn kuřat chovaných na maso, pozitivních na výskyt Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium v prostředí na maximálně 1 %. Do cíle programu jsou zahrnuty sérotypy monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Evropské unie podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003 zaměřeným na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u kuřat chovaných na maso stanoveným v nařízení Komise (ES) č. 200/2012.

Program se vztahuje na všechna hospodářství, na kterých probíhá výkrm kuřat na maso, která mají být poražena na jatkách.

Program se nevztahuje na chovy s produkcí kuřat:

a) určených pro soukromé domácí užití;

b) kdy producent dodává malá množství přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají konečnému spotřebiteli

2. Odběru vzorků

Chovatel kuřat, která mají být poražena na jatkách, zajistí podle určeného harmonogramu u každého hejna odběr vzorků z prostředí.

Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS.

2.1. Odběr vzorků chovatelem

Odběr vzorků z prostředí se uskuteční z každého hejna, v průběhu třech týdnů před odvozem kuřat na porážku tak, aby byl výsledek vyšetření znám před vlastním přesunem na jatka (EpFb01).

Odchylně od povinnosti odběru vzorků uvedené v tomto písmeni může příslušný orgán povolit odběr vzorků v posledních šesti týdnech před okamžikem porážky, jsou-li brojleři chováni déle než 81 dní, nebo vztahuje-li se na ně ekologická produkce brojlerů podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008.

2.2. Odběr úředních vzorků

Úřední odběr vzorků (EpFb04) se provede 1x ročně u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 5 000 ptáků.

Dále se úřední odběr vzorků uskuteční pokaždé, bude-li to KVS SVS považovat za nutné (EpFb05).

KVS SVS může rozhodnout o úředním odběru vzorků krmiva (EpFb03) k bakteriologickému vyšetření na přítomnost Salmonella spp. Odběru vzorku KVS SVS provede na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů ve více zástavech a na hospodářstvích, na kterých došlo k záchytu sledovaných sérotypů u všech hejn v zástavu, současně s kontrolou biologické bezpečnosti.

Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. Vzorek stěrů odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS (EpFb07).

2.3. Postup při odběru vzorků

• Použijí se dva páry stíracích tamponů nebo gázových tamponů. U hejn kuřat chovaných na maso s volným výběhem se vzorky odebírají pouze uvnitř budovy.

Všechny stírací/gázové tampony musí být zahrnuty do jednoho vzorku.

• U hejn s méně než 100 kuřaty, kde nelze použít stírací/gázové tampony, protože není možné vstoupit do budovy, může být jejich použití nahrazeno použitím tamponů na rukou – kdy se stírací tampony nebo gázové tampony navlečou přes rukavice a setřou se povrchy kontaminované čerstvým trusem.

• Před navlečením stíracích/gázových tamponů je třeba jejich povrch navlhčit maximálním regeneračním roztokem (MRR: 0,8 % chloridu sodného, 0,1 % peptonu ve sterilní deionizované vodě) nebo sterilní vodou nebo jiným roztokem schváleným Národní referenční laboratoří pro salmonely na SVÚ Praha.

• Je zakázáno používat vodu obsahující antimikrobiální látky nebo další dezinfekční látky. Pro navlhčení stíracích tamponů se doporučuje nalít dovnitř tekutinu před jejich navlečením. Případně je možno před použitím vložit stírací nebo gázové tampony spolu s roztokem do sterilizačních vaků nebo nádob. Roztok lze rovněž aplikovat po obutí pomocí spreje či rozprašovače.

• Je třeba zajistit, aby byly ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části budovy. Každý pár se použije pro přibližně 50 % plochy budovy. Po skončení odběru vzorků musí být stírací/gázové tampony opatrně sejmuty tak, aby se neuvolnil přichycený materiál. Stírací tampony se obrátí tak, aby se přichycený materiál neuvolnil. Vloží se do sáčku nebo nádoby a označí se.

• KVS SVS provádí vyškolení chovatelů a/nebo osob provádějících odběr vzorků z pověření chovatelem s cílem zajistit řádné dodržování metodiky odběru vzorků.

• KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFb06) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS.

• Není-li zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno brojlerů za pozitivní.

3. Obecné údaje

Program je prováděn na celém území České republiky.

Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003:

„Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu.

4. Schválené laboratoře, kde se analyzují vzorky odebrané v rámci programu.

Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003.

SVÚ Praha – NRL

SVÚ Jihlava

SVÚ Olomouc

5. Metody použité pro vyšetření

5. 1. Přeprava a příprava vzorků

Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků.

Pár stíracích/gázových tamponů se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu.

Krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci za použití metody uvedené v tomto programu.

5. 2. Metoda detekce

5.3. Uložení kmenů

5. 4. Schéma odběru vzorků krmiv

Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku.

6. Systém hlášení výsledků

Hejno kuřat chovaných na maso se považuje za pozitivní, jestliže byla v hejně v jakémkoli okamžiku zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium (jiné než očkovací kmeny) včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

Pokud není zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní.

7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu

• Chovatel zaznamená tento výsledek (tj. nález kteréhokoliv sérotypu Salmonella spp.) do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění kuřat na jatka.

7. 1. Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu

• Chovatel zaznamená tento výsledek do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění kuřat na jatka.

• Chovatel provede kontrolu účinnosti preventivních opatření k zajištění biologické bezpečnosti chovu.

• KVS SVS rozhodne o odběru vzorků krmiva (EpFb03), k bakteriologickému vyšetření na přítomnost Salmonella spp. Odběru vzorku KVS SVS provede na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů ve více zástavech a na hospodářstvích, na kterých došlo k záchytu sledovaných sérotypů u všech hejn v zástavu, současně s kontrolou biologické bezpečnosti.

