Jules Dupré Žena s jídlem
První své krajiny vystavoval v roce 1831 na Pařížském salonu, jeho motivy pocházejí z oblasti Obervienne a francouzské krajině, až na pár obrazů, které si přivezl z cesty do Anglie, zůstal věrný až do konce svého života. Několik let se pak výstavám vyhýbal, až na Světové výstavě 1867 opět vystavil dvanáct obrazů. Poté se opět na 15 let začal výstavám vyhýbat a v roce 1883 širokému publiku národní výstavy připomenul, že je třeba s ním stále počítat a že ho síla imaginace neopustila. Jeho technika malby byla na tehdejší dobu trochu nezvyklá, maloval tak silně pastózně, že povrch obrazu působí téměř jako reliéf. Snažil se zachytit světlo a barevnost v jejich plasticitě a čistotě a to ho k této pastózní malbě dovedlo. Jeho západy slunce jsou velmi poetické, nabité atmosférou a krásou zachyceného okamžiku. Jules Dupré patřil k hlavním představitelům francouzského krajinářského směru zvaného Paysage intime. Nešlo o to zobrazit krásnou nebo zidealizovanou krajinu, ale naopak o zachycení světa nebo situace v jejich specifi cké, téměř “osobní” barevné náladě. Světlo, barva a vzduch tak modelují krajinu v kteroukoliv denní dobu. Barbizonská škola dostala jméno podle vesničky Barbizon v lesíku Fontainebleau. Původně to byla malířská kolonie založená Theodorem Rousseauem v polovině 19. století. Tady se několik spřízněných poetických a malířských duší začalo scházet a pouto, které je spojovalo, bylo odmítání tehdejšího malířského akademismu a vnímání přírody takové, jaká ve skutečnosti je. Jejich způsob vidění ovlivnil celou evropskou krajinomalbu té doby a stal se přechodným stupněm k impresionismu. Nejbližší muzeum, kde je možné spatřit jeho obrazy na vlastní oči, je ve Varšavě. Ale trh s uměleckými díly je neustále v pohybu a možná bude brzy stačit zajet do Prahy či do Brna. |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
