Opravné položky k pohledávkám

V dnešním článku se vám budeme snažit přiblížit problematiku opravných položek, které souvisí s nezaplacenými pohledávkami. Snad každému podnikateli se za dobu jeho podnikání stalo, že mu jeho klient, odběratel, zákazník nezaplatil za poskytnutou službu a vznikla tedy nezaplacená pohledávka. A co teď s ní? Právě tomuto tématu se věnujeme v tomto článku.

Nezaplacené pohledávce se každým dnem snižuje šance na její zaplacení.

Pro podnikatele ztrácí na hodnotě, zároveň ho vystavuje riziku, že jeho účetnictví nezobrazuje věrný a poctivý obraz. Právě opravné položky jsou klíčovým nástrojem pro udržení věrného a poctivého obrazu účetnictví, jejichž prostřednictvím se dočasně snižuje hodnota majetku tak, aby odpovídala skutečnosti. Rozlišujeme dva druhy opravných položek, a to účetní a daňové (zákonné) opravné položky. Pokud provádíme úpravu ocenění pohledávek, u kterých existuje riziko nezaplacení, a tyto položky jsou vytvářeny podle účetních předpisů, jedná se o účetní opravné položky. Naproti tomu daňové (zákonné) položky jsou přesně upraveny zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále ZoR). Tento zákon stanoví, že opravnou položku lze vytvořit k pohledávkám: za dlužníky v insolvenčním řízení; k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994; z titulu ručení za celní dluh; k nepromlčeným pohledávkám.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů považují také opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví ZoR. Poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, mohou využít zákonných opravných položek jako prostředku daňové optimalizace.

Zákon o rezervách dále stanovuje, že zákonné opravné položky nelze tvořit k pohledávkám, které byly nabyty bezúplatně, a dále k pohledávkám z titulu cenných papírů a dalších investičních nástrojů, úvěrů a zápůjček, ručení, záloh, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení. Dále zákon o rezervách nedovoluje vytvářet zákonnou opravnou položku za odběratelem, ke kterému má podnikatel nesplacený závazek. Nutnou podmínkou je, že tvorba zákonných opravných položek musí být zaúčtována pokaždé podle účetních předpisů.

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení lze vytvářet až do výše rozvahové hodnoty pohledávky přihlášené u soudu. Opravné položky jsou rušeny v souvislosti s výsledky insolvenčního řízení. Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 se mohou od ledna letošního roku vytvářet až do výše 50 % neuhrazené hodnoty (pokud je pohledávka po splatnosti 18 měsíců) nebo 100 % neuhrazené hodnoty (v případě, že je pohledávka po splatnosti 36 měsíců). U pohledávky, která je v době vzniku vyšší než 200 000 Kč, lze vytvářet opravné položky ve výše zmíněné výši pouze v případě, že je proti pohledávce vedeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení, kterého se poplatník účastní. Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh mohou vytvářet poplatníci, kteří vedou účetnictví a kteří podle celního zákona ručí za celní dluh. Tyto pohledávky se vytvářejí pouze do výše úhrady celního dluhu. Posledním druhem opravných položek jsou opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž výše nepřesáhla v době vzniku 30 000 Kč, od konce doby splatnosti neuplynulo více než 12 měsíců a celkový souhrn pohledávek za období k jednomu dlužníkovi nepřesáhne 30 000 Kč. K takovýmto pohledávkám lze vytvořit opravnou položku až do výše 100 %.

Před rokem 2014 bylo možné tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 ve výši 20 % z výše pohledávky, vyšší hodnotu opravné položky bylo možné vytvořit pouze za splnění dalších podmínek, a to doby po splatnosti a přihlášení pohledávky k rozhodčímu, soudnímu nebo správnímu řízení. Nová zákonná úprava tedy přináší účetním jednotkám značné zjednodušení a větší přehlednost při tvorbě daňových opravných položek.