• Po vyskladnění kuřat na jatka musí být provedena důkladná mechanická očista, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky.

• Chovatel provede odběr stěrů k laboratorní kontrole účinnosti desinfekce (EpFb02).

• Na základě rozhodnutí KVS SVS se provede úřední odběr stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce (EpFb07).

• Další zástav haly může být proveden až po laboratorním potvrzení účinnosti desinfekce.

7. 2. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce

• Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna chovatelem jako jedno z opatření přijatých při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu.

• Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře.

8. Použití antimikrobiálních látek se řídí nařízením Komise (ES) č. 1177/2006

• Antimikrobiální látky se nepoužijí jako zvláštní metoda na tlumení salmonely u drůbeže. (např. antibiotika)

• K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované ÚSKVBL v Brně. Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS u drůbeže, u níž se projevuje salmonelóza s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít k nadměrnému utrpení zvířat. Před aplikací antimikrobiálních látek musí být známy výsledky bakteriologického odběru vzorků a testování citlivosti.

9. Vakcinace

Vakcinace kuřat chovaných na maso proti salmonelám je dobrovolná.

Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky:

• V případě vakcinace živou atenuovanou vakcínou, se tato skutečnost uvede do žádanky o laboratorní vyšetření vzorků trusu.

10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům

Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát v případě zjištění klinické salmonelózy drůbeže, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona.

11. Povinnosti chovatelů

• zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech dezinfekcích a preventivních opatřeních,

• vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona.

11. 1. Sanitační řád

Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o:

1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.);

2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.;

3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému;

4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích);

5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky;

6. údržbě ventilačního systému;

7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků;

8. nakládání s použitou podestýlkou;

9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace;

10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce.

Ve všech chovech kuřat chovaných na maso musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních kuřat až po vyskladnění na jatka.

Po každém ukončení produkčního cyklu se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí.

KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem.

11.2 Vedení záznamů v hospodářství drůbeže

Evidence záznamů v hospodářství se řídí se nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004.

Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:

• datum příjmu drůbeže,

• původ drůbeže,

• počet drůbeže,

• dosažená užitkové ukazatele,

• úhyny,

• dodavatelé krmiv,

• druh a období používání doplňků a ochranná lhůta,

• sledování příjmu krmiv a vody,

• provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření,

• druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání,

• datum vakcinace a druh použité vakcíny,

• výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna, podrobena již dříve,

• počet kuřat určených k poražení,

• předpokládané datum poražení,

• datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce),

• výsledky kontroly účinnosti dezinfekce

• výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu.

11.3. Dokumenty doprovázející zvířata při jejich odeslání na jatka

12. Registrace hospodářství

Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno s více než 500 kusy kuřat (Gallus gallus) chovaných na maso, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat

Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení hejna a označení haly ve formát formátu CZ 12345678-XXHYZZ/ 2020.

Symboly XX představují číselné označení haly s možnostmi 0 – 99.

Symbol Y určuje ohlášenou nebo schválenou hustotu chovu s možnostmi:

A – do 33 kg/m2 B – do 39 kg/m2 C – do 42 kg/m2

Symboly ZZ představují pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99.

V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné číslo např. 02/2016 a 06/2016. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné. Za správné označení hejna odpovídá chovatel.

Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření, v informaci o potravinovém řetězci při odesílání drůbeže na jatka a při veškeré další evidenci.

Příloha č. 5

Národní program pro tlumení salmonel v chovech krůt

1. Cíl programu

Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Evropské unie podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003, zaměřeným na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u krůt stanoveným v nařízení Komise (EU) č. 1190/2012.

Cílem programu je:

• snížit maximální procento hejn výkrmových krůt, která jsou pozitivní na Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, na nejvýše 1 % ročně.

• snížit maximální počet hejn dospělých chovných krůt, která jsou pozitivní na Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, na nejvýše 1 hejno ročně.

Do cíle programu jsou zahrnuty sérotypy monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

Program se vztahuje na všechna hospodářství, na kterých probíhá výkrm krůt, které mají být poraženy na jatkách.

Program se nevztahuje na chovy s produkcí krůt:

a) určených pro soukromé domácí užití;

b) kdy producent dodává malá množství přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají konečnému spotřebiteli

2. Odběr vzorků

Chovatel zajistí podle určeného harmonogramu u každého hejna výkrmových a chovných krůt odběr vzorků z prostředí.

Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS.

2.1. Odběr vzorků zajišťovaný chovatelem

Odběr vzorků z prostředí se uskuteční z každého hejna dle následujícího harmonogramu:

2. 1. 1 Krůty na výkrm

• EpFkv01 – odběr vzorku v průběhu tří týdnů před odvozem ptáků na porážku, tak aby byl výsledek vyšetření znám před vlastním přesunem na jatka. KVS může povolit odběr vzorků v posledních šesti týdnech před datem porážky, jsou-li krůty chovány déle než 100 dní nebo jedná-li se o ekologickou produkci krůt podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008.

2. 1 2. Chovné krůty

• EpFkr01 – jednodenní krůťata: 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě krůťat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. Ze všech stěrů se vytvoří jeden směsný vzorek. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu;

• EpFkr02 – ve stáří 4 týdnů;

• EpFkr03 – 2 týdny před přechodem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky;

• EpFkr04 – každé 4 týdny během snášky.

2. 2. Odběr úředních vzorků

2. 2. 1. Krůty na výkrm

• EpFkv03 – úřední odběr vzorku krmiva. Odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů Salmonella spp.

• EpFkv04 – odběr dvou párů manžet 1x ročně u jednoho hejna na 10% hospodářství chovajících více než 500 ptáků.

• EpFkv05 – odběr dvou párů manžet považuje-li to KVS SVS za nutné.

• EpFkv06 – kontrola účinnosti desinfekce po vyskladnění hejna pozitivního na Salmonella Enteritidis / Salmonella Typhimurium.

Odběr vzorků zajištěný chovatelem lze nahradit odběrem vzorků, který provedla KVS SVS.

2. 2. 2. Chovné krůty

• EpFkr05 – jedenkrát ročně u všech hejn o velikosti alespoň 250 dospělých chovných krůt ve stáří mezi 30 a 45 týdny;

• EpFkr07 – jednou ročně všechna hejna s elitním, praprarodičovským a prarodičovským plemenným materiálem krůt;

• EpFkr08 – všechna hejna v hospodářství v případě, že byla zjištěna Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium ze vzorků odebraných v líhni nebo v rámci úředních kontrol za účelem zjištění původu nákazy.

Odběr vzorků zajištěný chovatelem lze nahradit odběrem vzorků, který provedla KVS SVS.

2.3. Postup odběru vzorků

2. 3. 1. Krůty na výkrm

• Použijí se dva páry stíracích tamponů nebo gázových tamponů. U hejn krůt s volným výběhem se vzorky odebírají pouze uvnitř budovy. Všechny stírací/gázové tampony musí být zahrnuty do jednoho vzorku.

• U hejn s méně než 100 kusy krůt, kde nelze použít stírací/gázové tampony, protože není možné vstoupit do budovy, může být jejich použití nahrazeno použitím tamponů na rukou, kdy se stírací tampony nebo gázové tampony navlečou přes rukavice a setřou se povrchy kontaminované čerstvým trusem.

• KVS SVS provádí vyškolení chovatelů a/nebo osob provádějících odběr vzorků z pověření chovatelem s cílem zajistit řádné dodržování metodiky odběru vzorků.

• V případě, že KVS SVS provádí odběr vzorků z důvodu podezření na výskyt salmonel, a ve všech ostatních případech, kdy to považuje za vhodné, se KVS SVS ujistí prostřednictvím případných dalších vyšetření, že výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnech krůt nebyly zkresleny používáním antimikrobiálních látek u těchto hejn.

• KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFkv07) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS.

2. 3. 2. Chovné krůty

Odběr se provádí podle jedné z níže uvedených metod.

2. 3. 2. 1. Odběr směsných vzorků trusu

Odebírají se namátkově jednotlivé vzorky čerstvého trusu o váze min. 1 g z určitého počtu míst, který udává tabulka.

Výkaly mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vznikly minimálně dva vzorky.

nebo:

2. 3. 2. 2. Odběr 5 párů stíracích manžet.

Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál.

Stírací manžety mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vznikly minimálně dva vzorky.

KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFkr18) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS.

3. Obecné údaje

Program je prováděn na celém území České republiky.

Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003:

4. Schválené laboratoře

Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003.

SVÚ Praha – NRL

SVÚ Jihlava

SVÚ Olomouc

5. Metody použité pro vyšetření

5.1. Přeprava a příprava vzorků Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků.

Páry stíracích – gázových tamponů se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu.

Stírací/gázové tampony musí být zcela ponořeny do PPV, a proto lze v případě potřeby přidat více PPV. Krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci.

5.2. Metoda detekce

Sérotypizace se provádí nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kauffmann-White-Le Minor. Pro další typizaci sérotypů Salmonella Enteritidis a Salmonella Typimurium, včetně její monofazické varianty se použije určení MLVA profilu (Multiple Locus Variable-number Tandem Repeat Analysis). Tato typizace je prováděna podle standardního operačního postupu publikovaného evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

5.3. Uložení kmenů

5. 4. Schéma odběru vzorků krmiv

Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se dají odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku.

6. Systém hlášení výsledků

Hejno krůt se považuje za pozitivní, jestliže byla v hejně v jakémkoli okamžiku zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:- (jiné než očkovací kmeny).

Výsledky vyšetření vzorků odebraných a odeslaných v rámci provádění tohoto programu zasílá určená laboratoř příslušné krajské veterinární správě; kopii těchto výsledků zasílá chovateli nebo soukromému veterinárnímu lékaři. Chovatel musí být schopen na požádání, předložit KVS SVS protokoly o vyšetření.

Odběr úředních vzorků a výsledky vyšetření všech vzorků eviduje KVS SVS prostřednictvím informačního systému.

Záznamy o provedených laboratorních vyšetřeních a jejich výsledcích za všechny laboratoře v ČR shromažďuje a sumarizuje v měsíčních intervalech SVÚ Praha – NRL pro salmonely; sumarizované hlášení rozdělené podle krajů poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS.

7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu

7. 1. Krůty na výkrm

• Chovatel zaznamená tento výsledek (tj. nález kteréhokoliv sérotypu Salmonella spp.) do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění kuřat na jatka.

Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu

• Chovatel zaznamená tento výsledek do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění krůt na jatka.

• Chovatel provede kontrolu účinnosti preventivních opatření k zajištění biologické bezpečnosti chovu.

• KVS SVS rozhodne o odběru vzorků krmiva (EpFkv03) k bakteriologickému vyšetření na přítomnost Salmonella spp. Odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů Salmonella spp.

• Po vyskladnění krůt na jatka musí být provedena důkladná mechanická očista, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky.

• KVS SVS odebere úřední stěr ke kontrole účinnosti dezinfekce (EpFkv06).

• Další zástav haly může být proveden až po laboratorním potvrzení účinnosti desinfekce.

7. 2. Chovné krůty.

a) Opatření přijatá v případě záchytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem.

V případě výskytu sledovaných sérotypů salmonel (Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium) ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, rozhodne KVS SVS o úředním odběru konfirmačních vzorků (EpFkr09) z každého pozitivního hejna..

Odběr pro konfirmační vyšetření se provádí jednou z metod uvedených v bodě 3. 3. 2. KVS SVS ověří, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFkr18) se odebírá vždy při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření..

Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření:.

• provedení bakteriologického vyšetření krmiva a vody na přítomnost Salmonella spp., pokud je to nezbytné (EpFkr12, EpFkr14);.

• v případě pozitivního nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium pozastavení násadových vajec do doby výsledku konfirmačního vyšetření;.

KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní..

b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium..

KVS SVS provede epizootologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že:.

• v případě potřeby se provede další bakteriologické vyšetření krmiva na přítomnost Salmonella spp.;.

• všechna drůbež v pozitivním hejnu, a to včetně jednodenních krůťat musí být poražena nebo usmrcena a neškodně odstraněna způsobem co nejvíce omezujícím nebezpečí šíření salmonel. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být neškodně odstraněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě;.

• neinkubovaná násadová vejce musí být neškodně odstraněna;.

• pokud se v líhni ještě nacházejí násadová vejce, musí být neškodně odstraněna nebo ošetřena v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č.1069/2009;

7. 3. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce;

• Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna úředním veterinárním lékařem jako jedno z opatření přijatých při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu v chovech krůt na výkrm i v reprodukčních chovech krůt.;

• Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře.;

8. Použití antimikrobiálních látek;

• Použití antimikrobiálních látek se řídí Nařízením Komise (ES) č. 1177/2006.;

• Antimikrobiální látky se nepoužijí jako zvláštní metoda na tlumení salmonely u drůbeže (např. antibiotika).;

• K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (dále jen „ÚSKVBL Brno“).;

9. Vakcinace

Vakcinace chovných a výkrmových krůt proti salmonelám je dobrovolná.

Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky:

• V případě vakcinace živou atenuovanou vakcínou, se tato skutečnost uvede do žádanky o laboratorní vyšetření vzorků trusu.

10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům

Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 zákona č. 166/1999 Sb., v platném znění.

11. Povinnosti chovatelů

• zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech dezinfekcích a preventivních opatřeních,

• vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona.

11. 1. Sanitační řád

Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o:

1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.);

2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.;

3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému;

4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích);

5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky;

6. údržbě ventilačního systému;

7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků;

8. nakládání s použitou podestýlkou;

9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace;

10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce.

Ve všech chovech krůt musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních krůťat až po vyskladnění na jatka. Ve všech chovech krůt musí být vedena evidence dle plemenářského zákona.

Po každém ukončení produkčního cyklu se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí.

KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem.

Dle veterinárního zákona č. 166/1999 Sb., je chovatel zodpovědný za zdraví zvířat. Rutinní veterinární dohled je prováděn soukromým veterinárním lékařem.

11.2. Vedení záznamů v hospodářství

Evidence záznamů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004.

Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:

• datum příjmu drůbeže,

• původ drůbeže,

• počet drůbeže,

• dosažená užitkové ukazatele,

• úhyny,

• dodavatelé krmiv,

• druh a období používání doplňků a ochranná lhůta,

• sledování příjmu krmiv a vody,

• provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření,

• druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání,

• datum vakcinace a druh použité vakcíny,

• výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna podrobena již dříve,

• počet krůt určených k poražení,

• předpokládané datum poražení,

• datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce),

• výsledky kontroly účinnosti dezinfekce,

• výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež

• výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu.

11.3. Dokumenty doprovázející zvířata

Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna všechny sérotypy Salmonella spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření.

V případě obchodování v rámci Společenství musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty ve Společenství.

12. Registrace hospodářství

Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno s více než 500 kusy krůt na výkrm, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat

Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení haly a označení hejna ve formátu CZ 12345678-00H0-XX/2020. Symboly XX představují pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné. Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci.

Státní veterinární správa

Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy č. j.: SVS/2019/114754-G

Úvod

Varroáza je parazitární onemocnění včel plošně rozšířené po celém území ČR. Pokud nejsou včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy, může dojít k oslabení i úhynům včelstev. Státní veterinární správa (dále také „SVS“) proto ve spolupráci s externími odborníky vydává tento metodický pokyn, který má sloužit všem chovatelům včel k postupu při tlumení výskytu roztočů ve včelstvech.

1. Poučení o nákaze

Varroáza je nebezpečná nákaza včel způsobená parazitickým roztočem Varroa destructor, označovaným též jako kleštík včelí (dále jen „roztoč“). Roztoč napadá jak dospělé včely, tak včelí plod, na kterém se rozmnožuje. Pokud je ve včelstvu plod, většina roztočů se nachází v zavíčkovaných plodových buňkách. Roztoč nabodává kutikulu plodu a dospělých včel a poškozuje tukové těleso včel. Tím ochuzuje včely o živiny a ovlivňuje některé jejich důležité funkce, způsobuje oslabení imunitního systému a může být nebezpečný zejména z hlediska přenosu virů. Napadené včely trpí deformacemi a je u nich snížena životaschopnost. Nákaza se šíří zejména loupeženi, zalétáváním nakažených včel, rojením, přesuny nakažených včelstev. Nejvíce postižena bývají nejsilnější včelstva na stanovišti. Pokud není včelstvo účinně léčeno a roztoči se ve včelstvu přemnoží, může dojít až k úhynu celého včelstva a k rozšíření roztočů do okolí.

2. Legislativní požadavky

Včela je pro účely zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „veterinární zákon“) považována za hospodářské zvíře, proto se na chovatele včel vztahují ustanovení veterinárního zákona. Veterinární požadavky na chov včel a opatření pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel upravuje vyhláška č. 18/2018 Sb.

Všeobecné povinnosti chovatelů zvířat jsou stanoveny v § 4 a § 5 veterinárního zákona. Mezi tyto povinnosti patří chov zvířat způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav. Včely musí být chovány v takových zařízeních, která umožňují kontrolu jejich zdravotního stavu rozborem včelího díla a prohlídkou plástů a umožňují odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. Musí být také konstruovány z takových materiálů, které nemohou poškodit jejich zdraví a nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich produktů a které je možno řádně vyčistit a dezinfikovat.

Z veterinárního zákona rovněž vyplývá povinnost zabezpečit provádění úkonů stanovených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace a uchovávat o tom záznamy po dobu nejméně 3 let. Tato metodika je vydávána Ministerstvem zemědělství s ohledem na aktuální nákazovou situaci a její předpokládaný vývoj a obsahuje přehled povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz, které se provádějí v příslušném kalendářním roce ve stanovených lhůtách. Metodika je zveřejněna na webových stránkách SVS a Ministerstva zemědělství. K povinným úkonům hrazeným ze státního rozpočtu patří vyšetření vzorků zimní měli na přítomnost parazitů Varroa destructor (kód EpM300) a navazující předjarní léčebné ošetření (kód ExM310) hrazené chovatelem. Povinnost ošetřit včelstva proti varroáze mají i kočující chovatelé (kód ExM330).

Tlumení varroázy je třeba provádět cíleně na konkrétním stanovišti na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče prováděného chovatelem. Chovatelé se nemohou spoléhat pouze na výsledek vyšetření zimní měli, ale měli by pravidelně sledovat svá včelstva v průběhu celého roku a provádět léčebná opatření na základě aktuální zdravotní situace na daném stanovišti. Vzhledem k tomu, že jednou z povinností chovatele je sledování zdravotního stavu včel a včelstev a poskytování odpovídajícího ošetření v případě potřeby a bránění vzniku a šíření nákaz, může být plnění tohoto legislativního požadavku ze strany veterinárního dozoru prověřeno a v případě jeho nedodržení budou přijata odpovídající opatření a uloženy sankce.

3. Metody tlumení varroázy

Cílem tlumení varroázy je snížit ve včelstvu množství roztoče na minimum. Stanovit jednotný postup tlumení je problematické, neboť pomnožení roztočů ve včelstvu závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. klimatické a přírodní podmínky na stanovišti, vlastnosti konkrétního včelstva, chovatelské praktiky včelaře, zavčelení krajiny a další. Zdravotní stav jednotlivých včelstev může být rozdílný, včelař má proto sledovat svá včelstva a zavčas provést léčebné ošetření. Míru zamoření v jednotlivých včelstvech lze zjistit monitoringem (odečítání roztočů z podložek, prohlídka kukel, oklep pocukrovaných včel, smyv – voda/detergent, líh). Popis postupů pro monitoring varroázy je uveden v příloze č. 2. Dle této informace se odvíjí léčebný postup. Správné a včasné zahájení léčby je pro tlumení varroázy rozhodující. Proto je monitoring a znalost úrovně napadení jednotlivých včelstev roztočem velmi důležitá, a to zejména v období červen-červenec.

Významně snížit počet roztočů lze více metodami, které se mohou vzájemně doplňovat. Jsou to chovatelská opatření (kapitola 4.) a léčebné ošetřování včelstev (kapitola 5.).

Tlumení varroázy lze rozdělit na tři fáze:

1) V podzimním a zimním období, kdy ve včelstvu není plod, se roztoč nachází pouze na včelách. Je to ideální období pro účinnou léčbu. Jsou využívána léčiva s vysokou účinností (např. s léčivou látkou: amitraz, kyselina šťavelová). Správnou léčbou v tomto období můžeme docílit maximálního snížení roztoče ve včelstvu a následující včelařskou sezónu započít s minimálním zatížením varroázou.

2) Vstup do jara s nejníže možným počtem roztočů je zásadní, neboť během včelařského roku se roztoč namnoží více než 100x. Vysoký počet roztočů na jaře může následně způsobit nebezpečné zamoření v pozdním létě a následně vysoké úhyny včel. Na jaře se proto na základě vyhodnocené situace provádí předjarní léčebné ošetření včelstev. Pokud je ve včelstvu přítomen zavíčkovaný plod, je potřeba ho odstranit, a to buď odvíčkováním či výřezem, a následně včelstva ošetřit vhodným přípravkem. Pokud nedojde k odstranění zavíčkovaného plodu, je třeba provést takové ošetření, které zasáhne i roztoče v zavíčkovaném plodu.

3) V pozdním létě může být již roztoč namnožen tak, že napadá významnou část plodu tvořícího zimní generaci včel. Z napadeného plodu se líhnou poškozené včely, které mají zkrácenou životnost. Z tohoto důvodu je důležité udržet ve včelstvu v období odchovu dlouhověké generace včel dobrou nákazovou situaci. Pro toto období jsou k dispozici léčiva aplikována převážně formou nosičů s dlouhodobým účinkem či odparem. V období plodování včelstva lze využít také biologických metod založených na skutečnosti, že se většina roztočů nachází na zavíčkovaném plodu (zejména trubčím).

4. Biologické a zootechnické metody tlumení varroázy

Odběr zavíčkovaného plodu

Tyto metody využívají skutečnosti, že se roztoč množí na zavíčkovaném plodu a dále, že roztoč do jisté míry upřednostňuje trubčí plod. Proto je možné populaci roztočů ve včelstvu snížit odebráním zavíčkovaného trubčího plodu. Doporučuje se provést odběr první a zejména poslední trubčiny. Trubčí plásty výhodně likvidujeme ve slunečním tavidle. V době, kdy ve včelstvu není trubčí plod, lze využít koncentrování roztočů také na dělničím plodu.

Tvorba plodových oddělků

Jelikož se většina roztočů nachází na zavíčkovaném plodu, sníží se ve včelstvu množství roztočů odebráním zavíčkovaného plodu. V době, kdy je ve vytvořeném oddělku období bez zavíčkovaného plodu, tedy krátce po té, co začne nová matka klást, je vhodné jej ošetřit vhodným přípravkem s krátkodobým účinkem.

Využití rojů a tvorba smetenců

Roje a smetence nemají prvních devět dní zavíčkovaný plod. V této době lze dosáhnout velmi účinného ošetření včelstva vhodným přípravkem.

Klíckování matek

Zaklíckováním matek lze ve včelstvu zajistit období bez plodu a dosáhnout tak vysoké účinnosti ošetření.

Hypertermie

Zavíčkovaný plod je možné zahřát na vyšší teplotu, kterou roztoči nepřežijí. Přesné teploty a doba ošetření se liší podle typu použitého zařízení.

Chov včel s dobrým hygienickým chováním

Jednou z rozhodujících vlastností včely medonosné je hygienické chování, tj. schopnost aktivně vyhledávat roztoče v buňkách a odstraňovat napadené kukly v plodových plástech. Díky této schopnosti má množení roztoče mnohem menší dynamiku. Prakticky využitelnou metodou pro včelaře jsou tzv. pin-testy nebo testy odstraňování zmražených kukel, které vysoce korelují s hygienickým chováním včel.

5. Chemické metody tlumení varroázy

K chemickému ošetření včel proti varroáze existuje celá škála registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Aktuální seznam registrovaných léčiv je k dispozici na webových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv: http://www.uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp. Jejich přehled je též uveden v příloze č. 1.

Používání léčiv by nemělo být nadbytečné, ale účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na daném stanovišti. Před použitím léčiva je důležité se řádně seznámit s pokyny výrobce a postupovat při aplikaci v souladu s nimi. Nevhodné použití přípravku může vést ke zvýšenému riziku rozvoje rezistence roztoče a k neúčinné léčbě a k zatěžování včelích produktů rezidui léčiv.

Při volbě vhodného léčiva rozhodují zejména tyto skutečnosti:

− roční období a teplotní podmínky pro aplikaci uvedené výrobcem,
− přítomnost zavíčkovaného plodu,
− riziko vzniku rezistence u dlouhodobých nosičů (amitraz, pyrethroidy),
− omezení pro použití (např. mimo snůšku).

Jelikož léčivé látky (kromě kyseliny mravenčí) nepůsobí na roztoče nacházející se v zavíčkovaném plodu, jsou k letní léčbě používány převážně nosiče léčiv s dlouhodobým účinkem a naopak v bezplodovém období jsou výhodná léčiva určená k jednorázovým aplikacím.

V případě použití dlouhodobých nosičů je větší nebezpečí vzniku rezistence (odolnosti) roztočů. Na území ČR se místy objevuje rezistence roztočů proti pyrethroidu fluvalinátu. Obecně platí zásada, že by se neměly přípravky na bázi pyrethroidů používat dvě období po sobě. Jiné rezistence u nás zatím věrohodně zaznamenány nebyly. Jelikož byla v České republice využívána léčiva s účinnou látkou amitraz výhradně v zimním období (formou jednorázových aplikací), nejsou dosud na území České republiky problémy s rezistencí na amitraz jako v některých okolních státech. Využíváním dlouhodobých nosičů s amitrazem v podletí ve včelstvech s plodem však vznik rezistence reálně hrozí. Proto je třeba kontrolovat účinnost všech prováděných ošetření odečtem spadu roztočů na podložkách první a druhý den po aplikaci přípravků.

Při aplikaci přípravků na bázi kyseliny mravenčí, kyseliny šťavelové a thymolu vznik rezistence nehrozí. Rezistence na amitraz a na pyrethroidy reálně hrozí. Proto je třeba vhodně střídat přípravky s různými účinnými látkami. Nejdůležitějším bodem pro zamezení, resp. oddálení vzniku rezistence, je důsledná likvidace roztočů přes zimu a dosažení nulové prevalence na jaře. Toho lze dosáhnout za předpokladu ošetření včelstev bez plodu.

Ošetřování včelstev v ekologickém zemědělství

Chovatel může pro účinné ošetření svých včelstev použít pouze postupy a přípravky schválené pro použití v ekologickém zemědělství.

5.1. Ošetřování včelstev během chovatelského roku

V tradičním pojetí včelařský rok začíná po vytočení medu přípravou včelstva na zimu. Toto pojetí dobře odpovídá i účinnému boji proti varroáze.

Podletí

Pro úspěšnou ochranu dlouhověké zimní generace včel je potřeba zajistit nízkou úroveň zamoření včelstva roztočem v tomto období. Pokud jsou při prohlídce včelstev spatřeni roztoči na včelách, plodu nebo plástech, je bezodkladně nutné provést léčebné ošetření včelstev. Řídíme se také podle výsledků monitoringu. Léčbu zahajujeme po posledním vytočení medu, zpravidla v druhé polovině července. K dispozici jsou léčiva uvedená v příloze č. 1.

Podzim a zima

Nejúčinnějším zásahem proti varroáze je ošetření včelstva, které je bez plodu. Roztoči na povrchu dospělých včel jsou dobře zasažitelní. Přípravky vhodné pro použití v tomto období jsou uvedeny v příloze č. 1. Pokud nejsou včelstva prokazatelně bez roztočů, doporučuje se provést opakované ošetření včelstev fumigací nebo aerosolem. Další možností je využití léčiv na bázi kyseliny šťavelové.

Kontrola účinnosti léčení

Pro zmapování nákazové situace ve včelstvu je vhodné používat varroa dna, nebo mít ve včelstvech umístěny podložky sloužící k monitorování léčebného spadu. Důležité je nezapomenout odstranit z úlu stavební závěru (pokud je jí úl vybaven). Neodstraněním stavební závěry může docházet ke zkreslení počtu spadených roztočů až o padesát procent. Je dobré porovnat každý výsledek se spadem po předchozím ošetření a posoudit, jak klesá. Cílem je likvidace maximálního počtu roztočů. Po ukončení léčby a uplynutí doby léčebného spadu roztočů se podložky důkladně očistí a vrátí nazpět do úlu k zachycení zimní měli pro monitoring a kontrolu účinnosti provedené léčby. Mezi vložením očištěné podložky a odběrem měli musí uplynout alespoň 30 dní. Vzorky zimní měli je potřeba odebrat po takové lhůtě od provedeného podzimního ošetření včelstev, aby nebyl k vyšetření do laboratoře odevzdán tzv. „léčebný spad roztočů“, který by způsobil zkreslení výsledků monitoringu. Vzorky měli se jako směsné vzorky ze stanoviště odeberou a odevzdají k vyšetření do Státních veterinárních ústavů nebo Výzkumného ústavu včelařského pod kódem EpM300 do 15. února daného roku.

Jarní období

Jarní ošetření by mělo být provedeno v případě zvýšeného napadení konkrétního včelstva. Pro jarní ošetření musí být použity přípravky, které lze podle příbalové informace aplikovat v tuto roční dobu. Pokud je ve včelstvu přítomen zavíčkovaný plod, je potřeba ho odstranit a to buď odvíčkováním či výřezem a následně včelstva ošetřit vhodným přípravkem. Pokud nedojde k odstranění zavíčkovaného plodu, lze jarní ošetření provést např. nátěrem víček plodu spojeného s následnou fumigací. Nátěr plodu se nepoužije v oblastech s prokázanou rezistencí roztočů k pyrethroidům.

V takových lokalitách se jako jarní ošetření použije léčivo s jinou účinnou látkou.

Chovatelé mají povinnost provést předjarní léčebné ošetření všech včelstev na stanovišti, pokud byl ve vzorku zimní měli zjištěn nález 3 a více roztočů v průměru na jedno včelstvo. Předjarní ošetření musí být provedeno s ohledem na klimatické podmínky a jarní rozvoj včel co nejdříve a ukončeno musí být do 15. 4. daného roku.

Příloha č. 1

Soupis registrovaných veterinárních léčivých přípravků k ošetření včel proti varroáze

Zdroj: ÚSKVBL; stav k 24. 7. 2019

Léčiva používejte vždy v souladu s příbalovou informací!

Příloha č. 2

Postup při monitoringu varroázy

1.1. Monitoring z podložek

Do včelstev se vloží v období července a srpna podložky, opatřené dvojitou sítí proti vynášení roztočů včelami. Spodní podložka je hladká, na ní je distanční síťovina Polynet silná 3–4 mm s oky cca 15 mm a svrchní vrstvu tvoří Polynet s oky 2–3 mm (viz obrázek). Někteří včelaři začínají používat tzv. varroa dna, u nichž je pod zasíťovaným dnem vysouvací podložka. Sítě nezabrání vynášení roztočů mravenci, pro přesnější výsledky se musí mravencům zamezit přístup nádobkami s kapalinou pod nohami stojanu nebo lepem.

Podložky se v maximálně týdenních intervalech vyhodnocují a čistí. Vyhodnocení se provede spočítáním spadlých samiček Varroa. Není-li pro množství měli možné počet spadlých roztočů spočítat přímo na podložce, veškerý spad měli se po vysušení nasype do skleničky se stolním olejem a roztoči vyplavou na hladinu (olej se po přecezení může používat opakovaně).

Počet nalezených samiček vydělíme počtem dnů, po který byla podložka v úlu. Tím získáme průměrný denní spad. Pokud denní spad v červenci a srpnu nepřesáhne 1–2 roztoče, není důvod k obavám. Při nálezu nad 2–3 roztoče je třeba okamžitě zahájit léčebná opatření, která ochrání důležitou zimní generaci včel před poškozením.

Příklad č. 1:

Podložku jsme vložili v neděli a kontrolujeme v pátek. Byly nalezeny 4 samičky Varroa. Průměrný denní spad je méně než jeden roztoč za den (4:5 = 0,8).

Příklad č. 2:

Podložku jsme vložili v sobotu a kontrolujeme za 24 hodin. Bylo nalezeno 14 samiček Varroa. Tento denní spad je alarmující.

1.2. Monitoring varroázy moučkovým cukrem

Pomůcky

− folie (např. čistá a suchá úlová podložka),
− kelímek na odměření 100 ml (asi 50 g) včel,
− cukr moučka extra jemná (50 g = 5 vrchovatých polévkových lžic na vzorek),
− kyblíček s dírkovaným a plným víkem,
− husté síto (např. spodní medový cedník),
− voda.

Postup

Tato metoda je založena na posypu včel moučkovým cukrem. Z plástu sousedícího s plodovým tělesem setřeseme včely (pokud možno bez matky) na folii, ze které včely poté přendáme do vhodné nádobky s víčkem a zasypeme moučkovým cukrem. Včely s cukrem zlehka protřepáváme po dobu několika minut. Moučkový cukr následně vysypeme na husté síto a zacukřené včely vrátíme do úlu. Moučkový cukr prosijeme sítem (cukrové hrudky můžeme případně propláchnout vodou) a zbytky cukru s roztoči vyklepneme na čisté pláténko. Nyní můžeme spočítat roztoče.

Poznámky

− Použitý moučkový cukr musí být suchý a bez hrudek.

− Při třepání mohou některé včely vyvrhovat potravu z medného váčku a to vede ke tvorbě hrudek cukru. Také pára, kterou včely vydechují, je absorbována cukrem. Proto musí být množství cukru použité v testu dostatečně velké.

− Konečné oklepání a vysypání cukru přes dírkované víčko musí být velmi důkladné a energické, aby pokud možno všichni roztoči vypadali.

− Síto, na které cukr sypeme, musí být tak jemné, aby nepropadali roztoči Varroa, ale pokud je příliš jemné, hodně cukru zůstane nad sítem a je nutno použít vodu pro přesné vyhodnocení.

Výhodou tohoto postupu oproti smyvu vzorků je především to, že včely není třeba usmrcovat. Další výhodou je, že výsledek se dá zjistit přímo na místě odběru vzorků. V případě nějaké nejasnosti se tak dá vyšetření ihned zopakovat.

Posypávání včel jemným práškem se používá ve výzkumu v různých obměnách již asi 25 let. Ale různé jiné prášky vnikají včelám do vzdušnic a hlavně, jsou to cizorodé látky vnášené do včelstev. Cukr má tu výhodu, že nepředstavuje žádný stres a nezpůsobuje vedlejší účinky. Včely navrácené po testu jsou ostatními včelami očištěny a nebyla pozorována žádná změna jejich vitality.

1.3. Monitoring smyvem

Tato metoda vykazuje malou chybovost.

Pomůcky

− odměrka na odběr vzorku včel, například kelímek o objemu 100 ml
− válcová nádoba s víkem o objemu 0,5 -1 litr (například sklenice na med)
− hrubé a jemné síto, nejlépe dvojité síto na cezení medu (pod medomet)
− detergent na usmrcení včel a smyv roztočů, například směs do ostřikovačů, naředěná na -10°C
− nádoba s čistou vodou, například zahradní konev s kropítkem
− nádoba, na kterou se dá položit dvojité síto
− světlá, nejlépe bílá podložka, například monitorovací podložka z varroa dna

Postup

Z plodových rámků anebo z jejich blízkosti do odměrky odebereme vzorek včel – asi 300 jedinců (asi 33 gramů). Vzorek včel sklepneme do sklenice a zalijeme detergentem (přibližně 0,5l) a po chvíli přelijeme na dvojité síto (detergent zachytíme do podstavené nádoby). Poté mimo nádobu se slitým detergentem včely v sítu důkladně propláchneme proudem vody. Odejmeme hrubé síto a včely oklepeme do odpadní nádoby. Roztoče zachycené na jemném sítě jemným úderem sklepneme na podložku a spočítáme je. Před přípravou dalšího vzorku podložku očistíme od všech roztočů. Detergent můžeme použít opakovaně.

Na trhu jsou dostupné pomůcky pro snadný monitoring smyvem – při jejich použití výše uvedené pomůcky nejsou potřeba. Vzorek včel odebereme stejným způsobem, jak bylo popsáno výše, sklepneme ho do perforovaného vnitřního koše, zalijeme detergentem a nasadíme víko. Krouživým pohybem nádobou asi minutu mícháme – vnitřní koš se roztočí jako odstředivka. Potom odejmeme víko a vytáhneme vnitřní koš. Roztoče počítáme na dně nádobky. Před dalším použitím odstraníme vzorek včel a roztoče. Detergent, přelitý přes jemné síto, lze použít opakovaně.

1.4. Monitoring narkotizací CO2

Tato metoda vykazuje malou chybovost. Na rozdíl od smyvu nedochází k usmrcení včel. Tato metoda je oproti ostatním metodám ke včelám šetrnější.

Pomůcky

− Tubus s odnímatelným horním a spodním víkem a perforovaným mezidnem (přepážkou)

− Tlaková nádoba s CO2 (bombička) s vhodným dávkovacím ventilem

− Odměrka na vzorek včel – pokud je tubus opatřen ryskou, není odměrka potřeba.

Postup

Vzorek včel odebereme shodným způsobem, jako u smyvu a sklepneme ho do horní části tubusu (nad perforované mezidno). Tubus napustíme CO2, až dojde k uspání včel (10 – 20 sekund). Potom mírným pohybem vzorek protřepeme. Na spodním víčku tubusu spočítáme roztoče.

Také pro narkotizaci jsou na trhu dostupné vhodné pomůcky.

priloha_729158410_0_Metodika_kontroly_zdravi_zvirat_a_narizene_vakcinace_pro_rok_2020

priloha_729158410_1_60848_2019-MZE-18141_-_OOP_Metodika_2020

priloha_729158410_2_Metodicky_pokyn_SVS_pro_chovatele_vcel_k_prevenci_a_tlumeni_varroazy

Informace SVS – Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020

Úřední deska

ÚSKVBL – Sběr dat o používání antimikrobik

Kontakty

Pojištění

Vzdělávání

Kalendář akcí

Nejnovější příspěvky

Informace pro veřejnost

Zvýhodněná inzerce

Menu pro veřejnost

Menu pro veterináře

Kontakt

Facebook